Brigáda ochránců přírody Pálava: Informace o činnosti a zapojení

Stráž přírody je zakotvena v Zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a její role je důležitou součástí péče o chráněná území. Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality.

Každý strážce je podle ochranářů jejich nedocenitelným pomocníkem. Kontroluje špatné parkování u CHKO, dohlíží na dodržování zákazu rozdělávání ohňů, svádí nekonečný boj s odpadky; napomíná nepořádné turisty, nebo odpadky sbírá. Díky strážcům jsou všechny informační tabulky v přírodě v pořádku a stezky jsou udržované. Místo sázení pokut se většinou snaží přátelsky domlouvat těm, kteří nevědí, jak se mají v přírodě chovat. To vše zadarmo.

Nedostatek strážců a potřeba profesionálů

Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, neukázněných turistů však podle správ přibývá. Placené strážce přírody mají v ČR jen národní parky, CHKO si musí vystačit jen s těmi dobrovolnými. Podle ochranářů to chce změnu tak, aby na každé správě chráněné krajinné oblasti byli dva placení profesionální strážci, kteří koordinují dobrovolníky, komunikují se samosprávami a akutně řeší nejpalčivější případy.

„V každém území, které spravujeme, bychom chtěli mít alespoň dva strážce přírody, aby když se něco akutně stane, měl alespoň jeden možnost se sebrat a jet situaci řešit. To ovšem předpokládá, že by šlo o profesionální strážce,“ poznamenal koordinátor stráže přírody Agentury ochrany přírody a krajiny Ondřej Vítek.

Takoví jsou však většinou jen v národních parcích. Podle státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) jich je šedesát. Počet profesionálních strážců podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí odpovídá finančním možnostem resortu. „Po roce 2022 se podařilo navýšit počet strážců přírody jen v NP České Švýcarsko z pěti na deset, především v souvislosti s nutností zajistit požární hlídky v období zvýšeného požárního nebezpečí,“ přiblížila.

Čtěte také: Požadavky na zdravotníka pro školu v přírodě

Zbytek chráněných území je proto odkázán na dobrovolníky, kterých je kolem pěti set. „Právě posilování spolupráce s dobrovolníky, zvyšování efektivity a reagování na aktuální potřeby území představují cesty, jak situaci dlouhodobě zlepšovat. Je to analogické k lesní, myslivecké či rybářské stráži, kde působí především preventivně,“ vysvětlila Krejčí.

Problémy v CHKO Pálava

Co lokalita, to zcela jiný problém. „U nás na Pálavě je to vjíždění turistů na kolech přímo do přírody tam, kde je to zakázáno. Práce strážce s těmito turisty není jednoduchá. Chce to být schopen turistovi vysvětlit, proč je to, co dělá, špatně pro přírodu,“ uvedl vedoucí CHKO Pálava Jiří Kmet. Momentálně tam mají jen šest strážců.

Dobrovolníků, jako je on, je ale na Pálavě málo. Správa proto hledá další. „Využíváme je proto, aby bylo vidět, že je tu nějaký dozor, ale také při monitoringu. Mají možnost zapisovat zjištěné a pozorované druhy při strážních službách a posilují povědomí o rezervacích,“ vysvětlil koordinátor stráže přírody CHKO Pálava Jiří Matuška.

Činnost strážců přírody

Většina jejich činnosti však spočívá v komunikaci s návštěvníky, monitoringu území, kontrole a údržbě značení a další praktické pomoci v terénu. Tím, co mají všichni strážci společné, je jejich láska k přírodě.

Stezky v okolí pálavských vrchů Dalibor Bárta dobře zná. Rodák z Dolních Dunajovic po nich chodil už jako dítě. Teď se na stejné místo vrací, aby dohlédl na to, že cennou přírodu uvidí i příští generace. Ve volném čase uklízí odpadky, kontroluje přístřešky nebo usměrňuje turisty, kteří porušují pravidla.

Čtěte také: Brigády s CK Topinka

„Nejčastější problém je přinutit lidi, aby si přivázali psa na vodítko. Klidně by mohl zakousnout nějaké mládě, mohl by ohrozit lidi, kteří tady chodí,“ říká dobrovolný strážce přírody.

Příklady z jiných CHKO

To na CHKO Beskydy dohlíží parta 17 dobrovolníků. Jeden z největších týmů má Moravský kras. Tvoří jej 28 dobrovolných strážců a 12 čekatelů, kteří se na ně zaškolují.

Když se v roce 2016 vrátili po půlstoletí do krasu sokoli stěhovaví, šlo o malý zázrak. Od té doby v něm odchovali bezmála 50 potomků, takže kras už o sokoly jen tak nepřijde. Lví podíl na tom mají dobrovolní strážci, kteří tři měsíce v roce, od půlky března do půlky června, hlídají prostor před skalní stěnou nad jeskyní Býčí skála, kde hnízdí jeden ze sokolích párů. Na péči o potomky potřebuje klid, jinak by je mohl opustit. I když jsou turistické stezky zahrazené páskami, nestačí to. Většinou u nich postává strážce s dalekohledem. Nikoho sice nepustí dál, ale zájemce nechá prostřednictvím dalekohledu nahlédnout do hnízda na sokolíky.

Když jde Radovan Mezera se svojí partnerkou Danou do služby, plánují si je tak, aby vždy měli čas i na přírodu. Oba jsou řidiči tramvaje u brněnského dopravního podniku a oba ve volných chvílích vyrážejí do Moravského krasu coby dobrovolní strážci. Mimo jiné mapují i život bobrů nebo kormoránů na Jakubově jezeře, kolem něhož projíždějí turisté k Punkevním jeskyním.

V CHKO Broumovsko patří mezi strážce i dva pracovníci technických služeb města Adršpach, kteří se starají v jeho okolí o zázemí pro turisty. „Měli zájem, tak jsme je začlenili do týmu,“ řekl zástupce vedoucí CHKO Petr Kuna.

Čtěte také: Škola v přírodě a Týdny zdraví

Jak se stát strážcem přírody

Deset nových strážců přírody hledá i správa nedaleké CHKO Soutok. Dohlížet budou na rozsáhlé území plné lesů, mokřadů a luk. Na výzvu zatím zareagovalo zhruba dvacet zájemců. Dobrovolný strážce si práci nejprve vyzkouší v roli čekatele - neoficiálního pomocníka, nadšence a sympatizanta ochrany přírody.

Co je třeba splnit? Nejprve si vyzkoušíte roli tzv. čekatele - neoficiálního pomocníka, nadšence a sympatizanta ochrany přírody. Čeká nás společný rok, během kterého vás na roli strážce plně připravíme. Máte chuť udělat pro přírodu něco navíc?

Ochrana přírody v CHKO Pálava

Ochranu přírody a krajiny v CHKO Pálava vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím Správy CHKO. Pálava byla chráněnou krajinnou oblastí vyhlášena v roce 1976 na rozloze 83 km². Rámcově se správa území řídí Plánem péče o CHKO (aktuálně platný je pro roky 2016-2025). Ochrana přírody je odstupňována zařazením území do čtyř zón, přírodně nejcennější části jsou chráněny jako maloplošná zvláště chráněná území. Výjimečné stromy jsou vyhlášené památnými stromy. Pálava leží v biosférické rezervaci Dolní Morava a některé její části jsou zařazeny jako mezinárodně chráněné mokřady podle Ramsarské úmluvy. Celá CHKO je vyhlášena jako stejnojmenná Ptačí oblast soustavy Natura 2000 a leží zde několik Evropsky významných lokalit. Přírodní části zdejší krajiny jsou součástí sítě Územního systému ekologické stability. Nejcennější části Pálavy jsou chráněny v 16 MZCHÚ. V současné době je na území CHKO Pálava 7 stromů chráněných státem jako tzv. památné stromy. Z tohoto počtu rostou čtyři stromy v zastavěném území města Mikulova, po jednom stromu roste v zastavěných územích Klentnice a Horních Věstonic. Jeden památný strom roste v k. ú. Jedním z nejdůležitějších úkolů Správy CHKO je plánování a zajištění ochranářského managementu - aktivní péče o rezervace i přírodu ve volné krajině. Charakteristický krajinný ráz je jedním ze znaků krajiny.

tags: #brigada #ochranci #prirody #palava #informace

Oblíbené příspěvky:

• Baterie a akumulátory v ČR
• Příklady a strategie ekologické odpovědnosti
• Ekologická hrozba v Praze
• Nebezpečný odpad – pracovní list
• Výlety do přírody Tišnov