Čtyři znečišťující látky a ochrana ovzduší

Kvalitu ovzduší hodnotíme podle celkového množství emisí vybraných základních znečišťujících látek, kterými jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěn na:

• REZZO 1 - zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie
• REZZO 2 - střední zdroje, spalování s výkonem 0,2 - 5 MW a významné technologie
• REZZO 3 - malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie
• REZZO 4 - doprava

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

V hlavním městě je zaznamenáván trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3). Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, který zásobuje většinu objektů v pravobřežní části města, dále úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

Za posledních deset let se emise tuhých látek a oxidu siřičitého snížily šestnáctkrát, oxidů dusíku 2,5krát a oxidu uhelnatého téměř 9krát.

Rozmístění velkých zdrojů emisí (REZZO 1) na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Velký nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 byl zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích až na 254 blokových kotelen v roce 1995. Naopak citelný pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998-2001 (v roce 1998 na 231, o tři roky později již jen na 177 zdrojů) je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě - propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha. Nárůst počtu zdrojů v r. 2002 (z 177 v roce 2001 na 237) je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů).

I přes dlouhodobý pokles základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů stále přesahují měrné emise v hlavním městě celorepublikové průměry.

Čtěte také: Nakládání s odpadem: sběrné dvory

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4) zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava.

Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. A i když u emisí REZZO 1-3 zaznamenáváme v posledních letech pokles, u emisí REZZO 4 dochází v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě SO2 a CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

A i když u emisí REZZO 1-3 zaznamenáváme v posledních letech pokles, u emisí REZZO 4 dochází v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě SO2 a CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Kvalitu ovzduší v hl. m. I. Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví, znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti. Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů.

Čtěte také: Život bez odpadu: 4 roky zkušeností

Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů. Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov často historického významu působením znečišťujících látek v ovzduší.

Ročenka „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020“, společně s elektronicky publikovanou datovou ročenkou „Souhrnný tabelární přehled“ (ČHMÚ 2021e) a s metodickým materiálem „Systém sběru, zpracování a hodnocení dat“ (ČHMÚ 2021d) je uceleným přehledem informací o kvalitě ovzduší na území ČR v daném roce. Hodnocení kvality ovzduší vychází z naměřených údajů, shromažďovaných v rámci ISKO, za využití dalších podkladů a matematických nástrojů.

Základním strategickým dokumentem EU v oblasti posuzování a řízení kvality ovzduší je Tematická strategie o znečišťování ovzduší (dále Strategie). Cílem Strategie, v souladu s 6. akčním programem pro životní prostředí, je dosáhnout „úrovně znečištění jakosti vzduchu, které nepředstavuje rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí, ani na ně nemá výrazně negativní dopad“.

Na základě požadavku Evropské komise připravit ucelenou koncepci řízení kvality ovzduší pro ČR byla zpracována Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR. Tento koncepční dokument byl schválen v prosinci roku 2015 a shrnuje výstupy základních strategických dokumentů zlepšování kvality ovzduší - Národního programu snižování emisí ČR a deseti programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO) zpracovaných pro zóny a aglomerace.

V případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit, nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit překročen vícekrát, než je stanovený maximální povolený počet překročení hodnoty imisního limitu, je povinností MŽP ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem zpracovat do 18 měsíců od konce kalendářního roku pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší. Cílem programu je stanovit opatření k dosažení požadované kvality ovzduší v době co možná nejkratší.

Čtěte také: Ekologické principy

Ročenka prezentuje hodnocení kvality ovzduší v roce 2020 podle požadavků české legislativy v oblasti ochrany ovzduší. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší je hodnocení zaměřeno na vymezení území, kde jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (Tab. I.1 a Tab. I.2). V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější imisní limit 20 µg.m-3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5.

Atmosférický aerosol jsou pevné a kapalné částice suspendované v ovzduší produkované přírodními i antropogenními zdroji. K přírodním zdrojům patří vulkanická činnost, větrem unášený prach a pyl a přírodní požáry. Suspendované částice mohou být primárního či sekundárního původu. Primární částice jsou do ovzduší emitovány přímo, sekundární částice v ovzduší vznikají procesem konverze plyn-částice (gas-to-particle conversion).

Benzo[a]pyren, který se v ovzduší vyskytuje převážně navázán na částice, je vhodným markerem znečištění ovzduší PAH. Důvodem je jeho stabilita a relativně konstantní příspěvek ke karcinogenní aktivitě směsi PAH vázaných na částicích (EC 2001a). PAH představují skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti, patří mezi endokrinní disruptory (látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí) a působí imunosupresivně.

Nízké přízemní inverze způsobují hromadění emisí z nízkých zdrojů. dálkovému přenosu. emisí. koncentrace škodlivin a v extrémních případech až ke vzniku tzv. smogu. Během svého setrvání v atmosféře podléhá většina škodlivin chemickým změnám.

V ochraně ovzduší rozlišujeme dva základní druhy měření - emisní a imisní. měření provádí. kontinuálně nebo poloautomaticky. stanicích, nebo mobilními měřicími jednotkami. při měření emisních a imisních koncentrací základních znečišťujících látek. kontinuální. mohou sloužit jako jednorázová, orientační nebo kontrolní.

Kvalita palivPovinnost ohlašování údajů o kvalitě paliv se vztahuje na všechny osoby uvádějící na trh v ČR těžký topný olej, plynový olej a pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW, pro která jsou v příloze č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovena kvalitativní kritéria. (Formulář k plnění povinnosti podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší odpovídající části II přílohy č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb.)

Snižování emisí NOx úpravou spalovacího procesu (t.zv. Snížením množství spalovacího vzduchu se dosáhne snížení teploty plamene. Jedná se o nenáročný zásah nevyžadující žádné úpravy na zařízení. použít u elektrárenských kotlů, které mají spalovací poměr optimalizován. nedopalem.

Emisní limity (§ 5 odst. 5) stanovené pro nové zdroje znečišťování musí dosahovat hodnoty odpovídající nejlepším dosažitelným prostředkům (§ 6 odst. (3) Emisní limity stanovené pro stávající zdroje znečišťování vycházejí z nejnižších dosažitelných emisí na daných technických zařízeních při dodržení podmínek stanovených pro jejich provoz. Orgány ochrany ovzduší stanoví tyto limity do 31. prosince 1994 a současně stanoví, do kdy musí být dosažena hodnota emisního limitu stanoveného pro nové zdroje znečišťování. Tato doba musí být stanovena s ohledem na používané technologie a musí skončit nejpozději do 31. prosince 1998.

V praxi se lze setkat i s t.zv. neřízeným katalyzátorem, t.j. katalyzátorem, používaným bez n-sondy. není nutné ji provádět. poslední době uplatnění filtrační systémy, jejichž vývoj probíhá již od 70. let. ovinutých keramickými vlákny. katalyzátory pro snížení emisí CO a uhlovodíků.

Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka.

Tabulka 6.1.1 Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 1-3

Tabulka 6.1.2 Měrné emise základních znečišťujících látek REZZO 4

tags: #ctyri #znecistujici #latky #ochrana #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše Bora Plast - recenze
• Základy neživé přírody
• Prevence požárů v bytech
• Tipy pro lov štik
• Vlastnosti a výhody ekologických podložek