Valašské Meziříčí se dlouhodobě potýká s problémy se znečištěným ovzduším. Město, ležící v údolí, je obklopeno kopci, což zhoršuje rozptylové podmínky. Ke špatné kvalitě ovzduší přispívá několik faktorů, včetně průmyslové činnosti, dopravy a lokálního topení.
Chemička Deza, která ve Valašském Meziříčí sídlí přes padesát let, je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Do snižování emisí investovala Deza od roku 1993 už 2,6 miliardy korun. Pro ochranu životního prostředí používáme nejmodernější technologie, které jsou ve světě k dispozici. Jediné, co nám ještě v této oblasti zbývá dokončit, je utěsnit zásobníky na dehet a naftalen. A to chceme zvládnout nejpozději do příštího roku.
I přesto firma už několik let vede celorepublikový žebříček znečišťovatelů. Vyjádření škodlivých dopadů z naší činnosti a jejich objektivního srovnávání je složitou záležitostí. Vedeme jen žebříčky, kde se udávají průmyslové hodnoty. Je ale řada subjektů a řada oblastí, které co do znečištění ovzduší předčí Dezu. Například automobilová doprava nebo lokální topeniště.
Ekologové si často stěžují na fakt, že byla chemička z historického hlediska špatně postavena. Stojí ve městě ve špatně větrané kotlině. Nikdy jsem nechápal, proč minulé vlády v padesátých letech rozhodly, aby se chemička přestěhovala v rámci industrializace z Ostravy do Valašského Meziříčí. Regionu to ale hodně pomohlo. Nedovedu si představit, z čeho by jinak žil.
Do ekologizace výrob jsme z evropských peněz investovali od roku 2008 jen něco přes deset milionů korun. Chemička Deza je zpracovatelem surového benzolu a surového dehtu, což jsou vedlejší produkty vznikající při výrobě koksu z černého uhlí.
Čtěte také: Start-Stop a životní prostředí
Kromě průmyslové činnosti se na znečištění ovzduší ve Valašském Meziříčí podílí i doprava a lokální topení. Vždycky říkám, že se na kruhovém objezdu u Panáčka nadýcháte více škodlivých aromátů z výfuků, než naši operátoři na benzolce, kde se tyto látky vyrábějí. Zároveň si nedokážu ani představit, kolika těchto nebezpečných látek se musí lidé nadýchat z lokálních topenišť, kde se spaluje kdeco.
Analýza ukázala zajímavý fakt, že v menších městech a na vesnicích se dýchá mnohem hůře než v těch největších. "Kvalita ovzduší na vesnici je mnohem horší; ve městech se topí plynem. Ekologové proto požadují zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho těžby. Získané finanční prostředky navrhují investovat do podpory ekologičtějšího vytápění.
Meteorologové vyhlásili ve Zlínském kraji smogovou situaci. Důvodem jsou vysoké koncentrace polétavého prachu v ovzduší. Jestliže se budou jeho hodnoty nadále zvyšovat, není vyloučeno vyhlášení regulace. Smogová situace platí od neděle i v Moravskoslezském kraji.
Vůbec nejhorší situace je ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku, kde čtyřiadvacetihodinová koncentrace polétavého prachu v ovzduší dosáhla v pondělí v 8:00 hodnoty 134,3 mikrogramu na metr krychlový. Rozptylové podmínky ve Zlínském kraji se začaly výrazně zhoršovat už o uplynulém víkendu.
Polétavý prach může způsobit záněty dýchacích cest, zvyšuje riziko cévních a srdečních chorob a infarktu. Nejcitlivější jsou malé děti a staří lidé. Zvláště pokud už mají problémy s dýcháním.
Čtěte také: Více o znečištění ovzduší
Nejefektivnějším řešením by podle Rychlíkové bylo, kdyby všichni přestali topit tuhými palivy, ale pomůže také udržování pořádku ve vlastním domě. "Člověk žije většinu života ve vnitřním prostředí a tam se napráší možná daleko více než venku. Takže je důležité své vlastní soukromé prostředí udržovat tak, aby v něm nebyly prašné zdroje," radí lékařka.
Ekologové proto požadují zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho těžby. Získané finanční prostředky navrhují investovat do podpory ekologičtějšího vytápění. A ministerstvo životního prostředí letos spustilo třetí výzvu kotlíkových dotací. Na základě požadavku EU v ní už finančně nepodpoří kotle, v nichž lze spalovat uhlí, byť i kombinovaně s jiným druhem paliva.
Nejvíce měst a obcí znečištěných polétavým prachem v Evropské unii je v Polsku. Ale Česká republika mu v této nelichotivé statistice šlape na paty. Ukázala to nově vydaná světová analýza Global Air Quality City Ranking 2018, srovnávající kvalitu ovzduší na základě oficiálně dostupných dat. V první stovce nejšpinavějších měst jich má Polsko 35, Česko 26.
Z celosvětového pohledu se nejhůře dýchá v Asii. Z měst v EU žebříček vede polské Jaworzno ležící asi 70 kilometrů od českých hranic. Naopak nejčistší jsou města na severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn a největší skotská města Edinburgh a Glasgow.
Čtěte také: Oběžná dráha Země jako faktor změny klimatu (NASA)
tags: #co #způsobuje #špatné #ovzduší #Valašské #Meziříčí