Co se vyrábí z tříděného odpadu?

28.03.2026

V dnešní době už prakticky všude, na vesnicích i ve velkých městech, uvidíte u silnice stát barevné kontejnery na třídění odpadu. Má tedy třídění odpadu opravdu smysl? Pokud lidé třídí správně, pak určitě ano.

Je třeba si uvědomit, že mnohé materiály lze recyklovat a použít znovu k jinému účelu, tím dochází nejen k výraznému šetření materiálů, ale také není třeba vynakládat tolik energie na likvidaci netříděného odpadu. Ani ti, kteří třídí odpad, ale často nemají představu, co všechno lze recyklací materiálů vyrobit.

Recyklace papíru

Vytříděný papír je třeba před dalším použitím zpracovat, především zbavit kovových spon a také barviv a inkoustů. Papír se proto máčí ve vlažné vodě, až vznikne kašovitá hmota. Ta se potom vysouší a pomocí soustavy válců lisuje na polotovar, ze kterého se vyrábí nové výrobky.

Po bělení a případném dalším barvení vzniká celá spousta papírových výrobků od novin a časopisů až po obalové materiály. Hmota, která již nelze recyklovat na nový papír, se používá k výrobě tepelně izolačních výplní, plat na vejce a podobných výrobků, kde kvalita samotného papíru nehraje důležitou roli.

Papírové vlákno lze recyklovat až sedmkrát. Přesto není znovuzpracování papírového odpadu považováno za příliš ekologické, a to s ohledem na velkou spotřebu vody. Třídění papíru má ale smysl, když uvážíme, kolik vyhozeného papírového odpadu by jinak skončilo na skládkách.

Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie

Podobně jako v případě plastu se napřed papír svezený z modrých kontejnerů třídí. Odstraňují se znečištěné papíry, které se k recyklaci nehodí. Z třídicího pásu putuje papír do rozvlákňovače, kde je smíchán s vodou, takže vzniká jakási kašovitá hmota. Současně se odstraňují kovové prvky (např. kancelářské sponky) a papír se čistí od barev. Vyčištěná papírová kaše potom slouží k výrobě nového papíru.

Recyklace plastu

Recyklace plastů je poměrně náročnější a komplikovanější. Běžně se používá hned několik druhů plastů, které je třeba ještě navzájem roztřídit před dalším zpracování. Důležité je vědět, že výrobky z recyklovaných plastových hmot jsou mnohdy stejně kvalitní a odolné, jako výrobky z primárních surovin.

Používají se hodně ve stavebnictví třeba ke stavbě protihlukových stěn, doma z nich máte zahradní nábytek, vyrábí se z nich různé mřížky, kryty, izolace nebo tašky a pytle. Z PET lahví se recyklací vyrábí opět PET lahve nebo také silonové vlákno. Z něj vznikají například interiéry do aut, výplně do spacáků a bund, fleecové mikiny nebo výplně peřin či povlaků.

Častým plastem je PVC, které lze rovněž úspěšně recyklovat. Vyrábí se z něj plastová okna, střešní krytiny, lavičky, dětská hřiště nebo různá potrubí či technické plastové výrobky vyrobené vstřikováním nebo vytlačováním.

PET lahve, kelímky od jogurtu nebo igelitové sáčky končí ve žlutých kontejnerech. Jejich obsah putuje na třídicí linku, kde obsluha vybere vše, co do nich nepatří. Plasty jsou roztříděné také podle druhu. Zbytek nevyužitelných plastů se semele a skončí například ve stavebnictví nebo jako palivo v teplárnách a cementárnách.

Čtěte také: Odpad jako surovina: Druhý život materiálů

Vytříděný plast se nejprve nadrtí a semele na malé kousky, které jsou proprány ve vodě. Následně se taví a vzniká z nich tzv. recyklát, který si můžeme představit jako drobné plastové granule. Z nich se opět vyrábí nové plastové věci. Třídění plastů je považováno za ekologické, protože šetří primární suroviny nutné k výrobě nových plastů (například ropu) a současně znovu využívá věci, které by jinak končily nepotřebné na skládkách.

Recyklace skla

Cílem recyklace skla je samozřejmě úspora vstupních surovin a také energie. Leckoho jistě potěší snížená produkce oxidu uhličitého. Recyklát skla se prodává sklárnám k výrobě nového skla.

Každý den skončí v barevných kontejnerech kilogramy tříděného odpadu. Co se s nimi děje, když je seberou popelářské vozy? Putují na linky, kde jsou znovu tříděny. A potom se proměňují v surovinu, ze které se vyrábí další produkty.

Recyklace šrotu a kovů

Železný šrot a barevné kovy jsou považované za cennou surovinu. K recyklaci se využívají zejména různé plechovky, elektrozařízení, stavební ocel nebo třeba vraky automobilů. Šrot se slisuje do balíků, čistí se a následně se tepelně zpracovává, aby z něho mohly vzniknout další železné výrobky. Recyklace šrotu je považována za ekologickou, protože šetří důležité vstupní suroviny, zejména černé uhlí, železnou rudu nebo vápenec.

Úspory přináší i třídění barevných kovů (hliník, měď, olovo, zinek), z nichž se mohou znovu vyrobit třeba součástky do elektroniky.

Čtěte také: Jak vybrat filtr na vodu

Co všechno lze recyklovat

Slisovaný a sběrový papír je možné recyklovat pětkrát až sedmkrát. Přidává se do směsi na výrobu nového papíru, který pak poslouží k produkci novinového papíru, sešitů, lepenkových krabic, obalů na vajíčka, toaletního papíru apod.
Vytříděné sklo se rozdrtí a přidá do výchozí směsi k výrobě nového skla. Nejčastěji se takto vyrábí lahve na minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky. Ušetří se při tom mnoho energie a surovin, přičemž sklo se dá takto používat vlastně donekonečna.
Plasty jsou zpracovávány různou technologií. Z PETlahví se například zhotovují vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, například na odpady. Pěnový polystyren slouží k produkci speciálních cihel. Ze směsi plastů lze lisovat odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažbu nebo protihlukové stěny u dálnic.
Nápojové kartony se recyklují dvěma způsoby: Zpracovávají se stejně jako starý papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále zpracovat na palety apod. Druhým způsobem je pak rozdrcení nápojových kartonů na speciální lince. Ještě za tepla se drť lisuje do desek, které je možné použít například jako stavební izolaci.

Pár užitečných rad

V mnohých domácnostech si lidé zavedli další koše nebo igelitové tašky pro ukládání papíru, skla a plastů. Většina z nás již pochopila, že separovat odpad do příslušných kontejnerů se vyplatí. Vždyť za rok každý z nás může v průměru vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů a 15 kg skla. Kdybychom ho jen tak vyhodili do popelnice, skončil by na skládce nebo by se jinak bez dalšího využití zlikvidoval. A to je přece škoda!

Co do kontejnerů a pytlů s vytříděným odpadem nepatří

Papír
- ANO: Noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenka, kartón a papírové obaly, například sáčky.
- NE: Mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby.
Sklo
- ANO: Láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy, tabulové sklo.
- NE: keramika, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla.
Plast
- ANO: Sešlápnuté PET láhve od nápojů , sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů - aviváže, tekutá mýdla apod.
- NE: Novodurové trubky, mikroténové sáčky, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.), kelímky, polystyrén (směsný odpad), velké plastové kusy - plastový nábytek, palubky z aut apod.

Nejčastější otázky na téma třídění odpadu

Je třeba odstranit z PET lahve víčko a etiketu? Nikoliv. PET láhve můžete do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při dalším zpracování odstraněno. Rádi bychom ale upozornili, abyste PET láhve vždy sešlápli! Jinak jsou objemné, čímž zdražují přepravu i následnou recyklaci.
Musíme kelímky od jogurtů, másla a jiných potravin před vhozením do kontejneru důkladně vymýt? Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí kelímek vyškrábat. Zbytek nečistot bude odstraněn při dalším zpracování.
Vadí kancelářské svorky na časopisech a jiných dokumentech? Kdepak! Svorky není třeba odstraňovat. Při zpracování se takzvaným rozvlákněním odloučí. Z papíru se stane hladká kaše a svorky i sponky klesnou ke dnu, odkud jsou vybírány magnetickou separací.
Lze odložit PVC do žlutého kontejneru na plasty? PVC do kontejneru na tříděný odpad nepatří! Komplikuje následné zpracování směsných plastů a energetické využití. Navíc PVC obsahuje chlor, který při zahřátí může uvolňovat nebezpečné zplodiny.
Patří do tříděného odpadu plastové obaly od kosmetických přípravků, které často obsahují chemikálie? Ano. Zbytky tekutých mýdel, gelů, šamponů a krémů z obalů důkladně vylijte. Nádobky budou dočištěny při dalším zpracování.
Některé dopisní obálky mají foliové okénko. Je třeba ho odstraňovat? Do modrého kontejneru na papír můžete vhazovat obálky celé. Zpracovatelé mají zařízení, která si s fóliovými okénky poradí za vás.
A co se skartovaným papírem? Není-li mokrý, mastný nebo jinak znečištěný, k další recyklaci je vhodný.
Vadí u nápojového kartónu umělohmotný uzávěr? Nevadí. Pokud se ve vašem bydlišti nápojové kartony sbírají, pouze je vypláchněte vodou, stlačte a i s víčkem odhoďte do kontejneru nebo oranžového pytle, který je pro tento odpad určen.

Na těchto stránkách naleznete stručný přehled o tom, co a jak třídit. Podrobnější informace zjistíte na Vašem obecním úřadě či u svozové firmy, která u Vás zajišťuje tříděný sběr. V jednotlivých regionech se podmínky mírně liší.

Co se děje s odpadem

Papír, stejně jako ostatní druhy tříděného odpadu, se sváží vozidly určenými pouze pro svoz tříděného odpadu, mohou jej však svážet také klasická popelářská auta. Jen jsou označena cedulí, která uvádí, jaký druh odpadu právě sváží. Před svozem tříděného odpadu je vždy svozové auto řádně vyčištěno, aby bylo nedošlo ke znehodnocení sváženého odpadu.

Papír z modrých kontejnerů je svážen na dotřiďovací linku, kde se dotřídí podle druhů papíru a slisuje se do velkých balíků.

Před samotným zpracováním je nutné papír ručně dotřídit podle požadavků jednotlivých odběratelů na jednotlivé druhy (noviny, časopisy, karton-lepenka a ostatní papír) a také odstranit nežádoucí příměsi (špatně vytříděné odpadky). Takto dotříděný papír se pak odváží slisovaný v balících k recyklaci do papíren a dalších zařízení.

Nejběžnější formou recyklace papíru je jeho opětovná výroba v papírnách. V nich se papír nasype do velké nádrže s vodou, kde se rozmixuje na řídkou kaši obsahující papírová vlákna. Ta se postupně zbaví nečistot, jako jsou kancelářské sponky, okénka z obálek a další nežádoucí příměsi. Výroba papíru pak spočívá v nanášení této směsi na papírenské síto, kde se již tvoří tenká vrstvička papíru, dále následuje její lisování. Nejdůležitějším procesem je pak sušení papíru, protože při nanášení na síto obsahuje papírovina až 99% vody.

Papír se dá v průměru recyklovat 5 až 7krát, každou recyklací se papírenské vlákno zkracuje, ve výjimečných případech je možná recyklace až 20x. Další možností recyklace papírových odpadů je výroba tepelných izolací a příměsí do stavebních hmot, energetické využití, nebo i výroba kompostu a bioplynu.

Recyklovaný papír je asi nejznámějším recyklovaným materiálem neboť se historicky začal sbírat už v 50. letech minulého století - pravdou je, že většina papíru (i tam, kde to není uvedeno) je recyklovaná. Z typických recyklovaných výrobků každodenního využití můžeme jmenovat toaletní papír, noviny, kancelářský papír a různé krabice z lepenky. Ve škole děti píší do recyklovaných sešitů a ve výtvarné výchově s papírem také často pracují. Méně známými výrobky jsou pak papírové brikety nebo papírové stavební izolace. Nejméně kvalitním papírem je tzv. nasávaná kartonáž, což jsou například obaly od vajíček.

Ke svozu plastů se využívají obvykle stejné svozové vozy, jako pro ostatní druhy tříděného odpadu, v některých městech mají vozidla vyhrazena pouze pro sběr jednoho druhu tříděného odpadu. Vždy však musí být na straně označeny nápisem, který druh odpadu zrovna sváží, aby nedocházelo k pochybnostem. Pokud je tento popelářský vůz vybaven lisem, je možné jeho pomocí snížit objem plastů až 6x.

Vytříděné plasty z kontejnerů a pytlů se, stejně jako všechny ostatní tříděné materiály, musí dotřídit a zbavit příměsi, což se děje na dotřiďovací lince.

Dotřídění plastů (stejně jako u ostatních komodit) je velmi významná fáze celého cyklu, neboť zde je možné odstranit nežádoucí příměsi. Neméně významnou funkcí dotřiďovací linky je pak roztřídění plastů podle materiálu na základní skupiny (PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast). Každý z těchto druhů se pak zpracovává samostatně. Nejrozšířenější a zároveň nejžádanější plastový odpad - PET lahve, se dotřiďují obvykle ještě podle barev. Chybně vytříděné odpady a znečištěné plasty mohou sloužit jako alternativní palivo v cementárnách a jiných provozech.

Podle druhů roztříděné a slisované plasty se až ve dvousetkilových balících odvezou z třídicí linky ke zpracovatelům, kde se dále drtí, perou a přetvářejí na suroviny pro výrobu finálních produktů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. regranulát, což je vstupní surovina pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček. Regranulované odpadní plasty najdete ve většině nových plastových výrobků.

Z vytříděných PET lahví se vyrábějí technická či textilní vlákna a z nich pak koberce nebo oděvy případně nové láhve, vázací pásky apod. Také fleecové oblečení nebo deky jsou původně PET lahve. Plastové sáčky, fólie nebo tašky se převážně regranulují a následně slouží k výrobě nových fólií. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic případně lehčeného betonu a dalších tepelných izolací. Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry.

Záleží velmi na konkrétní svozové firmě a použitých kontejnerech. Pokud jsou použity kontejnery zvonové, pak je ke svozu potřeba automobil s otevřenou korbou. Výhoda těchto automobilů spočívá v tom, že pokud mají korbu přepaženu, tak mohou zároveň svážet jak sklo barevné tak čiré. Sklo se sveze většinou do areálu svozové firmy, nebo na jiné překladiště, odkud je následně ve větším množství převáženo na speciální dotřiďovací linku. Protože je třídění skla před jeho dalším zpracováním vysoce náročné na kvalitu, je dotřiďovacích linek na sklo v ČR jen několik. Proto se převozy na dlouhé vzdálenosti často řeší pomocí kamionů nebo vlaků.

Dotřiďovací linky na sklo mohou být samostatné nebo součástí skláren. Jejich úkolem je bezchybně odstranit vše, co není ze skla a tudíž nelze nadále recyklovat. Toto dotřídění musí být velmi důkladné, aby nedošlo ke znehodnocení celé várky skleněných výrobků. V první fázi se ručně vyberou velké nečistoty, jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Následně se sklo nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se upravuje. Nakonec se na požadovanou vysokou kvalitu čistí pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty by se mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků. Běžnými nástrahami, se kterými si dotřiďovací linka na sklo snadno poradí, jsou etikety a kovové části.

Používání tříděného skleněného odpadu představuje ve sklárnách obrovské úspory energií a také náhradu primárních surovin. Do vsádky může přijít podle technologie 60 - 85 % tříděného skla. Z roztavené hmoty je možné vyfouknout nebo odlít nové výrobky. Velkou výhodou recyklace skla je fakt, že ho lze recyklovat neomezeně stále dokola.

Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo - lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací - skelné vaty a pěnového skla nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot.

Nápojových kartonů je podstatně méně než jiných tříděných druhů odpadu, proto se můžeme setkat s tím, že nápojové kartony sváží menší auto a že intervaly svozu jsou delší. Někde se třídí společně s jiným druhem odpadu jako jsou plasty, papír, nebo kovy a následně se teprve dotřiďují na dotřiďovacích linkách.

Dotřiďovací linky určené pro úpravu nápojových kartonů jsou ve většině případů ty samé, na kterých se dotřiďuje papír nebo plasty. Jejich úkolem je odstranit z vytříděného nápojového kartonu nežádoucí příměsi a vytvořit tak požadovanou surovinu pro zpracovatele. Tam, kde se nápojové kartony sbírají společně s jiným tříděným odpadem (plastem, papírem, nebo kovem), má dotřiďovací linka za úkol jednotlivé materiály takto tříděného odpadu oddělit. Z třídící linky jsou slisované balíky nápojových kartonů dopravovány k finálnímu zpracování.

V České republice se využívají dva způsoby zpracování nápojových kartonů. První z nich je v papírnách, protože nápojové kartony obsahují vysoce kvalitní papírová vlákna. Papírny zpracovávají nápojové kartony stejně jako sběrový papír, tedy rozmixují jej ve vodní lázni. Papírová vlákna se pak použijí na výrobu nových papírových výrobků. Zbylý polyetylén a hliník se použije například jako palivo do cementáren nebo se zpracovává na další výrobky. Druhou možností recyklace nápojových kartonů je výroba stavebních a izolačních desek. V tomto případě se nápojové kartony rozdrtí, vyperou, usuší a pak se při teplotách okolo 200°C lisují do desek. Tyto desky mají mnoho vlastností podobných sádrokartonu a mají i podobné využití.

Z nápojových kartonů se vyrábí buď papír, který má vysokou kvalitu, nebo se z nápojových kartonů lisují stavební desky, které slouží jako podlahová krytina, či pro stavbu celých domů. Menší rodinný domek vyžaduje přes pět tun těchto desek.

Množství vytříděného odpadu v České republice

Češi mohou třídit odpad už do více než 473 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob. S naprostou samozřejmostí to dělají už bezmála ¾ obyvatel v ČR. Díky jejich odpovědnosti se tak v roce 2019 v obcích a městech vytřídilo přes 693 tisíc tun papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Zdánlivě nepotřebným odpadům tak díky třídění dali lidé druhou šanci.

Podle statistik společnosti EKO-KOM, jež v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových materiálů, vytřídili obyvatelé České republiky loni přes 713 tisíc tun využitelných odpadů, více než polovinu z toho (403 tisíc tun) tvořily obalové materiály. Nejlépe lidé třídí papírové obaly, kterých se loni podařilo vytřídit devadesát procent (z celkového objemu, který byl dodán na trh). Obdobně efektivně se nakládá také se sklem (88 %).

Průměrná česká domácnost vytřídí ročně 53,5 kg papíru. Každý obyvatel České republiky průměrně vytřídí 13,6 kg kovů za rok.