Rostoucí spotřeba materiálů a zdrojů má významné negativní dopady na životní prostředí. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) se při nezměněném přístupu očekává, že celosvětová spotřeba materiálů a s ní spojené dopady na životní prostředí se mezi roky 2018 a 2060 přinejmenším zdvojnásobí.
Aby se tomuto zabránilo, je nutné přijmout účinnější opatření pro šetrné využívání omezených přírodních zdrojů. Tradiční lineární modely podnikání, které vedou ke zbytečné spotřebě a vzniku odpadu, je třeba nahradit oběhovými modely, které podporují recyklaci, opětovné využití a udržitelnost. Zmíněné oběhové modely, které přináší impuls v podobě oběhového hospodářství, proto hrají klíčovou roli v řadě politik Evropské unie.
Oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika) usiluje o to, aby výrobky, materiály a zdroje zůstávaly co nejdéle v oběhu. Na konci své životnosti se vracejí zpět do výrobního procesu, přičemž se minimalizuje vznik odpadu. Tento přístup vychází z přírodních ekosystémů, kde pojem „odpad“ v našem smyslu slova neexistuje - vše slouží jako zdroj pro něco dalšího.
Přechod na oběhové hospodářství neznamená pouze snižování negativních dopadů tradiční lineární ekonomiky, ale představuje zásadní systémovou změnu. Ta podporuje dlouhodobou odolnost, vytváří nové ekonomické příležitosti a má ekologické i společenské přínosy. Pro úspěch tohoto přístupu je klíčová spolupráce mezi různými politikami, hodnotovými řetězci a jejich propojení na všech úrovních.
Oběhové hospodářství může být katalyzátorem pro hledání řešení některých současných megatrendů, k nimž patří například populační růst, omezené zdroje versus jejich rostoucí spotřeba, vzrůstající produkce komunálních odpadů, degradace ekosystémů, rostoucí spotřeba potravin, energie a vody, rapidně narůstající urbanizace a s ní spojené zvyšování spotřeby materiálů pro městskou infrastrukturu, a další.
Čtěte také: Význam cirkulárního zpracování odpadu
Česká republika přijala první národní strategii pro cirkulární ekonomiku dne 13. prosince 2021, kdy byl usnesením vlády ČR č. 1151 schválen Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (rovněž Cirkulární Česko 2040 nebo Strategický rámec), a současně byly provedeny významné změny a rozšíření stávajících plánů, politik a programů.
Strategický rámec navrhuje vizi, cíle a předkládá konkrétní opatření, která mají pomoci s posilováním oběhového hospodářství v České republice. Zaměřuje se na 10 prioritních oblastí:
Tato strategie podporuje posilování surovinové bezpečnosti, zachování biodiverzity, udržitelnou spotřebu a také výzkum a rozvoj inovativních environmentálních technologií. To v praxi znamená produkci udržitelných výrobků, zvyšování recyklace, zákaz skládkování využitelného odpadu nebo omezení některých jednorázových plastových výrobků.
První Akční plán Cirkulární Česko 2040 pro období 2022 - 2027 slouží jako implementační dokument Strategického rámce. Byl schválen usnesením vlády ČR č. 455 dne 21. června 2023. Jeho hlavním cílem je podrobně definovat, jak budou strategické a specifické cíle a opatření, stanovené ve strategii Cirkulární Česko 2040, realizovány.
Plán stanovuje konkrétní aktivity, vysvětluje jejich důležitost, určuje odpovědné subjekty (nositele a realizátory) a odhaduje finanční náklady i měřitelné ukazatele.
Čtěte také: Elektrotechnika a udržitelný rozvoj
Mezi hlavní cíle Cirkulární Česko 2040 patří:
Pro dosažení výše uvedených cílů jsou navrhována následující opatření:
Cirkulární odpadové hospodářství vychází z principů cirkulární ekonomiky a jeho cílem je snížit produkci odpadů a zbytkových materiálů jednotlivých firem. V rámci vytváření odpadů se řídí tzv. hierarchií nakládání s odpady, která musí být v souladu s místní platnou legislativou.
Principy cirkulární ekonomiky zohledňují nejenom nakládání s odpady dle hierarchie odpadového hospodářství, ale zaměřují se i na snižování dopadů na životní prostředí v procesu výroby produktu či poskytování služeb, nastavení užívání produktu s cílem prodloužení životnosti, ale i to jakým způsobem bude s ním naloženo po dosloužení.
Hierarchie nakládání s odpady:
Čtěte také: Více o ekonomice a managementu obnovitelných zdrojů
V médiích často zazní věta „svět je jen 6,9 % cirkulární“. Tahle hodnota vyjadřuje, jaký podíl celkové materiálové spotřeby tvoří sekundární materiály, tedy materiály, které se do ekonomiky vracejí po skončení své užitné fáze (například recyklované kovy, sklo, plasty nebo technicky recyklované dřevo).
U České republiky se běžně nepoužívá úplně stejný ukazatel jako „Circularity Gap“. V Evropě i u nás se pro měření cirkularity používá hlavně ukazatel circular material use rate - tedy kolik materiálů se do ekonomiky vrací jako druhotné vstupy oproti celkovému materiálovému použití. Pro Česko vychází zhruba na 11,4 % (poslední souhrnné evropské podklady), což znamená, že přibližně každá devátá „materiálová jednotka“ je z recyklovaných zdrojů a zbytek stále tvoří primární suroviny.
Rámec 9R je užitečný hlavně proto, že vrací cirkularitu na zem. Ukazuje, že „cirkulární“ neznamená jen recyklovat, ale že existuje celá škála kroků - od těch, které šetří nejvíc materiálu, energie i emisí, až po ty, které jsou spíš „poslední záchrana“. Základní pravidlo je jednoduché: čím výš v 9R jsme, tím méně ztrácíme hodnotu. V praxi se to dá říct i jinak: čím dřív zasáhneme, tím lépe.
| Ukazatel | Hodnota/Cíl | Rok |
|---|---|---|
| Míra oběhového využití materiálu | Ztrojnásobit oproti roku 2017 | 2040 |
| Podíl zpětně navrácených surovin | Zvyšovat | Průběžně |
| Vytvořená pracovní místa | Minimálně 50 000 | 2040 |
| Circular material use rate | 11,4 % | Poslední dostupné evropské podklady |
tags: #cirkularni #ekonomika #trideni #odpadu #informace