Brachypelma hamorii ex.smithi (F. O. Pickard-Cambridge, 1897) je zřejmě druhý nejčastěji chovaný druh sklípkana. Tento druh má raději nižší vlhkost a větší proudění vzduchu, teplotu nižší než 25°C. Toto vyplývá z poznatků získaných pozorováním v jejich přirozených lokalitách.
Podobně jako B. auratum nevyhrabává nory, ale žije v přirozených úkrytech pod velkými kameny nebo úlomky kůry ve stinných listnatých lesích pahorkatin Sierra Madre del Sur. Jedná se o sklípkana aktivního spíše ve dne, který se rád vyhřívá.
Velikost v těle je 6-7 cm a rozpětí nohou je 14-16 cm. Velikostí a tvarem nezapře příbuzné svého rodu, vagans, epicureanum… Viditelně se od nich liší pouze zbavením nohou, která má dva odstíny červené/oranžové podle svého výskytu.
Je to mírný druh, bránící se vyčesáváním obranných chloupků, jen v mládí je trochu temperamentnější. Obranné chování je stejné jako u ostatních Brachypelem, brání se vyčesáváním chloupků a poté útěkem, ke kousnutí dochází velice zřídka. V mládí se chová zbrkle. Nejedná se o agresivní druh, jen při vyrušení vyčesává chloupky ze zadečku. Jeho chování je mírné, nesnaží se kousnout, jeho obranou jsou vyčesávané chloupky.
Terárium zvolíme přiměřené velikosti pro zemního sklípkana s výškou substrátu asi 7 cm a nějakým vhodným doplňkem, mech, kokosový ořech, květináč…nesmí chybět mělká napáječka. To je ovšem důležitá součást všech terárií. Terárium použijeme pro zemní sklípkany o velikosti zhruba 25x20x20 cm, substrát o výšce asi 6-7 cm, nějaký úkryt a mělkou napáječku. Rádi si svoje obydlí celé přehrabávají a upravují průběžně.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Teplotu udržujeme 25-27°C s nočním poklesem až na 20°C a okolní vlhkost do 65%. Teplotu udržujeme okolo 25°C s nočním poklesem na 20°C. Vlhkost postačí 60-70-%.
Dospělosti dosahují už po 11. svleku, ale růst je celkem pomalý, tak že doba dospívání je delší než u jejich příbuzných, asi 3-4 roky. Samice se dožívají 15 let. Dospívají déle než jejich příbuzní 3-4 roky a někdy i více. Samice dospívají 3-5 letech a dožívají se i 20 roků.
Krmíme je cvrčky.
Tento krásný obyvatel Mexika byl objeven teprve nedávno a často je zaměňován s B. hamorii. Při porovnání obou druhů, ale zcela jistě poznáme rozdíly ve zbarvení lemu a barvě proužků na končetinách. Někteří „taxonomové“ zastávají názor, že by se mohlo jednat o poddruh B. hamorii nebo křížence B. hamorii a B. emilia. Nic méně je uznán jako právoplatný druh.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #brachypelma #hamorii #výskyt #v #přírodě