Od prvního března bude vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu chudší o specializovaný pořad věnovaný ekologii Zeměžluč. Ten od roku 1996 pro rozhlas připravoval Čestmír Klos.
Od počátku března spouští Český rozhlas novou analyticko-publicistickou stanici Český rozhlas Plus. ČRo Plus přichází s novým programovým schématem, které podle tiskového oddělení, logicky zohledňuje zacílení této nové stanice. Podle něj bude na nové stanici pro posluchače připraven hodinový pořad Leonardo, který se bude věnovat nejrůznějším vědním disciplínám, a to i ekologii. Pořad Leonardo bude produkovat Tvůrčí skupina popularizace vědy, která bude vyrábět i další pořady pro jiné stanice ČRo a dále materiály pro speciální webové stránky leonardo.rozhlas.cz, věnované vědě. "Ekologická témata se tedy budou objevovat i tam.
Proti zrušení pořadu se ozvala Společnost pro udržitelný rozvoj. "Pokud má veřejnoprávní rozhlas hájit zájmy veřejnosti a nezanedbávat přitom péči o základní hodnoty zdravého života a udržitelného rozvoje naší společnosti, je třeba aktuálně upozorňovat na problémy a možnosti jejich řešení pomocí pořadů připravovaných na vysoké profesionální úrovni," napsal v otevřeném dopise vedení rozhlasu předseda společnosti Jiří Dlouhý. Podle STUŽ je pořad Zeměžluč cenný, kromě rozsahu témat, i tím, že poskytuje prostor všem aktérům problematiky životního prostředí a udržitelného rozvoje - od poslanců a senátorů, přes zástupce měst a obcí až k ekologickým aktivistům.
Je bezesporu zajímavé a potěšující, že se za posledních deset let podstatně zvýšil průměrný věk a Češi žijí déle než třeba Maďaři či Poláci. Asi z vrozené skromnosti, která je nám však cizí, se příliš nemluví o tom, že díky restrukturalizaci české ekonomiky se v posledních deseti letech podstatně zlepšilo životní prostředí. Například emise tuhých látek klesly o více než 71 %, emise kysličníků síry o téměř 50 procent, a přesto, že se několikanásobně zvýšil v České republice počet aut, klesly emise kysličníků dusíku o 42 %, atd.
Statistika potvrzuje, že čím bohatší stát, tím více vynakládá na životní prostředí. A Česká republika si nevede špatně. Například v roce 1997 bylo vynaloženo na životní prostředí celkem 40,5 miliardy korun, tedy více než 2,5 % HDP a v roce 1998 to bylo o 5 miliard méně. Mezinárodní organizace OECD nás chválí, že na životní prostředí vydáváme víc než jiné země - vzhledem k našemu HDP. Tento ukazatel je uznávaný, ale na druhé straně je třeba připomenout, že výdaje vztažené na jednoho obyvatele už tak pozitivní nejsou. I přes výtečný pokrok v posledních deseti letech, bychom měli na životní prostředí vynakládat víc. Nejprve bychom však měli zkoumat, zda peníze vynakládáme správným způsobem, tedy účelné.
Čtěte také: Život v cizí zemi
Jednou z možností jsou takzvané ekologické daně, lépe řešeno ekologická daňová reforma, protože jde o celkovou reformu, tedy nikoliv jen zavedení nových daní. Ty by měly být kompenzované snížením jiných. Výdaje a podpory by se podle dosavadních vládních návrhů měly jinak strukturovat, což by bylo daňově neutrální. Ale daně by zatížily ekologicky nepříznivé aktivity, což by měla být ekonomická stimulace zlepšit výrobu, učinit ji ekologickou. I když toto řešení má několik háčků, například - když klesne ekologické zatížení, klesne i daňový výnos - je to asi jediná možnost. Zřejmě se budeme muset přizpůsobit Evropské unii.
A v této souvislosti bychom si asi měli připomenout, že Evropská unie poskytne letos České republice na zlepšení životního prostředí a dopravní infrastruktury 2,6 miliardy korun, tedy 70 miliónů eur. Stejná suma by měla být České republice poskytována každoročně v rámci programu Evropské unie ISPA až do roku 2006. Zmíněný program je jedním z nástrojů pro podporu regionálního rozvoje před vstupem do unie a je určen na podporu dopravní a ekologické infrastruktury v kandidátských zemích.
V letošním roce bude zahájeno pět projektů ISPA: tři v dopravě a dva ve sféře životního prostředí. Jde o rekonstrukci úseků železničních tratí Ústí nad Orlicí - Česká Třebová a Záboří - Přelouč, vybudování silničního obchvatu Dobrá/Frýdek Místek a renovaci kanalizačních systémů v Ostravě a v Brně. Tím se zlepší dopravní propojení České republiky s Maďarskem, Polskem, Německem a Rakouskem a rovněž sníží nezaměstnanost. Peníze z programu ISPA se nemohou na financování daných projektů podílet více než ze 75 procent. Proto bude nyní uvolněna pouze část z těchto možných prostředků, právě uvedených 2,6 miliardy korun. Zbytek dodá Evropská unie až podle toho, jak úspěšná bude realizace projektů . Celkem by tak částka u letošních pěti projektů měla dosáhnout 3,7 miliardy korun.
Všechny prostředky poskytnuté z programu ISPA mají formu grantů a nemusí se splácet. Je potěšující, že zástupci ministerstva financí teď rovněž podepsali víceletou i roční dohodu zajišťující poskytnutí 5,7 miliardy korun z programu Sapard. Peníze z programu půjdou na spolufinancování investic do zemědělství a rozvoje venkova. K dispozici však budou až po několikaměsíční akreditaci. Dosud bylo České republice přiděleno prostřednictvím programu Phare více než 27,7 miliardy korun (přes 750 miliónů eur) na přípravu k členství v EU.
Také se o P. Vackovi ví, že není ekologický „fanatik“, přestože zasedá v čele představenstva organizace Greenpeace: „Snažím se vyčlenit pro ekologii místo v běžném životě. Na dvoře třídím odpad a jednou za čas jsou recyklační procházky s odpadky rodinou rutinou. Před nedávnem se P. Vacek převlékl do zálesáckého a vydal se na Šumavu, kde podpořil ekologické aktivisty, bojující proti ilegálnímu kácení ve vzácných částech Národního parku Šumava. Podělil se s posluchači o zajímavé postřehy, které si z místa přivezl: „Bohužel mám několik ošklivých zážitků. Místní občané aktivistům rozbíjeli automobily, nenechali je se občerstvit v restauracích a policisté neakceptovali argumenty protestujících, kteří byli v právu.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
tags: #Český #rozhlas #ekologie #pořady