Co je vypuštěno do ovzduší při spalování paliv

Uhlíková stopa ("carbon footprint") měří množství skleníkových plynů, které bylo vytvořeno a vypuštěno do ovzduší při určité aktivitě nebo při výrobě určitého produktu.

Uhlíkovou stopu je možné stanovit i pro další úrovně, včetně osobní uhlíkové stopy, uhlíkové stopy dané organizace nebo národní uhlíkové stopy.

Národní uhlíkovou stopu vyjádřenou na úrovni megatun CO2e vypuštěných do atmosféry za rok zveřejňuje každoročně Český hydrometeorologický ústav v tzv. na základě údajů o množství vyprodukovaných skleníkových plynů při spálení vybrané jednotky paliva; jedná se o tzv.

Výpočet emisí skleníkových plynů by měl splňovat postup předepsaný mezinárodními standardy.

Příkladem jsou emise spojené s výrobou materiálů či výrobou výrobků včetně typicky vysoce energeticky náročných výrobků - železa, cementu, stavebních materiálů atd.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Pro účely přesného vykazování emisí skleníkových plynů zavedl GHG Protocol rozdělení emisí souvisejících s činností podniku do tří oblastí, tzv.

Zahrnují například emise z kotlů či generátorů spalujících fosilní paliva v podniku, emise z mobilních zdrojů (např.

Scope 2 (nepřímé emise z nakupovaných energií) - emise spojené se spotřebou nakupovaných energií (elektřiny, tepla, páry či chlazení vzniklých ze spalování fosilních paliv), které dodávají do podniku její dodavatelé, ale vznikají v důsledku aktivit podniku.

Jde o nepřímé emise skleníkových plynů ze zdrojů, které podnik přímo nekontroluje.

Scope 3 (další nepřímé emise) - nakupované emise, které vznikají v důsledku aktivit podniku a které vznikají ze zdrojů mimo kontrolu či vlastnictví podniku, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2 (např. služební cesty letadlem, ukládání odpadu na skládku, nákup a doprava surovin od třetích stran, emise ze spalování fosilních paliv vlastními výrobky apod.).

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Z definice vyplývá, že jde o nejširší a logicky nejméně přesně vymezenou kategorii, která zahrnuje jak tzv. upstream tak i downstrem emise.

Např. Při zjišťování uhlíkové stopy podniku je nutné sbírat základní typy údajů a provozních dat a informací, které pak vstupují do výpočtu uhlíkové stopy podniku.

Takové údaje zahrnují například objem spotřebované elektřiny nakoupené od externího dodavatele, objem spotřebovaných pohonných hmot, objem spotřebovaného uhlí, plynu a další obdobné informace a data, které je možné následně využít při stanovení Scope 1 a Scope 2 emisí (např. energetický mix typický pro danou zemi a z něj vycházející emisní intenzitu).

Pojem skleníkový efekt je v posledních letech skloňován v různých pádech.

Poukazují na něho politici i ekologické organizace.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Na druhé straně stojí ti, kteří skleníkový efekt a globální oteplování označují za nesmysl.

Skutečností je, že skleníkový efekt je pro život na Zemi důležitý.

Na jakém principu funguje? Jaké plyny atmosféru ohřívají? Proč bychom měli snižovat emise skleníkových plynů?

Skleníkový efekt máme nyní spojený především s globálním oteplováním a zvyšujícím se podílem skleníkových plynů v atmosféře.

Skleníkový efekt je přirozeným procesem a je důležitý pro uchování stabilních tepelných podmínek na Zemi.

Přírodní plyn, které proudí do atmosféry (pára, oxid uhličitý nebo ozon) zabraňují tomu, aby se energie ze slunečního záření vracela zpět do vesmíru.

Proto je skleníkový efekt důležitý při udržování života na Zemi.

Přirozený podíl skleníkových plynů v atmosféře je jedna věc.

Na druhou stranu, nadměrná koncentrace oxidu uhličitého, ozonu, freonu nebo vodní páry způsobuje zvyšování teploty - tzv. globální oteplování.

Za hlavního viníka tohoto procesu je označován oxid uhličitý.

Stačí se podívat na města zahlcená automobily, na uhelné elektrárny, které i přes účinná opatření stále vypouštění do vzduchu CO2…

Část skleníkového efektu, která je vyvolaná právě lidskou činností, je nazvaná antropogenní skleníkový efekt.

Vzestup koncentrace oxidu uhličitého, který byl označen za hlavního viníka skleníkového efektu, je pravděpodobně důsledkem využívání fosilních paliv.

Při oxidaci (spalování fosilních paliv) se do ovzduší uvolňuje CO2.

Emise v jednotlivých zemích se pochopitelně liší.

Jiné jsou v rozvojových státech, jiné ve vyspělých zemích.

Především země Evropské unie patří k hlavním aktérům v případě snižování koncentrace CO2 ve vzduchu.

Na základě mezinárodního Kjótského protokolu přijala EU závazek známý jako 20-20-20, který znamená, že do roku 2020 plánují snížit spotřebu energie o 20 procent a koncentraci oxidu uhličitého také o 20 procent.

Celosvětové emise oxidu uhličitého v letošním roce stoupnou o 1,1 procenta v porovnání s rokem 2022.

Hlavním tahounem tohoto nárůstu je Čína, Indie a letecká doprava.

Podle iniciativy Global Carbon Project bude v roce 2023 do ovzduší vypuštěno 36,8 miliardy tun oxidu uhličitého, což je dvakrát více než před 40 lety.

Podle vědců se zdá nevyhnutelné, že se planeta oteplí více než o 1,5 stupně Celsia, což byl cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou.

Účastníci COP28 se budou muset dohodnout na rychlém snižování emisí, aby alespoň udrželi při životě méně ambiciózní cíl oteplení o dva stupně, uvedl hlavní autor studie Pierre Friedlingstein z britské Exeterské univerzity.

Celoplanetární oteplení na maximálně 1,5 stupně je podle studie stále ještě možné.

Stát se tak ale může pouze za předpokladu masivního snížení emisí, uvedl šéf mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea.

"Zjevně nejdeme správným směrem," uvedl Friedlingstein s tím, že v důsledku spalování fosilních paliv a výroby cementu letos uniká do atmosféry 1,17 milionu kilogramů oxidu uhličitého každou vteřinu.

Kdyby se z kalkulace vyloučila Čína a Indie, podle Friedlingsteina by celosvětové emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv a výroby cementu klesly.

V absolutních číslech se globální emise se v roce 2023 zvýší o 398 milionů tun, přičemž nárůst se odehrává na třech místech: v Číně, Indii a na obloze.

Emise v Číně se oproti loňsku zvýšily o 458 milionů tun, v Indii o 233 milionů tun a emise z letecké dopravy o 145 milionů tun.

Mimo Indii a Čínu se emise naopak snížily, celkově o 419 milionů tun.

Největší pokles zaznamenala Evropa, a to o 205 milionů tun, tedy osm procent.

Spojené státy snížily emise o 154 milionů tun, přičemž pokles zde byl viditelný hlavně u uhlí.

Emise z ropy a zemního plynu naopak mírně vzrostly.

V loňském roce emise oxidu uhličitého ve světě také celkově vzrostly, poklesly ale v Číně, jejíž ekonomika se tehdy stále potýkala s následky druhé vlny pandemie covidu-19.

Letošní čtyřprocentní nárůst emisí v Číně je podobný tomu, který doprovázel hospodářské oživení v jiných částech světa v roce 2022, upozornil Friedlingstein.

Výpočty Global Carbon Project vycházejí z údajů poskytnutých státy a firmami za většinu letošního roku.

tags: #co #je #vypuštěno #do #ovzduší #při

Oblíbené příspěvky:

• Význam ekologie
• Podrobný výklad zákona o odpadech
• Upíři, zombie, lidé a mimozemšťané: Hříčky přírody
• Grayův čítač
• Slimáci na zahradě