Charakteristika odpadu po spaleni

Podle zákona je odpad každá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů. Rozlišujeme 2 základní kategorie odpadů - odpady nebezpečné a odpady ostatní. Právě nebezpečným odpadům je potřeba věnovat pozornost z pohledu ochrany životního prostředí a ochrany zdraví lidí.

Nebezpečné vlastnosti odpadu

Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů v právním předpisu nebo jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti odpadu jsou:

• výbušnost
• oxidační schopnost
• vysoká hořlavost
• dráždivost
• škodlivost zdraví
• toxicita
• karcinogenita
• žíravost
• infekčnost
• teratogenita
• mutagenita
• schopnost uvolňovat vysoce toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo s kyselinami
• schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstraňovaní
• ekotoxicita

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu může provádět ze zákona o odpadech pouze osoba pověřená ministrem.

Komunální odpad a rizika

Zahrnují odpady z domácností, smetí z ulic a odpady menších provozů. Jedná se o tzv. směsný komunální odpad. Složení smetí je různorodé a určené typem sídliště.

Zdravotní rizika plynoucí z pevných odpadů jsou dané způsobem shromažďování, odvozu, konečné likvidace a hlavně složením. Pevné odpady se až na výjimky odváží a ukládají na skládky. Skládky jsou zdrojem znečištění ovzduší, jelikož často dochází k samovznícení hořlavých látek a produkci dýmu a zápachu, v suchých letních měsících je povrch skládek zdrojem prašnosti.

Čtěte také: Podrobný popis klimatické oblasti T3

Skládky jsou vhodným prostředím pro rozmnožování hlodavců - potkani, myši a hmyz. Hlodavci a létající hmyz jsou pasivními přenašeči původců různých nákaz. Hmyz přenáší hlavně původce střevních a kožních hnisavých onemocnění, mouchy mohou pasivně přenášet zárodky virových a parazitárních onemocnění. Rozmnožování hlodavců a hmyzu se dá omezit způsobem skladování a opatřeními z oblasti desinfekce a deratizace.

Alternativní metody likvidace odpadů

Prevence uvedených rizik je možná použitím jiných metod likvidace odpadů - kompostování, resp. průmyslová fermentace, prosté spalování ve spalovnách nebo spalováním za vysokých teplot. Oba způsoby spalování vyžadují nejméně dvoustupňové čištění emisí. V prvním stupni elektrostatický odlučovač zachytí pevnou složku emisí. V druhém stupni polosuchý nebo mokrý odlučovač zachytí jemnou frakci tuhých emisí, a to hlavně emise plynné, toxické látky přítomné ve formě par nebo aerosolu.

Při hoření odpadů vznikají z různých organických látek, hlavně plastů, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, ale také dibenzofurany a dioxiny. Ty se vyznačují značnou termostabilitou a k rozbití jejich molekuly jsou potřeba teploty okolo 1300 °C.

Další rizika spojená s odpady

Vážné zdravotní riziko představují odpady a toxické sloučeniny rozpustné ve vodě nebo látky, ze kterých se toxické látky mohou vylouhovat. Cesty k člověku a způsob ohrožení jeho zdraví a života jsou v možnosti zneužití toxických látek (kyanidy, sloučeniny arzenu), nedbalosti při manipulaci s nimi nebo v omylu. Masivním znečišťováním je ohrožena půda a z toho vyplývající znečištění zdrojů podzemních a povrchových vod.

K pevným odpadům z výroby patří také pevné odpady ze zemědělských velkochovů. Jedná se hlavně o slepičí trus, prasečí výkaly, kde se v procesu likvidace či dalšího možného využití aplikují termické postupy - sušení a obyvatelstvo v okolí těchto zařízení je obtěžováno výrazným zápachem. Přitom jsou však známé metody likvidace zápachu sorpcí, spalováním, filtrací půdními filtry. Těmito postupy je možné téměř dokonale odstranit zápachy.

Čtěte také: Riki a Diablo - detailní analýza

Mezi pevné odpady představující zdravotní riziko patří také uhynulá zvěř zneškodňovaná v asanačních zařízeních. Hlavní epidemiologické jsou však likvidované už v technologickém procesu těchto zařízení - termické zpracování, desinfekce. Jediný závažný nedostatek těchto zařízení - zápach z okolí, je možné odstranit už naznačenými metodami.

Výpočet zdravotních rizik z odpadů ukazuje široké spektrum možností ohrožení zdraví člověka.

ZEVO - Zařízení pro energetické využití odpadů

Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, v ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) dochází jejich termickým využitím k výrobě tepelné a elektrické energie. Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku. Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí. V porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější. Energie vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa. Využívá smysluplně zbytkový odpad (takový, který nelze jinak zpracovat, např. Na rozdíl od skládek je pod neustálým dohledem a pečlivě rovněž kontroluje přivážené odpady (např.

Energetické využití odpadů v žádném případě nekonkuruje třídění a recyklaci, naopak je přirozeně doplňuje. Zpracovává totiž tzv. zbytkový odpad, tedy ten, který zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek z komunálních odpadů. V roce 2024 začne v České republice platit zákaz skládkování směsných komunálních odpadů (SKO) a recyklovatelných odpadů. V souladu s evropskou legislativou bude nakládání s odpady rozděleno do stupnice (tzv. hierarchie) podle preferovaných řešení. Přirozenou součástí této hierarchie je i energetické využití odpadů - tedy výroba elektřiny a tepla, podobně jako třeba z uhlí či biomasy.

ZEVO v České republice

Právě k tomu bude sloužit zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) Mělník, plánované v areálu elektrárny Mělník. V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři ZEVO: v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun. První moderní zařízení na energetické využívání odpadů bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně - Komárov. Jeho stávající kapacita je asi 248 tisíc tun ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností. V současnosti probíhají práce na projektové přípravě výstavby 3. kotle.

Čtěte také: Přírodní bohatství Austrálie

Zařízení v Praze - Malešicích bylo zprovozněno v letech 1996-1998. Vystřídalo původní pražskou spalovnu odpadů z 30. let ve Vysočanech. Vyrábí především teplo, elektřinu až od roku 2010, obojí do zhruba 20 tisíc domácností. Kapacita ZEVO Malešice je 310 tisíc tun odpadů ročně. ZEVO v Liberci s kapacitou 96 tisíc tun za rok začalo fungovat na podzim 1999. V roce 2016 bylo do provozu uvedeno nejmodernější ZEVO v Chotíkově u Plzně. Má kapacitu 95 tisíc tun za rok, pro srovnání, v Plzeňském kraji vzniká ročně asi 260 tisíc tun odpadů.

Legislativa

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č. a o změně některých zákonů (dále jen zákon) k provedení § 4 odst.12, § 5 odst. 11, § 9 odst. 10, § 13 odst. § 17 odst. 10 a § 18 odst. (1) Vyhláška stanovuje emisní limity, provozní podmínky a technické požadavky pro spalovny odpadu a zařízení na spoluspalování odpadu (dále jen spoluspalovací zařízení) a stanoví způsob jejich zařazování do kategorií zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování (§ 4 odst. 8 zákona).

Definice

• Odpadem tuhý či kapalný odpad definovaný v § 3 odst.1 zákona č. 185/2001 Sb.
• Nebezpečným odpadem tuhý či kapalný odpad definovaný v § 4 písm.a) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.
• Komunálním odpadem odpad dle § 4 písm.b) a § 6 odst.3. zákona č. 185/2001 Sb.
• Spalovnou odpadu technická jednotka se zařízením určeným ke spalování odpadu s využitím nebo bez využití vzniklého tepla. Pojem spalování zahrnuje přímé oxidační spalování jakož i další způsoby tepelného zpracování, např. pyrolýzu, zplyňování nebo plazmové procesy, pokud jsou vzniklé látky následně spáleny.
• Spoluspalovacím zařízením zařízení jehož hlavním účelem je využití energie nebo výroba hmotných výrobků, a které používá odpad způsobem obdobným jako základní nebo přídavné palivo. Pokud ke spoluspalování dochází tak, že hlavním účelem zařízení není využití energie nebo výroba hmotných výrobků, ale tepelné zpracování odpadů spalováním, bude takové zařízení pokládáno za spalovnu odpadu ve smyslu odstavce 4.

Kategorie zdrojů znečišťování

Do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování (§4 odst.8 zákona) jsou zařazeny spalovny odpadu a spoluspalovací zařízení o kapacitě stanovené podle § 2 odst. Do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování jsou zařazena na základě použité technologie spoluspalovací zařízení podle § 4 odst.4 zákona bez přihlédnutí ke kapacitě spalování. Velkými zdroji znečišťování jsou ostatní spalovny odpadu a spoluspalovací zařízení neuvedená v odst. a v odst.

Provozní podmínky

Provozovatel spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení činí taková opatření při předání a převzetí odpadu, aby v nejvyšší možné míře předcházel negativním účinkům na životní prostředí nebo tyto negativní účinky omezil, zejména pokud jde o znečišťování ovzduší, půdy a povrchových i podzemních vod, obtěžování zápachem a hlukem a přímá ohrožení lidského zdraví. Tato opatření přinejmenším splňují požadavky stanovené v odstavcích (3) a (4).

Před přijetím nebezpečného odpadu do spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení musí mít provozovatel dostupné informace o odpadu, potřebné k ověření, zda přijetím odpadu neporuší požadavky povolení specifikované v § 4 odst. (5).

Měření emisí

K monitorování provozních parametrů, podmínek a hmotnostních koncentrací stanovených pro spalování nebo spoluspalování odpadů musí být instalována příslušná měřící zařízení. Jednorázová měření emisí do ovzduší a do vod budou prováděna v souladu s přílohou č.3, body 1. a 2.

Nejméně jednou při prvním uvádění spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení do provozu a za předpokládaných nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání spalin při stanovené minimální teplotě za posledním přívodem spalovacího vzduchu podle § 6 odst.

tags: #charakteristika #odpadu #po #spaleni

Oblíbené příspěvky:

• Ekologičnost papírových tašek
• Jak vybrat odpadkový koš
• Důvody neochoty pomáhat přírodě
• Ekologické kryty
• Kouzlo evropských ostrovů