Měření ovzduší organizací Arnika

Významnou část práce Arniky tvoří provádění nejrůznějších měření, testování a analýz za účelem odhalení přítomnosti toxických látek ve výrobcích nebo v životním prostředí (především v půdě, vodě nebo říčních sedimentech). Prosazujeme tak právo občanů na informace o nebezpečných látkách a zároveň nám výsledky měření pomáhají prosadit bezpečnější alternativy.

Měření pomocí ručního rentgenového spektrometru

Část těchto měření provádíme ručním rentgenovým spektrometrem, který dokáže velmi rychle analyzovat, jaké nebezpečné látky vzorek obsahuje. Naším přístrojem dokážeme změřit převážnou většinu prvků periodické tabulky (s výjimkou velice lehkých prvků). Zaměřujeme se hlavně na nebezpečné těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť, chrom, antimon, arsen, barium nebo selen) a brom, který signalizuje obsah toxických zpomalovačů hoření.

Přístroj naopak neumožňuje stanovit, jakými ftaláty je PVC výrobek změkčen nebo jaké chemické sloučeniny obsahuje, to umožňují pouze komplikovanější analýzy ve specializovaných laboratořích. Měření provádíme ručním rentgenovým spektrometrem Niton XL3t. Ten pracuje na principu energiově disperzní fluorescence (zkráceně ED-XRF). Rentgenový paprsek vycházející z přístroje dopadá na testovaný materiál, ionizuje atomární částice a vyráží z jejich orbitalů fotony.

Dokážeme změřit zhruba 20-25 výrobků za hodinu. Arnika a její pracovníci se dlouhodobě odborně věnují problematice toxických látek a odpadů, ochraně přírody a podpoře občanů.

Ceny služeb

Ceny služeb posuzujeme jednotlivě v závislosti na konkrétních případech. Orientační hodinová sazba je 500 - 1000 Kč. V odůvodněných případech jsme schopni základní sazbu po domluvě snížit.

Čtěte také: Arnika: přírodní ochrana

Odborné znalosti našich pracovníků a zkušenosti z více než dvacetiletého fungování ekologické organizace rádi sdílíme. realizace environmentálních akcí pro veřejnost (vč. Orientační cena vzdělávací akce, která obvykle trvá hodinu + následné konzultace, je 2000 Kč.

Je také možné si od nás na určitou dobu vypůjčit výstavu na téma, které vás zajímá. Jedná se o sadu plakátů či panelů s fotkami a texty věnujícími se vybranému tématu. Cena za zapůjčení výstavy se u jednotlivých výstav liší, jde však spíše o symbolickou částku (pokud není výstava zapůjčována zadarmo), případně o částku určenou na úhradu nákladů spojených s dopravou (poštovného).

Globální znečištění ovzduší

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) může znečištění ovzduší celosvětově až za 7 milionů úmrtí ročně, přičemž 9 z 10 lidí dýchá vzduch obsahující škodlivé látky v koncentracích překračujících limity WHO. Významným zdrojem znečištění ovzduší je těžký průmysl a spalování fosilních paliv, včetně provozu aut. Převážná část zemí světa nemá vhodnou strategii přechodu na zelenou ekonomiku a investice do progresivních technologií jsou nedostatečné. Znečištění do značné míry souvisí s nárůstem populace spojeným s všeobecně sdílenou ideou trvalého ekonomickém růstu i zvyšujícími se materiálními nároky.

Lidé v těchto zemích nemají přístup k informacím o skutečné úrovni znečištění - státní systém měření zde buď neexistuje, nebo úřady data tají. Ve spolupráci s místními nevládními organizacemi proto vytváříme sítě občanského monitoringu ovzduší a zjištěné údaje zveřejňujeme, aby se každý mohl informovat o aktuální míře znečištění ovzduší škodlivými látkami a dokázal chránit své zdraví.

Například v Ukrajině je znečištění ovzduší příčinou téměř 84 tisíc nadměrných úmrtí ročně. Od roku 2019 zde vytváříme síť občanského monitoringu ovzduší, která čítá stovky stanic rozmístěných ve všech průmyslových centrech. V Bělarusi jsme identifikovali “horká místa” průmyslového znečištění a vyvinuli AirMQ - občanský monitoring ovzduší. Podobně jako v České republice, v Bosně a Hercegovině pravidelně vyhlašujeme žebříčky největších průmyslových znečišťovatelů. K uzavření znečišťující továrny jsme přispěli v arménském Alaverdi, v Kazachstánu jsme pak vydali studii o znečištění horkých míst Temirtau a Balchaš.

Čtěte také: O organizaci Arnika

Měření dioxinů a výzva ke kontinuálnímu monitoringu

Koncentrace toxických dioxinů, které se do ovzduší dostávají ve velké míře ze spaloven, by bylo lepší měřit dlouhodobě a průběžně, tedy takzvaně semikontinuálně, spíš než nárazově. Uvedl to přírodovědec Jindřich Petrlík z neziskové organizace Arnika. Většina tuzemských spaloven v současnosti měří dioxiny dvakrát ročně po dobu 24 hodin.

Arnika vyzvala v říjnu 2023 dopisem 20 provozovatelů spaloven k zavedení takzvaného semikontinuálního měření, které je podle nového dokumentu Evropské unie z roku 2019 mezi nejlepšími dostupnými technologiemi pro spalování odpadů (BAT). Šest z nich na výzvu odpovědělo. "Kromě ZEVO Mělník, které bude v rámci integrovaného povolení diskutovat o zavedení semikontinuálního měření emisí dioxinů, se v žádném z dalších zařízení o takovém monitoringu neuvažuje. Obvykle se odkázali na plnění závazků národní legislativy a nejlepší dostupné techniky pro spalování," řekla Nikola Jelínek z organizace Arnika.

Do styku s dioxiny přichází člověk podle vědců nejčastěji v potravě a konzumací živočišných produktů, protože se tyto látky hromadí nejvíce v tucích. U lidí poškozují imunitní a hormonální systém, způsobují poruchy metabolismu, vysvětlil Petrlík. "Dioxiny mají vliv v přírodě na zvířata. Vědci v Belgii v roce 1998 odebírali vzorky ze spaloven v delším časovém horizontu. Zjistili, že dlouhodobé měření dioxinů dává jiné hodnoty než ty, které se získají při dvouročním měření.

Podle oficiálních hlášení v České republice je za rok 2019 celková hodnota emisí dioxinů 27,9 gramů toxického ekvivalentu (TEQ), který vyjadřuje míru jedovatosti dioxinů. Z toho 3,4 gramů TEQ pochází ze spaloven. "Díky studiím vědci zjistili, že dioxiny jsou problémové i ve velmi nízkých koncentracích. Kupříkladu by stačila jedna kostka cukru dioxinů v jezeře o objemu jeden kilometr krychlový," uvedl Petrlík. Proto je podle něj třeba měřit dioxiny v momentě, kdy spalovny produkují a vypouští emise.

Arnika a ochrana ovzduší

Čistý vzduch, voda a zdravé potraviny jsou základem zdravého života, a nejen toho lidského. Proto prosazujeme přísnější kontrolu velkých zdrojů znečištění, nastavení pravidel pro ně v integrovaných povoleních. Prosazujeme ochranu ovzduší před znečištěním škodlivými látkami nejen v České republice, ale také například v Kazachstánu, Bosně a Hercegovině. Na mezinárodní úrovni prosazujeme také razantní postup proti globálnímu znečištění, ať už těžkými kovy nebo třeba dioxiny. Snad pro žádné další médium neplatí tolik jako pro vzduch, že jeho znečištění nezná hranic.

Čtěte také: Zdroje znečištění řek

"Znečištění ovzduší škodí našemu zdraví. Pokud musíte jít ven, zkuste omezit pobyt venku na časné ranní hodiny nebo až na večerní hodiny. V době špatných rozptylových podmínek venku necvičte a neběhejte. Čím rychleji a hlouběji dýcháte, tím více škodlivin vdechujete. Tato opatření jsou určena zejména zdravým dospělým a dětem. Abychom se cítili dobře ve svých domovech, potřebujeme alespoň čas od času vyvětrat a pustit dovnitř čerstvý vzduch. A tady často narazíme na problém, kterému se zde věnujeme: Větrat se nedá! Z venku se line obtěžující zápach, ze zemědělského anebo průmyslového provozu. Před takovým zápachem by nás měl chránit zákon o ochraně ovzduší.

Jak píše ve své tiskové zprávě senátorka RNDr. Jitka Seitlová: "Postupy měření pachů stanovené v roce 2002 a následně v roce 2005 vyhláškou, se v praxi ukázaly jako nevhodné. Místo hledání nápravy byly právní nástroje ochrany před zápachy s přijetím současného zákona o ochraně ovzduší ( 201/2012 Sb.) zcela vypuštěny." Senátorka Seitlová a iniciativa "Nechceme žít ve smradu" navrhli i konkrétní změnu zákona o ochraně ovzduší, s níž se Arnika ztotožnila a zorganizovala Petici "Stop zápachu!", která změnu podpořila a snad i pomohla prosadit.

Mezi pachové (či zapáchající) patří celá řada chemických látek, z nichž mnohé mohou mít vážné zdravotní dopady. Velká část z nich patří do skupiny těkavých organických látek.

• Amoniak neboli čpavek je častým důvodem, proč nám něco nepříjemně páchne. Jeho zdrojem jsou mimo jiné zemědělské provozy. Dlouhodobé působení amoniaku vede k chronickým onemocněním dýchacích cest a očí.
• Benzen je důvodem, proč nám zapáchá (někomu voní) benzin. Cítíme ho také v okolí provozů petrochemického průmyslu anebo v okolí benzinových pump. Při chronickém působení benzenu zabíjejí jeho metabolity. Dochází k poškození plic a červených i bílých krvinek.
• Formaldehyd má podprahový a velice vtíravý zápach, který člověk cítí ještě relativně dlouho i poté, co se vzdálí od jeho zdroje. Je vysoce toxický pro všechny živočichy, je mutagenní a způsobuje rakovinu (1. kategorie IARC). Již při nízkých koncentracích dochází k podráždění sliznic horních cest dýchacích.
• Naftalen se používá při výrobě PVC, lepidel, léčiv, pryskyřic, maziv, barviv (indigo). Je využíván také jako dezinfekční činidlo. Cítíme jej jako nasládlý zápach už v nízkých koncentracích. Je schopen procházet placentou a poškodit lidský plod, je považován za podezřelý lidský karcinogen (2B IARC).
• Styren má nasládlý zápach, který na nás občas dýchne i z polystyrenového nádobí na jídlo v provozech rychlého občerstvení.
• Trichlorethylen má sladký zápach. Největším průmyslovým zdrojem úniků této látky v České republice je Spolana Neratovice, která ho v roce 2014 vypustila do ovzduší téměř 35 tun. Trichlorethylen je považován za pravděpodobně karcinogenní látku (2A IARC).

Zpráva o spalovnách a emisích dioxinů

Podle zástupce Arniky Jindřicha Petrlíka by měl přerušit provoz spaloven Česká inspekce životního prostředí, pokud bude důsledně dohlížet na dodržování zákona. Podle jeho slov se tento problém týká přibližně dvou třetin spaloven na území ČR. Zároveň podotkl, že úřady možná nebudou v tomto případě postupovat striktně podle litery zákona a spalovny od nového roku zavřít nenechají. S tím však zásadně nesouhlasí.

Podle něj naprostá většina českých spaloven vypouští do ovzduší tak velké emise dioxinů, že by tyto spalovny měly být okamžitě zavřeny. Limity Evropské unie totiž plní pouze sedm z nich. Petrlík poukázal také na další kličku, díky níž se spalovny úspěšně vyhýbají přísným normám. Tou je způsob měření emisí dioxinů.

„Pokud se měření provádí jednorázově, jsou hodnoty velmi nízké. Kontinuální měření (v rozmezí dnů či týdnů) však ukazuje třicetkrát až padesátkrát vyšší průměrné emise. Rozdíl se za rok pohybuje až v gramech dioxinů, a to je u těchto látek velmi mnoho,“ uvedl. Připomněl přitom, že za bernou minci v Česku platí jednorázové měření.

Arnika na Ukrajině: Monitoring ovzduší v zasažených oblastech

Válka na Ukrajině místy silně zhoršila i ekologickou situaci. Ukrajině proto pomáhají evropské země, včetně České republiky. Sdružení Arnika za finanční podpory českého ministerstva zahraničí například rozmísťuje na Ukrajině občanské stanice kontroly kvality ovzduší.

„Teď vybalíme stanici, kterou jsme si sem nechali dopravit. Má v sobě senzory, díky kterým zjišťujeme kvalitu ovzduší. Data se vysílají na náš server a z toho jsou vyhodnocované a jdou na mapu, která je přístupná na internetu online, a kdokoliv si může zjistit informaci, co zrovna která stanice naměří,“ popisuje Černochová. A proč se měření provádí právě tady? „Ze dvou důvodů. Jednak jsme v přírodní rezervaci, takže lze očekávat, že tady bude kvalitnější nebo čisté ovzduší. Je to jakási referenční stanice, abychom mohli porovnávat hodnoty naměřené v čistém prostředí a hodnoty naměřené v blízkosti průmyslových areálů. Na druhou stranu jsme poměrně blízko průmyslové zóny, takže stanice může sloužit jako jakýsi indikační zdroj informací v případě, že by došlo nějakému zhoršení z toho směru,“ vysvětluje.

V okolí je podle Černochové primárně metalurgický průmysl. „Tohle jsou stanice občanského monitoringu. My ve spolupráci s EcoCity, což je operátor stanice, instalujeme na Ukrajině už od roku 2018 stanice, protože oficiální monitoring ovzduší tu není téměř k dispozici. V tuto chvíli tu máme kolem 250 aktivních stanic téměř po celé Ukrajině. Bohužel problém je, že občané téměř nemají přístup k informacím o tom, co je ve vzduchu. Další možností je, že si můžou zaregistrovat danou stanici a bude jim chodit upozornění při případném zhoršení kvality ovzduší přímo na mobil. Stanice má i senzor na měření radioaktivity, takže v případě nebezpečného zvýšení radioaktivity jim přijde informace. Takže je to v tuto chvíli i součást jakési civilní obrany,“ říká.

Oleksij Trelevskyj šéf společnosti Arduino Robotechnika ukazuje první naměřené hodnoty - nejprve prach. Teplota je skoro 20 stupňů, radiace je v normě, necelých 10 mikrorentgenů na hodinu. Všechny ukazatele jsou v normě, nebo dokonce níž. „Není to tak vysoce přesné, jako jsou profesionální referenční stanice, ale u nich může být cena i několik milionů korun,“ ukazuje Černochová. Tady je to zhruba devět tisíc.

„Když se má řešit monitorovací systém na Ukrajině, tak alespoň v začátku by občanský monitoring měl fungovat jako doplnění státního, který by měl být potom postavený samozřejmě na profesionálních referenčních stanicích. Výhodou tohoto je okamžitý přístup k informacím a to, že je stanic hodně. Je to velké množství dat s relativní přesností. Můžete mít informaci ze svého domu, ze své ulice. Profesionálních stanic je většinou jenom několik ve velkém městě,“ dodává.

Dnipro je nejznečištěnějším městem, pokud jde o kvalitu ovzduší na Ukrajině.

Orientační ceník služeb Arnika (platný od 1. 1. 2022)

Následující tabulka uvádí orientační ceny služeb poskytovaných organizací Arnika:

Pro zobrazení kontaktních informací a dalších podrobností navštivte webové stránky organizace Arnika.

tags: #arnika #měření #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě a ŠVP
• Faktory neznečišťující atmosféru
• Stojan na třídění s klipem: Detalní pohled
• Zpráva o Žatci a životním prostředí
• Odvoz odpadu v Chomuticích