Ptačích druhů bohužel ubývá. Chceme tímto článkem poukázat na to, jak je důležité se zamyslet nad příčinou úbytku ptáků ve volné krajině. Z médií se dozvídáme, že některé ptačí druhy vymírají, že běžné druhy jako vrabec polní, jsou již ojedinělé. Co stojí za těmito změnami? V důsledku nešetrného zemědělství je druhové složení plodin velmi chabé. Díky nejrůznějším chemickým postřikům ubývají plevele a traviny bohaté na semena, která jsou potravou pro ptáky. Malá políčka, oddělena remízky či stromořadími, se propojují v širé lány. Možnost hnízdění ptáků ubývá, shánění potravy je čím dále těžší a energeticky náročnější.
V našem předešlém článku jsme se s vámi podělili o rady a pravidla, jak ptáky v zimě přikrmovat. Samotné zimní přikrmování je pro ptáky velmi přínosné a nápomocné. Uvědomme si však důvod a hledejme příčinu snižování počtu jednotlivých ptačích druhů.
I my s touto smutnou skutečností můžeme něco udělat. Musíme chtít něco změnit! Změnit zažité vzorce chování a podporovat takové produkty, které pochází ze šetrného zemědělství. Zemědělci se mohou stát zemědělci ekologickými, kdy začnou střídat nejrůznější plodiny na výsadbu, zastaví používání chemických postřiků a více začnou pracovat s biologickými a fyzikálními metodami. Plevele nebudou hubit, ale pravidelným vláčením kontrolovat a usměrňovat. Pole se tak stanou díky plevelům pestrá a bohatá na květy se semeny, které se stanou lákadlem a potravou pro hmyz i ptactvo. Začněme mluvit o této problematice se zemědělci, myslivci, hajnými. Šiřme tuto myšlenku dále a snažme se tuto kalamitu zastavit.
V současné době probíhá petice s názvem „Vraťme život do krajiny“. Chceme i tímto naším článkem tuto akci šířit dále mezi lidi, proto zde uvádíme odkaz:
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Nevzdávejme se a bojujme za dobrou věc!
Zelená Hrabová, z.s.
Vzhledem k tomu, že jsou v Hrabovjance nainstalovaná 2 ptačí krmítka na přikrmování ptáků v zimních měsících, chceme se s vámi podělit s pravidly a doporučeními, jak a hlavně čím ptáčky v zimě krmit.
Ti ptáci, kteří neodlétávají za potravou do teplejších krajin, zůstávají v našich klimatických podmínkách přes zimu a musí často odolávat i velmi tuhým zimám.
V tomto období ocení pomoc lidí ve formě kvalitního a správného přikrmování.
To je třeba provádět pravidelně. Jakmile si ptáčci na námi podávanou potravu zvyknou, s touto pomocí již „počítají“ a přizpůsobují tomu i rozložení svých sil na shánění další potravy v průběhu dne mimo krmítko. Pokud se stane, že potrava v krmítku chybí, může být již pozdě shánět ji někde jinde.
Nyní již uvedeme pravidla a doporučení, jak a čím přikrmovat a na co pamatovat.
Nejvhodnější doba pro přikrmování je listopad až březen.
Pokud nemáme krmítko například na parapetu či balkóně, můžeme jej umístit i na volné prostranství či zavěsit na větev. Vždy však minimálně 1,5 metru nad zem a alespoň 2 m od nejbližšího stromu a to kvůli zabránění výpadům kočky nebo kuny, které by ptákům mohli ublížit.
Pokud chceme podávat potraviny z naší kuchyně, vždy dbejme na to, aby byly zásadně nekořeněné, nesolené, neplesnivé či nepřepálené. Vhodná je například vařená rýže, na kostičky nakrájené maso, lůj, sádlo, strouhaná mrkev, ze sypkých potravin pak ovesné vločky, strouhaná neslaná houska či lněné semínko. Opravdu nikdy nedávejme ptáčkům zbytky z naší kuchyně (například těstoviny, uzené či přepálené výrobky). Častokrát jim to způsobuje závažné zažívací problémy, které mohou končit až jejich úhynem.
Z kupovaných semen ptáci milují slunečnicová semínka, konopí, mák či řepku. Velmi hodnotná na živiny a energii jsou jádra vlašských a lískových ořechů.
Pokud na přikrmování ptáčků budeme myslet již v létě, můžeme pro ně nasbírat a nasušit plody bezu černého, jeřabiny, hlohu, svídy či rakytníku. Kosi a drozdi kvíčaly nám za to v zimě budou velmi vděční. Nezapomeňme také na jablka, která zmíněné druhy mají také ve vysoké oblibě.
Vzhledem k tomu, že se v parku Hrabovjanka vyskytují různé druhy sýkorek (babka, modřinka, koňadra), dále brhlíci či šoupálci, zaměřme se na podávání olejnatých semen, jako jsou slunečnicová semínka či lůj nebo tuková směs.
V parku také sídlí strakapoud, který nejraději konzumuje rovněž lůj či tukové směsi. Z nich můžete udělat tuková krmítka.
My jsme jedno takové tukové krmítko vyrobili. Rozehřátý tuk jsme zasypali semínky (mák, lněné semínko), jádry vlašských ořechů a nechali ztuhnout. V Hrabovjance krmítko v nejbližších dnes nainstalujeme na místo, které je ve stínu, a to proto, aby tuk sluncem neroztekl.
Další ptáčci, kteří park obývají, jsou pěnkavy, vrabci, kosi. Ti preferují semena plevelů (zadina) či rovněž slunečnicová semínka.
Parčík Hrabovjanku nadále monitorujeme a jednotlivé ptačí druhy zaznamenáváme. Máme radost, že i ptákům je v Hrabovjance dobře a daří se jim.
Zelená Hrabová, z.s.
Minulou sobotu, která byla velice krásně slunečná, ač mrazivá, jsme se rozhodly, že ostříháme vrbový altánek. Již byl čas. Nebýt našich dobrovolných hasičů, kteří nám zapůjčili žebřík, na vrchol altánku bychom samy nedosáhly. Velmi děkujeme za jejich čas a ochotu. Také jsme vybraly ohniště od popela, doplnily krmítka slunečnicovými semínky a v neposlední řadě pohrabaly 2/3 listí, aby nedošlo ke hnití založeného trávníku. V Hrabovjance teď v zimním období visí po stromech lojové koule, špek, jablka a další dobroty. Všem kteří takto přikrmují ptáčky, velmi děkujeme. Pokud bude vhodné počasí, plánujeme dohrabat zbylé listí a dále procházet Hrabovjankou a sledovat, jaké druhy ptáků se zde nachází.
Rádi bychom Vám přiblížili obec Hrabovou z doby, kdy oplývala rybníkářskou soustavou. Byla zcela jistě jiná, než je nyní.
Obec Hrabová vznikla v polovině 13. století. V dochované smlouvě mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem se dočítáme o její první písemné zmínce konkrétně z roku 1297. Text pojednává o Grabowe (dnes Hrabová). Grabowa byla tehdy poseta stromy habry. Její obyvatelé byli převážně zemědělci a rybníkáři. Velké množství panských a menších, obecních rybníků, se táhlo od Paskova přes Grabowou až do Hrabůvky. Zakladatelem rybníků v Grabowe byl Jan Dubravius (1541–1553), který byl i velký odborník po stránce teoretické (zajímavá je jeho odborná publikace o rybníkářství).
Do poloviny 16. století tak vznikly na území Grabowe všechny velké panské rybníky.
Přikládáme mapu z Císařskýh povinných otisků stabilního katastru 1 : 2 880 – Morava a Slezsko (mapka nám byla poskytnuta Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Podkladová data © ČÚZK).
Z mapky si nelze nevšimnout velkých rybníků jako Šídlovec, Bezďák, Krašický (starý a nový), Šajar, Starý Hurt, Nový Hurt, Prostředník či Pilík.
Jak vidíme, dnešní Hrabová byla kdysi chloubou z hlediska rybníkářství. Můžeme si jen představovat, jaké to v obci tehdy bylo, když všude poletovalo vodní ptactvo, z hrází rybníků byli vidět skákající kapři, v rákosinách švitořili pěnice či nad vodní hladinou poletovala šídla s vážkami.
V dnešní době se bohužel potýkáme s problematikou sucha. Vody je málo. Nedostatečné zásoby podzemních vod způsobují vysychání plodin, špatné podnebí pro růst mělce kořenných stromů. Tam, kde dříve byly remízky a malá políčka, jsou dnes velké lány s řepkou. Voda se nemá kde zadržet. Jaké by to asi bylo, kdyby Hrabová některé rybníky z dob minulých uchovala? Hrabová však bohužel o téměř všechny své rybníky přišla.
Třicetiletá válka totiž byla ranou pro rybniční hospodářství. Většina rybničních soustav byla odsouzena k zániku v následujících staletích, bohužel i rybníky v Hrabové.
Změny odstartovaly tzv. letněním. Dělo se tomu v 19. století. Jednalo se o vypouštění rybníků proto, aby se na jejich dnech mohly jeden rok pěstovat zemědělské plodiny. Došlo ke zvýšení rybničního dna o různé minerály a vitamíny, zvýšila se produkce ryb. Hrabovské rybníky byly mělce založeny, proto byly pro letnění ideální.
Bohužel tento trend sílil a přidala se také industrializace regionu. Z venkovské zeměděské obce se Hrabová proměnila v obec příměstskou. Tehdejší obyvatelé se začali více zabývat lépe placeným povoznictvím než tradičnímu chovu ryb. Ve dvacátých letech 20. století tak došlo k definitivnímu zániku hrabovských rybníků a k jejich přeměně na zemědělskou půdu.
Velká škoda, že alespoň jeden rybník nezůstal v centru Hrabové, který by se stal chloubou a my bychom na něho byli patřičně pyšní, že zde máme kousek historie do dnešních dnů. Obecní rybník například hned vedle hrabovského kostela či místního úřadu by byl zajisté poetický. Uchovejme si alespoň rybníky Pilíky, které jsou jako jediné stále na území Hrabové (na okraji).
Budování rybníků a mokřad v dnešních dnech má zajisté smysl i vzhledem k tomu, že problematiku sucha budeme tak či tak muset v následujících letech koncepčně řešit. Važme si našeho podnebí, přírody a neberme ji jako samozřejmost. Jedině tak ji uchováme i pro další generace.
Zelená Hrabová, z.s.
Vratná záloha by 86 procent Čechů motivovala k tomu, aby použité PET lahve nosili zpět do obchodu. Záloha by měla být tři nebo pět korun za lahev, vyšší částku by byli ochotni zaplatit mladí lidé do 34 let a lidé s vyšším vzděláním. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos, kterého se on-line zúčastnila tisícovka respondentů.
Rozhodný souhlas s vracením PET lahví do obchodu vyjádřilo 61 procent, což je podle mluvčího Ipsosu Tomáše Macků poměrně vysoký podíl. „Vracet použité lahve do obchodu jsou ochotnější lidé s vyšším vzděláním a příjmem, kteří jsou obecně více environmentálně uvědomělí,“ dodal. Výzkum podle něj ukázal, že jsou Češi na zálohování PET lahví připraveni.
Výše zálohy, která by lidi motivovala k vracení, by podle 28 procent respondentů měla činit tři koruny a podle 29 procent pět korun. Více než šest korun by to mělo být podle 15 procent lidí, desetina by si představovala jednu korunu. Průměr za populaci tak dosáhl 5,30 koruny za lahev. Vyšší částku by byli ochotni platit mladí lidé do 34 let, lidé s vyšším vzděláním a spíše muži.
Respondenti měli v průzkumu také odhadnout, jaký je průměrný čas rozkladu PET lahve v přírodě. V průměru odpověděli, že je to 201 let. Ženy tipovaly 174 let, muži 227 let. Skutečná doba rozkladu PET lahve je 50 až 80 let.
Český producent nápojů, firma Karlovarské minerální vody, chce v poslední třetině ledna představit možnosti zavedení zálohového systému v českých podmínkách.
V třídění odpadů patří Češi na přední příčky v Evropě. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá i množství vytříděného odpadu na obyvatele. Podle údajů společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a recyklaci po celé zemi, odpad v roce 2017 třídilo 73 procent obyvatel republiky. Za rok vytřídili 47 kilogramů plastů, skla, papíru a nápojových kartonů na osobu.
Směrnice, kterou Evropský parlament podpořil loni v říjnu, počítá s rozšířením odpovědnosti výrobců u celé řady plastových výrobků na jedno použití. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systému samostatného sběru. Členské státy by pak měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent plastových lahví, třeba formou systému vratných záloh.
Zdroj: https://domaci.ihned.cz/c1-66424260-devet-z-deseti-cechu-by-zaloha-motivovala-k-vraceni-pet-lahvi-rozhodny-souhlas-s-jejich-zalohovanim-vyjadrilo-61-procent-lidi
Ve Švédsku se zrodil zcela nový sport, takzvaný plogging. Organizovaně vznikla tato aktivita před dvěma lety a už za dva roky své existence se dostala do povědomí dalších zemí, včetně Česka. Za provozování ploggingu nezaplatíte ani korunu, utužíte svou kondici a ještě pomůžete planetě Zemi.
Plogging je kombinace slov pluck (sbírání) a jogging (běhání) a znamená v podstatě běhat a zároveň sbírat odpadky. A pokud si myslíte, že jde o nenáročný sport, hodně se mýlíte. Jeho výhodou je, že každý se ploggingu může věnovat podle svých sil a možností. Kromě obyčejného běhu umožňuje plogging i další pohyby, jako jsou například dřepy, ohýbání se a různé protahování. Zároveň pomáhá přírodu a veřejná prostranství vyčistit od znečištění především plasty.
Cvičení bylo poprvé zmíněno v roce 2016, ale populárním se stává až nyní. Nespornou výhodou je, že k němu nepotřebujete žádné speciální pomůcky. Stačí si vzít pytel na odpadky, dobré boty a vyběhnout do ulic, přičemž cestou sbíráte veškerý nepořádek. I když je plogging rozšířený především ve Švédsku, získává tento nový sport mezi lidmi čím dál větší oblibu a rozšířil se tak do dalších evropských zemí, ale i Austrálie či USA.
To, že tento zajímavý sport vznikl právě ve Švédsku, není asi žádným překvapením. Švédové si na přírodu hodně potrpí a vždy byli v tomto ohledu jaksi napřed. Ani Češi ale nemají k ploggingu daleko. Pravidelně se u nás koná například kampaň Ukliďme Česko. Letos se do ní zapojilo více než 76 000 dobrovolníků a během jara sesbírali přes 1 000 tun odpadů na 1 928 místech v celé České republice. Asi u toho dobrovolníci neběhali, ale co není, může třeba jednou být.
Ve Švédsku však podobné aktivity povýšili už na sport, a jak se zdá, kápli lidem do noty. Jedním ze spouštěčů pro vznik nového sportu byl stále narůstající počet plastového odpadu ve světě. V oceánech se dokonce vytvořil z nahromaděného odpadu celý plující kontinent. Nikdo se nehlásí k jeho nesmírně nákladnému odstranění, přitom ohrožuje mořské živočichy a přirozenou rovnováhu vodních ekosystémů.
A právě obavy o zdraví naší planety lidi přiměl k nápadu spojit příjemné s užitečným. To dalo základy ploggingu. U jeho zrodu přitom stál 57letý Švéd a environmentalista Erik Ahlström.
Výhody ploggingu
Při sbírání odpadků se člověk musí různé ohýbat, čímž posiluje své tělo. Při hodince ploggingu tak spálíte průměrně 500 až 1000 kalorií – záleží na rychlosti běhu. Plogging je tedy skvělý způsob, jak posilovat své tělo. Jeho vliv na lidské zdraví je podobný jako u běhání. Jen k němu přidáte navíc dřepy, výpady a podobně.
Sbíráním odpadků lidé čistí přírodu a pomáhají ji dělat krásnější. Z ploggingu si tedy odnesete hlavně dobrý pocit. A ten má nesporně pozitivní vliv na lidskou psychiku.
Tento nový sport můžete provozovat téměř kdykoliv. Ať už je všední den, víkend, ráno nebo večer.
Na plogging nepotřebujete žádné speciální vybavení. Stačí vám běžné běžecké boty, sportovní oblečení a pytel na odpadky.
Na rozdíl od permanentek do drahých fitness center, plogging nic nestojí.
Na věku nesejde. Jestli už nemáte kondici na běhání, provozujte plogging klidně i při běžné procházce. Každý sesbíraný kousek odpadu a každá aktivita se totiž počítá.
Zdroj: https://styl.instory.cz/2056-znate-novy-sport-plogging-je-pro-kazdeho-je-zadarmo-a-jeste-pomuzete-zemi.html
Vedle zemědělství a lesnictví je pro nás půda nezbytná z mnoha dalších důvodů. Tvoří životní prostor pro všechny suchozemské organismy. Je prostředím koloběhu látek v přírodě včetně vody, kterou zadržuje, vsakuje a akumuluje. Probíhá v ní mnoho chemických reakcí a interakcí mezi organismy. Půda působí jako nárazník tlumící změny v ovzduší, zachycuje a zneškodňuje škodliviny a produkuje živiny nezbytné pro rostliny, které jsou potravou dalším organismům, včetně člověka. Půda může být stavebním materiálem i součástí uměleckého díla. To vše však s jednou podmínkou – pokud je v ní život. Potom je úrodná i tvárná.
Půdě nejvíce škodí zástavba – pokud ji pohřbíme asfaltem či betonem, připravíme se tak o všechny její služby. V ČR bohužel stále ubývá zemědělské půdy ve prospěch výstavby silnic a domů, ačkoliv počet obyvatel se už po několik desetiletí skoro nemění. Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů.
Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí. Např. po prudkých deštích jsou důsledky hloubkové (výmolné) eroze patrné ve formě hlubokých rýh a splachů půdy na polích. Během několika hodin tak můžeme přijít o hodnotu, která se vytvářela celé věky, neboť 1 cm půdy vzniká v průměru 100 let. Nebezpečná je však i okem nepostřehnutelná eroze plošná, kdy je půda pozvolna vymývána a ochuzována. Jsou tak vyplavovány živiny, práce i peníze, např. ve formě promarněných hnojiv, která po deštích z polí putují potoky do vodních nádrží, kde způsobují růst sinic a řas. Podle posledních analýz může být erodováno až 21 milionů tun půdy za rok, což představuje finanční škodu za 4,3 miliardy korun. V tom však nejsou započteny škody na obecním a soukromém majetku.
Rady pro ekologický přístup k půdě:
Chraňte půdu před znečištěním – pozor na motorové oleje, pesticidy, čistící prostředky a další chemikálie, které se musí likvidovat zvláštním způsobem.
Snažte se zabránit vysychání půdy. Mokřady, podmáčené plochy i dočasné „bláto“ jsou ve skutečnosti užitečné. Nejlépe půdu chrání pokryv rostlinami – travní porosty, stromy aj.
Erozi půdy brání les, křovinaté meze a travnaté plochy v krajině, humus, který půdu stmeluje, aj.
Erozi půdy urychluje jízda vozidel mimo cesty, pěstování širokořádkových plodin (např. kukuřice), orba po spádnici, aj.
V zimě minimalizujte posypy silnic solí – používejte raději nerozpustné materiály a zavčasu koště.
Pokud už budujete zpevněnou plochu (např. stání pro auto či hřiště), musí být propustná pro vodu a obyvatelná organismy – použijte např. zatravnitelné rošty apod.
Půdě škodí vypalování mezí na jaře – ničí mimo stařiny i veškeré organismy a je navíc protizákonné.
Obecní úřady i další instituce by měly jednat příkladně v hospodaření s půdou a při péči o svěřené pozemky. Dávají tím veřejnosti najevo, že si váží životního prostředí a ovlivňují tak i chování jiných.
Doporučené zdroje: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2012, Ročenka životního prostředí 2013, Zpráva o životním prostředí České republiky 2012, www.cenia.cz
Zdroj: http://www.csopvlasim.cz/aktuality/detail/1102
Po podzimních měsících nastává čas, kdy se příroda chystá k zimnímu spánku. Také v Hrabovjance se schyluje ke klidu a zimnímu období. Stromy jsou již téměř bez listí. I vrbový altánek ztratil zelený háv. Čeká i jej první zima. Park Hrabovjanku jsme se snažili na tento čas připravit.
Došlo k poslednímu posečení trávy. Sesbírali jsme větve v podrostu a naplnili je do pěchovaných plotů. Zkontrolovali ptačí budky, abychom zjistili, že ač jsme je instalovali později, některé budky byly i tak hojně využity. Budeme se těšit, že v příštím roce budou obsazeny všechny. Před nástupem zimy jsme spatřili v parku i několik ježků, kteří hledali místo k zazimování. Těší nás, že je v Hrabovjance dostatek úkrytů, kam se nejen tito drobní savci mohou schovat, přečkat zimu. Dále jsme doplnili vstupní panel o tabulku s fotografií výsadby Hrabovjanské lípy Svobody. Taktéž jsme zkontrolovali všechny herní a edukativní prvky. Ty jsou tak nachystány opět na příští rok. Jídelní sety a lavice jsme zakryli dřevěnými deskami, abychom jim pomohli odolávat sněhu, dešti a chladu. Dále došlo k instalaci dalších dvou odpadkových košů, celkem jsou čtyři. Čeká nás rovněž sestříhání vrbového altánku „na kostru“. Průběžně plníme ptačí krmítka slunečnicovými semínky a máme radost, že jsou ptactvem hojně využívána.
Na příští rok máme v plánu doplnit park o další drobnosti, o kterých Vás budeme včas informovat. Bude záležet, zda seženeme finanční podporu. My budeme věřit, že se nám to podaří a parčík Hrabovjanka bude opět krásnější!
Mapujeme autovraky na Šídlovci.
Hlásíme odpadky na území Hrabové a dalších přilehlých částech.
Vyřešili jsme odvoz hromady sedimentů a nánosů v blízkosti parku Hrabovjanka, kterou Povodí Odry vybagrovalo v rámci čištění koryta potoku Ščučí.
Součinnost při vystříkávání teplé vody z šachtice v blízkosti přečerpávací stanice u parku Hrabovjanka.
Komunikace s OKD (útlum) ve věci odvodňovacího kanálu vedoucího kolem rybníků Pilíků – organizace brigády a stavění dřevěného hrazení, dřevo darováno společností OKD.
Regenerace sídliště Šídlovec – námitky, připomínky, nápady.
Podání žádosti (sběr podpisů majitelů přilehlých garáží, kteří chtějí nechat rampu odřezat) místnímu úřadu k odstranění rampy na ulici Šídlovecká z důvodu vysokého znečištění okolní vegetace vyjetými oleji, pohozenými odpadky a použitými náhradními autodíly.