Červený seznam druhů ohrožených vyhynutím v České republice


03.04.2026

Ubývání biodiverzity, tedy rozmanitosti živých organismů, je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Červené seznamy ohrožených druhů nejsou nikde - s výjimkou Ukrajiny - legislativní normou, a nejsou tedy právně závazné. Představují nicméně ucelený názor na to, jak hodnotí stav cílových druhů a dalších taxonů z hlediska jejich ohrožení přední odborníci, a zůstávají tak těžko nahraditelným informačním zdrojem pro tvorbu příslušných zákonů, vyhlášek, nařízení či výnosů.

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu IUCN

Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. Kdo na něm je, tomu hrozí smrt. IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím. Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

  • EX (Extinct) - Vyhynulý. A to jak v přírodě, tak v zajetí.
  • EW (Extinct in the Wild) - Vyhynulý v přírodě. Znamená to, že několik jedinců ještě přežívá v zajetí.
  • CR (Critically Endangered) - Kriticky ohrožený. Jsou to druhy, kterým hrozí vyhynutí v nejbližší době nebo možná už dokonce vyhynuly, ale jisté to není. Týká se to i druhů, jichž zbývá jen velmi malý počet, obývají jen velmi malé omezené území nebo byl zničen jejich biotop.
  • EN (Endangered) - Ohrožený druh. Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou silně ohrožené vyhynutím ve velmi blízké budoucnosti. Přežívá jich jen malý počet nebo obývají malé omezené území.
  • VU (Vulnerable) - Zranitelný. I tyto druhy jsou ohrožené vyhynutím a rychle v přírodě ubývají. Je ale čas změnit podmínky, které by zajistily jejich přežití a obnovily jejich rozmnožování a následný nárůst populace. To je snad nejpočetnější kategorie v seznamu, patří sem i tak známé druhy, jako je třeba slon africký, panda velká nebo lední medvěd.
  • NT (Nearly Threatened) - Téměř ohrožený. V této kategorii jsou zařazeny druhy, které sice nesplňují podmínky pro zařazení mezi ohrožené druhy, ale v blízké budoucnosti se to může změnit. Nebo druhy, které obývají dostatečně velký areál, takže případné vyhynutí v určité oblasti ještě neznamená vyhynutí druhu.
  • LC (Least Concern) - Málo dotčený. Tyto druhy jsou sice zařazeny v Červeném seznamu, ale stupeň jejich ohrožení je velmi nízký. Přesto je nutné věnovat jim pozornost a sledovat podmínky, v nichž žijí a jejichž změna k horšímu by mohla druh ohrozit.
  • DD (Data Deficient) - Chybí údaje. Sem jsou zařazeny druhy, o nichž nevíme jak velká je jejich populace, jaká nebezpečí je ohrožují nebo chybí další informace nutné k jejich zařazení do jedné z předchozích kategorií.
  • NE (Not Evaluated) - Nevyhodnocený. Do této kategorie se zařazují druhy, ke kterým chybí data k přesnějšímu zařazení, ale dosud jim vědci z IUCN nevěnovali pozornost.

Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.

Červený seznam cévnatých rostlin v ČR

Český červený seznam cévnatých rostlin hodnotí míru ohrožení původních druhů na území ČR podle mezinárodních kritérií IUCN. Druhy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií ohrožení:

  • C1 - kriticky ohrožené taxony: jejichž populace jsou extrémně malé, rychle ubývají nebo jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Patří sem například druhy vázané na silně ubývající biotopy.
  • C2 - silně ohrožené taxony: jsou druhy s omezeným výskytem nebo zřetelně klesající početností, které však zatím nejsou na pokraji vyhynutí.
  • C3 - ohrožené taxony: zahrnují druhy, které vykazují známky ubývání nebo jsou citlivé na změny prostředí, ale zatím nejsou vážně ohroženy.
  • C4 - vzácné taxony: nejsou přímo ohrožené, ale mají přirozeně omezený areál rozšíření, často jen na několika lokalitách, a mohou být snadno zranitelné při změně podmínek.

Příklady ohrožených druhů

  • Hvozdík písečný český je kriticky ohroženým endemitem České republiky, zařazeným v Červeném seznamu do kategorie C1. Roste výhradně na území NPP Kleneč pod Řípem. Jeho přežití je úzce spojeno s existencí otevřených písčin, které jsou však ohroženy sukcesí (zarůstání travinami a dřevinami), eutrofizací a úbytkem narušovaných stanovišť.
  • Koniklec otevřený se vyskytuje od střední Evropy po Čínu, v České republice je vázán na teplé oblasti severozápadních Čech a vzácně se vyskytuje jižně od Prahy (dohromady je to cca 15 lokalit). Roste na výslunných travnatých stráních a skalních stepí. Tento druh patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (kategorie C1r). Jeho areál rozšíření zahrnuje střední a jižní Evropu, zasahuje až na Ukrajinu a Kavkaz. V České republice roste vzácně ve středních Čechách a na jediné lokalitě na jižní Moravě.
  • Zvonovec liliolistý roste od střední Evropy až po západní Asii. V České republice roste vzácně jen na několika lokalitách v severních a středních Čechách (celkem jich je známo šest). Jeho typickou lokalitou jsou světlé lesy, lesní okraje a pasy. Příčinou ohrožení je změna způsobu lesního hospodaření, kdy se neobjevují paseky a světlejší místa. Druh je vázán na trvale vlhká, spíše kyselá stanoviště s dostatkem světla, často s nízkou konkurencí ostatních rostlin. Jeho ohrožení souvisí především s úbytkem vhodných biotopů vlivem odvodňování, sukcesí (zarůstání lokality třtinou a dalšími expanzivními druhy) a změn v hospodaření (zánik tradičního kosení a pastvy).
  • V Čechách roste na třech významných kopcích - na Bořni, Klíči a Sedle, na Moravě nalezneme hvězdnici alpskou v Jeseníkách.

Aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška). Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné.

ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.

Kritéria pro zařazení druhů

Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz.

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

  • Výchozím kritériem bylo zařazení druhů do červených seznamů ČR (dále též ČS), konkrétně byly bodově hodnoceny pouze druhy zařazené do kategorií zranitelný (VU), ohrožený (EN) a kriticky ohrožený (CR).
  • Zohledněna byla i míra ohroženosti biotopu druhů, a také zda jsou druhy přímo fyzicky ohrožovány člověkem a zda jsou předmětem manipulací, např. zda jsou druhy předmětem chovu v zajetí a hrozí jejich odchyt z volné přírody.
  • Doplněno bylo kritérium odrážející vývoj početnosti druhu v ČR.
  • Na seznamy byly dále automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy.

Srovnání stavu obratlovců v ČR

Z tabulky 1 vyplývá, že ve srovnání s vyhláškou z roku 1992 nedošlo k výrazným změnám v počtu zařazených druhů obratlovců; došlo spíše k dílčím přesunům mezi kategoriemi a bylo vyškrtnuto či naopak nově zařazeno několik málo druhů. Na seznam se tak nově dostal například losos obecný (Salmo salar), orel královský (Aquila heliaca) či čolek dravý (Triturus carnifex). Zařazen byl také skokan hnědý (Rana temporaria), jediná původně nechráněná žába: v jeho případě ukazují výsledky mapování výrazný pokles početnosti, a je tak v současné době ohroženější než některé jiné druhy již chráněných žab.

Některé druhy ze stávající vyhlášky naopak zařazeny do seznamu nebyly, například proto, že došlo ke stabilizaci populace daného druhu na území ČR, nebo se jedná o druhy, které jsou na našem území dlouhodobě vymizelé, či o druhy naprosto závislé na doplňování jedinců člověkem.

Ptáci mají oproti ostatním druhům obratlovců „výsostné“ postavení, neboť díky Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, jsou chráněny na úrovni jedinců všechny druhy ptáků žijící na evropském území členských států Evropských společenství. U ptáků byla proto navržena na vyškrtnutí řada druhů, u kterých je jejich ochrana dostatečně zajištěna prostřednictvím výše zmíněné obecné ochrany.

Konkrétně nebyl do nového seznamu zařazen například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), neboť se jedná o druh vyskytující se na území ČR v hojném počtu, se stabilizovanými hnízdními populacemi.

Tabulka 1: Srovnání stavu obratlovců

Červený seznam Vyhláška 395/1992 Návrh vyhlášky 2010
VU EN CR SO KO O SO KO
Ryby a kruhoústí 10 6 1 1 1 0 4 6
Obojživelníci 3 5 5 1 1 2 6 1
Plazi 2 3 3 1 4 6 2 4
Ptáci 47 31 32 30 5 9 35 49
Savci 6 5 6 3 1 1 1 20

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (netopýři a vodní skokani)

Čtěte také: Ekologie na VŠ

Zkratky: VU - zranitelný, EN - ohrožený, CR - kriticky ohrožený O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený

Bezobratlí

U bezobratlých byla situace poněkud jiná než u obratlovců a rostlin, což souvisí hlavně s jejich velkou druhovou bohatostí a relativním nedostatkem informací o jednotlivých taxonech. Z těchto důvodů nebylo možné u bezobratlých postupovat obdobně jako u ostatních skupin, protože informace o velikosti populace, trendech a rozšíření nejsou většinou k dispozici. Seznam proto připravovalo širší plénum expertů, které se vyjadřovalo k jednotlivým druhům.

Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek. S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně. Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59).

Tabulka 2: Srovnání stavu bezobratlých

Červený seznam Vyhláška 395/1992 Návrh vyhlášky 2010
VU EN CR SO KO O SO KO
Brouci 64 46 73 52 3 23 141 74
Motýli 11 4 8 9 4 28 18 24
Ostatní hmyz 1 0 0 7 9 7 5 36
Měkkýši 39 25 26 0 2 3 21 3
Další bezobratlí 4 5 6 1 2 2 10 9

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin

Rostliny

Návrh seznamu zvláště chráněných rostlin vznikl na základě kritérií, která zohledňují vzácnost a ohroženost druhů a specifika jednotlivých skupin. Automaticky byly zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. I Bernské úmluvy.

U cévnatých rostlin byly kromě ohrožení a vzácnosti druhu brány v úvahu také typ a kvalita biotopů, v nichž rostou, či životní strategie. Informace o vazbě jednotlivých druhů na biotopy byla získána z databáze biotopů CzechFlor (Sádlo et al. 2007).

V červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) je v kategoriích kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený druh uvedeno 1 148 taxonů z 2 550 autochtonních druhů a poddruhů na území České republiky, což znamená, že okolo 45 % druhů cévnatých rostlin je u nás ohrožených. Tato skutečnost se odráží i v počtu zvláště chráněných taxonů (viz tab. 3).

Tabulka 3: Srovnání stavu rostlin

Červený seznam Vyhláška 395/1992 Návrh vyhlášky 2010
C3 C2 C1 O SO KO O SO KO
Cévnaté rostliny 325 352 47 192 149 246 179 179 280
Houby (Makromycety) 75 22 72 29 6 13 27 24 18
Mechorosty 76 7 8 7 0 0 12 28 43
Lišejníky 24 6 18 4 1 3 10 27 15

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (např. skupina bahenních pampelišek, orchideje a hořečky)

Zkratky: C1 - kriticky ohrožený, C2 - silně ohrožený, C3 - ohrožený O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený

Faktory ovlivňující ohrožení druhů

Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony (Conserv. Sci. Pract., 4, e12670, 2022). Využili k tomu uznávaný červený seznam celosvětově ohrožených druhů, nejméně dvakrát za rok aktualizovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN).

Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti, nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví, invazní druhy, nemoci a geny, znečišťování prostředí a změny podnebí, přičemž do poslední kategorie patří v tomto pojetí i dopady počasí.

Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu. Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.

I v tomto případě se ukázala jako nejdůležitější hnací síla ohrožení druhů vymizením (extinkcí) rozpad, přeměna a úbytek vhodného prostředí, a to pro plných 71,3 % druhů.

Jestliže něco vyplývá ze zmiňované studie na první pohled, pak je to skutečnost, že ničení biotopů představuje závažné nebezpečí pro více druhů než další faktory dohromady. Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

tags: #červený #seznam #druhu #ohrožených #vyhynutím #Česká

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]