Udržení vody v krajině se stává moravskoslezským problémem číslo jedna

7. 6. 2018

V Moravskoslezském kraji chybí voda. A vyhlídky nejsou dobré. I když občas zaprší, voda rychle odteče a brzy je opět všude sucho. Kraj i stát nabízejí peníze na vodohospodářská opatření, obce už staví rybníky a mokřady, ale podle odborníků je nutná zásadní a hlavně koncepční změna krajiny.
Schopnost krajiny udržet vodu teď řeší starostové, kraj i ministerstva. Podle tiskové mluvčí krajského úřadu Nikoly Birklenové má největší potíže s vodou Píšť na Opavsku.

Obec proto připravila studii, která řeší povodí Píšťského potoka, tři velké retenční nádrže a několik rybníků na svém území.

„Největší retenční nádrž je z nevhodných materiálů, poškozená, zanesená splavenou zeminou z polí a na několika místech prasklinami protéká voda. Chceme ji opravit. V její horní části vysadíme zeleň a v ploše nad nádrží vytvoříme mělké tůně a mokřady,“ vyjmenoval kroky na zlepšení situace starosta Píště Daniel Fichna.

V hornaté východní části Frýdecko-Místecka leží také několik obcí, kde se v období bez dešťů potýkají s nedostatkem vody.

„Vzali jsme si téma jako prioritu. Nicméně každá obec si bude hledat svoje řešení. Někdo rybník, jiný mokřad,“ zmínil předseda Sdružení obcí Jablunkovska a starosta Hrádku Robert Borski.

Hrádek plánuje rybník. Svede do něj i vodu, která prosakuje na silnici. Investice by měla přijít na 2,5 milionu korun, 60 procent z částky pokryje dotace.

Část obce Bukovec zůstala v roce 2015 bez vody úplně. „Aby se situace neopakovala, chceme rozšířit vodovodní řad a u vodojemu postavit retenční nádrž. Když je vody dost, odtéká z něj pryč, což je škoda,“ vysvětlila starostka Monika Czepczorová. Nové rybníky už mají na svém území i Třanovice.

„Historicky tam tři rybníky kdysi byly. Zůstaly však desítky let vyschlé. Obnovili jsme je při pozemkových úpravách. Dotace nám pokryly sto procent nákladů,“ popisoval starosta Jan Tomiczek. „Hned se to projevilo na klimatu Třanovic. Díky tomu, že se z vodních ploch odpařuje voda, ubylo prašnosti. I období sucha jsou snesitelnější.“

Sucho se dotýká také Bruntálska. Podle mluvčího bruntálského městského úřadu Jiřího Ondráška se tak v posledních třech letech pracuje na obnově mokřadů, tůní a vodních toků. „Jde například o projekt úpravy Kobylího potoka v Bruntále nebo vodního toku Bystřice v Dětřichově nad Bystřicí,“ konstatoval Ondrášek.

Stav, kdy lidé hlásí, že mají ve studnách a rezervoárech vodu na dně, se opakuje stále častěji. Bývají donucení s ní šetřit a platívá zákaz zalévání zahrad i napouštění bazénů. David Vodecký z Návsí na Frýdecko-Místecku tvrdí, že rybníček nebo mokřad, který by pomohl změnit klima, si může doma udělat každý vlastník nějakého pozemku.

„Ty dva tisíce korun, na kolik zhruba rybníček vyjde, se snad ušetřit dá. Pak do něj stačí svést vodu z okapové roury. Pokud by to zvládl každý druhý na vesnici, jsem přesvědčený, že by se to na mikroklimatu hned poznalo,“ řekl Vodecký. S tím souhlasí i Petr Havel, který provozuje internetový portál Naše voda. „Nejdůležitější je začít rychle měnit strukturu krajiny. Takové obrovské nepřerušované lány jako u nás mají málokde. Musíme je rozparcelovat. Každý z přívalových dešťů odnese trochu zeminy,“ uvedl Havel.

Tvrdí, že obce i města by při tvorbě rozvojových plánů neměly plýtvat půdou, ale stavět tam, kde už v minulosti něco bylo. „Nebetonovat další plochy, nebo aspoň používat propustné dlaždice.“

Podle Havla je nešťastné, když obce v úsilí, jak navrátit vodu do krajiny, nepostupují společně.

Vodohospodář a hydrolog Michal Kravčík je stejného názoru. Zmínil také, že na suchu se podepsalo masivní odkanalizování, vysoušení a špatné zemědělské hospodaření:

„Suchá krajina posílá do atmosféry obrovské množství tepla. Za jeden slunečný den z ní nahoru stoupá dvoutisíckrát víc tepla, než vyprodukují všechny elektrárny na Slovensku. Kdyby tady byly dostatečné vodní plochy, voda by se z nich odpařovala, ve vyšších vrstvách kondenzovala, čili transportovala tam teplo z přehřáté oblasti, v podstatě jako chladič v autě. Ten, když z něj voda vyteče, taky zkolabuje.“

Vodu v krajině stále častěji řeší také úřady. „Jsme si vědomi, že se už ve fázi přípravy musí zohlednit místní odtokové poměry a navrhnout nakládání s vodami v širších územních souvislostech. Letos jsme 2,5 miliony korun podpořili osm takových projektů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Špatně je na tom ostravská pánev a přiléhající část Moravské brány, celé příhraničí s Polskem mezi Bohumínem až Krnovem a Osoblažsko.

Ministerstvo životního prostředí připravilo miliardy korun pro program Dešťovka na zachytávání srážkové nebo přečištěné odpadní vody na zalévání zahrad a splachování toalet a pak také program nazvaný Velká dešťovka pro obce, organizace, školy či nemocnice. „Další miliardy korun z evropských prostředků plynou do projektů pro obce, kraje, spolky na tůně, rybníky, mokřady a další krajinné prvky,“ řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Tyto projekty má na starosti Karolína Šůlová. Zájem o ně je zatím spíše průměrný. „Uchazeče zřejmě odrazuje náročná administrativa kolem evropských dotací. Pracuje se na jejím zjednodušení,“ sdělila Šůlová.

Také ministerstvo zemědělství připravilo programy pro období 2016–2033, do kterých půjdou další miliardy korun. Kromě podpory pro nové rybníky a nádrže jsou peníze určené třeba na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin, kapkovou závlahu v ovocných sadech či hrazení bystřin v lesích.

„V listopadu ministerstvo zemědělství předloží vládě novelu vodního zákona. Sucho se bude posuzovat podle zásob vody v konkrétním území. Počítá se s vyhlašováním stavu nedostatku vody a komise bude přijímat opatření. K ruce získá seznam uživatelů vody v daném místě a bude je moci účinně omezovat,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.

Zdroj: https://ostrava.idnes.cz/sucho-moravskoslezsky-kraj-voda-pist-jak-udrzet-vodu-pf2-/ostrava-zpravy.aspx?c=A180521_402735_ostrava-zpravy_jog

Leave a Reply