Čáp černý na Vysočině: Tajemný obyvatel přírody

Stejně jako v předchozích letech, může se vám i letos stát, že zahlédnete siluetu čápa černého nad kopcem zvaným Mešnice, který je součástí Křemešnické vrchoviny. Tento zákonem chráněný, silně ohrožený druh ptáka se zde zahnízdil a úspěšně vyvedl mláďata již v předchozích letech. Hnízdo na našem polesí je sledováno členy České ornitologické společnosti, pobočky Vysočina od roku 2017. Díky nim jsme mohli spatřit fotografie čapích mláďat z předchozích let.

Srdečné díky patří členům České společnosti ornitologické, pobočky Vysočina - Filipovi Hruškovi a Ing. Ivo Hertlovi, Ph.D. za poskytnutí fotografií a informací o hnízdění čápa na Mešnici.

Život a chování čápa černého

Čáp černý je tažný pták, který přezimuje v tropech. Odlétá většinou v září, vrací se do poloviny dubna. Je o něco menší než čáp bílý a oproti svému více známému bílému příbuznému je mnohem plašší. Žije skrytě v lesích a k hnízdění využívá zejména vzrostlých stromů. Na vejcích sedí 1 měsíc oba dva rodiče, další dva měsíce společně pečují o vylíhlá mláďata. Podobně jako čápovi bílému, i čápovi černému jsou potravou zejména ryby, ale nepohrdnou ani bezobratlými, žábami, plazy ani drobnými savci.

Během svého pohlavního vývoje jedinci mění své zbarvení. Čerstvě narozená mláďata jsou prakticky bílá s citronově zbarveným zobákem, mladí ptáci jsou pak hnědí se šedým zobákem a nazelenalýma nohama.

Čáp černý a Vysočina

Libušino údolí v Třebíči, pole u silnice v okolí Jaroměřic, ale i terén poblíž Pasecké skály u Studnic na Žďársku. To je jen několik míst na Vysočině, kde bývá k vidění čáp černý. „Jeden pár vídáme i tady u Radonína, další je v přírodní rezervaci U Trojáku mezi Opatovem a Heralticemi. Na Vysočině jsou místa, kde ti černí dokonce převažují. Jen mají hnízda na skrytějších klidných místech - v lesích na bočních či spodních větvích v korunách stromů, občas na ulomených vršcích.

Čtěte také: Průvodce autobusovým nádražím Černý Most

V současnosti jsou k vidění shluky na polích či podmáčených místech Vysočiny, kdy pospolu hledají potravu větší ptáci, mnohdy volavky a čápi černí. Čápi se posilňují, než budou migrovat na zimu do teplých krajin. Nastane to za dva až tři týdny.

„Sice se občas uvádí, že čáp černý je plachý, ale mám opačnou zkušenost. To lze pozorovat u zmíněných Jaroměřic. Na polích nedaleko frekventované silnice, kudy pendluje doprava mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi, v klidu a nerušeně velký černý opeřenec s bílým břichem loví potravu - malé obratlovce a hmyz.

Migrace čápů černých

Jak uvádí Česká společnost ornitologická, oba druhy našich čápů jsou dálkovými migranty se zimovišti v subsaharské Africe. U obou druhů však již ornitologové zaznamenali i zimování v Evropě a v Asii - čápi černí mnohdy zůstanou na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli.

„Migrační trasa čápů černých je u ptáků táhnoucích jihozápadním směrem asi deset tisíc kilometrů tam a zpět. Většina ptáků, kteří zvolí na zimu za cíl Afriku, zůstává v pásu od Senegalu na západě po Etiopii na východě. Rovník překonávají pouze výjimečně. Na zimovišti hledají potravu v řekách a močálech.

Ochrana čápa černého

Dozvěděli jsme se například i to, že jedno z mláďat bylo nalezeno uhynulé u obce Dašice v pardubickém kraji, 81 km od hnízda. Podrobnosti nejsou známy, ale s velkou pravděpodobností došlo k úhynu po nárazu do drátů elektrického vedení.

Čtěte také: Tipy pro výběr malého černého koše

Letos je výjimečná příležitost. Po deseti letech totiž probíhá celostátní mapování čápů černých. Důležité je zaznamenávat opakovaná pozorování, která naznačují, že na daném území čápi hnízdí a mají zde svoje hnízdní a potravní teritorium. Čáp černý v posledních desetiletích částečně změnil nároky na prostředí. Během 60.-70. let minulého století, kdy se naším územím začal šířit, se ze zbytků pralesovitých lesních porostů postupně přestěhoval i do běžných hospodářských lesů.

V posledních několika letech přicházejí zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy, Doupovské hory). Koordinátorem celé akce je František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Pro letošní mapování byli koordinátoři stanoveni také v jednotlivých krajích, zájemcům poskytnou konzultace a rady. Svá pozorování můžete zadávat do webové i mobilní aplikace BioLog.

Sledování v chráněných krajinných oblastech (CHKO) a národních parcích (NP) je více systematické a podrobné než mimo chráněná území. Přesto je zajímavé, že NP a CHKO tvoří celkem necelých 16 % území České republiky, ale vyskytuje se zde přibližně 38 % hnízdících párů čápa černého. To potvrzuje nadprůměrnou přírodní hodnotu velkoplošných zvláště chráněných území ve srovnání s ostatní krajinou. Čáp černý je tedy i určitým indikačním druhem pro přírodovědně hodnotná území a je také tzv. „deštníkovým“ druhem.

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2014 oba druhy čápů, čápa černého a čápa bílého. Díky své výjimečnosti je čáp bílý prvním druhem, který se stává ptákem roku podruhé - přesně po 20 letech. Čápi přitahují pozornost tolika lidí, že se Česká společnost ornitologická poprvé rozhodla volbu tohoto ptáka zopakovat. Čáp bílý byl jedním z prvních ptáků roku přesně před 20 lety. Nyní se k němu přidal i jeho méně známý příbuzný, tajemný čáp černý. Oba druhy budou ornitologové letos bedlivě sledovat a do sčítání se může zapojit opravdu každý.

Právě nahlášením údajů o známých hnízdech může opravdu každý pomoci s ochranou čápů na jejich hnízdištích u nás. A protože se čápům v České republice daří dobře, máme za ně větší zodpovědnost i v rámci Evropy. Česká ornitologická společnost společně se Správou Krkonošského národního parku vyhlásily také fotografickou soutěž o nejlepší snímky čápa bílého a čápa černého.

Čtěte také: Řešení pro vaše potřeby: černé kontejnery

Žďárské vrchy: významná lokalita pro čápa černého

Nejrozmanitější částí Českomoravské vrchoviny je určitě chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Zasahuje také do sousedícího Pardubického kraje a na Vysočině do něj spadá část okresů Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Celkem zabírá 709 kilometrů čtverečních, z čehož skoro polovinu zaujímají lesy, a vyhlášená byla v roce 1970. V krajině se také zachovalo venkovské osídlení s prvky horácké lidové architektury.

Nejvyšší horou CHKO je vrch Devět skal a pramení tu několik řek, jako Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava nebo Oslava. Na nich jsou rybníky, které byly založeny už ve středověku. Jinak se v krajině střídají louky, pastviny a pole. Lesy jsou převážně smrkové, ale tam, kde se zachovala porost jedlobučin, byla vyhlášená národní přírodní rezervace Žákova hora.

Cennými jsou rozsáhlá rašeliniště a vlhké rašelinné louky, kde se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin. Rašeliniště vznikala v době poledové ukládáním odumřelých rostlin, dnes dosahují mocnosti místy více než osm metrů. Typické jsou pro krajinu také skalní rulové útvary, které jsou přírodní památkami.

Ve Žďárských vrších roste čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský nebo masožravá rosnatka okrouhlolistá. Z chráněných druhů živočichů je to mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý nebo sýc rousný.

Přírodní rezervace Ranská jezírka

Přírodní rezervace Ranská jezírka v CHKO Žďárské vrchy je skvělým příkladem toho, jak může být lidská činnost sladěna s ochranou přírody. Tato lokalita, která se nachází mezi Havlíčkovou Borovou, Vepřovou a Starého Ranska, byla v minulosti využívána pro těžbu železné rudy. Dnes se zde nachází rozsáhlá mokřadní společenstva, která poskytují útočiště pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Mezi ně patří například čáp černý, kulíšek nejmenší, střevlík vypouklý, tolija bahenní, růže převislá nebo rdest alpinský. Rezervace byla vyhlášena v roce 1990 a od té doby se zde daří udržovat citlivou rovnováhu mezi ochranou přírody a využíváním lokality pro rekreační účely.

tags: #cap #cerny #priroda #vysociny

Oblíbené příspěvky:

• Filtry pro odstranění světelného znečištění – recenze
• Povolení pro azbest Vysočina
• Encyklopedie naší přírody
• Udržitelné řešení pro majitele koček
• Zdroje prachových částic