Bytová výstavba, emise a dopady na životní prostředí

Změna klimatu související s lidskou činností představuje jednu z hlavních výzev současné doby.

Pařížská dohoda byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015.

Dohoda představuje ustanovení Rámcové úmluvy a po roce 2020 nahradí dosud platný Kjótský protokol.

Dohoda si klade za cíl zlepšit provádění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a z dlouhodobého hlediska přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C.

Dohoda ukládá všem smluvním stranám (tj. rozvinutým i rozvojovým státům) povinnost stanovit si vnitrostátní redukční závazky a plnit je.

Čtěte také: Domácí bytová vůně

Tímto se zásadně liší od platného Kjótského protokolu, který redukční závazky vztahuje výlučně na rozvinuté státy.

K 15. lednu 2019 dohodu podepsalo 194 států a Evropská unie.

Česká republika jakožto člen EU se zavázala ke snížení skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Dlouhodobý cíl EU je snížit do roku 2050 emise o 80 až 95 % proti roku 1990.

Obecným cílem je dosažení uhlíkové neutrality do 2. poloviny 21. století, tzn.

Čtěte také: Automobilový průmysl a Euro normy

Cílem studie bylo vypracovat stručnou rešerši klimatických cílů a závazků, aplikovat je na podmínky ČR a na základě toho stanovit emisní požadavek na novostavbu bytového domu (BD) pro klimatický cíl 1,5 °C.

Podkladem pro stanovení emisních požadavků je Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a The Emissions Gap Report 2018.

Zvláštní zpráva IPCC byla vypracována na pokyn zasedajících států na Klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Zvláštní zpráva IPCC se zaměřuje na dopady oteplení o více než 1,5 °C (oproti předindustriální době) a scénáře snižování emisí skleníkových plynů, které povedou ke splnění nižšího teplotního cíle z Pařížské dohody.

Současné vědecké studie a poznatky totiž poukazují na to, že směřování ke splnění cíle 2,0 °C z Pařížské dohody je nedostatečné z hlediska ohrožení existence malých ostrovních států a méně rozvinutých států.

Čtěte také: Eugen Nagy: Pohled na ekologickou výstavbu

Zpráva hraje klíčovou roli při rozhodování států o úpravě svých emisních cílů v rámci pravidelného přezkumu, který podle Pařížské dohody probíhá každých pět let, tj.

The Emissions Gap Report posuzuje nejnovější vědecké poznatky o současné a budoucí produkci skleníkových plynů a srovnává je s klimatickými cíli stanovenými Pařížskou dohodu.

Zpráva udává, že pokud státy nezlepší své ambice a nedocílí snížení emisí v roce 2030 nad rámec svých závazků, nelze se již vyhnout překročení hranice 1,5 °C.

Současné závazky, jak již bylo zmíněno, jsou směřovány na hranici 2 °C.

Aby bylo dosaženo cíle 1,5 °C, musí být emise sníženy o více než polovinu z dnešních hodnot, tedy z 54 Gt CO2,ekv. na 24 Gt CO2,ekv. v roce 2030, nebo o 25 % pro splnění hranice 2 °C, což činí hodnotu 40 Gt CO2,ekv.

Pro vyčíslení potenciálu globálního oteplování GWP je použit indikátor emisí skleníkových plynů, tedy hmotnost roční produkce plynů, které přispívají ke změně klimatu, vyjádřené pro globální účely obvykle v jednotce Gt CO2,ekv./a.

Ekvivalentní znamená, že se nejedná pouze o emise CO2, ale také o emise dalších skleníkových plynů (např. metanu, oxidu dusného), jejichž skleníkový efekt je přepočítán pomocí tzv.

Výpočet je proveden na základě stanovených limitů maximálního množství vyprodukovaných ekvivalentních emisích Gt CO2,ekv. pro rok 2030, které uvádí The Emissions Gap Report 2018.

Množství emisí je vztaženo na celkový předpokládaný počet obyvatel pro rok 2030, který činí dle odhadů 8,55 mld.

Předmětným objektem je čtyřpodlažní nepodsklepený bytový dům obdélníkovitého půdorysu s pultovou střechou.

Objekt je tvořen jednoduchou hmotou ve tvaru kvádru s pultovou střechou s vystupujícím rizalitem schodiště na jedné z podélných fasád.

Objekt je orientován na jižní světovou stranu s azimutem 180°.

Svislé nosné konstrukce jsou zděné z keramických tvárnic s kontaktním zateplovacím systémem tl. 160 mm.

Stropní konstrukce tvoří keramické stropní panely tl. 230 mm.

Střešní konstrukce je dvouplášťová dřevěná s provětrávanou vzduchovou dutinou zateplená skelnou vatou mezi a pod krokvemi s celkovou tloušťkou 260 mm.

Dělicí příčky jsou zděné z keramických tvárnic.

Vytápění představuje centrální dvoutrubková protiproudá soustava s deskovými otopnými tělesy.

Aktivní chlazení není v objektu realizováno.

Stoupací rozvodné potrubí teplé vody je doplněno cirkulačním obvodem.

Větrání je přirozené.

V prostorách největší produkce škodlivin WC, koupelny a kuchyně je instalováno podtlakové větrání.

Pro stanovení roční spotřeby energie byl zvolen měsíční výpočet pro komplexní hodnocení energetické náročnosti budov podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb.

Celková energeticky vztažná podlah.

Cílem této části bylo provést environmentální vyhodnocení potenciálu globálního oteplování předmětného bytového domu.

Jednotlivé kroky vyhodnocení se řídí podle metodiky SBToolCZ a kritéria E.02 - Potenciál globálního oteplování.

SBToolCZ (Sustainable Building Tool) je český národní certifikační nástroj pro vyjádření úrovně komplexní kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby.

• Výrobní fáze - stanovení svázané produkce emisí CO2,ekv.
• Fáze provozu - stanovení produkce emisí CO2,ekv.

Základem hodnocení výrobní fáze bylo sestavení výkazu výměr všech hlavních i kompletačních konstrukcí.

Základem hodnocení provozní fáze je stanovení roční spotřeby energie dle typu energonositele.

Tyto spotřeby jsou následně vynásobeny emisními faktory [g CO2,ekv./MJ].

Celková produkce svázaných emisí CO2,ekv.423,5t CO2,ekv.

Z výsledků environmentálního hodnocení je patrné, že zkoumaný objekt nesplňuje ani jeden z emisních požadavků.

Co se týče podílu provozních a svázaných emisí CO2,ekv., pak provozní emise tvoří přibližně 80 % a svázané zbylých 20 %.

Druhá část seriálu se zabývá návrhem emisně úsporných opatření, která redukují provozní a svázané emise předmětného objektu.

Úsporná opatření jsou následně kombinována do výsledných variant za účelem splnění emisního požadavku.

Vliv válek a konfliktů na emise

Víte, že válečné konflikty mají na svědomí až 5,5 procent celosvětových emisí skleníkových plynů?

Války a konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu.

tags: #bytová #výstavba #emise #dopady #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• Popel ze dřeva v zahradě
• Argumenty o globálním oteplování
• Ekologické krmení ovcí a koz
• Dopad emisí a imisí na životní prostředí
• Důležité informace o vývozu odpadu v Prostějově