Agama vousatá: strava v přírodě a v teráriu

Agama vousatá (Pogona vitticeps) je středně velký ještěr pocházející z Austrálie. V přírodě obývá suché stepní oblasti, kde se většinu času vyhřívá na slunci nebo shání potravu. Agama vousatá patří mezi nenáročná terarijní zvířata a při dodržení pár základních pravidel je vhodná i pro úplné začátečníky.

Chov agamy vousaté

V domácím prostředí agamy chováme v dostatečně velkém teráriu. V létě jim můžeme dopřát výlet na zahradu v podobě dobře zabezpečeného výběhu, koupel v mělkém bazénku nebo je dokonce můžeme vzít na procházku. Tyto ještěry můžeme chovat samostatně, v páru nebo chovné skupině tří až čtyř jedinců. Nikdy však nemáme dva samce v jednom teráriu. Začali by na sebe útočit a mohlo by dojít ke zranění nebo dokonce k úhynu. Samci jsou všeobecně aktivnější. Předvádí se, i když nemají u sebe samičku - běhají po teráriu, zčernají jim vousy a trhají hlavou.

Terárium

Základním kritériem je rozměr terária. Zde si musíme uvědomit, zda chceme agamu chovat samostatně, v páru nebo ve větším počtu. V případě, že chceme jen jednoho jedince, postačí nám terárium 100 × 50 × 50 cm. Terárium může být celoskleněné, nebo kombinované sklo s OSB deskou. Důležité je zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu, proto by měla být alespoň jedna třetina stropu terária tvořena větrací mřížkou.

V přírodě agamy obývají hlavně pouště a polopouště, proto volíme na dno terária písek nebo drobný štěrk. Písek se dá koupit v mnoha barevných variantách. Využít lze i písek do filtrací, který má menší prašnost. Agamy moc rády šplhají, proto terárium doplníme o různé kameny a větve, které slouží i jako úkryty. Z rostlin volíme vždy ty suchomilné, které snesou vysokou teplotu a nejsou jedovaté. Agama totiž může rostliny ochutnávat a mohlo by dojít k otravě. Při stavbě terária je nutné počítat s prostorem na misku s vodou, která je naprostou nutností. Miska na vodu by měla být větší, ale mělčí. Agamy vodu samozřejmě pijí, ale také v ní rády odpočívají.

Osvětlení terária

Terárium by mělo být osvětleno třemi druhy záření - tepelné, UVA a UVB. Tepelná žárovka zajišťuje agamě tepelný komfort, UVA a UVB imituje přírodní sluneční svit. Obě UV složky jsou důležité pro správný růst agam a rozhodně je nesmíme podcenit. UVA záření zajistí například i UVB kompakty a UVB výbojky. V teráriu by mělo být více tepelných zón, aby si agama mohla vybrat dle potřeby. V nejchladnější části by teplota měla být cca 25 °C. Na nejteplejším místě (přímo pod tepelnou žárovkou) by teplota měla dosahovat cca 40-45 °C. Teplotu tepelného bodu nejlépe ověříme tak, že pod žárovku položíme pokojový teploměr a necháme ho tam tak dlouho, než se na něm teplota ustálí. Při teplotě mezi 40-45 °C je vše v pořádku. Pokud je teplota vyšší než 45 °C, světlo posuneme výš, nebo vyměníme žárovku za slabší. Jestliže je teplota pod 40 °C, tak světlo posuneme níž, nebo nainstalujeme silnější žárovku. Teplota nad 50 °C je škodlivá a hrozí popálení zvířete.

Čtěte také: Regenerace u Agamy vousaté

Vlhkost v teráriu bychom měli udržovat okolo 50 %. Je důležitá zejména v období svlékání kůže. Pokud budeme mít v teráriu nízkou vlhkost, tak se agama bude špatně svlékat. Špatný svlek kolem očí, nosních dírek a prstů může vést k budoucím komplikacím. Proto po každém svleku agamu kontrolujeme a případné nedostatky jemně odstraníme pinzetou.

Potrava agamy vousaté v přírodě

V přírodě se agamy vousaté živí rostlinnou potravou a vším, co zvládnou ulovit (např. hmyz, drobní obratlovci, pavouci apod.). O skladbě potravy rozhoduje také místo výskytu a sezónní dostupnost některé stravy. V místech s bujnou vegetací se agamy živí různými listy, plody, semeny a dalším rostlinným materiálem. Naopak v místech bohatých na výskyt hmyzu končí v jejich tlamách téměř jakýkoliv hmyz, který jim zkříží cestu.

Co může jíst agama vousatá v teráriu?

Agama se živí hmyzem a rostlinnou stravou. Čím je agama mladší, tím více upřednostňuje hmyz v podobě cvrčků, švábů a sarančat. Stravu můžeme ozvláštnit holátky myší, moučnými červy nebo zofobasy. S příkrmy však opatrně, holátka i červi jsou velmi tuční a agama by mohla mít nadváhu. Postupem času dospělé agamy dávají přednost rostlinné stravě. Z rostlinné potravy pak těmto ještěrům podáváme různé druhy salátů, čínské zelí, polníček, rukolu a strouhanou mrkev. V létě nám skvěle poslouží rostliny ze zahrady. Obecně platí, že čím pestřejší strava, tím pro agamu lépe.

Živočišná potrava

Mláďata agam vousatých preferují živočišnou složky potravy a měla by tvořit až 70% z celého jídelníčku. Zbytek tvoří rostlinná strava, na které se časem mládě rozkrmí. U dospělého jedince je tenhle poměr obrácený (70 % rostlinné a 30 % živočišné složky). Může se stát, že agama odmítá příjem zeleného a zkrátka si ho nevšímá. I ve volné přírodě agama dá přednost skákajícímu sarančeti než zelenému lístku.

A jakými dobrotami rozhodně agamy nepohrdnou? Nejběžnějším krmením jsou různé druhy cvrčků: cvrček domácí (Acheta domestica) a cvrček banánový (Gryllus assimilis). Oba druhy cvrčků lze sehnat v obchodech s chovatelskými potřebami anebo na teraburzách. Taktéž agamy mají rády sarančata: saranče stěhovavé (Locusta migratoria) a saranče všežravé (Schistocerca gregaria), ale také různé druhy červů: zejména larvy brouků potemníků. Mláďatům do čtyř měsíců se servírují mouční červi (Tenebrio molitor), zatímco starší agama si smlsne už na larvě potemníka (Zophobas morio). Oboje se používá hlavně jako pamlsek, než plnohodnotná strava. Obsahují totiž velké množství chitinu, což agamám způsobuje zácpu a střevní potíže. Švábi mají taktéž své čestné místo na agamím jídelníčku. Oblíbení a dobře dostupní jsou švábi argentinští (Blaptica dubia). Potravu lze příležitostně zpestřit i holátkem laboratorní myši.

Čtěte také: Péče o Agamu Vousatou pro začátečníky

Smýkaný hmyz

Oblíbenou sezónní krmnou záležitostí je smýkaný hmyz, který jde nachytat pomocí síťky od jara do podzimu. Nachytaný hmyz slouží zároveň jako přirozený a plnohodnotný zdroj vitamínů a minerálů. Smýkací síť je tvořená sítí z plátna, jemného silonu, dobře poslouží i záclonovina, upevněná ke kruhovému kovovému rámečku a připevněná na tyči. Smýkavým pohybem ve tvaru ležaté osmičky se přejíždí hranou sítě po vrcholcích rostlin na chemicky neošetřených loukách. Konec sítě se potom zaškrtí a obsah se vysype do sklenic se širokým hrdlem. Součástí úlovku mohou být i živočichové, které naší terarijní mazlíčci nepřijímají nebo můžou být pro ně nebezpečné (např. klíšťata), tudíž se smýkaný hmyz musí vytřídit. Také se dává pozor při lovu na chráněné druhy!

Rostlinná potrava

Z rostlinné strany agamy dobře přijímají čínské zelí, brokolici, rukolu a polníček. Pozor na ledový salát, ten agamy nadýmá. Z toho důvodu se do jídelníčku ani nezařazuje. Naopak oblíbenou lahůdkou je pampeliška - smetánka lékařská. Pochutnají si jak na listech, tak na žlutých květech, které je magneticky přitahují. Některé agamy si zamilují i květy sedmikrásek, hluchavku, jetel luční a plazivý, kopřivy či jitrocel kopinatý.

Z ovoce agamy neodmítnou jablka, hrušky, banán, broskve, maliny, ostružiny, ale i meloun. Do agamí stravy rozhodně nepatří citrusy, jelikož odvápňují. I zeleninou lze agamám zpestřit stravování.

Pro býložravce a druhy, u kterých rostlinná složka potravy tvoří významnou část, je důležitý správný výběr "zeleného" jídelníčku. Musíme si uvědomit, jak lze rostlinnou potravu rozdělit a jaký podíl jednotlivých složek je pro naše zvíře optimální. Rostlinná potrava se skládá z bylinné složky (listy a květy rostlin), zeleniny a ovoce. Optimální poměr je u každého druhu trochu odlišný, ale pokud bychom to zobecnili, mohl by poměr vypadat následovně. Bylinná složka obsahující i natě a listy zeleniny a ovoce 75 %, zeleninové plody 15-20 % a ovocné plody 5-10 %.

Vhodné druhy můžeme nabízet v podstatě denně. DŮLEŽITÉ: Vždy je potřeba si uvědomit, zda není rostlina hnojená nebo stříkaná proti škůdcům! U nově zakoupených rostlin je vhodné počkat alespoň 3 týdny než začneme podávat.

Čtěte také: Průvodce rozmnožováním agam

Vhodné rostliny pro agamu vousatou:

• hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum)
• ibišek (Hibiscus spp.)
• jitrocel (Plantago spp.)
• kalísie plazivá (Callisia repens)
• mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mléč rolní (Sonchus arvensis)
• pampeliška/smetánka (Taraxacum spp.)
• pcháč polní, bahenní, obecný (Cirsium spp.)
• čekanka obecná (Cichorium intybus)
• heřmánek pravý (Matricaria recutita), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea)
• hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)
• chrastavec rolní (Knautia arvensis)
• jahodník obecný (Fragaria vesca), jahodník trávnice (Fragaria viridis)
• jetel (Trifolium spp.)
• kočičí tráva
• kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
• koriandr setý (Coriandrum sativum)
• lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
• maliník (Rubus idaeus)
• mochna husí/nátržník (Potentilla anserina)
• obilniny (ječmen, pšenice, oves, proso)
• ostružiník (Rubus fruticosus)
• pilea (Pilea mollis, P. involucrata, P.
• ptačinec prostřední/žabinec (Stellaria media)
• řeřicha setá (Lepidum sativum)
• slunečnice roční (Helianthus annuus)
• vikev setá, plotní, ptačí (Vicia spp.)

Nevhodné rostliny pro agamu vousatou:

• citrusovité dřeviny (Citrus spp.)
• devětsil lékařský (Petasites hybridus)
• kostival lékařský (Symphytum officinale)
• máta peprná (Mentha piperita), máta polej / polej obecná (Pulegium vulgare)
• podběl lékařský (Tussilago farfara)
• řebříček obecný (Achillea millefolium)
• šťovík kyselý (Rumex acetosa)

Výhodou zeleniny je vysoký obsah vody a samozřejmě i obsah vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Na druhou stranu nedostatkem je ve většině případů malé množství živin a nevhodný poměr vápníku a fosforu.

Vhodná zelenina pro agamu vousatou:

• cuketa
• čekanka
• čínské zelí
• pekingské zelí
• římský salát
• šterbák/endivie

Nevhodná zelenina pro agamu vousatou:

• hrášek (plody i lusky)
• špenát

Ovocné plody tvoří jen zlomek rostlinné potravy. Ideálně bych ho označil za sezónní zpestření a dočasnost nabízení ovocných plodů souvisí s vysokým obsahem sacharidů = cukrů. Příjem cukrů by měl odpovídat aktivitě a metabolickému režimu zvířete.

Nevhodné ovoce pro agamu vousatou:

• avokádo (plod i rostlina)

Vitamíny a minerální přípravky

Vitamíny a minerály hrají důležitou roli i ve správném vývoji agam, krom toho podporují zdravý růst a celkový stav jedince. Bez nich by agamí jedinec strádal, apaticky polehával, křivice by na sebe nedala dlouho čekat, až by mohlo dojít k úhynu ještěra. Používají se běžně dostupné preparáty jako Roboran H či Reptivit. Do rukou začátečníka je naprosto nevhodný Combinal AD3, jelikož u něj rozhoduje každá kapka a snadno se ním terarijní jedinec může předávkovat. Výborným zdrojem vápníku bývá sépiová kost nadrcená na malé kousky (velikost uvařené čočky) nebo skořápky od vajíček.

Frekvence krmení

Mláďata do čtyř měsíců se krmí dvakrát denně a v takovém množství, co jejich pupek dokáže do sebe nasoukat. Od čtyř do deseti měsíců postačí jednou denně. Dospělou agamu postačí krmit 3 - 4 x týdně. Množství živočišné potravy se potom omezuje na max. 5 cvrčků denně.

Pitný režim

Každé zvíře by mělo mít ve svém teráriu misku s vodou. Ačkoliv agamy pocházejí ze suchých oblastí Austrálie, i ony se rády napijí. Mláďata obvykle přijímají vodu během rosení, kdy olizují kapky zachycené na skle či dekoracích.

A jak často agamy krmíme? Mláďata by měla dostávat hmyz každý den, u dospělých stačí 3× týdně. Rostlinnou stravu by měly mít k dispozici každý den.

Zimování agamy vousaté

Zimování je přirozený a prospěšný proces, během kterého si organismus agam důkladně odpočine. Tento proces útlumu má pak pozitivní vliv na celkovou kondici a délku života agam. Kromě toho je konec zimování signálem pro reprodukční hormony, takže zajistí chuť k páření.

První fáze zimování probíhá přibližně do konce listopadu a je pro ni typická změna chování agam. Akční a žraví jedinci začnou více odpočívat, polehávat a o potravu nejeví velký zájem. Důvodem je změna počasí. Agamy sice žijí v teráriích, ale vnímají změny v celé místnosti. Často se ochladí a od okna jde výrazně méně denního světla. Jedná se o přirozené chování, kdy se agama připravuje na zimu. V této fázi agamu stále krmíme, neděláme si však hlavu s tím, že přijímá méně potravy. Má během tohoto období menší výdej energie, a proto jí stačí menší množství potravy.

Druhá fáze zimování je od začátku prosince do konce února. Během prosince agamu připravujeme na zimování - nekrmíme a omezujeme teplotu a dobu osvitu terária, až se dostaneme na 20 °C a 6 hodin svícení. Následně agama zazimuje. Toto období trvá 6-8 týdnů, během kterých se metabolismus agam zpomalí a ještěr tráví většinu času odpočinkem na klidném místě terária. Agama v této fázi vydrží bez potravy i několik týdnů, aniž by ztratila výrazněji na váze. Po konci zimování opět teplotu i dobu svícení zvyšujeme postupně, aby měla agama čas se přizpůsobit.

Nemoci agamy vousaté

Mezi neduhy, kterým agamy mohou trpět, patří obezita, podvýživa, průjem, zácpa, křivice z nedostatku vápníku a vitamínů nebo onemocnění ledvin. Špatně větraná terária mohou vést ke kožní mykóze. U agam se mohou objevit také záněty kůže a abscesy. U samic se můžeme setkat se zadrženou snůškou, a to i v případě, že v teráriu nemáme samce.

tags: #agama #vousata #potrava #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s nebezpečným odpadem v DOKAS Dobříš
• Tipy na koupání v přírodě
• Řešení pro moderní města
• Vliv Erwina Thomy na dřevostavby
• Čištění odpadů Ústí nad Labem