21. dubna vychází letošní druhé číslo populárně naučného časopisu Naše příroda, jediného časopisu u nás, který se již třetím rokem věnuje fauně, flóře, zajímavým místům se zaměřením na Českou a Slovenskou republiku.
Fotosafari ve střední Evropě
Každý, kdo se zajímá o přírodu či fotografování, si v drtivé většině pod pojmem fotosafari představí africké pláně a na nich skupinu terénních aut plných turistů fotografujících z bezprostřední blízkosti skupinu odpočívajících lvů. Je to způsob fotografování přímo ideální. Díky nesmírnému množství živočichů obývajících národní parky i díky tomu, že jsou zvířata na projíždějící auta zvyklá, se dá v poměrně krátké době získat množství záběrů. I začátečník vybavený dnešními dokonalými digitály s přesnou automatikou zde vytvoří snímky, se kterými se po návratu může vydávat za neohroženého cestovatele - wild life fotografa. Provádět něco podobného ve skromných podmínkách střední Evropy je poněkud náročnější.
Rozhovor s režisérem Janem E. Svatošem o Ekofilmu a wildlife dokumentech
Fotografující režisér Jan E. Svatoš zasedl v letošní porotě mezinárodního filmového festivalu Ekofilm, jehož je časopis Lidé a Země mediálním partnerem. Využili jsme příležitost ho trochu vyzpovídat.
Motivace a ocenění
Sám jste držitelem řady ocenění za svou práci. Vnímáte je jako motivaci? Pochopitelně ocenění dávají hold naší práci. Snažím se je brát ale rozumně a stejnou, ne-li vyšší hodnotu pro mne mají slova uznání od diváků nebo osobností, kterých si vážím a kteří naši dokumentární práci oceňují: zmínit mohu bioložku Jane Goodallovou nebo světoznámého filmaře Wernera Herzoga. Ten mi nedávno psal, že si v době omezení pouštěl znovu náš film Archa světel a stínů…
Hodnocení filmů a osobní vklad
Je těžké se při hodnocení filmů oprostit od vlastního vidění světa a stylu? Člověk se při výběru filmů řídí podle svých vlastních hodnot a kritérií. Faktorů, které pak ovlivňují výběr nejlepších filmů, je hned několik: neobvyklost tématu, styl vyprávění nebo technická kvalita. Jde o jakýsi akord, kde by mělo souznět vícero věcí najednou. Někdy takto může zarezonovat film natočený mobilem, kdežto vizuálně bombastický film z produkce BBC může porotu nechat ledově klidnou. Mne osobně zajímá i to, co ve filmu vidět není: kdo, proč a jak film vůbec dělal.
Čtěte také: Více o venkovské zeleni
Favorit Ekofilmu
Který soutěžní film byl vaším favoritem a čím vás oslovil? Letos mne oslovil dokument Losos nerka. Červená ryba. Byla to precizní a oku lahodící kinematografie, špička v klasickém žánru wildlife documentary a inovativní vizuální pojetí. V kategorii středoevropských filmů mne zaujal snímek Na tenkém ledě - pojednával o děsivém tání permafrostu.
Vliv ekologických filmů na společnost
Jak hodnotíte šance filmů s ekologickou tematikou přispět ke změně v přístupu celé společnosti? Je to někdy boj s větrnými mlýny, ale jak kdysi řekl velký východní myslitel Konfucius: „Je lepší rozsvítit jen malou svíčku než proklínat temnotu.“ Dříve byl problém s tím, že lidé neměli přístup k informacím. Dnes čelíme úplnému opaku - informace se na nás valí ze všech stran. A pro obyčejné lidi nebo třeba diváky je obtížné se v této digitální kalamitě vůbec vyznat…
Ekologické změny v Africe
Zajímáte se mj. o Afriku. Zaznamenáváte i tam nějaký posun ve vztahu k životnímu prostředí? Spíše než o kontinentu bychom správně měli mluvit o jednotlivých zemích - tady totiž spočívá kámen úrazu: Slovo Afrika se někdy v médiích chybně používá, jako by se jednalo pouze o jednu zemi… Jenže na tomto světadíle existuje přes 50 států a stovky různorodých kultur. Házet do jednoho pytle je rozhodně nelze. A teď k odpovědi: Ano, dějí se tam úžasné projekty, mnohdy iniciované domorodými obyvateli. Zmíním znovuzrození NP Gorongosa v Mosambiku nebo otevření muzea věnovaného národům severní Keni iniciované kapitánem Robertem Obreinem z Kenya Wildlife Service.
"Wildlife porno" a osobní přístup k dokumentaci přírody
Údajně nejste vyznavačem záběrů ve stylu „wildlife porno“. Co si pod tím máme představit a jak k dokumentaci přírody sám přistupujete? Jako wildlife porno označuji snímky, v nichž je exotické zvíře jediným ústředním motivem. Lev, slon nebo žirafa odvádí drtivou většinu práce, na rozdíl od lidí ale nepožadují GDPR. Běžný divák říká, že je to pěkná fotka, ve skutečnosti je ale krásné to zvíře samo o sobě. V tom je ta podoba s explicitní pornografií. Naštěstí jsou tu umělci, kteří do fotek nebo filmů dávají více svého originálního vidění světa. Vysvětluji to ve své přednášce Divočina s ručením omezeným.
Divočina s ručením omezeným
Co je jejím hlavním tématem? Jde o to, že existují dvě divočiny. Ta skutečná a pak její mediální odlesk. Už při studiu na FAMU jsem se zabýval kauzami a podvody, kterých se filmaři a fotografové divoké přírody dopouští při honbě za penězi, slávou nebo prvenstvím. Víte například, že producenti divákům přírodopisných filmů říkají „armchair explorers“? Označení je hanlivé, většina diváků totiž netuší, že mnoho napínavých soubojů mezi predátory a jejich oběťmi je uměle vyvolána, že si pro záběry ve večerním slunci lze na speciálních farmách vypůjčit ochočeného lva nebo tygra.
Čtěte také: Pohledy na ochranu přírody
Cestovatelské zážitky
Jsme časopis o cestování, musím se tedy zeptat, jaké cestovatelské zážitky se vám nejvíce zaryly do paměti? Paradoxně ty, ze kterých nemám ani jednu fotku. Třeba nocování pod širým nebem na stolové hoře Ol Olokwe s pastevci kmene Samburů nebo okamžik, když jsme v pralese na hoře Marsabit našli místo, kde zemřel král slonů Ahmed.
Neobjevená místa v Česku
Aktuální situace cestování moc nepřeje. Dají si u nás v Česku najít zatím neobjevená místa, kam stojí za to vyrazit s kamerou nebo fotoaparátem? Taková místa mám zejména na své rodné Vysočině a už několik let tajím jejich identitu. Dokonce jsem rád, že nemají ani jméno. Více než publicitu potřebují nyní totiž ochranu. Naše příroda čelí tlaku, jak ji najednou objevili i lidé, kteří ji předtím opomíjeli. Důkazem toho jsou nedávné kauzy - oplocení vrcholku naší nejvyšší hory Sněžky nebo zatarasení cesty ke Smetanově vyhlídce na Vltavu. Přispívá tomu bohužel další fenomén, a tím je instagramizace krajiny.
Plány do budoucna
Nyní se i dost těžko plánuje. Máte přesto nějaké plány na příští rok? Plánujeme dokončit náš nový celovečerní dokument Až zařve lev- příběh o našem nejstarším cestovateli Odorikovi a českém králi Přemyslu II. Otakarovi. Koronavir pochopitelně zamíchal s našimi plány, museli jsme přesunout natáčení v Benátkách, kde bylo ohnisko nákazy. Jako dokumentaristé jsme ale vlastně zvyklí na neustále se měnící situaci. Když děláte nezávislý film, objevuje se vždy mnoho neznámých hrozeb.
Srovnání populárně-naučných časopisů
V současné době přichází vydavatelství s mnoha populárně-naučnými časopisy. Většina z nich se nyní dostává na trh také ve speciálních vydání. Abyste si mohli udělat přehled o opravdu kvalitních časopisech, připravili jsme pro vás poměrně obsáhlé srovnání úspěšných titulů vydavatelských domů Extra Publishing a RF-Hobby . U každého titulu je navíc připravena podrobná statistika obsahující souhrnné údaje o rozsahu či formátu jednotlivých tiskovin, uvedena jsou i data zahrnující tištěný náklad a čtenost periodik. Tato data si můžete přečíst, pokud kliknete na loga jednotlivých časopisů v příslušných částech textu.
21. století
Nejstarší časopis ze všech hodnocených si razí cestu už neuvěřitelných 6 let, za tu dobu se vyšplhala čtenost k desetitisícům čtenářů. Ačkoli jsem se s titulem setkal až v roce 2004, hned si získal mé srdce velmi zajímavými články, především z oblasti vesmíru a vědy. Každý čtenáři si tu najde opravdu vše, na co si jenom vzpomene. Podtitul „Revue objevů, vědy, techniky a lidí“ je více než výstižný. Za svou dlouhou pouť ušel mílové kroky, grafika se měnila pozvolna a dostala se do nadstandardu. Na samostatnou kapitolu vydají speciály 21.století EXTRA, pravidelně vychází každého půl roku od května 2004, celkem už 11 čísel. Největší úspěch sklidilo hned první „vesmírné“ číslo, čtenářská obec byla nadšena i titulu „99 krát záhady Bible„. Značka zdobí i další tituly - 21.století Junior pro malé čtenáře, dostávají navíc jednou ročně i speciál.
Čtěte také: Články z Ekologie a Právo
Super A4 Plus
První čísla budila dojem, že se jedná o kopii 21.století - podobné logo a zaměření. Vydavatel se vydal odlišnou cestou, Super A4 Plus dal čtenářům možnost prohlédnout si velké fotografie. Na ně vsází, stále se však nevzdává kvalitních informací a hloubkovému zpracování jednotlivých problémů. Asi nejvíce jsem si užíval speciální 3D čísla, s pomocí speciálních brýlí se fotografie na papíře stávají součástí naší reality. I tento časopis nachází oblibu a ušel slušnou cestu. Co se mi na obou titulech však nelíbí jsou vnitřní černobílé speciální strany s určitými tématy.
History Revue
Úspěchy dvou předcházejících titulů přiměly vydavatele o dalších. Poněvadž panoval mezi čtenáři hlad po informacích z oblasti historie, logicky přišla na svět další „novorozeňátka“. Opravdu jedinečný počin má na svědomí History Revue, potěší totiž nejen odborníky, na své si přijdou i studenti, kteří ocení magazín zejména k přípravě referátů do školy. Grafická úprava je také velmi zdařilá, tradiční formát a celková grafická tvář vychází z úspěchů staršího sourozence 21.století, proč nestavět na oblíbeném časopisu? Důkazy o oblíbenosti přináší výsledky čtenosti, neustálé stoupá. Závěr: Jednoduchá slova na závěr - pro všechny příznivce historie mohu směle doporučit.
Živá historie
Záhy poté přichází i další titul Extra Publishing. O plagiátorství se tu mluvit nedá, jednak titul přišel na trh zhruba ve stejnou chvíli jako konkurenční, za druhé se vydává opět jinou cestou. Ku prospěchu lze přičíst bezesporu opět větší formát (viz přiložené informace). Obsah nezůstává pozadu za formou. Forma je možná mírně poutavější a působí méně „učebnicově“. Možná, že studenti přistoupí spíše k tomuto titulu. Vysoce si cením i přiložených bonusů, kterými jsou různé mapy či dokumenty. Jejich ztvárnění se sice omezuje jen na obyčejný papír, ale dává za pravdu přídomku „živá“ ve svém názvu. Chybí mi snad nějaké drobnější rubriky, články jsou ale zpracovány velmi poutavě.
Příroda
Jestli se vydavatelství Extra Publishing některý z časopisů povedl, je to právě titul Příroda. Na více než 100 stranách zaujme nejednoho čtenáře. První pohled na obálku časopisu každému čtenáři napoví, že jej čeká ojedinělý zážitek. Alespoň co se kvalitních fotografií týče. Nový šéfredaktor Marek Telička bude mít hodně práce, aby dorovnal úspěchy a úsilí Mariána Poláka. Formát Super A4 Plus (230 x 297 mm) je znám každému čtenáři tohoto vydavatelského domu a právě on nechává vyniknout mistrně zvládnutých velkoformátových fotografií. Čtenářské obecenstvo lze rozdělit na dvě kategorie, jedni dávají přednost obrazovým materiálům, druzí delšímu textu. V případě periodika Příroda lze pochopit větší prostor věnovaný fotografií, texty vše podstatné čtenářům nabídne, nejsou o nic ochuzeni. Závěr: Pokud máte rádi kvalitní fotografie, navíc upřednostňujete-li je před množstvím textu, je časopis ideální volbou.
Svět (RF-Hobby)
Jedno z mála témat, s nímž jako první přišla konkurence. Vydavatelství RF-Hobby s časopisem vsází především na sílu svého jména a zájem čtenářů. Zklamáním je menší Euro formát (200 x 270 mm), ten nedává vyniknout kráse přírody v plné slova smyslu. Ačkoli jsou k dispozici opět velmi kvalitně zpracované články z oblasti přírody, nemám z časopisu příliš kladný dojem. Připadá mi jako 21.století zaměřené na přírodu, s jinou a méně přehlednou grafikou. Fotografií je také poskrovnu. Na druhou stranu právě informace jsou připraveny opravdu detailně. Forma tedy není nijak oslnivá a graficky je nejlépe ztvárněná titulní strana, ta se vždy opravdu vydaří. Obsah je však nadmíru dobrý. Možná snad jedna součást mi nepřipadá vhodná pro seriózní měsíčník - „Originální rozhovor„. Interview s plejtvákem obrovským se může zdát jako vtipný doplněk, doplnil bych jej spíše do 21.století Junior. Závěr: Tento titul opravdu vsází na popularitu vydavatelství. Ač obsahově předčí leckterý magazín, po grafické stránce se mi nejeví jako dobrá volba.
Enigma
Z počátku mi přišel tento časopis jako absolutně nesmyslný krok. Působil na mě jako špatná verze 21.století. Navíc obsah mi přišel poměrně bulvární a nechápal jsem, jak si vůbec může někdo podobný titul zakoupit. Postupem času jsem ale zjišťoval, že „těžidlo odkazu 21.století“ je vlastně zajímavé. Někdy je opravdu první dojem špatný. Ve svém okolí získávám velmi pozitivní reakce. Čtenáře seznamuje se světem lehčí a přístupnější formou, navíc 26 čísel za rok je opravdu slušná porce informací. I mezi vysokoškolsky vzdělanými má své zastánce, studenti mu někdy dávají přednost před „Jednadvacítkou“ právě proto, že staršímu sourozenci „ne vždy úplně rozumí“. I já si v něm občas počtu v případě silné titulní strany, ty bývají zpravidla lákavé. Navíc se dočkala už 4 speciálů, většinou zabývající se historií.
Epocha
Benjamínek dnešní sestavy. Odvážný projekt vstoupil na trh zatím s jediným číslem, vychází jako „Speciál časopisu Živá historie„. Jeho ambicí je oslovit zejména mužské publikum, mapuje časové období 1850-1945. Historii mají čtenáři rádi, válečná historie je zajisté také poutavá. Ovšem časopis mi přinesl mnohá zklamání. Prvním překvapením je malý formát, toho nebývá u vydavatelství zvykem (Euro formát - 200 x 270 mm) - to není určující faktor. Grafické zpracování je v celku ucházející, ve srovnání s titulem Živá historie působí jako „chudý příbuzný“, navíc obyčejný papír použitý k tisku je krokem zpět. Závěr: Příznivci vojenské historie najdou mnoho kvalitně zpracovaných článků - a to tu především jde. Jako vhodnou strategii bych viděl následující - titul by mohl dále působit jako velmi zdařilá občasná příloha Živé historie.
Celkové hodnocení
Podívám-li se na všechny hodnocené časopisy, nelze určit jednoznačného vítěze. Extra Publishing přináší kromě kmenového titulu Svět i další, k nejlepším patří bezesporu Příroda, velkoplošné a unikátní fotografie divoké přírody a články předních odborníků přilákají širokou obec obecenstva. Na poli webu opět každý nabízí něco jedinečného, Extra Publishing dovoluje listovat aktuálním vydáním přímo na webu či zaslání ukázkového čísla magazínu. Co je možná ke škodě je absence archivních čísel. Ke speciálům by se dalo napsal mnoho. Speciály se staly pravidelnou součástí RF-Hobby, má je už i relativní nováček Enigma, History Revue. Další pak čekají na čtenáře 21.století, 21.století Junior či Epochy. Po stopách se vydává i časopis Svět. Právě další specializované odnože (příroda, historie, záhady,…) poskytují zajímavou přidanou hodnotu. Asi není důležité zvolit jediného vítěze. Silnější zázemí RF-Hobby dává možnost širšího portfolia, kladně hodnotím snahy ryze českého vydavatelství Extra Publishing.
Výstava fotografií Příroda-Wildlife
Časopis Příroda u nás každoročně vystavuje nejpovedenější fotografie ze své fotografické soutěže. Snímky zveřejněné v rámci výstavy Příroda-Wildlife 2014 jsou výběrem toho nejlepšího, co se podařilo vyfotit účastníkům již 6. ročníku soutěže velkého obrazového magazínu Příroda. Soutěž opět patřila k vůbec nejobesílanějším fotografickým kláním v České republice. Na začátku roku 2015 odstartoval již sedmý ročník, jehož se můžete účastnit i vy.
Více informací na stránkách každého vydání časopisu Příroda: www.epublishing.cz/priroda
Výstava je prodejní, přičemž částka 300 Kč za každou prodanou fotografii je určena na podporu velkých šelem v ČR. Svůj příspěvek můžete poslat pomocí formuláře na stránkách www.selmy.cz/podpora/formular/.
O autorovi fotografií
Je absolventem Přírodovědecké fakulty UK Praha. Od roku 1981 je zaměstnán jako zoolog na Správě CHKO Třeboňsko, kde se zabývá především ochranou fauny, specializuje se na vodní ptáky, dravce, plazy a obojživelníky. Fotograf samouk a amatér, fotografuje ve svém volném čase. Jeho snímky patří do oblasti nazývané Wild life Photo, specializuje se především na faunu, hlavně ptáky a plazy, a dále na krajinu. Publikuje v řadě našich a zahraničních časopisů, jeho snímky jsou k vidění v kalendářích, knihách, na plakátech, pohlednicích atd.
tags: #časopis #příroda #wild #life #recenze
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]