Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v České republice

Současný tlak Evropské unie na členské státy, aby přijaly Zelenou dohodu a balíček „Fit for 55“, vede k urychlenému zavádění opatření ke splnění klimatických cílů do roku 2030. Zároveň mnoho diskusí na mezinárodních dvoustranných setkáních zástupců zemí EU nastoluje otázku realističnosti stanovení klimatických cílů, a tedy i schopnosti dostát těmto závazkům.

V roce 2010 byla Česká republika jedním ze států Evropské unie, které splnily orientační cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v tomto roce činila celkem 5851 GWh, což odpovídá 8,24 % hrubé spotřeby elektřiny v České republice v daném období. Největší podíl na celkovém objemu měly vodní elektrárny (47,7 %) a elektrárny na biomasu (25,8 %) a menší podíl fotovoltaické elektrárny (10,5 %), bioplynové elektrárny (8,7 %) a větrné farmy (5,7 %).

V České republice však růst stagnuje. Co brzdí české OZE? Jaký má země potenciál pro solární, větrné, vodní a jiné obnovitelné zdroje?

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (2100 MW) v současnosti roste nejrychleji ze všech zdrojů elektřiny. Současný instalovaný výkon větrné energie v České republice je 278 MW. Jeho potenciál pro rok 2030 je však mnohem vyšší. Současný instalovaný výkon bioplynu je 332 MW, zatímco jeho potenciál je 485 MW v roce 2030. Nicméně, kvůli stížnostem občanů, některé bioplynové stanice musely zastavit provoz kvůli zápachu.

Jak jsme viděli, existují různé překážky pro využití plného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v České republice: geografické podmínky, neochota veřejnosti k OZE, vysoká konkurence na trhu s elektřinou atd.

Čtěte také: Zvýšení podílu OZE v Česku

ČEZ má zelené elektrárny v 11 krajích země. Největší množství elektřiny loni vyrobily zdroje ve Středočeském kraji, Olomouckém kraji a na Vysočině. Jaderné elektrárny zaznamenaly pokles výroby. Elektrárny Dukovany a Temelín dodaly do přenosové soustavy celkem 30,4 TWh elektřiny, což je meziročně o 0,6 TWh méně. Celkově výroba elektřiny ze všech zdrojů v České republice loni meziročně klesla o 10 procent na 72 TWh, což je nejnižší úroveň od roku 2002, uvádí analýza poradenské společnosti EGU Brno.

I přes růst v posledních letech výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice dlouhodobě zaostává. Průběžné modernizace vodních elektráren, vyšší průtoky v českých řekách a slunečnější a větrnější dny v prvním čtvrtletí letošního roku. To jsou hlavní důvody téměř třetinového meziročního nárůstu produkce zelených elektráren ČEZ v České republice. Od ledna do března dodaly vodní a větrné turbíny spolu s fotovoltaickými panely do sítě více než třetinu toho, co za celý loňský rok. Vyrobená zelená energie by plně pokryla roční spotřebu čtyř 100 000 regionálních měst v České republice.

Vyrobené množství elektřiny by pokrylo roční spotřebu více než 700 000 domácností. Vodní zdroje společnosti vyrobily v loňském roce v České republice více než 2,36 TWh elektřiny, což je meziročně zhruba o 12 procent více. Dobrý rok zaznamenala i fotovoltaika, která loni dodala do sítě zhruba 130 GWh, uvedl Kalina. Největší podíl měl solární park v Ralsku s 55 GWh elektřiny. V budoucnu se ČEZ zaměří i na větrnou energii, uvedl. Poukázal na nutnost výrazně urychlit povolovací procesy.

V budoucnu plánuje ČEZ zvýšit produkci především ve fotovoltaických a větrných elektrárnách.

Kromě potenciálu geotermální energie mapa ukazuje i její omezení a střety zájmů. Patří mezi ně například existence dálnic, železnic, letišť, elektráren a záplavových území, stejně jako poddolovaná území, krasové oblasti nebo chráněná území. Mapa ukazuje teploty v hloubkách od 400 m do 5 km, takže její výsledky neplatí pro stavbu konvenčních tepelných čerpadel, která využívají vrty do maximální hloubky 150 m. V těchto případech rozdíl několika stupňů nehraje roli. Teplotní rozdíl je důležitý pouze při plánování středních a hlubokých vrtů.

Čtěte také: Udržitelné cestování v Česku

Oblast kolem Litoměřic, která bude využívána pro těžbu geotermální energie a akumulaci tepla v horninovém prostředí projektem SYNERGYS, má teplotu 37 °C v hloubce 1000 m. Oblast kolem Mostu, Českých Budějovic, Hradce Králové a Ostravy má ve stejné hloubce teplotu 40 °C. Ve srovnání s Velkou Británií je proto Česká republika mnohem vhodnější pro využití geotermální energie.

Čtěte také: Greenpeace ČR - financování

tags: #Czech #Republic #increase #renewable #energy #sources

Oblíbené příspěvky:

• Návod na Příkazkovou Dráhu
• Výzvy recyklace vícevrstvých plastů
• Znečištění mořského prostředí a UNCLOS
• O minerálních látkách
• Český recyklační program