Každoroční souboj v období podzimu a zimy. Chřipky, angíny, ztráty hlasu, horečky. Poslední dobou k tomu přibývají střevní chřipky a hrůzné scénáře pandemických ptačích či prasečích chřipek.
Mnohé zdravotní problémy virového či bakteriálního původu jsou jen následkem neuváženého konání člověka samého. Důležitá je schopnost rozlišovat ty dobré a ty zlé a vědět, jak udržet v lidském těle rovnováhu.
Viry jsou velmi zajímavá skupina mikroorganizmů. Nejčastěji je spojujeme s chřipkovými onemocněními, ale škála zdravotních problémů, které mohou viry vyvolat, je opravdu veliká. Jsou to vlastně parazité, kteří jsou do různé míry závislí na hostiteli. Vůči změnám okolních podmínek nebývají příliš citliví, proto není tak snadné se jim bránit. Jedním z opakujících se onemocnění je žloutenka. Virové hepatitidy mají různé původce a různé způsoby přenosu viru mezi hostiteli.
Bakteriální nákazy byly v minulosti mnohdy otázkou života a smrti. Morové epidemie, tyfus či cholera - to vše vyvolávalo v lidech smrtelnou hrůzu. Výzkumy vědců, vývoj léků, vakcíny - to vše pomohlo některé bakteriální infekce omezit na minimum.
Escherichia coli se ve výčtu patogenních bakterií mírně odlišuje. Tato saprofytická bakterie žijící v tlustém střevě savců a člověka je faktorem, který se podílí na rovnováze střevní mikroflóry. Změny v její koncentraci se mohou projevit střevními problémy, jako jsou zácpy či průjmy. Na druhou stranu právě tato bakterie je významným nástrojem biochemických výzkumů.
Čtěte také: Rybolov v přírodě
Nejjednodušším způsobem jak chránit organizmus před těmi nejnebezpečnějšími patogenními mikroorganizmy je bezesporu očkování. Vakcinace patří mezi imunomodulační metody, tedy o metody, kdy podáváním určitých látek podporujeme funkce imunitního systému. Některá očkování jsou relativně povinná, některá jsou pouze dobrovolnou volbou pacienta. V dospělosti také probíhá vakcinace.
Mimo výše zmíněnou vakcinaci existují další postupy jak posílit funkčnost imunitního systému. K imunomodulaci lze využít širokého spektra možností, které nám naše „modrá planeta“ nabízí. Rostlinná a živočišná říše, ale i říše hub, nám dávají možnost si vybrat, co je nám a našemu imunitnímu systému nejblíže. Jedná se však většinou o posílení jinak relativně zdravějších jedinců, tedy pro ty, kteří aktivně pečují o své zdraví.
Dalšími látkami, které lze využít imunomodulačně jsou například enzymy, stimulátory buněčné imunity, či bakteriální lyzáty. Tyto skupiny látek si ovšem zaslouží pečlivý výběr a často konzultaci s lékaři a často jsou vázány na lékařský předpis. Stimulátory buněčné imunity využívají konkrétních látek (většinou chemicky pozměněných či upravených přírodních struktur) k aktivaci imunitního systému. Jejich imunomodulační efekt je často kombinován s dalšími vlastnostmi, jako je protivirová či protinádorová aktivita.
Opakované záněty horních cest dýchacích by měl pacient v prvé řadě řešit s lékařem. Ale pozor, nejen s praktickým! Opakovaná léčba antibiotiky je často místo cestou k uzdravení, cestou k nabourané imunitě. První volbou by mělo být odeslání pacienta na odborné pracoviště alergologie-imunologie. Pacient je diagnostikován na alergeny, kteří mohou být zdrojem jeho respiračních potíží. I zde je třeba dávat velký pozor. Pokud už pacient před návštěvou imunologického oddělení bral nějaké bakteriální imunopreparáty, vyšetření může být do jisté míry zkreslené.
Ne všechny mikroorganizmy se chovají vůči člověku nepřátelsky. Střevní a vaginální mikroflóra je součástí takového malého „ekosystému“, který si nosíme stále s sebou. V průběhu lidského života se tento rovnovážný systém neustále vyvíjí. Vnitřní rovnováha často rozhoduje o našem zdraví - s námi, ale spíše častěji bez nás. Je to proto, že stále ještě neumíme naslouchat tomu, co se nám naše tělo snaží sdělit.
Čtěte také: Jak na krtka?
Gastrointestinální ekosystém je vysoce integrovaný systém. Když se člověk narodí, jsou jeho střeva prakticky sterilní. Osidlování střev mikroflórou se děje postupně. V této etapě života jsou ve výhodě kojená novorozeňata, protože díky mateřskému mléku u nich převládají „hodné“ bifidobakterie oproti dětem nekojeným.
Jelikož už víme, jak je rovnováha střevní mikroflóry pro lidský organizmus důležitá, je vhodné snažit se ji zachovat, případně přispět k jejímu znovunastolení. Poznatky z oboru mikrobiologie a molekulární biologie jsou v tomto směru nedocenitelné.
„Papej jogurt Mařenko, je to moc zdravé“. Počty používaných probiotických kultur šplhají k desítkám a správný výběr Vám může někdy i zachránit život. Jako probiotika jsou označovány bakterie rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, ale i některé další. Zástupců je veliké množství, komerčně je využívána pouze vybraná část. Jaké benefity nám probiotika nabízí? Je toho poměrně hodně, jejich vliv je situován hlavně do trávicího traktu, konkrétně do střev.
Probiotika soutěží s patogeny o slizniční receptory, tvoří peptidy s bakteriostatickými a baktericidními vlastnostmi, regulují funkci střevní bariéry, podílí se na modulaci slizničního imunitního systému.
Když Alexander Fleming roku 1928 objevil penicilin, znamenal tento objev pro lidstvo veliký skok kupředu. Nabídl záchranu života v naprosto neřešitelných zdravotních situacích, kdy všechna ostatní léčba selhala. Pacient byl většinou v ohrožení života. Jak mnoho se od té doby změnilo? Dnes už jsou pro každého člověka antibiotika samozřejmostí, mnozí si je za svůj život mnohokrát vyzkoušeli. Jsou lepší a lepší.
Čtěte také: Článek o nálezech v popelnicích
Zatímco penicilin přinesl záchranu, neuvážené indikování antibiotik v dnešní době přináší riziko. Riziko, které může být v určitých případech i smrtelné. K tomuto riziku přispívá mnoho faktorů. Nedisciplinovanost pacientů a někdy neuvážená preskripce ATB samotnými lékaři naklání váhy ve prospěch patogenních mikroorganizmů.
Rezistentní kmeny mikroorganizmů nutí k vývoji stále silnějších a účinnějších antibiotik, patogeny jsou odolnější a odolnější. Je to kolotoč, ze kterého nelze vystoupit. Co to znamená pro lidstvo?
Nejčastějším problémem jsou nozokomiální nákazy. Jako příklad lze uvést třeba perforaci slepého střeva během operace. Lékaři poté hledají účinné antibiotikum či kombinaci antibiotik nadvakrát, natřikrát, načtyřikrát než se podaří vyvíjející se zánět v břišní dutině zastavit. Zdá se to přehnané? Ale vůbec ne. Tohle všechno je problém nadužívání antibiotik.
Dalším problémem může být naprostý kolaps imunitního systému. Pětkrát a i častěji předepsaná antibiotika pacientovi během jediného roku může být sice příjemné pro firmu, která je vyrábí, u pacienta může být následkem extrémní pokles lymfocytů. Tady přicházejí na řadu speciální imunologická oddělení, která se pak snaží vrátit imunitní systém pacienta do normálu.
Bakterie Clostridium difficile je původcem průjmových komplikací u antibiotik až ve 20 % případů užívání antibiotik. Tato anaerobní gram-pozitivní bakterie produkuje toxiny A a B, jejichž zvýšená hladina podporuje vznik zánětu ve střevě.
Shodli jsme se na tom, že probiotika nás chrání před nežádoucími vlivy antibiotik, že jsou součástí „zdravé“ střevní mikroflóry. Máme ovšem dvě možnosti jak si udržet „přátelská probiotika“. Jednou z možností je jejich přímé dodávání do organizmu, druhou možností je poskytnout jim vhodné podmínky pro udržení se v našich střevech. Jako každý organizmus, byť sebemenší, i probiotické bakterie musí jíst. A co tedy jedí? Vhodnou potravou jsou pro ně oligosacharidové řetězce jak živočišného (GOS -gaklaktooligosacharidy), tak rostlinného původu (FOS - fruktoologosacharidy). Ideální je tedy, když jsou potraviny bohaté na oba typy těchto složek, případně lze využít komerčně vyráběné kombinované preparáty. Galaktooligosagaridy (GOS) jsou součástí mateřského mléka - odtud tedy plyne výše zmíněná výhoda kojených miminek.
Nejlépe je nestonat. To ovšem znamená velkou vnitřní disciplínu a zodpovědnost vůči sobě samým. Za malé děti přebírají zodpovědnost většinou rodiče. Proti vysoce infekčním a nebezpečným onemocněním je dítě během prvních 18 let (tedy do dospělosti) očkováno a přeočkováváno specifickými vakcínami. Vyřešili jsme tedy všechna „neběžná“ onemocnění. Vraťme se zpět na začátek - chřipky, angíny, kašel, rýma. Prostě „příjemně“ strávený týden v zimním období.
Udržování zdravé střevní mikroflóry je jedním z ochranných mechanizmů. „Imunitní systém organizmu je ta nejcennější zbraň, kterou každý člověk má na obranu před patogenními organizmy. Jen s ní stále ještě neumíme zacházet. Vystřelit to možná ano, ale každá zbraň potřebuje údržbu. Pokud tedy dobře spíme, přiměřeně se hýbeme, kvalitně a vyváženě jíme, a přesto chceme nabídnout našemu imunitnímu systému něco navíc, máme určité možnosti vybrat si něco z rostlinné říše.
Pro imunitu je důležitá rovnováha jak fyzická, tak psychická. Některé byliny působí více jedním, některé více druhým směrem. I mechanizmy aktivace imunitního systému jsou různé. Tato bylina (známá také pod českým označením třapatka nebo rudbekie) je zdrojem eikosanoidů. ESCOP (The European Scientific Cooperative On Phytotherapy) doporučuje echinaceu jako stimulans imunitního systému.
Přirozená aktivace bílých krvinek v lidském organizmu nevyžaduje extrémně vysoké dávky echinacey. K získávání užitečných látek se využívá prakticky celá rostlina. Přestože je echinacea velmi oblíbená, je dobré znát i další rostliny s takovýmto efektem. Echinacea je totiž zapovězena všem pacientům s autoimunitními onemocněními.
Tyto dva rostlinné druhy skrývají nám dobře známé rostliny označované lidově a vlastně botanicky nesprávně „ženšeny“. Patří sem například Panax ginseng (Všehoj ženšenový) nebo Eleutherococcus senticosus (Všehojovec ostnitý). Panax ginseng - „ženšen“ má tonizační vlastnosti na psychickou i fyzickou odolnost organizmu. Eleutherokok má několik benefitů oproti déle známému „ženšenu“. Tím prvním je bezesporu cena. Díky veliké odolnosti vůči rostlinným chorobám a plísním a díky rychlému růstu není tak „vzácný“.
Tato posvátná rostlina známá také jako Vilcacora či Uncaria tomentosa nebo pod místním názvem Uňa de gato se pomalu a jistě stává velice oblíbenou.
Tato houba je velice chutná v kuchyni, mimo to je ale zdrojem mnoha užitečných látek pro lidský organizmus. Nejdůležitější jsou betaglukany (přírodní polysacharidy), které stimulují makrofágy v lidském organizmu k maximálnímu výkonu.
I v hygieně musí být rovnováha. Starší ročníky rády říkají: „Čistota půl zdraví, špína celé“. A není to tak úplně scestné. Dřív si děti hrály na špinavých dvorcích, baštily slepičince a pily se psem z jedné misky. A byly zdravé. Dnes je to samá alergie, přecitlivělost na to nebo na ono. Pokud malé dítě úplně odizolujete od vnějšího prostředí, jeho vytvářející se imunitní systém dostane „pěkně na frak“. Například pravidelné čištění zubů a mytí rukou by mělo být naprostou samozřejmostí. Ale i tady to mírně zadrhává.
Lidé velmi často dávají v období chřipek a nachlazení přednost lékárníkovi před lékařem. Je to významná pocta tomuto povolání. Na lékárníka je ovšem touto důvěrou kladena veliká zodpovědnost za zdraví pacienta. To bývá mnohdy nelehký úkol. Moci správně poradit, znamená mít ke každé problematice přehled znalostí a doufat, že pacient je sdílný a poskytne lékárníkovi dostatek vodítek, které by mohl vyhodnotit, a na základě nich se rozhodnout, co nejlépe doporučit na daný problém.
Každý člověk by si měl v každé vteřině svého života uvědomovat sebe sama. Vše, co děláme, dělejme pro své zdraví, pro svou fyzickou a psychickou pohodu. A na úplný závěr: „Při narození jsme dostali právě jen jedno tělo pro náš život.
U většiny z nás se stává každoročním pravidlem, že při oteplení skončíme s rudým nosem a horečkou v posteli. Ale pozor, jde to i jinak. Máme pro vás 5 rad, jak se letos jednoduše vyhnete chřipkovému řádění.
Češi chřipkové onemocnění podceňují, dále chodí do práce a jezdí MHD, kde nákazu přenáší kapénkovou infekcí, a tím dokonce způsobují epidemie a pandemie. Přitom se jí dá bránit důslednou, ale jednoduchou prevencí a posilováním imunity.
Kafe.cz říká: Věděli jste, že virus chřipky dokáže při pokojové teplotě a v suchu vydržet několik dní a že na jaře při vyšší teplotě i vlhkosti dokonce „žije“ ještě déle? Nemocný člověk pak samotný virus z těla vylučuje až 10 dní.
Lidové přísloví praví: „Nejúčinnější léčbou je prevence.“ Co tedy dělat pro to, abychom se chřipce vyhnuli a nemuseli se potýkat s jejími nepříjemnými projevy a následky? Strategie obrany proti chřipce by se dala rozdělit do dvou částí: budování imunity a předcházení rizikovým situacím.
Všichni víme, že nás chřipka dostihne zejména na místech s velkou koncentrací potenciálních bacilonosičů. Chřipku můžete ale dokonce chytit i při koupi ovoce, na které před námi sáhl nemocný. Nebo také při čtení novin nebo teoreticky i při zkoušení oděvu, který měl nemocný na sobě před námi. Pozor bychom měli dát také, pokud si v automatu kupujeme například kávu - nejen, že nemocný mohl sáhnout na kelímky, ale bakterie zůstávají také v samotném automatu.
tags: #da #se #chytit #chripka #v #prirode