Pěstování Černé Čočky Beluga

Čočka (Lens culinaris) je jednou z nejstarších pěstovaných plodin na světě, ceněná pro svůj vysoký obsah bílkovin, vlákniny a minerálů. Je jednou z nejstarších plodin, která se pěstuje už více než 10 000 let. V mnoha kulturách je čočka symbolem hojnosti a prosperity. Tato luštěnina se snadno pěstuje a dokáže obohatit půdu dusíkem.

Čočka se vyskytuje v několika druzích, které se liší barvou, chutí a dobou vaření:

• Hnědá čočka - Nejčastější druh čočky. Je nenáročná na pěstování a snadno se vaří.
• Zelená čočka - Známá pro svou pevnější strukturu a ostřejší chuť. Skvěle se hodí do salátů, protože i po uvaření drží tvar.
• Červená čočka - Rychle vařitelná čočka, která se často používá v indických pokrmech. Díky tomu, že je loupaná, nemusí se předem namáčet a rychle se uvaří.
• Oranžová čočka - Podobná červené čočce, ale s výraznější chutí.
• Hnědočervená čočka - Je aromatická a má pevnější strukturu.
• Čočka Puy (francouzská zelená čočka) - Pochází z oblasti Le Puy ve Francii a má specifickou pepřovou chuť a pevnou strukturu.
• Černá čočka (Beluga) - Tento druh je menší, s intenzivní chutí a vzhledem připomínajícím kaviár. Je typická pro svá drobná zrnka a kvůli své černé barvě je často přezdívaná na kaviár. Beluga krásně kontrastuje s barvami ostatních surovin v pokrmech. Podobá se kaviáru ještě více než tmavozelená čočka, koneckonců byla podle kaviáru beluga také pojmenována. Pravděpodobně pochází z oblasti dnešní Sýrie. Možná vás překvapí svojí lehce oříškovou chutí, což je její velkou předností, v jídlech totiž nepůsobí fádním dojmem. Tím však nekončíme, obsahuje také antioxidanty, vitamíny skupiny B. Dokáže opravdu skvěle zasytit a je součástí mnoha nápaditých receptů, které jsou lehce dohledatelné a rozhodně nejsou jednotvárné. Stejně jako čočku červenou, není nutné "Belugu" namáčet. Stačí ji jen propláchnout, aby se zbavila jemných nečistot.

Čočka jedlá (Lens culinaris) je jednoletá luštěnina z čeledi bobovitých, která patří mezi nejdéle pěstované plodiny na světě. Její pěstování sahá až do doby neolitu, kdy ji lidé začali využívat jako bohatý zdroj bílkovin. Plodem čočky je lusk, který obsahuje 1-2 semena diskovitého tvaru o průměru 2-9 mm. Drobnozrnná čočka pochází z Přední Asie, zatímco velkozrnná čočka má svůj původ ve Středomoří, odkud se postupně rozšířila do Evropy. Dnes se čočka pěstuje v mnoha částech světa - mezi hlavní producenty patří Indie, Pákistán, Kanada, Turecko a Spojené státy. Díky své výživové hodnotě, snadné přípravě a univerzálnímu využití je čočka oblíbenou potravinou po celém světě.

Zásady pěstování čočky

Pěstování čočky je jednoduché, pokud dodržíte několik základních pravidel. Čočka je nenáročná plodina, která přináší nejen bohatou úrodu, ale také zlepšení kvality půdy. S těmito tipy na pěstování můžete snadno dosáhnout úspěšného růstu a kvalitní sklizně.

1. Slunné místo: Čočka má ráda slunce, proto ji vysazujte na místa s přímým slunečním světlem během celého dne.
2. Dobře propustná půda: Čočka prospívá v lehké a propustné půdě, která nebrání odtoku vody. Čočka preferuje lehkou, dobře propustnou půdu. Úrodnost půdy: Půdu můžete obohatit kompostem nebo organickými hnojivy, abyste zvýšili obsah živin a podpořili zdravý růst. Čočka jedlá je teplomilná rostlina, která nejlépe roste na lehčích, písčitohlinitých a dobře propustných půdách s dostatečným obsahem vápníku. Ideální půdní pH pro její růst se pohybuje mezi 6,0 a 7,5. Čočka špatně snáší přemokření a těžké jílovité půdy, které mohou vést k hnilobě kořenů a špatnému růstu rostlin. Před výsevem je vhodné půdu připravit tak, aby byla dostatečně kyprá a dobře propustná pro vodu. Ideální je provést hlubokou orbu na podzim, což pomáhá zlepšit strukturu půdy a zbavit se trvalých plevelů.
3. Čas výsevu: Čočka se vysévá brzy na jaře, když se půda zahřeje na přibližně 10 °C. Nejlepší čas na výsev čočky je na jaře, když se půda zahřeje na přibližně 10 °C. Není tak citlivá na mrazíky jako fazole, ale přece jen jí teplo jde vždy k duhu. Výsev čočky se provádí na jaře, zpravidla v březnu až dubnu, kdy teplota půdy dosáhne minimálně 4-5 °C. Optimální teplota pro růst je mezi 15-25 °C.

   Rozestupy: Mezi jednotlivými rostlinami udržujte vzdálenost 5 cm, aby měly dostatek prostoru pro růst. Semena se vysévají do řádků širokých 15-25 cm a do hloubky 30-40 mm. Sejeme do řádků vzdálených asi 20-30 cm, větší meziřádková vzdálenost usnadní okopávku a umožní využít plečku. Hloubka setí je asi 3-4 cm, v řádku sejeme spíše řídce.

   Čtěte také: Jak pěstovat čemeřici

4. Mírná zálivka: Čočka je citlivá na přemokření, proto je důležité, abyste udržovali půdu mírně vlhkou, ale ne přemokřenou. Čočka je odolná vůči suchu, takže nevyžaduje časté zavlažování. Čočka je poměrně nenáročná na zálivku, ale v období klíčení a kvetení vyžaduje dostatečnou vláhu. Nedostatek vody během kvetení může vést k nižším výnosům a horší kvalitě semen. Tato plodina není náročná na vodu, umí s ní dobře hospodařit, proto ji nezaléváme.
5. Opora: Čočka vytváří poléhavou lodyhu a je třeba jí poskytnout vhodnou oporu. Proto na záhonek zapícháme větvičky nebo natáhneme mezi kolíky provázek, aby se rostliny mohly úponky zachytávat. Důležité je oporu poskytnout včas, lodyhy pak nemusíme následně zdvihat. Rostliny vyžadují oporu. Stačí mezi dva řádky zapíchnout větvičky z jarní prořezávky, ale u černé čočky jsem použila, podobně jako u hrachu, 2 kolíky a mezi nimi ze dvou stran napnutý provázek. Některé odrůdy jsou vysoké jen 30-40 cm, jiné dorůstají i přes půl metru, ale opora je potřebná vždy.
6. Odolnost vůči škůdcům: Čočka je obecně odolná vůči většině škůdců, ale může být občas napadena mšicemi nebo slimáky.
7. Zralost čočky: Čočka obvykle dozrává přibližně 80-100 dní po výsevu. Doba vegetace čočky se pohybuje od 80 do 120 dní v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách. Lusky jsou připravené ke sklizni, když začnou hnědnout a jemně šustit. Sklizeň nastává, když semena začnou zrát, lusky schnou, zrna v nich jsou vyvinutá a rostliny začnou žloutnout.
8. Sklizeň, sušení a skladování: Po sklizni nechte lusky doschnout několik dní, aby byly zcela suché. Sklízí se, až jsou semena vyzrálá a suchá. Podobně jako u fazolí, nejjednodušší je sklidit celou rostlinu a zavěsit ji na vzdušné, ale suché místo. Jakmile rostliny uschnou, nejefektivnější je vydrolení semen (mnutím mezi prsty nebo pošlapáním v pytli - záleží na množství) a následné přečištění. Na Gengelu sklízíme čočku tak, že rostliny vytrháme nebo požneme srpem a vážeme do malých snopků, které necháme doschnout venku na sušácích nebo doma pod střechou a posléze vymlátíme. Čočku přesejeme v mírném větru z nádoby do nádoby. Těžká semena spadnou do nachystané nádoby dole a zbytky rostlin odvane vítr. Opakujeme tolikrát, abychom získali jen čočku. Skladujte v suchu, jako když ji koupíte v obchodě. Po sklizni se semena vymlátí, vyčistí a případně dosušují, aby se předešlo plesnivění. Potravinářská čočka se dále třídí podle vařivosti a průměru semen.

Péče během růstu

S čočkou je větší práce, než s hrachem, a to především v pletí, alespoň v rané fázi růstu. Zpočátku roste čočka jen pomalu, musíme se proto postarat o pečlivé odplevelování a okopávku. Vybereme dobře odplevelený záhon, protože čočka v rané fázi pomaleji roste a plevel by ji mohl udusit. Na živiny není náročná, pěstujeme ji ve třetí, případně ve druhé trati, půda má být v dobrém strukturním stavu. Nehnojíme ji, jako jiné bobovité druhy má na kořenech hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Na přehnojených půdách dokonce trpí více chorobami, raději pro ni vybereme spíše na živiny chudší stanoviště.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Čočka je citlivá na nepříznivé povětrnostní podmínky, zejména na vysokou vlhkost, která podporuje vznik houbových chorob. Mezi nejčastější onemocnění patří plíseň šedá, rez čočková a houbové hniloby kořenů. Plíseň šedá se projevuje hnědnutím a odumíráním rostlin, zejména za chladného a vlhkého počasí. Rez čočková způsobuje rezavé skvrny na listech a stoncích, což snižuje fotosyntézu a výnosy.

Čočka je rovněž ohrožována škůdci, jako jsou mšice a nosatci. Mšice sají na listech a luscích, čímž oslabují rostliny a zároveň přenášejí virové choroby.

Účinná ochrana před chorobami a škůdci spočívá především v preventivních opatřeních. Správná rotace plodin hraje klíčovou roli - čočku na stejném stanovišti nepěstujeme dříve než za čtyři roky, aby se předešlo hromadění patogenů v půdě. Důležitá je také prevence přemokření půdy, které zvyšuje riziko houbových infekcí. Pokud se choroby nebo škůdci přesto objeví, je vhodné odstranit napadené části rostlin a zabránit dalšímu šíření infekce. Při napadení mšicemi lze použít biologickou ochranu, například přirozené predátory, jako jsou slunéčka nebo parazitické vosičky.

Výživová hodnota čočky

Čočka je výživově bohatá luštěnina, která obsahuje vysoký podíl bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Na 100 g vařené čočky připadá přibližně 9 g bílkovin, 8 g vlákniny a pouze 116 kcal, což z ní činí sytou a přitom nízkokalorickou potravinu. Čočka je bohatým zdrojem vitamínů skupiny B, především vitamínů B1 (thiamin), B6 (pyridoxin) a B9 (kyselina listová). Tyto vitamíny podporují správnou funkci nervového systému a metabolismus energie. Kromě toho obsahuje významné množství železa, které je důležité pro tvorbu červených krvinek a prevenci anémie. Obsah zinku posiluje imunitu a podílí se na produkci hormonů.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Čočka obsahuje lektiny a fytáty, což jsou antinutriční látky, které mohou snižovat vstřebávání minerálů, jako je železo a zinek. Správnou přípravou lze však jejich účinky minimalizovat. Doporučuje se namáčení čočky před vařením po dobu 6-8 hodin, což snižuje obsah antinutričních látek a zlepšuje stravitelnost. Čočka díky vysokému obsahu rozpustné vlákniny pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, což snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Obsah polyfenolů a antioxidantů působí protizánětlivě a mohou pomáhat v prevenci některých druhů rakoviny. Vysoký obsah komplexních sacharidů stabilizuje hladinu cukru v krvi, což z ní činí ideální potravinu pro diabetiky.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

tags: #černá #čočka #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Odpady v ČR
• Školní ekologické aktivity
• Biologický odpad v ČR
• Žížaly pro dokonalý kompost
• Problémy s barvami v průmyslu