Brdy: Rostlinstvo a živočišstvo

Z pohledu biologů jsou Brdy tak trošku Popelkou. Zdejší téměř horské klima a chudá půda nevytvářejí prostor pro příliš velkou druhovou pestrost. Jejich bohatství je v něčem jiném. Díky místním jedinečným podmínkám tu do českého vnitrozemí sestupují zvířata typická pro naše pohraniční hory.

Území CHKO poskytuje domov více než stovce zvláště chráněných druhů živočichů a dokonce i 15 druhům ohroženým kriticky. Velmi významné jsou Brdy především s ohledem na korýše. I proto se symbolem CHKO Brdy stal rak kamenáč, který žije ve zdejších zachovalých tocích.

Potoky a říčky se studenou a křišťálovou vodou hostí i celou řadu bezobratlých a ryb. Mezi jinými i chladnomilné pakomáry, kteří u nás kromě Brd žijí jedině v oblasti šumavských jezer. Brdy jsou pramennou oblastí, a tak tu o vlhká místa není nouze. I proto jsou rájem pro obojživelníky. Najdeme tu 13 z 21 druhů žijících v ČR.

Běžně tu potkáváme ropuchu obecnou, všechny tři druhy hnědých skokanů a dva druhy skokanů zelených. Na několika místech žije blatnice skvrnitá, rosnička zelená a k ochraně kuňky žlutobřiché tu dokonce vznikly dvě EVL - Felbabka a Hrachoviště. V CHKO nechybí ani čolci. Plazy v chladnějších Brdech zastupují především ještěrka živorodá, slepýš křehký a zmije obecná, pro něž chlad není překážkou, mimo jiné díky jejich živorodosti.

Z avifauny v CHKO Brdy převažují lesní druhy ptáků, na bývalých dopadových plochách ale žijí i druhy typické pro bezlesí. Jižní Brdy se mohou pochlubit hnízděním datlíka tříprstého a početnou populací lesních sov kulíška nejmenšího a sýce rousného. Na bezlesích se daří ťuhýku obecnému či pěnici vlašské a utěšeně roste i počet hnízdících párů krutihlava obecného. Pro z velké části zalesněné Brdy je typická lesní zvěř - jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, jezevec lesní, zajíc obecný i poměrně často viděná veverka obecná. Mimo ni tu žije i například 20 z 27 druhů v ČR žijících letounů (netopýrů a vrápenců).

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Bohužel ani Brdům se nevyhnul nárůst populace nepůvodních invazních druhů savců mývala severního, psíka mývalovitého nebo norka amerického. Jejich stopy můžeme pozorovat v zimě na zamrzlých rybnících nebo kolem vodních toků. Norka amerického postupně úspěšně vytlačila vydra říční, která se hrdě k brdským potokům vrátila. Velké šelmy v Brdech zastupuje vlk obecný. V současné době je na území CHKO stabilně usazen.

Zaměříme-li se na bezobratlé, i mezi nimi najdeme druhy, které jsou středočeskou raritou. Například motýli. Přestože Brdy nejsou motýlářským rájem, najdeme tu skutečné vzácnosti. Vřesoviště bývalé dopadové plochy Tok je domovem droboučkého motýlka Acleris hyenama, který se mimo Brdy vyskytuje na jediném místě České republiky, v Mrtvém luhu na Šumavě. Také mezi vážkami tu najdeme skvosty. Třeba výskyt vážky jasnoskvrnné, lesklice horské či vážky čárkované podtrhuje horský charakter Brd.

Tatranská příroda

Podívejme se konečně i na tatranskou přírodu. Příroda Tater je velice rozmanitá. Určitě stojí za to ji zachovat i pro příští generace. Nakonec stav přírody je i odrazem kulturní vyspělosti národa. I my můžeme pro ni něco udělat.

Tento fakt umožňuje existenci mnohé živočišné a rostlinné druhy, které by asi jinak vyhynuly. Tatry rozdělit do tzv. vegetační stupně. Mimoto je květena vázána většinou na určité horninové podloží.

Jednotlivé stupně se odlišují klimatickými podmínkami a v závislosti na tom druhovou pestrostí fauny a flóry. Ve výšce okolo 1 500 metrů končí pásmo lesů (souvislých lesních porostů) - tzv. montánní stupeň.

Čtěte také: Systém D2D v Mníšku

Nad horní hranicí lesa se nachází pásmo porostlé - kosodřevinou, která vytváří hustou a neprostupnou spleť keřů. mluvíme o subalpínském stupni. Tento stupeň je velice výrazný, představovaný alpínskými loukami. stupni žije či roste většina tzv. glaciálních reliktů.

Nad alpínskými loukami se nachází už jen kamenitá pustina, i když ze dřevin nalézáme místy keře plazivých vrb a podobných rostlin. do tzv. podsněžného (subniválního) stupně. metrů) a tento fakt rapidně omezuje délku vegetačního období. vysokém věku.

Charakteristickým rysem rostlin vysokohorského prostředí je jejich schopnost urychlit vývoj a kvést brzy po rozpuštění sněhu. Mnohé rostliny jsou chráněny před chladem silnou vrstvou sněhu. Další rostliny mají listy pokryty hustými chlupy a nebo voskovou vrstvou krycích šupin a nebo kožovitým povrchem. Tolik k rostlinám.

Živočichové v Tatrách

Podobně jsou na tom i živočichové. s narůstající výškou viditelný u studenokrevných živočichů. Tak např. plazů. třídy. snížily. Především "díky" pytlákům, kteří vybírají vajíčka z jejich hnízd.

Zároveň dochází i k mnoha změnám ve způsobu života těchto druhů. zde přecházejí na denní způsob života. (řád Lepidoptera). (tzv. K fenologickým změnám jsou přinuceny i mnohé vyšší živočišné druhy. upadají do zimního spánku, jako je tomu u sviště či jezevce. krutou zimu.

Čtěte také: Brdy: Ubytování v přírodě

kteří jsou typickými obyvateli i těch nejvyšších poloh Vysokých Tater. nejprve na drobné savce a šelmy. kočka divoká (Felis silvestris). martes), která bývá na lidských sídlištích postrachem kurníků. (Sicista betulina). žijících druhů hrabošů. asi 1 100 metrů po ty nejvyšší vrcholy. prostředí mu slouží dlouhé fousy (vibrisy). a brusinky). Hraboš je aktivní i v zimních měsících pod sněhem. Bohatě jsou v tomto pohoří zastoupeny i druhy létajících savců - netopýrů.

albicilla), pokud jde o dravce. Tetřev hlušec dorůstá velikosti statného krocana. Tetřev je lesním druhem. pupeny i jehličím, v létě různými bobulemi, lesními plody i žaludy. ještěrku, slimáky, různé larvy a hmyz. Kohout se od samice dá snadno rozeznat. Lesy a skalní stěny si oblíbily některé druhy sov. passerinum). (Alcedo atthis), jak nepohnutě čeká na větvi na svou kořist. pouze velikosti vrabce.

Poměrně bohatě jsou zastoupeni i plazi. rozšířené černé barevné formě (melanismus). jejich rozdílnému zbarvení. Nesmíme zapomínat na poněkud sympatičtější představitele plazů, a to ještěrky. Nejvzácnější je bezesporu ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). montandoni). K obojživelníkům patří i žáby, např.

Nejbohatěji jsou ale ve Vysokých Tatrách zastoupeni bezobratlí. podmínkám tady žije velké množství druhů, především v lesních biotopech. fatranský (Erebia pronoë). Vysokých Tatrách nebyl jeho výskyt spolehlivě dokumentován. druhů uvádím. biotopy v celém rozmezí jejich výšek. (Carabidae), kteří hrají velice důležitou roli v zachování rovnováhy v přírodě. Podobně jako např. obojživelníci. i větší bezobratlé. známých druhů. S částí z nich se můžeme setkat i v oblasti Vysokých Tater. bažinaté oblasti. s nimž se lze setkat v lesích středních a vyšších poloh pod kůrou stromů a nebo pod pařezy. Dosahuje velikosti až 2,8 cm.

Zajímavým endemitem místní tatranské fauny je tesařík zimolezový (Gaurotes excelens). z vývojových linií podkmene Tracheata a dalších. náleží do původní myriapodní skupiny. Posledním řádem, o kterém se tady zmíníme, jsou kobylky, které vedle brouků (např. (Omocestus viridulus), které dorůstá délky až 2,3 cm. a dalšími bylinami. které může dorůstat až 3 centimetrů. Tento druh nemůže létat, neboť má zakrnělá křídla. Ovšem příslušníci tohoto druhu žijící v nižších polohách mají křídla normálně vyvinutá. Tady hovoříme o tzv.

Rostlinstvo Tater

Podívejme se ještě ve zkratce na svět rostlin. Tatrách vzniklo jen velice málo rostlinných druhů. Asie, Ameriky, které tady našly vhodné životní podmínky po poslední době ledové. případech pak mluvíme o glaciálních reliktech. z Arktické oblasti a mnoho dalších druhů. kriticky ohroženy.

Podle horninového podloží rozlišujeme dvě základní oblasti. půd a oblast kyselých půd (břidlice a žula). rostlinná společenstva. již uvedená protěž alpská, která má ráda navíc slunná stanoviště. pulcherrimus carpaticus) a mnohé další druhy. nápadné trsy na skalách a sněhových výležiscích. Z dalších zástupců jsou to kopretina alpská tatranská (Leucamthemopsis alpina ssp. centimetrů dlouhým stonkem. a endemickými druhy. Vysokých Tater. 2004. aj. kleč (Pinus mugo). terénech na vápencovém podloží. glacialis). Dalšími endemickými druhy jsou pak ještě např. Mezi nimi jsou zastoupeny i různé druhy konikleců. subslavica). Nesmíme zapomenout ani na dřípatku karpatskou (Soldanella carpatica). stanoviště - dna skalních dutin a převisů. kozinců, jako je např. aj. Ovšem nejbohatší společenstva nalezneme na vápencových a dolomitických podkladech. Typickými představiteli rostlinných společenstev alpínských luk jsou např. a další. je např. Ivanův (Stipa joannnis), některé xerotermofilní druhy. alpínský (Campanula alpina), který roste v nápadných trsech. dalších druhů nepatří mezi nevýznamné.

Všechny tyto ekosystémy jsou velice citlivé na vnější zásahy. hmyz. V Tatrách je dnes popsáno přes 1 300 druhů vyšších rostlin. naši ochranu, protože narušení ekosystémů může vést i k jejich zániku.

tags: #brdy #rostlinstvo #a #živočišstvo

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s Bambo Nature
• Citáty o zvířatech
• Na kávě s... (MF DNES)
• Legislativa ochrany přírody (ČR)
• Holasovice: Nebezpečná skládka