Adaptace na Změnu Klimatu: Výzvy a Opatření v České Republice a EU

17.03.2026

Měnící se klima Země má významné ekologické, ekonomické a společenské důsledky. Vlády, významné společnosti a odborníci proto již od 90. let 20. století začaly hledat a přijímat opatření vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu. Avšak teprve Klimatická konference (COP21) v Paříži, která se uskutečnila koncem roku 2015, může být považována za historický milník v ochraně klimatu.

Evropská unie se na COP21 jako jeden celek přihlásila se závazkem snížení emisí minimálně o 40 % do roku 2030 (oproti roku 1990). Hlavním cílem smlouvy je udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C do konce 21. století oproti předindustriální době.

Co je Adaptace na Změnu Klimatu?

Jedná se o proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho účinkům. V lidských systémech se adaptace snaží zmírnit škodu nebo se jí vyhnout nebo využít příležitosti.

Strategie a Plány Adaptace v ČR

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod.

Čtěte také: České zemědělství a klimatická změna

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. První aktualizace akčního plánu pro období 2021-2025 byla schválena usnesením vlády č. 785 ze dne 13. Akční plán rozpracovává rámec opatření pro roky 2021-2025 uvedený v adaptační strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje gesci, termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu a zdroje financování.

Aktualizace adaptační strategie reflektuje pokrok ve vědomostní základně a formuluje cíle k roku 2030 s vizí do roku 2050. Oproti původnímu dokumentu z roku 2015 došlo mj. k aktualizaci trendů a dopadů změny klimatu nebo podrobnější analýze finančních nákladů a ekonomických nástrojů. Akční plán pokrývá období do roku 2025 a rozpracovává specifické cíle strategie a rámec 108 adaptačních opatření do více než 320 konkrétních úkolů uložených věcně příslušným ministerstvům, kterým přiřazuje termíny plnění, relevanci opatření k jednotlivým projevům změny klimatu, zdroje financování a předpokládané náklady do roku 2025.

Financování Opatření

Celkový odhadovaný objem finančních prostředků na zajištění opatření Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2021-2025 představuje 139 mld. Kč, z toho tvoří téměř 40 % (52 mld. Kč) zdroje financování EU. Národní zdroje na tento pětiletý plán v celkové výši 86,5 mld. Kč jsou již ze 46 % pro daná opatření alokovány, požadavky na nové národní zdroje tvoří celkem 46 mld.

Čtěte také: Vliv Ekologie na Stravovací Návyky

Nové Úkoly Akčního Plánu

Mezi nové úkoly akčního plánu, které jsou potřebné pro adaptaci na změnu klimatu v nejbližších letech, patří například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by měla nastavit podmínky pro ponechání a tvorbu vybraných krajinných prvků sloužících k ochraně půdy v zemědělském půdním fondu bez nutnosti odnímání, dále podpora navýšení podílu krajinných prvků s vysokou rozmanitostí na zemědělských plochách a vytvoření podmínek pro uplatnění agrolesnictví jako způsobu využití zemědělské půdy zlepšujícího přirozené funkce zemědělské krajiny.

V oblasti lesnictví akční plán počítá se změnou lesnické legislativy s cílem vytvořit rovnoprávné podmínky pro uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů. Počítá i s přeměnou lesů v majetku státu - směrem ke správcům musí stát jasně formulovat zadání, reagovat na přijatá adaptační opatření a oproti ostatním vlastníkům lesů stanovit přísnější podmínky pro obhospodařování lesů s důrazem na celospolečenskou poptávku po naplnění veřejných zájmů a na kvalitu životního prostředí.

Proč by se Obce Měly Zabývat Adaptací na Klimatickou Změnu?

Klimatická změna představuje jednu z největších výzev současnosti, a to nejen na globální, ale i na lokální úrovni. Obce se stále častěji potýkají s jejími důsledky, jako jsou extrémní výkyvy počasí, častější povodně, zvyšující se teploty, sucho, nedostatek pitné vody aj. Adaptace na klimatickou změnu je nutností pro zajištění odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Obce mají možnost zareagovat proaktivně a připravit se na výzvy budoucnosti.

Adaptační Strategie pro Obce

Adaptační strategie je komplexní dokument, který nabízí systematický přístup k realizaci stanovené vize, cílů a navržených opatření adaptace na změnu klimatu. Tento dokument zahrnuje strategické a specifické cíle zaměřené na rozvoj modro-zelené infrastruktury, vzdělávací a osvětové aktivity, udržitelnou dopravu apod. Navrhované cíle a opatření se týkají jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Součástí dokumentu je také návrh jeho implementace včetně monitorovacích indikátorů a akční plán.

Studie Adaptačního Potenciálu Obce

K tvorbě studie adaptačního potenciálu přistupujeme s vizí vzniku nového praktického dokumentu, který bude i menším obcím dlouhodobě pomáhat adaptovat území na změnu klimatu a stane se jedním z výchozích dokumentů pro přípravu jednotlivých adaptačních opatření. Hlavním cílem studie je poskytnout spektrum konkrétních návrhů a možností, jak se novým přírodním podmínkám vyplývajícím z měnícího se klimatu přizpůsobit.

Čtěte také: Česká klimatická strategie

Rozdíl Mezi Studií Potenciálu a Adaptační Strategií

Studie adaptačního potenciálu je vhodná i pro menší obce (cca od 500 obyvatel), zaměřuje se na analýzu rizik v území a možností adaptace s ohledem na specifické podmínky obce, na prioritizaci navrhovaných adaptačních opatření, je cenově dostupnější. Adaptační strategie je komplexnější dokument dlouhodobé odolnosti měst vůči změně klimatu, který obsahuje také implementační část a akční plán s širším spektrem opatření.

Typy Adaptačních Opatření

Adaptační opatření se rozdělují na tři typy: modro-zelená, šedá a měkká.

Modro-zelená opatření: Zahrnují přírodní a přírodě blízká opatření.
Šedá opatření: Zaměřují se na stavební a technologická řešení, jako jsou termoizolace budov, stínění (vegetační i technické prvky) nebo také hráze, poldry, náspy, drenážní systémy, dešťové kanalizace, zadržovací nádrže.
Měkká opatření: Zahrnují systémy včasného varování, informační kampaně a podobně.

Adaptace Města na Změnu Klimatu

Adaptace města na změnu klimatu jsou konkrétní realizovaná opatření, která pomohou včas a bezpečně se přizpůsobit očekávaným změnám počasí, vlnám horka a dalším negativním místním dopadům globálních klimatických změn. Může se jednat třeba o zdokonalené hospodaření s dešťovou vodou nebo stínění i chlazení budov s komplexním využitím zeleně (vč. prostorově nenáročných plošných vegetačních úprav.

Hlavní město schválilo Standardy pro hospodaření se srážkovými vodami na území hl. m. Prahy. V rámci naplňování adaptační strategie hl. m. Prahy na změnu klimatu byly zpracovány vsakovací mapy většiny území hlavního města.

Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě s využitím přirozených vlastností vegetace.

V případě, že ekosystémově založené přístupy nelze využít nebo jsou neúčinné, budou navržena vhodná technická (tzv. šedá) a měkká opatření (například systémy včasného varování, informační kampaně a podobně).

Hl. m. Praha se usnesením zastupitelstva č. 39/1 z roku 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Paktu Starostů a Primátorů (Covenant of Mayors For Climate and Energy), který je zásadním rozšířením původní iniciativy Mayors Adapt.

Tento plán zavazuje hl. m. Z analýzy současného stavu a projekcí projevů klimatické změny na území hl. m.

Dopady Změny Klimatu a Adaptační Opatření v Různých Sektorech

Lesní Hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů.

Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti).

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Vodní Hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících.

Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Městské Prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících.

Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů.

Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Zdraví a Hygiena

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.

Cestovní Ruch

Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.

Doprava

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.

Průmysl a Energetika

Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.

Ekonomické Aspekty Adaptace

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld.

Konzervativní odhady však předpokládají, že vystavení dnešní ekonomiky EU očekávanému globálnímu oteplení o 3 °C nad předindustriální úroveň by mělo za následek roční ztráty 170 mld.

Institucionální Bariéry a Komunikace

Příprava, implementace a monitoring a evaluace adaptačních opatření probíhá na různých úrovních správy (místní, národní, regionální, …), což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat.

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy.

Věda a Výzkum

Věda a výzkum mají zásadní roli při zdokonalování adaptace na změnu klimatu a také při zmírňování tohoto jevu. Mezi důležité oblasti, na které by se měl výzkum zaměřit, patří například snížení zranitelnosti společnosti a zvýšení její odolnosti vůči klimatickým extrémům, práce s klimatickými modely, problematika ekosystémových služeb a jejich hodnocení, modelování dopadů změny klimatu na sociální a ekonomické systémy či vývoj adaptačních opatření a jejich vyhodnocování ve vybraných hospodářských sektorech nebo v souvislosti s vodním režimem a dalšími ekosystémy.