Akční plán rozvoje ekologického zemědělství v České republice

02.03.2026

Podnikání v ekologickém zemědělství je perspektivní, a přináší tak novou podnikatelskou příležitost pro zemědělce i potravináře.

Uvádí to Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016-2020, který schválila vláda. Tento základní strategický dokument rozvoje ekozemědělství, který má většina členských států Evropské unie, navazuje na akční plán pro léta 2011-2015.

Prioritními oblastmi plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí.

„Ekologické zemědělství a produkce biopotravin zažívají dynamický rozvoj. Jde o přirozený, původní a zároveň velmi moderní způsob hospodaření, který stojí na tisíciletých zkušenostech našich předků, respektu k přírodě a ohleduplnosti ke všemu živému.

V roce 1990 hospodařily podle zásad ekologického zemědělství v ČR jen tři farmy, v polovině roku 2015 to bylo již 4 200 podniků, a to na výměře zhruba 500 000 hektarů, což představuje přes 12 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu ČR.

Čtěte také: NAP adaptace na změnu klimatu

Podle metodiky FADN (Zemědělská účetní datová síť) byla v roce 2013 celková produkce ekologických farem odhadnuta na 4,71 miliardy korun.

Pokud jde o celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory, dosáhl v roce 2013 více než 2,7 miliardy korun (včetně vývozu).

V ČR spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,95 miliardy korun, což je meziroční růst 9,5 %.

„Výrobkům s označením Bio produkovaným v České republice lze opravdu věřit. Bio-zemědělci jsou kontrolováni a certifikováni každý rok. V rámci těchto pravidelných kontrol jsou také odebírány vzorky bioproduktů kvůli ověření, že při jejich produkci nebyly použity nepovolené látky.

V případě zjištění jejich reziduí jsou dle pravidel stanovených specificky pro ČR výrobky okamžitě staženy z trhu a daný zemědělec nebo výrobce přichází o certifikát Bio.

Čtěte také: Akční plány pro životní prostředí

ČR se řadí na přední místa v rozloze ekologicky obhospodařovaných ploch, patří mezi 20 zemí s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (v rámci EU je devátá) a mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (v rámci EU je čtvrtá za Rakouskem, Švédskem a Estonskem).

Specifikum si ČR drží také v průměrné velikosti ekofarem (127 ha v roce 2014), kdy jde o největší výměru po Slovensku a Spojeném království.

Oblasti podpory a rozvoje

Optimální zatížení zemědělského půdního fondu klasickou produkcí rostlinné a živočišné výroby.
Optimální zatížení zemědělského půdního fondu plodinami k energetickému využití.
Zpracovatelský průmysl.
Školství a zaměstnanost.
Optimální řešení rozvoje agroturistiky a cestovního ruchu s účastí zemědělské veřejnosti.
Optimální využití hospodářských budov.
Optimalizace dotačního systému.