Nebezpečný odpad z břidlice a jeho likvidace v oblasti Nízkého Jeseníku

V oblasti Nízkého Jeseníku se nachází řada opuštěných lomů a dolů po těžbě pokrývačských břidlic, které představují potenciální zdroj nebezpečného odpadu. Tyto lokality, často s torzy budov, vyskládanými opěrnými zdmi a mohutnými odvaly odpadní břidlice, vyžadují specifický přístup k likvidaci odpadu s ohledem na ochranu životního prostředí.

Historie těžby břidlice v Nízkém Jeseníku

Opuštěný jámový lom s rozlehlými odvaly, v němž se od poloviny 18. století těžily pokrývačské břidlice moravického souvrství. Vysoká kvalita heřmanické suroviny umožnila ve 2. polovině 19. století velký rozvoj těžby pokrývačské břidlice. Těžbou se zprvu zabývali majitelé jednotlivých pozemků, později se pozemky začaly pronajímat za poplatek či podíl na zisku, což umožnilo slučování a zvětšování jámových lomů.

Ve 2. polovině 19. století stále převládala těžba primitivním způsobem. Jednoduchým nářadím se břidlice vylámala, rozštípala a opracovala, doprava suroviny a odpadu probíhala pomocí trakařů, dřevěných koleček, výrobky se odvážely koňskými povozy. Z hlubších jam se hornina vytahovala džbery zavěšenými na kladce, později malými vozíky taženými po kolejnicích pomocí žentourů poháněných lidskou silou, při větších hloubkách se k pohonu zapřahali koně, ve 20. století byly využívány parní a elektrické stroje. V 60. letech 19. století byla poprvé nasazena parní pumpa.

V roce 1880 vznikla obchodní společnost Erste österreichisch-schlesische Schieferbruchgesellschaft Alscher, Czernoch & Comp. in Eckersdorf und Frei Hermersdorf, hlavní činností firmy byl výkup břidlicových výrobků od drobných podnikatelů ze Svobodných Heřmanic, Jakartovic a Bohdanovic a další prodej těchto výrobků. Kolem roku 1860 heřmanické břidlicové lomy zaměstnávaly okolo 100 až 150 zaměstnanců. Největší lomy vlastnila firma Gebauer, Hanel & Comp.

Během 1. světové války došlo k úplnému utlumení těžby. Po válce se ji podařilo obnovit, avšak předválečný trh se rozpadl, situaci komplikovaly celní předpisy nově určených hranic a přibyla konkurence jiných střešních výrobků. I přesto výrobna střešní krytiny a dlaždic z břidlice ve Svobodných Heřmanicích v roce 1925 zaměstnávala 130 zaměstnanců. V průběhu 2. světové války došlo opět k úpadku trhu a omezení výroby.

Čtěte také: Likvidace azbestu a břidlice v ČR

Těžba byla obnovena již v roce 1945 pod vedením národního správce Antonína Tulingea. V lomech tehdy pracovalo 120 především německy mluvících dělníků, avšak s poválečným odsunem Němců došlo k nedostkatu zkušených specialistů a těžba byla v roce 1948 ukončena. V té době byl lom již přetěžen, dosahoval značné hloubky okolo 75 až 80 m a délky cca 500 m, bylo nutné pokračovat hlubinnou otvírkou, o kterou se pokusilo místní zemědělské družstvo. Neodborným postupem při provádění otvírky došlo k sesouvání nadloží, také problém s důlními vodami a jejich nezvládnutí vedlo k tomu, že těžba břidlice byla ve Svobodných Heřmanicích definitivně zastavena a lom následně ponechán k zatopení.

Ložiska břidlice v lokalitě Jakartovice byla odkryta povrchovými otvírkami na počátku 19. století. Těžba v hlubokých jámových lomech v obou lokalitách probíhala povrchově technologicky stejným způsobem jako ve Svobodných Heřmanicích. Teprve později, v Jakartovicích, v severní části ložiska se přešlo v těžbu hlubinnou ražením šikmé jámy do hloubky 40 m. Dobývání se provádělo komorováním směrem do pole na výrubních 12 až 18 m vysokých a 10 m dlouhých s ponecháním zajišťovacích pilířů.

Z místní suroviny se vyráběla především pokrývačská šupina rozvážená po významných stavbách. Místní výrobky se dostaly do Vídně, Vratislavi, Lipska, Berlína, Lvova a dalších měst. Dle obecní kroniky se po návratu povozů v místních hostincích mohutně oslavovalo a při tom vznikaly tzv. povoznické písně. Zdejší břidlicové lomy patřily v okolí k těm větším a od poloviny 19. Od roku 1883 v Jakartovicích existovala výrobna střešních tašek Eblum a Saulich, která ukončila svoji činnost v průběhu 2. světové války stejně jako okolní lomy. Po válce a odsunu německých obyvatel převzalo břidlicové lomy do národní správy Centrální hospodářské skladiště v Opavě. Provoz Výrobny potřeb pro pokrývače, zpracování břidlice J.Saulich a spol. byl ukončen v roce 1951.

Podobně jako v Jakartovicích i v Bohdanovicích byla v přetěženém lomu na Strážném založena hlubinná otvírka. Ložisko bylo otevřeno svislou jámou cca 50 m hlubokou, podzemní těžba probíhala komorováním směrem do pole.

Geologické charakteristiky a typy břidlice

Břidlicové ložisko v kú. Svobodné Heřmanice dosahuje mocnosti cca 25 m, je uloženo ve směru 25° SV a úklonu 65-70° se zapadáním k SZ. Zdejší břidlice dosahuje tvrdosti 2-2,5 stupně, má černošedou barvu s matným leskem a hladkým povrchem na štěpných plochách.

Čtěte také: Těžba ropy z břidlice: Ekologická zátěž

Ložisko má dva různé typy břidlic, jeden tvrdosti 2,5 stupně, tmavomodré až černošedé barvy a pravidelné břidličnatosti. Druhý typ vykazuje tvrdost 3. stupně s transversální břidličnatostí. Ložisko je proloženo množstvím slabších vložek písčitých s větší koncentrací křemene, které akcesoricky obsahují i jiné nerosty.

Současný stav a environmentální rizika

Opuštěné zatopené lomy po těžbě pokrývačských břidlic. V lokalitě se nachází vyskládané opěrné zdi a mohutné odvaly odpadní břidlice. Zvláštností této pohornické lokality je několik zatopených jámových lomů po těžbě břidlice.

Vegetací obrůstající jáma po těžbě písku by mohla být jezírkem nebo alespoň tůní v malebné krajině Nízkého Jeseníku. Namísto toho v minulosti sloužila jako skládka odpadu. Je neuvěřitelné, že něco takového bylo vůbec možné. Dnes už se sem odpad nevyváží, pískovna zarůstá nálety a čeká na rekultivaci.

Na západním konci katastru obce Úblo se nachází bývalé lomy na břidlici, z nichž jeden je zatopený. Kolem lomů se nachází několik hald s odpadní břidlicí. Vzhledem k poloze lomů se jedná o nejsevernější těžbu pokrývačské břidlice v Nízkém Jeseníku.

Možnosti likvidace a revitalizace

Činný důl existující od začátku 20. století na břehu Budišovky, opuštěný na konci druhé světové války, s těžbou obnovenou v roce 1971. Po dohodě s těžební organizací možná prohlídka hald, těžené suroviny a po domluvě také návštěvy podzemí. Přes lokalitu vede naučná stezka Břidlicová stezka se zastaveními věnovaným zdejší geologii a těžbě nerostných surovin.

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Dnes společnost Kamenolomy s.r.o. zajišťuje těžbu, výrobu a prodej drceného kameniva pro betonové směsi, asfaltové směsi, silniční a inženýrské stavby, pro kolejová lože a regulaci vodních toků. Kamenolom je v provozu i v současnosti, těžba je značně intenzivní. Dnes provozuje lom společnost KAMENOLOMY ČR s.r.o. Ta zajišťuje těžbu, výrobu a prodej drceného kameniva pro betonárky, obalovny asfaltových směsí, silniční a inženýrské stavby, kamenivo pro kolejové lóže a regulaci vodní toků.

Opuštěný kamenolom odkrývá jednu z geology nejnavštěvovanějších lokalit moravskoslezského kulmu. Na severní stěně lomu jsou odkryté provrásněné a tektonizované sedimenty hradecko-kyjovických vrstev s převahou drob. Vergence vrás směrem k východu je dokladem pohybů v předpolí variského orogénu.

Opuštěný a zčásti zatopený stěnový lom založený v drobách moravického a hradecko-kyjovického souvrství. Délka lomu je 178 m, hloubka 12 m. Těžba zde probíhala až do roku 1964, po jejím ukončení došlo k zatopení spodní vodou.

Tabulka: Přehled lomů a dolů v oblasti

tags: #bridlice #nebezpečný #odpad #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Leporelo o vodě
• Ekologické poradenství pro živnostníky
• Snadný Způsob, Jak Začít s Kompostováním
• Environmentální Dum Fenix Group
• Dopady znečištění ovzduší