Cukrová třtina a její ekologická stopa

Každý chceme žít na zelené planetě a většina z nás si uvědomuje, že spotřebu obalů je potřeba zrevidovat.

Cukrová třtina je vysoká mohutná tráva, která může mít až 6 metrů. Ve stéblech se nachází dřeň s obsahem cukru kolem 20 %. Vyskytuje se pouze v tropických oblastech s bohatou půdou. Třtinová šťáva se získává z rostliny lisováním a následně se suší.

Na trhu se můžete nejčastěji setkat s bioplastem PLA a dalším podobným materiálem je bagasa. Ten druhý jmenovaný se vyrábí ze stébel cukrové třtiny. Tato rostlina je ale velmi destruktivní a v oblastech, kde se pěstuje, způsobuje vážné poškození ekologické rozmanitosti. Za posledních 10 let se produkce cukrové třtiny zvýšila o několik desítek procent. A jak asi tušíte, cukrová třtina v našem okolí neroste, takže její ekologická stopa bude taky značná.

Náš menubox z cukrové třtiny využijete pro balení nejrůznějších pokrmů. Menuboxy jsou vyrobeny z nevyužitých zbytků průmyslově zpracované cukrové třtiny, a tak jsou zcela přírodní a po vyhození snadno rozložitelné. Obaly z bagasy jsou kompostovatelné jen v průmyslových kompostérech, ne ve volné přírodě. Samostatně v přírodě se nerozloží ani bioplast PLA, opět potřebuje průmyslový kompostér.

Přestože papírové obaly a obaly z cukrové třtiny patří mezi ekologické varianty balení, neměli bychom zapomínat, že špinavé krabičky od jídla nepatří do tříděného odpadu.

Čtěte také: Proč zvolit nádobí z cukrové třtiny?

Zahodit nyní ale všechny eko obaly a používat ty polystyrenové by ale nebylo moudré. Chce to použít selský rozum.

Proč jsou obaly z cukrové třtiny populární?

• Jsou vyrobeny z obnovitelných zdrojů.
• Jsou kompostovatelné (v průmyslových kompostérech).
• Jsou lehké a skladné.

Problémy spojené s pěstováním cukrové třtiny

• Destruktivní v oblastech pěstování.
• Poškozuje ekologickou rozmanitost.
• Značná ekologická stopa kvůli transportu.

Alternativy a řešení

Přesuňte kousek zodpovědnosti na zákazníka. Motivujte hosty, aby si nosili vlastní obaly, například snížením ceny o 10 % za jídlo, pokud si ho odnesou ve svém. Další možností je nakoupit vratné krabičky a kelímky, za které vám host nechá zálohu a pak je vám vrátí.

Dva mladí čeští studenti vymysleli vlastní jedlé kelímky. Takže odpad, který jejich snědením vznikne se spláchne při ranním posezení na toaletě. V tomto oboru nás čeká ještě hodně inovací.

Chcete udržet jídlo v co nejlepší formě, takže použijte materiál, který má dobré termoizolační vlastnosti. Chcete ale snížit spotřebu obalů? To už chce více snahy.

Podle studie německých a norských vědců z prosince 2020 většina bioplastů a rostlinných materiálů obsahuje toxické chemikálie a biologicky odbouratelné materiály a konvenční plasty jsou podobně toxické.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

U plastů vyrobených z cukrové třtiny se jedná o tzv. bio plasty a pro jejich výrobu lidé využívají zbytky z rostlin. Cukrová třtina se vylisuje a ze šťávy se pak vyrábí třtinový cukr, melasa, přírodní sladidlo panela a další jedlé produkty. Co se děje ze zbytkem rostliny? Namísto spalování v cukrovarech se z nich vyrábí plast. Vylisovaná a očištěná vlákna se používají na výrobu bioplastového nádobí nebo obalů. Z jediného zbytku stonku třtiny je dnes možné vyrobit až 50 jednorázových talířů.

Ve srovnání s papírovými obaly je rozdíl hlavně v tom, že cukrová třtina sama o sobě nejde na výrobu plastu, jako je tomu při kácení stromů pro papír. Plast vzniká až z odpadního materiálu, který by jinak měl využití pouze jako palivo.

Plast vyrobený z biologického odpadu bohužel není vhodný na kompostování. Když biologicky rozložitelné plasty skončí v bioodpadu, existuje riziko, že zhorší kvalitu celého odpadu. Tyto kompostovatelné materiály jsou totiž rozložitelné v podmínkách kompostáren, nikoliv v přírodních podmínkách jako je půda nebo voda - zde totiž trvá kompostování mnohem déle, protože jsou materiály stlačené, vlhké a nedostává se k nim vzduch ani sluneční záření. Patří tedy do popelnice mezi běžné plasty, kde není problém s jejich následnou recyklací.

V kontextu obalových materiálů se ale jedná o nejlepší možnost v rámci jednorázových obalů.

Společnosti z celého světa daly hlavy dohromady a začaly vymýšlet způsoby, jak své produkty udělat co nejvíce bio, aniž by zákazníci museli jakkoliv měnit své zvyky a zároveň měli dobrý pocit z toho, že pomohli přírodě. Jediné, co se ve výsledku povedlo, bylo to, že si tyto firmy vydělaly spoustu peněz a tzv. greenwashingem oklamaly širokou veřejnost.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Pro jednorázový obal se jedná o vůbec nejhorší variantu z materiálů uvedených v tomto článku (včetně klasického plastu) a to hned z několika důvodů.

PLA se běžně vyrábí z potravin, což představuje vysokou energetickou náročnost. Místo jídla se pak navíc surovina použije na výrobu obalu, který použijete 20 minut a následně vyhodíte. Dalším problémem je, že PLA nedokážeme jednoduše rozeznat od běžného plastu. Je to však jiná chemická sloučenina a proto nepatří do žlutých kontejnerů. Lidé, často v nevědomosti, produkty z PLA do těchto popelnic vhazují a zaměstnanci třídících linek nemají šanci takový odpad rozpoznat a z recyklace vyřadit. Vyskytne-li se PLA v recyklátu ve větším množství, může to vést k znehodnocení celé várky materiálu, který je pak v podstatě k ničemu a putuje na skládku.

Zeptali jsme se pana Kamila Klacka z OZO Ostrava, zda obaly z PLA, škrobu nebo cukrové třtiny přijímají ke zpracování v kompostu.„Poptávané odpadní obaly nepatří do hnědých popelnic. Hnědé popelnice jsou výhradně určeny pro sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) rostlinného původu. Na základě našich zkušeností získaných při pokusech společného aerobního kompostování BRO rostlinného původu s odpadními obaly uvedeného charakteru nebylo dosaženo uspokojivých výsledků, umožňujících jejich běžnou aplikaci v praxi,” uvedl.

Konkrétně u PLA ve výsledném kompostu zůstávají mikroplasty, které se už dál nerozloží. Zájem o takový kompost pochopitelně nikdo nemá a proto je PLA z celého procesu kompostování už na samém začátku vyřazeno. Je tedy ve výsledku jedno, kolik hnědých popelnic na bio odpad ve svém okolí máte, protože obaly na jídlo do nich jednoduše nepatří. PLA se při průmyslové kompostaci rozkládá na mikroplasty.

Podobně to vidí také v Čisté Plzni (společnost zajišťující přípravu a organizaci nakládání s komunálním odpadem): „Pokud držíte v ruce bioplast nebo kompostovatelný plast, uděláte nejlépe, pokud jej vhodíte do směsného komunálního odpadu. Kompostárny ani třídírny plastu o tento druh plastu nestojí, naopak ho vnímají jako komplikaci v procesu využití odpadu,” uvedla Petra Paulová.

Papír není pro přenášení jídla příliš vhodný, protože se rychle rozmáčí. Proto se na vnitřní straně tzv. voskuje. Není to však přírodní vosk, ale tenká vrstva plastu (většinou PE). Kvůli tomu vzniká kompozitní výrobek ze dvou materiálů, který není ani recyklovatelný, ani kompostovatelný. Stejně jako dva předchozí případy tedy poputuje do směsného odpadu.

Dobrou zprávou je, že ekologická cesta existuje, a to v podobě znovupoužitelnosti. S opětovně použitelnými obaly se minimalizuje přeprava z místa na místo a efektivně tak redukuje produkce CO2.

Biopotraviny vždy prochází systémem kontrol a certifikace, který zajišťuje jejich kvalitu a umožňuje jim nést toto označení. Rodinná firma Country Life je průkopníkem v oblasti kvalitních biopotravin. Vznikla v roce 1991 pod křídly zakladatele Otakara Jiránka a tehdejšímu Československu nabídla vůbec první bioobchod.

tags: #cukrová #třtina #ekologická #stopa

Oblíbené příspěvky:

• Evropské právo a odpady
• Průvodce čištěním ucpaného odpadu
• Zápach a znečištění ovzduší v ČR
• Služby čištění odpadů v Milevsku
• Využití HT odpadních trubek