Desetikorunová bankovka první emise: Popis a zajímavosti

Desetikorunová bankovka Slovenské republiky z roku 1939 představuje vůbec první měnové emise nově vzniklého slovenského státu. Na líci je vyobrazen Andrej Hlinka, kontroverzní náboženský a politický vůdce, jehož tvář měla symbolizovat konzervativní hodnoty a národní identitu Slováků. Tento konkrétní kus je specimen - natištěný vzorový exemplář, určený k prezentačním či kontrolním účelům. Vyznačuje se červeným číslováním a perfektní kvalitou tisku.

Jak poznat vzácné bankovky a mince

První otázku, kterou si jistě položí každý, kdo se o tyto obory zajímá, je: “Jak poznat vzácné bankovky nebo mince?” Faktorů, které mohou pomoci s určením vzácnosti je hned několik:

• Emise: Vyjadřuje počet vyražených nebo vydaných kusů dané mince/bankovky. Zpravidla platí, že čím méně jich bylo vydáno, tím je jejich cena vyšší.
• Chybotisk: Chybotisk je označení pro bankovky s vadou, která vznikla při tisku.
• Chyboražba: Chyboražba je výrobní vada u mincí.
• Varianta: Jedná se o varianty mincí, které vznikly záměrně, například tři stejné mince, lišící se v drobném detailu.
• Sériové číslo: Své vlastní sériové číslo má každá platná bankovka.
• Specimen: Velmi vyhledávaným symbolem, ať už na bankovkách či mincích, je právě označení SPECIMEN nebo S. Toto označení vytváří úmyslně Česká národní banka, která tímto minci/bankovku znehodnotí. Jedná se o tzv.

Ne vždy platí, že čím jsou mince či bankovka starší, tím je i vzácnější. Vždy je důležité mít na paměti, že kromě výše zmíněných faktorů ovlivňuje cenu vzácné mince nebo vzácné bankovky i její stav.

Příklady vzácných bankovek a mincí

Mezi vzácné české mince v oběhu patří mj. desetikoruna a padesátikoruna z roku 2000. Další “kousek”, který lze zařadit mezi nejdražší vzácné české mince, je desetikorunová mince ročníku 1993 s malým ,,Kč”. Na minci je menší a slabší provedení zkratky ,,Kč”. Odhaduje se, že bylo vyraženo pouze 1 000 kusů, což z ní dělá nejvzácnější českou minci v novodobé historii České Republiky.

V České republice byly vydraženy několik mimořádně vzácných mincí za vysoké ceny. Jednou z nejdražších je desetidukát Albrechta z Valdštejna z roku 1630, která byla prodána za více než 12 milionů korun. Další významnou mincí je pětidukát Ferdinanda III. Kromě těchto mincí je také nutno zmínit různé jubilejní a vzácné ražby, které byly vydány v omezeném množství a jsou nyní velmi žádané mezi sběrateli.

Čtěte také: Motivy na bankovce 100 Kč

Jedná se o mimořádně vzácnou bankovku v nominální hodnotě tisíc franků z roku 1919. Jde o kompletně oboustranný návrh na první československou měnu z dílny Pichl-Franěk, který je ručně kolorovaný včetně čísla. Tato pětisetkorunová bankovka nebyla nikdy vydána, a proto se jedná o extrémně vzácný kus. Existují pouze tři exempláře, z toho jeden se nachází v ČNB a zbylé dva v soukromých sbírkách.

Tato na první pohled obyčejná desetikoruna se od jiných liší tím, že na averzu (líci) je nápis SPECIMEN. Mince či bankovky s označením SPECIMEN posílá Česká národní banka jiným Centrálním bankám po celém světě, aby věděly, jaké změny na mincích/bankovkách proběhly a jaké jsou platné. Celkem bylo vyraženo okolo 30 tisíc kusů. Cena se pohybuje od 3-10 tisíc korun dle stavu mince.

Obyčejná padesátikoruna se sběratelskou hodnotou několika tisíc korun. Padesátikoruna z roku 2000 byla vyražena v nákladu okolo 26 tisíc kusů, a to jen pro sběratelské sady. I přesto ji dnes nalézají lidé v oběhu. Mince s tímto letopočtem byly raženy v počtu necelých třiceti tisíc kusů, a to opět jen pro sady.

Speciality ze světa bankovek obvykle mívají vyšší sběratelskou hodnotu, než je jejich nominální. Klenot mezi českými oběhovými bankovkami je dvousetkorunová bankovka z roku 1993 série A tzv. “zairovka”. Tento nápis se dostal na bankovky díky chybě u německého prodejce kotoučků, u kterého je nakupovala Státní tiskárna cenin. Není úplně jasné, kolik kusů se této bankovky dostalo do oběhu. Odhady mluví o zhruba dvaceti kusech.

Zprvu vypadá stejně jako jakákoliv jiná dvoutisícikoruna, rozdíl je však v sérii. Vzácná je pouze ta bankovka, která má sériové číslo E 01 až E 23 a poslední číslo není vyšší než pět set. Cena bankovky se pohybuje okolo 18 tisíc korun.

Čtěte také: Popis první desetikoruny

Další zajímavé bankovky

Desetikorunová bankovka z roku 1927, vydaná Národní bankou Československou, patří mezi typické zástupce měnové estetiky První republiky. Na lícní straně se nachází složitě vyvedený rámec s nápisem v češtině a slovenštině, státním znakem a motivy horníků a rolníků. Bankovka má rozměry 143 × 85 mm a je tištěna na papíře s jemným podtiskem. Výrazná sériová čísla jsou tištěna červeně. Tento konkrétní kus nese perforaci „NEPLATNÉ“, která byla zavedena pro účely znehodnocení při vyřazení z oběhu, nebo při použití jako vzorová bankovka (specimen) pro výstavní či archivní účely. Perforace je provedena strojově, shora dolů, a viditelná z obou stran.

Nevydané státovky a bankovky emise C II

Ministerstvo financí a Státní banka československá (dále jen „SBČS”) připravovaly do peněžního oběhu na začátku 50.let v souladu s plánem postupné výměny obíhajících státovek a bankovek mimo jiné státovku 10 Kčs s datem 25. února 1953, státovku 20 Kčs s datem 25. února 1953, bankovku SBČS 100 Kčs s datem 24. října 1951 a bankovku SBČS 1000 Kčs s datem 9. května 1951. Uvedené státovky a bankovky však nebyly z níže uvedených důvodů nikdy uvedeny do peněžního oběhu. Tato nevydaná platidla nesou v bankovní terminologii označení emise C II, ve sběratelské praxi je pak 10 Kčs označována jako B, 20, 100 a 1000 Kčs jako C.

Zatímco státovka 10 Kčs nebyla v okamžiku rozhodnutí o dalším osudu připravovaných platidel tiskařsky zcela dohotovena (dále se o ní nezmiňujeme), ostatní denominace již byly vytištěny, resp.

Nevydaná státovka 20 Kčs s datem 25. února 1953

• Rozměr: 128x60 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm)
• Papír: tzv.
• Líc: na okraji nominální hodnota 20 s opakujícím se negativním mikrotextem 20, číslo a série, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA, v rámci s gilošovou kompozicí text REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ podložený ornamentem, třikrát se opakující nominální hodnota 20, v rámcích text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH podložený opakujícím se negativním mikrotextem 20 a ornamentem, místo a datum vydání PRAHA 25. ÚNORA 1953, text MINISTR FINANCÍ a faksimile jeho podpisu, pod rámcem jména autorů B. FOJTÁŠEK INV. J. HOUŠTĚK GIL.
• Rub: na okraji nominální hodnota 20 na giloši, v rámci s opakujícím se negativním mikrotextem 20 a gilošovou kompozicí nominální hodnota 20 s opakujícím se pozitivním mikrotextem 20, na kartuších text DVACET KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, letopočet 1953, pod rámcem firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ, PRAHA.
• Barva: šedomodrá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci nominální hodnota 20 na gilošové kompozici.
• Číslování: číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv.

Nevydaná bankovka SBČS 100 Kčs s datem 24. října 1951

• Rozměr: 150x68 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm)
• Papír: tzv.
• Líc: na okraji nominální hodnota 100, série a číslo, text: .100.KČS.100.PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA. 100. KČS. 100., portrét dívky (“Anna Proletářka”) a pohled na horu Říp podložený vlnovkovým rastrem, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, STO / KORUN s opakujícím se negativním mikrotextem 100 STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání Praha 24. října 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, pod obrazcem jména autorů KAREL SVOLINSKÝ INV., DEL. LADISLAV JIRKA SC.
• Barva: hnědá, tisk z hloubky. Pod texty svazek obilných klasů ovázaný stuhou, vlnovkový rastr.
• Rub: na okraji nominální hodnota 100 s opakujícím se pozitivním mikrotextem STO KORUN, dvouřádkový opakující se pozitivní mikrotext STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH 100, malý státní znak Republiky československé a text STO / KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH / 100 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ na gilošových kompozicích, pod obrazcem jména autorů a firma výrobce K. SVOLINSKÝ, TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ - PRAHA, B. FOJTÁŠEK, vlnovkový rastr.
• Barva: hnědá, červená, modrá, žlutá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci čtyřmístné číslo / písmeno a kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo
• Číslování: série skládající se ze sériového písmene a dvou sériových čísel, číslo sedmimístné (ve sběratelské praxi tzv.

Nevydaná bankovka SBČS 1000 Kčs s datem 9. května 1951

• Rozměr: 180x87 mm (jednotlivé exempláře I 1 mm)
• Papír: tzv. přírodní odstín, vodoznak kombinovaný (ve sběratelské praxi tzv.
• Líc: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, dole podložená giloší, série a číslo, v rámci pás svázaných obilných klasů a polních květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, v kruhu portrét dívky se jménem autora J. MÁNES, text STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ / TISÍC KORUN / ČESKOSLOVENSKÝCH, místo a datum vydání PRAHA 9. KVĚTNA 1951 / STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ, faksimile dvou podpisů, text PADĚLÁNÍ SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA podložený vlnovkovým rastrem s číslicí 1000 na giloši a stylizovanými květy, v dolní liště rámce jména autorů B. FOJTÁŠEK L. JIRKA, vpravo od rámce firma výrobce TISKÁRNA BANKOVEK STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ - PRAHA.
• Rub: na okraji dvakrát se opakující nominální hodnota 1000, nahoře podložená opakující se číslicí 1000, dole podložená opakující se číslicí 1000 v giloši, v rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem TISÍC KORUN, pás stylisovaných květin, v rozích čtyřikrát se opakující nominální hodnota 1000, gilošová kompozice s nominální hodnotou 1000, malý státní znak Republiky československé ohraničený dvakrát se opakující nominální hodnotou 1000 a text STÁTNÍ BANKA / ČESKOSLOVENSKÁ, ozdobný rastr.
• Barva: červená, modrá, tisk z plochy.
• Luminiscenční tisk: na líci kruhová peče? SBČS o průměru 27 mm (malý státní znak Republiky československé na giloši, opis STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ.), série a číslo
• Číslování: série označená S. skládající se ze dvou sériových čísel a sériového písmene, číslo šestimístné (ve sběratelské praxi tzv.
• Autoři: návrh Bedřich Fojtášek s použitím portrétu Johanky Dvořákové od Josefa Mánesa [7], liniový přepis Ladislav Jirka (upravená bankovka NBČS 1000 Kčs s datem 16.

Osud emise C II po roce 1953

Peněžní reformou vyhlášenou ke dni 1.6. 1953 byla všechna dosavadní obíhající platidla vyměněna za nová, vyrobená v Sovětském svazu (tiskárna Goznak, Moskva). Státovky a bankovky emise C II přitom do nové soustavy platidel pojaty nebyly.

Po provedení peněžní reformy byla nepoužitá emise C II ničena spo-lečně s platidly staženými při reformě z oběhu. Z nám dnes neznámých důvodů byla část zásob státovky 20 Kčs a bankovek 100 a 1000 Kčs v množství několika tisíců kusů [8] každé denominace ponechána v zásobách Státní banky československé.

Čtěte také: Nová pamětní bankovka

Vzhledem k nevhodné adjustaci a dlouhodobému uskladnění je však část těchto zásob pro sběratelské účely nepoužitelná. Výskyt emise C II na sběratelském trhu Státovky a bankovky emise C II, jež nezůstaly v zásobě SBČS, byly na konci roku 1953 ničeny v papírně v Otrokovicích. Až do zahájení aukčního prodeje 7.12. Česká národní banka bohužel nemá zdokumentovány série a čísla státovek a bankovek, použitých jako mimořádné dary. Až na malé výjimky nebyly totiž série a čísla v SBČS evidovány. Nemůžeme však vyloučit, že byly vydány i státovky a bankovky jiných čísel.

Aukční prodej po 7. prosinci 1998

30.10. 1998 vyhlásila ČNB na nevydaná platidla emise C II korespondenční aukci. Aukce se mohli zúčastnit všichni obchodní partneři ČNB a zaměstnanci resp. členové České národní banky, ministerstva financí, Státní tiskárny cenin, České numismatické společnosti a České společnosti přátel drobné plastiky.

Poslední termín odeslání nabídek ČNB byl 27.11. 1998, nejnižší akceptovaná cena byla stanovena na 8.000 Kč (bez DPH 22 %, která se připočítává k dosažené ceně) za sadu. Počet požadovaných kusů byl omezen na 20 sad pro jednoho účastníka.

Aukce byla komisionálně vyhodnocena 4.12. 1998 za účasti zástupců obchodníků s numismatickým materiálem a České numismatické společnosti a výsledky vyhlášeny 7.12. 1998 v ČNB v Praze.

Aukce se celkem zúčastnilo 74 účastníků, kteří projevili zájem o celkem 245 sad. V aukci bylo úspěšných 23 účastníků, mezi něž se rozdělilo uvolněných 100 sad. Dosažená aukční cena za sadu činila 15.010 Kč bez DPH resp.18.312,20 Kč s DPH.

„První kolo” prodeje

Prodej byl zahájen dnem vyhlášení výsledků aukce (7.12. 1998) a všem úspěšným účastníkům rezervovala ČNB vydražený materiál po dobu 2 měsíců od vyhodnocení aukce, tedy do 7.2. 1999 [9]. Státovky a bankovky nejsou nijak dodatečně označeny ani přetiskem, ani perforací.

„Druhé kolo” prodeje

Pro rok 1999 ČNB uvolnila dalších 100 sad státovek a bankovek emise C II a nabídla je za výše uvedenou dosaženou aukční cenu přednostně neúspěšným účastníkům aukce. Prodej byl zahájen dnem 26.4. 1999.

Potvrzení o původu exemplářů

Ke každé státovce resp. bankovce získané po 7.12. 1998 přikládá ČNB potvrzení (certifikát) o jejich původu, jehož cílem je poskytnout nabyvatelům doklad, že exempláře pocházejí z legálních zdrojů. Potvrzení nemají žádný obchodní cíl, jako např. zvýšení nebo naopak snížení ceny exemplářů bez potvrzení.

Potvrzení k emisi C II Rozměr: 210x148 mm (jednotlivé exempláře I 2 mm) Papír [10]: tzv. přírodní odstín, vodoznak pozitivní průběžný (ve sběratelské praxi tzv. Líc (základní tisk): v gilošovém rámci s opakujícím se pozitivním mikrotextem ČNB text POTVRZENÍ / Česká národní banka potvrzuje, že nevydanou státovku/bankovku / série a číslo / uvolnila ze svých zásob do prodeje, místo a datum vydání V Praze dne 7. prosince 1998, tečkovaná řádka pro podpisy a text ředitel odboru pokladník / Číslo potvrzení / číslo, ozdobný rastr, pod rámcem firma výrobce Státní tiskárna cenin, s.p. Barva: černá (IR bílá a IR černá) a vodorovně dvakrát irisující modrá-hnědá-modrá, tisk z plochy Rub: bez tisku.

Padělky státovky 5000 K 1919

V letech 1920 - 1931 bylo zadrženo celkem 409 padělků státovky 5000 K 1919, ve dvou typech, charakterizovaných jako nebezpečné. Pocházely z dílen ve Vídni a v Częstochowé a rozšířeny byly prakticky po celém území Československa, zejména ve velkých městech i v zahraničí.

Sběratelům a investorům nemohlo uniknout, že v listopadové aukci Bankovky.com byly draženy i dva velmi vzácné padělky československé státovky 5000 K 1919, „typ 1 - Wien“ a „typ 2 - Częstochowa“.

V případě draženého padělku „typu 1 - Wien“ se jedná o nezachycený padělek, u kterého byla potvrzena existence pouze šesti kusů zachycených padělků typu 1 a dvou kusů neevidovaných, uvedla aukční síň Bankovky.com s.r.o. I o padělky 5000 K státovky se v aukci bojovalo.

Zachycený padělek „typ 2 - Częstochowa“ je označen 2x vodorovnou perforací PADĚLEK, dále inkoustovou tužkou určen typ a zaznamenáno číslo zachyceného padělku daného typu. Padělek byl zadržen 21.

tags: #bankovka #první #emise #deset #korun #popis

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický Den Země
• Pravidla pro třídění odpadu
• Správný Výběr a Postupy Spárovacích Cementů
• Zpracování konopí a odpad
• Poplatky za odpad v českých obcích