Co do přírody nepatří: Znečištění vody

Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Často však sami přispíváme k jeho znečištění, a to vyhazováním a vyléváním různých látek do umyvadel, dřezů a WC, které tam ve skutečnosti nepatří. Je běžným a příjemným rituálem dát si ranní sprchu, aby člověk vyrazil svěží do nového dne. Pět minut si postojíte pod příjemným proudem teplé vody. Za tu dobu kolem vás proteče 60 až 80 litrů pitné vody. Dál je potřeba si vyčistit zuby. Proč vypínat vodu, když to zabere jen chvilku? Za minutu to máme dalších zhruba 10 litrů. Vynásobme to všemi členy domácnosti, 365 rány v roce. Připočítejme ještě praní (pokaždé 40 až 80 litrů), splachování toalety (po deseti litrech), umývání rukou, vaření i další činnosti.

Je třeba si uvědomit, že takovým jednáním přispíváme nejen k zanášení odpadů, ale především k celkovému znečištění a zhoršení kvality pitné vody. Do oběhu se totiž vrací i voda, která nemusí být zcela přečištěná.

Co nepatří do odpadu

Do odpadu se nesmí vyhazovat předměty z nerozložitelného materiálu. Jsou jimi dokonce i papírové kapesníky a kosmetické tampony, které mají na první pohled podobnou strukturu toaletnímu papíru. Taktéž je zakázáno lít do odpadu ředidla, oleje, barvy, laky, rozpouštědla, apod. Jedná se o toxické látky, jež se mnohdy neodstraní ani v čistírně odpadních vod.

Velmi nebezpečné je vlévání léků a farmaceutických přípravků do odpadu. Léčiva se ve vodě rozpustí a pak konají svou povinnost na místech, která k tomu nejsou určena. Dokonce i léčiva již použitá se do vody dostávají skrze moč pacientů. Například moč žen, které užívají hormonální antikoncepci, má neblahé účinky na životní prostředí.

Velkým boomem jsou v poslední době umělá sladidla, například aspartam a cyklamát. Mezi velmi závažné chyby patří lití potravinářského oleje (např. ze smažení nebo fritování) do kuchyňského dřezu. Čistírny odpadních vod (ČOV) většinou nejsou vybaveny na odstraňování mastnoty z vody. Tuky se nejen obtížně dostávají z vody, ale v kanalizaci se chovají podobně jako v lidských cévách - pomalu ji ucpávají a znehodnocují.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Doporučuje se proto zbylé oleje a tuky z vaření přelít do odpadní nádoby nebo nechat vsáknout do ubrousku a ten poté vyhodit do směsného odpadu, ve větším množství můžeme tuky odevzdávat i do sběrného dvora. Dalším nepřítelem odpadů je kávová sedlina neboli lógr. Poslední častou chybou je splachování zbytků jídla do odpadu. Zbytky zeleniny, ovoce, obilnin či masa obsahují koncentrované organické látky, které jsou ve vodě velmi obtížně rozpustné, a některé z nich z vody neumíme odbourat vůbec.

Lze tomu lehce zabránit neplýtváním potravinami, důsledným používáním obyčejných sítek do dřezu a nesplachováním potravin do WC. Mimo jiné náš odpad velmi hezky vykresluje, co sami jíme a pijeme.

Vztah k vodě

K vodě je třeba mít vztah. Je to jediná tekutina, která udržuje na Zemi život. My se k ní chováme velmi nešetrně, používáme ji jako médium pro náš odpad. Zcela čistou a pitnou vodu používáme jako dopravní prostředek k odvozu výkalů a nečistot z našich domácností. Takto velmi znečištěnou vodu pak složitě a draze čistíme a často se nám to ani zcela nepodaří. Každému z nás se pak voda do kohoutku vrací se stopovými prvky všeho, co jsme v ní v minulosti rozpustili.

Pesticidy a jejich vliv na znečištění vody

Prostředky na ochranu rostlin (dále jen pesticidy) jsou syntetické organické látky, které patří do skupiny chemických sloučenin nazývaných „Emerging organic contaminants“ (EOC). Jsou nezbytné pro současnou intenzivní zemědělskou výrobu, používají se proti houbám, plevelům a škůdcům z řad mikroorganismů, hmyzu, živočichů nejen na zemědělských plodinách, ale i v lesnictví. Zvýšené koncentrace pesticidů představují problém jednak pro vodní a na vodu vázané ekosystémy z hlediska toxicity vůči přítomným organismům a narušování stability těchto ekosystémů, ale také pro člověka, který vodní zdroje využívá k odběru surové vody pro úpravu na vodu pitnou.

Zatímco PPCPs, farmaka a těžké kovy se do vodního prostředí dostávají převážně z bodových zdrojů znečištění, vnos pesticidů do vod se děje zejména prostřednictvím plošných zdrojů znečištění, z intenzivně zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných pozemků. Díky plošnému využívání zasahují významnou část životního prostředí, kde následně mohou narušovat stabilitu ekosystémů. Bohužel se reálně často nadužívají či nevhodně používají a tím ještě dále stoupá jejich nebezpečnost pro životní prostředí. Negativní dopady se mohou u některých látek objevit až po delším období několika let. V celosvětovém měřítku se ročně využije přibližně 3 mil. tun pesticidů.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

V rámci České republiky spotřeba přípravků na ochranu rostlin za období 2011- 2021 klesla přibližně o 32 %, což byl nejvýraznější pokles v rámci Evropské unie. V České republice se dle mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství aplikuje přibližně 1,39 kg prostředku na ochranu rostlin na hektar zemědělské půdy, v Nizozemsku je to pak například 10,82 kg nebo v Rakousku 4,03 kg.

Ve světě existuje více než 1 200 registrovaných aktivních látek s pesticidním účinkem ve více než 100 skupinách, v České republice je používáno zhruba 450 z nich ve formě některého z komerčních přípravků na ochranu rostlin, kterých je u nás požíváno kolem 900. Nejčastěji se vyskytují pesticidy na bázi glyfosátu, kvarterních amoniových solí, chloracetanilidové, močovinové, karbamátové, fenoxylkanové, triazinové atd.

Důležitými vlastnostmi pesticidů, kvůli kterým se stávají velmi nebezpečími, je, že jsou vysoce mobilní a také schopné bioakumulace. Degradace pesticidů ve vodě a půdě probíhá působením fyzikálních (teplota, záření), chemických (hydrolýza, oxidačně-redukční reakce) a biologických vlivů (působení mikroorganismů).

Velkým problémem je vysoká mobilita pesticidů ve vodách, díky čemuž dochází k znečištění vodních zdrojů. Hromadění pesticidů ve vodonosných vrstvách představuje vážná environmentální a zdravotní rizika, protože tyto podzemní vody jsou celosvětově využívány jako zdroje vody pitné.

Legislativa a ochrana vod

Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání. Pro jednotlivé pesticidy nebo jejich metabolity je zde určen limit 0,1 µg/l a pro sumu jednotlivých stanovených pesticidů a jejich metabolitů platí limit 0,5 µg/l v podzemních vodách.

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Monitoring povrchových, podzemních a skapových vod v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018-2021, potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí na krasových plošinách do krasového podzemí. Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny a snížení plošné eroze.

Další zdroje znečištění a jejich dopady

České potoky a řeky jsou dnes na první pohled čistější, než tomu bylo například v 90. letech minulého století. Přesto nemůžeme říci, že s čistotou vod nemáme v České republice problémy. Vedle trvalého vypouštění látek, které nejsou vidět, ale škodí, máme problémy i s nárazovými haváriemi. Chemický průmysl vyvíjí stále nové látky a celá řada z nich má takové vlastnosti, že se v podstatě nerozkládají a kumulují se právě v řekách.

Pesticidy DDT a lindan a perflouorované látky (PFASs) jsou jen pár příklady tzv. perzistentních organických látek (POPs), které dlouho přetrvávají v životním prostředí, ale ve vodě je bez podrobné chemické analýzy neuvidíme. Kyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk.

Biotechnické čištění vod

Častým problémem v naší krajině je znečištění vody, především zbytky hnojiv, pesticidů nebo léčiv z odpadních vod. Potřebujeme proto rychlejší a přírodě blízká řešení pro místa, kde žijí vzácné druhy rostlin a živočichů. Voda prozrazuje nejen, jak se na okolních polích hospodaří, ale i to, jak mají okolní obce vyřešené zacházení s odpadními vodami. V případě nadměrného obsahu živin jsou dvě řešení. To je možné zajistit nejlépe dlouhodobou, ideálně celoroční pastvou velkých zvířat, jako jsou krávy. Další možností odebírání živin z mokřadu je pravidelná seč a odnos biomasy - ponechání posečeného na místě je nevhodné, protože živiny z rozkládajících se posečených rostlin se vstřebávají zpět do půdy.

Druhé řešení je nadbytečné živiny a zbytky pesticidů odstranit z vody ještě dříve, než do chráněného mokřadu přitečou. Protože filtrace a biodegradace je proces vyžadující čas a voda v potoce i v drenážním potrubí většinou teče relativně rychle, je nutné ji před vstupem do mokřadu na čas zadržet. Nejčastěji se voda z koryta či drénu (nebo její část) odvede bokem na místo filtrace, například do předřazené tůně. Odtud se pak znečištěná voda dostává do kořenové čistírny či biofiltru, kde probíhá biodegradace pesticidů a živin. Ideální doba zdržení vody potřebná pro účinnou filtraci je přibližně dva dny.

Dopad chovu dobytka na znečištění vody

Spotřeba vody ve všech hospodářských odvětvích, včetně zemědělství, neustále stoupá. Zvířecí exkrementy představují vážnou hrozbu pro životní prostředí, zejména pokud jsou koncentrované. Hrozbu představují zejména havárie - úniky exkrementů z budov nebo skladů. Nejvýznamnější znečišťující látky tvoří živiny podávané zvířatům - zejména dusík (N) a fosfor (P), kterým patří v exkrementech zvířat významný podíl. Např. množství fosforu v exkrementech 1 krávy odpovídá přibližně množství v exkrementech 20 lidí. Vysoký podíl těchto živin způsobuje živelný růst vodních řas - eurifikaci.

V zvířecích exkrementech se nachází řada mikroorganismů, které jsou pro člověka nebezpečné. Kontaminace vodního prostředí je způsobena i pozůstatky léčiv. Nejčastěji používány jsou antibiotika a hormony. Antibiotika slouží k léčbě, ale v nižších koncentracích i k prevenci. Hormony se používají zejména při produkci zvířat pro maso, zvyšují přírůstek. Léčiva ani hormony nejsou zvířaty zcela spotřebovávány, ale dostávají se do okolního prostředí, zejména do vody.

Do krmiva pro zvířata je přidávána i celá řada stopových prvků - měď, zinek, selen atd. I pokud se odpady koncentrují např. ve sběrné laguně, dochází často k jejich průsakům do půdy. Intenzita splachů má přímou souvislost s narušením půdy - v případě eroze významně vzrůstá. Hnojení pomocí zvířecích exkrementů je laciné a zároveň řeší problém, jak naložit s těmito odpady. V současnosti existuje v přírodě nadměrně vysoká hladina N i P - rostliny nejsou schopny přísun těchto živin dostatečně rychle vstřebávat.

Změny v krajině vedou i k narušení koloběhu vody. Pokud je půda narušena, při dešti se například dostatečně nedoplní hladina spodní vody a v suchých obdobích hrozí katastrofální sucha.

Možnosti nápravy

Zlepšení využití půdy, účinnost zavlažování - v současnosti činí asi 38%. Potřebné technologie jsou dostupné, je ovšem třeba je zavádět v rozvojových zemích. Vznik odpadů exkrementů - úpravou krmné dávky je možné ovlivnit jejich složení. Příklad - snížit množství P v krmivu - v okolním prostředí je ho již teď nadbytek, těžké kovy, atd. Proces sběru exkrementů - zde je možné zlepšit mnohé, zejména je třeba za každou cenu zabránit úniku do okolí a kontaktu s dešťovou vodou.

Skladování exkrementů - je míněno dočasné skladování, např. v průběhu roku, než nastane potřeba hnojit. Zpracování exkrementů - snížení toxicity obsahu, oddělení pevné a kapalné složky, koncentrace. Hospodaření s půdou - zejména je třeba zabránit nadměrnému vypásání, aby nedocházelo k narušení vegetace. Rotační vypásání je jednou z možností. Vytyčení cest pro zvířata může zabránit živelnému poškozování terénu.

tags: #co #do #prirody #nepatri #znečištění #vody

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram Vizovice
• Informace o škole v přírodě Chaloupky
• Ekologická rizika ropných havárií
• Maturitní témata z ekologie
• Symbolika chladicích věží