V pátek 29.6.2018 byl slavnostně otevřen lesní park Hrabovjanka. Krásné slunečné počasí dotvářelo tento významný den. Mnoho návštěvníků podpořilo svojí účastí park Hrabovjanku. Na slavnostním otevření parku byli:
realizátorky parku Jana Batelková a Jana Václavíková, patronka parku Hrabovjanka zpěvačka Aneta Langerová, architektka Ing. Iva Škrovová, náměstek primátora města Ostravy Ing. Zbyněk Pražák, David Kopecký z Nadace Partnerství a místostarosta Hrabové Ing. Bohumil Rundt. Moderátorem byl Roman Pastorek. Byla přednesena i vlastní báseň paní Ludmily Batelkové s názvem „Hrabovjanka vás vítá!“
Po přípitku a přestřihnutí pásky jsme se zpěvačkou Anetou Langerovou vysadily Hrabovjanskou lípu Svobody. Lípa se tak stala symbolem, že sny jsou uskutečnitelné.
Fotografie z tohoto slavnostního dne naleznete:
Byly jsme hosty TV Polar. Více naleznete ve videu.
Přípravy parku Hrabovjanka vrcholí ve všech směrech. Byly nainstalovány lavičky s opěradly, geo prvek, dopoloženy pažené schody směrem k potoku Zyf, vytvořeno nové ohniště v pěchovaném hnízdě. Dále byly ořezány suché větve, dotvarována průlezka valem, vyčištěna a pohrabána plocha parku od větví, kamenů a odpadu. Byla dovezena nová hlína, dodány kmeny a špalky k centrálnímu ohništi, dovyřezány dvě ptačí krmítka. Došlo také k přípravě dětského mobiliáře, tvorbě vrbového plotku či k doinstalace lanových prvků. Svými silami jsme také zastřihli vrbový altánek, který již potřeboval svůj první sestřih, aby mohl sílit. V těchto dnech probíhá dokončení instalace vodní hry a houpačky. V parku Hrabovjanka jsme nyní každý den a dobrovolnickými pracemi dolaďujeme potřebné detaily. Již se velmi těšíme na slavnostní otevření Hrabovjanky.
Fotky z těchto prací naleznete ve fotogalerii INSTALACE DŘEVĚNÝCH PRVKŮ, DALŠÍ PRVKY PARKU
Projekt byl představen firmě Brembo Czech s.r.o., která se nachází v průmyslové zóně Hrabové. Firma Brembo Czech s.r.o. nás přijala a po společně stráveném čase jsme pochopily, že této firmě není lhostejná příroda a ani vzduch v okolí Hrabové. Park Hrabovjanka je velmi oslovil svou nápaditostí a také se zalíbila celková koncepce myšlenky, že se obyvatelé Hrabové spojili a začali budovat krásné místo. Jejich finančního daru 150 000,- Kč si velmi vážíme, protože se nejednalo jen o plané sliby, ale o velmi rychlou reakci a hezký přístup. Děkujeme.
V Moravskoslezském kraji chybí voda. A vyhlídky nejsou dobré. I když občas zaprší, voda rychle odteče a brzy je opět všude sucho. Kraj i stát nabízejí peníze na vodohospodářská opatření, obce už staví rybníky a mokřady, ale podle odborníků je nutná zásadní a hlavně koncepční změna krajiny.
Schopnost krajiny udržet vodu teď řeší starostové, kraj i ministerstva. Podle tiskové mluvčí krajského úřadu Nikoly Birklenové má největší potíže s vodou Píšť na Opavsku.
Obec proto připravila studii, která řeší povodí Píšťského potoka, tři velké retenční nádrže a několik rybníků na svém území.
„Největší retenční nádrž je z nevhodných materiálů, poškozená, zanesená splavenou zeminou z polí a na několika místech prasklinami protéká voda. Chceme ji opravit. V její horní části vysadíme zeleň a v ploše nad nádrží vytvoříme mělké tůně a mokřady,“ vyjmenoval kroky na zlepšení situace starosta Píště Daniel Fichna.
V hornaté východní části Frýdecko-Místecka leží také několik obcí, kde se v období bez dešťů potýkají s nedostatkem vody.
„Vzali jsme si téma jako prioritu. Nicméně každá obec si bude hledat svoje řešení. Někdo rybník, jiný mokřad,“ zmínil předseda Sdružení obcí Jablunkovska a starosta Hrádku Robert Borski.
Hrádek plánuje rybník. Svede do něj i vodu, která prosakuje na silnici. Investice by měla přijít na 2,5 milionu korun, 60 procent z částky pokryje dotace.
Část obce Bukovec zůstala v roce 2015 bez vody úplně. „Aby se situace neopakovala, chceme rozšířit vodovodní řad a u vodojemu postavit retenční nádrž. Když je vody dost, odtéká z něj pryč, což je škoda,“ vysvětlila starostka Monika Czepczorová. Nové rybníky už mají na svém území i Třanovice.
„Historicky tam tři rybníky kdysi byly. Zůstaly však desítky let vyschlé. Obnovili jsme je při pozemkových úpravách. Dotace nám pokryly sto procent nákladů,“ popisoval starosta Jan Tomiczek. „Hned se to projevilo na klimatu Třanovic. Díky tomu, že se z vodních ploch odpařuje voda, ubylo prašnosti. I období sucha jsou snesitelnější.“
Sucho se dotýká také Bruntálska. Podle mluvčího bruntálského městského úřadu Jiřího Ondráška se tak v posledních třech letech pracuje na obnově mokřadů, tůní a vodních toků. „Jde například o projekt úpravy Kobylího potoka v Bruntále nebo vodního toku Bystřice v Dětřichově nad Bystřicí,“ konstatoval Ondrášek.
Stav, kdy lidé hlásí, že mají ve studnách a rezervoárech vodu na dně, se opakuje stále častěji. Bývají donucení s ní šetřit a platívá zákaz zalévání zahrad i napouštění bazénů. David Vodecký z Návsí na Frýdecko-Místecku tvrdí, že rybníček nebo mokřad, který by pomohl změnit klima, si může doma udělat každý vlastník nějakého pozemku.
„Ty dva tisíce korun, na kolik zhruba rybníček vyjde, se snad ušetřit dá. Pak do něj stačí svést vodu z okapové roury. Pokud by to zvládl každý druhý na vesnici, jsem přesvědčený, že by se to na mikroklimatu hned poznalo,“ řekl Vodecký. S tím souhlasí i Petr Havel, který provozuje internetový portál Naše voda. „Nejdůležitější je začít rychle měnit strukturu krajiny. Takové obrovské nepřerušované lány jako u nás mají málokde. Musíme je rozparcelovat. Každý z přívalových dešťů odnese trochu zeminy,“ uvedl Havel.
Tvrdí, že obce i města by při tvorbě rozvojových plánů neměly plýtvat půdou, ale stavět tam, kde už v minulosti něco bylo. „Nebetonovat další plochy, nebo aspoň používat propustné dlaždice.“
Podle Havla je nešťastné, když obce v úsilí, jak navrátit vodu do krajiny, nepostupují společně.
Vodohospodář a hydrolog Michal Kravčík je stejného názoru. Zmínil také, že na suchu se podepsalo masivní odkanalizování, vysoušení a špatné zemědělské hospodaření:
„Suchá krajina posílá do atmosféry obrovské množství tepla. Za jeden slunečný den z ní nahoru stoupá dvoutisíckrát víc tepla, než vyprodukují všechny elektrárny na Slovensku. Kdyby tady byly dostatečné vodní plochy, voda by se z nich odpařovala, ve vyšších vrstvách kondenzovala, čili transportovala tam teplo z přehřáté oblasti, v podstatě jako chladič v autě. Ten, když z něj voda vyteče, taky zkolabuje.“
Vodu v krajině stále častěji řeší také úřady. „Jsme si vědomi, že se už ve fázi přípravy musí zohlednit místní odtokové poměry a navrhnout nakládání s vodami v širších územních souvislostech. Letos jsme 2,5 miliony korun podpořili osm takových projektů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Špatně je na tom ostravská pánev a přiléhající část Moravské brány, celé příhraničí s Polskem mezi Bohumínem až Krnovem a Osoblažsko.
Ministerstvo životního prostředí připravilo miliardy korun pro program Dešťovka na zachytávání srážkové nebo přečištěné odpadní vody na zalévání zahrad a splachování toalet a pak také program nazvaný Velká dešťovka pro obce, organizace, školy či nemocnice. „Další miliardy korun z evropských prostředků plynou do projektů pro obce, kraje, spolky na tůně, rybníky, mokřady a další krajinné prvky,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Tyto projekty má na starosti Karolína Šůlová. Zájem o ně je zatím spíše průměrný. „Uchazeče zřejmě odrazuje náročná administrativa kolem evropských dotací. Pracuje se na jejím zjednodušení,“ sdělila Šůlová.
Také ministerstvo zemědělství připravilo programy pro období 2016–2033, do kterých půjdou další miliardy korun. Kromě podpory pro nové rybníky a nádrže jsou peníze určené třeba na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin, kapkovou závlahu v ovocných sadech či hrazení bystřin v lesích.
„V listopadu ministerstvo zemědělství předloží vládě novelu vodního zákona. Sucho se bude posuzovat podle zásob vody v konkrétním území. Počítá se s vyhlašováním stavu nedostatku vody a komise bude přijímat opatření. K ruce získá seznam uživatelů vody v daném místě a bude je moci účinně omezovat,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.
Zdroj: https://ostrava.idnes.cz/sucho-moravskoslezsky-kraj-voda-pist-jak-udrzet-vodu-pf2-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180521_402735_ostrava-zpravy_jog
Již i v parčíku si můžete najít kešku, a to díky zakladateli VELČI. Těší nás, že i v Hrabovjance si lze zahrát tuto oblíbenou hru, kterou je geocaching.
Zde odkaz na kešku Hrabovjanky
https://www.geocaching.com/geocache/GC7P483_hrabovjanka?guid=0d95969e-aa67-4d48-aa11-4b343bb3b7ec
V parčíku se připravují další herní prvky. Byla provedena betonážka a instalace konstrukce houpačky, neposedné kladinky, vodní hry, lanových prvků a kůlu pro vrbové panely. Dále došlo k rozprostření jemného kameniva. Díky nové travičce vše vyniká a působí krásně zeleně.
Fotky z těchto prací naleznete ve fotogalerii INSTALACE DŘEVĚNÝCH PRVKŮ, DALŠÍ PRVKY PARKU
Spolek Zelená Hrabová, z.s. podal žádost o umístění šesti zpomalovacích prahů na ul. U Kotelny a Šrobárova. Podpisy občanů tuto myšlenku podpořily. Předsedkyně spolku Zelená Hrabová, z.s. návrh také představila na komisi výstavby, dopravy a ekologie. Ač jsme žádali o šest zpomalovacích prahů, nakonec byl v polovině května 2018 nainstalován na začátku ulice U Kotelny jeden. Těší nás, že podnět byl schválen vedením obce.
Městský obvod Hrabová podporuje i na základě našich pravidelných a opakujících se podnětů obnovu sídlištní zeleně na Šídlovci. Byla již navázána spolupráce s krajinářskou architektkou paní Ing. Magdalénou Cigánkovou, která aktuálně mapuje oblast Šídlovec a zpracovává dendrologické posudky. Spolek Zelená Hrabová, z.s. se sešel s paní inženýrkou a sdělil jí postřehy a pohledy na celkovou oblast i díky tomu, že na Šídlovci žijeme a velmi dobře vnímáme případné nedostatky v otázce zeleně. Cílem regenerace je vyfrézování starých pařezů, vysázení nových stromů, ošetření těch stávajících. Navrhli jsme také umístění laviček do veřejného prostoru či větší počet odpadkových košů, do kterých je rovněž možné vhazovat psí exkrementy. Zda lavičky a koše budou součastí Šídlovce, záleží na vedení našeho obvodu.
Pokud máte nějaké podněty, ozvěte se na náš email. Vše je v realizaci a my se těšíme, že v blízké budoucnosti bude sídliště Šídlovec oděno do zelenějšího hávu.
Děkujeme paní Králové za připravení podkladů k realizaci.
Zelená Hrabová, z.s.