Demonstrace za lepší ovzduší v Ostravsku: Boj za čistší budoucnost

Lidé na Ostravsku jsou nespokojeni s tím, že musí dýchat vzduch se stále větším množstvím škodlivých látek. Pokračují proto v občanských protestech, se kterými začali letos v dubnu. Hlavní adresát protestů? Společnost Arcelor Mittal Ostrava - součást největšího ocelářského koncernu na světě.

Město Šenov leží uprostřed ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace. Zatímco ocelářská firma leží v nejnižším možném místě Ostravy, v úrovni hladiny řeky Ostravice, Šenov se rozkládá v mírně zvlněné krajině a z mnoha míst ve městě je vidět přímo do areálu firmy.

"Produkce Mittalu neustále roste a vítr do našeho města fouká nejčastěji právě odtud," říká jeden z autorů petice Vladimír Rozbroj. "U sebe i u lidí v našem okolí pozorujeme znatelné zhoršování zdravotního stavu.

Tisková mluvčí firmy Arcelor Mittal Ostrava Jana Dronská se zatím k šenovské petici vyjádřila jen velmi stručně. "Program naší společnosti, který má situaci zlepšit, běží," uvedla mluvčí. Další adresát petice - odbor životního prostředí Moravskoslezského hejtmanství zatím petici nekomentuje.

Odborníky na životní prostředí, lékaře a obyvatele Ostravska znepokojuje paradoxní situace, která v regionu nastala. Většina velkých průmyslových firem plní zákonem stanovené limity emisí vypouštěných do ovzduší, jeho kvalita se však stále zhoršuje.

Čtěte také: Aktuální přehled událostí

Vedle škodlivin z průmyslových zdrojů, které se dají měřit a kontrolovat například čidly na komínech, vzniká v podobných firmách, jako je Mittal, další velké množství prachu a znečišťujících látek.

"Problémem nejsou jenom komíny a to co z nich vychází, ale celková situace v podnicích," uvedla v září během návštěvy Mittalu ostravská poslankyně Strany zelených Věra Jakubková. "Například obrovské množství prachu, které je přímo na zemi v halách i mezi halami.

Petice a reakce

Do 30. června, kdy byla akce oficiálně ukončena, podepsalo dokument přes 1200 obyvatel, společnost Arcelor Mittal ho však dosud nepřevzala. Petice měla sloužit především jako zmapování terénu, jestli znečištění ovzduší vnímají místní jako problém.

"Jsme rádi, že na naše snahy někdo navázal. Petice v Radvanicích a Bartovicích byla obecnější, v Šenově ji pojali konkrétněji.

Pod peticí, která požaduje lepší vzduch pro Ostravsko přibylo 250 jmen. Na demonstraci před ostravským magistrátem lidé na podpis stáli fronty. S peticí v dubnu přišlo sdružení Arnika, nashromáždilo se pod ní už téměř 18 tisíc podpisů. Ekologové s výzvou už seznámili hejtmana kraje.

Čtěte také: Evropské demonstrace za klima

„Jsem po operaci plic, měla jsem rakovinu. Je to sice osm roků, ale pořád mi není dobře a dusím se, mám ještě chronickou bronchitidu.

Dotace na zlepšení ovzduší

Obyvatelům Ostravska a Třinecka by se mělo podstatně lépe dýchat. Česko totiž z Bruselu dostane miliardovou dotaci na odprášení oceláren ArcelorMittal a Třineckých železáren, tedy dvou hlavních znečišťovatelů v rámci celého kraje. Evropská komise dnes oba projekty odprášení schválila.

Špatné ovzduší na severu Moravy by ale po mělo být přece jen lepší. Česko z Bruselu dostane miliardovou dotaci na odprášení oceláren ArcelorMittal a Třineckých železáren.

Pavla Skýbová z občanského sdružení Vzduch přesto nad dnešní zprávou nejásá. „Samozřejmě investice je vítána, ale přišla pozdě. Bylo však věcí Česka, nikoli Evropy, kdy o peníze na odprášení oceláren požádalo. Takže zpoždění je na české straně.

Protesty a demonstrace

Za čistý vzduch demonstrovalo v Ostravě na pět set lidí. Nasadili si roušky anebo plynové masky. „Je to pod mými okny a byla by ostuda, kdybych tu nebyl. Docela jsem rád, že to je. Přišel jsem si tady stoupnout, abych to podpořil. Bez tlaku těchhle aktivit se to, podle mě, řešit nebude. Vyřešení ovzduší na Ostravsku je velmi obtížný a komplexní problém.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Německu

Když chtěl Petr Kajnar vystoupit, demonstranti ho odměnili mohutným pískotem. K mikrofonu se nedostal. „My jsme dopředu avizovali, že tato událost je naprosto nepolitická. Svým jménem jsem garantoval, že tam žádný politik z žádné politické strany nevystoupí. Pan primátor má možnost prezentovat své názory v médiích.

Bubny, píšťalky, transparenty - tak se vyzbrojili demonstranti, kteří dnes v Karviné protestovali proti spalovně. Na centrální náměstí přišlo protestovat asi 200 lidí. Mají strach, že obří stavba ještě více zhorší ovzduší a že v ní bude končit nevytříděný odpad.

„Já jsem tady, protože je to moje povinnost. Ne jako herečky, ale jako ženy a hlavně maminky dvou malých dětí, které si bohužel většinu roku musejí hrát doma za zavřenými okny, protože žijeme v nejznečištěnějším prostředí nejen naší republiky, ale, obávám se, asi i celé Evropy.

„Skládky se nedají donekonečna rozšiřovat. Nehledě k tomu, že zátěž od skládky komunálního odpadu je horší, než pokud budeme řízeně, a to podtrhuji, se všemi opatřeními ten odpad energeticky využívat,“ oponuje Jan Machač z krajského úřadu.

Zkušenosti z Krakova

Stejně jako mnoho dalších lidí, kteří celý život žijí v zemi s tak znečištěným ovzduším, jsem si myslela, že to je normální,“ říká ekologická aktivistka Magdalena Kozlowská. Setkáváme se v kanceláři environmentální organizace Krakovský smogový alarm. Na stěnách visí obrázky znečištěných plic a v chodbě jsou položené transparenty s jednoduchým sdělením: „Krakov chce dýchat!“

Kozlowská si pamatuje moment, kdy přišla domů a uvědomila si, že pach z jejího oblečení není jen nějaký zimní zápach, jak si dříve myslela, ale smog. Poté, co přišla na první schůzku Krakovského smogového alarmu, stala se z běžné občanky aktivistka za čisté ovzduší.

Kozlowská je součástí organizace od jejího počátku v roce 2012. Tehdy šlo o formující se občanské hnutí za čistý vzduch, jehož cílem bylo vymyslet, jak upozornit místní obyvatele na špatný stav ovzduší a přinutit politiky, aby přijali efektivní opatření.

To bylo v době, kdy Krakov dominoval evropskému žebříčku nejznečištěnějších měst podle výzkumu Evropské agentury pro životního prostředí. Většina nebezpečných látek, jako benzo(a)pyren, pocházela ze spalování levného nekvalitního uhlí, dřeva a těžkých topných olejů ve starých a neúčinných kamnech, kotelnách a krbech v domácnostech.

Tyto zdroje měly největší podíl na koncentracích polétavého prachu v ovzduší. Klíčem ke změně tedy bylo drastické snížení emisí škodlivin z komunálního a bytového sektoru.

„Příčina byla jasná a existovaly expertízy, co se s tím dá dělat. Jako nejlepší řešení vycházel úplný zákaz pevných paliv. Odborníci ale varovali, že to není možné zavést kvůli nedostatku podpory veřejnosti,“ vzpomíná Kozlowská. Krakovský smogový alarm se to ale rozhodl změnit.

„Snahy města o eliminaci emisí se nám zdály nedostatečné a prostředky vyčleněné na tento boj neadekvátní rozsahu problému,“ píše se na stránkách organizace. „Rozhodli jsme se proto vzít věci do vlastních rukou a zahájit osvětovou kampaň mezi občany.

Uvědomili jsme si, že pouze jejich tlak donutí obecní a vojvodské úřady k zavedení účinných opatření,“ pokračuje text. Než se z Krakovského smogového alarmu stala organizace, šlo o skupinu přátel, kteří se bavili o znečištění ovzduší, mluvili o jeho negativním vlivu na jejich životy a měli obavy o životy svých dětí.

Skupina profesora Wieslawa Jędrychowského z krakovské Jagellonské univerzity zkoumala vliv znečištění ovzduší v prenatálním období na zdraví novorozenců. Studie u těhotných matek potvrdila vliv vystavení se polycyklickým aromatickým uhlovodíkům na nervový systém jejich potomků.

Děti matek, které žily v prostředí s více znečištěným ovzduším, vykazovaly nižší IQ o 3,8 bodu ve srovnání s dětmi matek, které žijí v prostředí s čistějším vzduchem. Výzkumníci prokázali také souvislost s vývojem plodu, kdy zmíněné látky mohou vést k nižší porodní hmotnosti dítěte.

Velmi rychle se k nám začali přidávat lidé, nabízeli pomoc a podporu. Organizovali jsme pochody a demonstrace, sbírali podpisy pod petice a měli jsme významnou podporu veřejnosti. Lidé s námi demonstrovali, stovky Krakovanů se k nám přidávaly v ulicích a začaly požadovat změny,“ popisuje aktivistka Ewa Lutomská, nyní projektová manažerka organizace.

Hnutí začalo upozorňovat krakovskou veřejnost na kritický stav ovzduší ve městě veřejnými akcemi. Například v roce 2013 tisíce Krakovanů ve smutečním davu nesly rakev s nápisem “ovzduší” bývalému náměstkovi hejtmana Malopolského vojvodství Wojciechu Kozakovi.

Symbolický pohřeb byl jednou z událostí, které měly přimět místní politiky tristní situaci řešit. Hnutí podporovali lékaři, vědci i novináři. „Učili jsme novináře, jak psát o ovzduší, protože to pro ně bylo tehdy bylo nové.

Marketingoví poradci zase naopak nám radili s kampaněmi, aby byly co nejpoutavější a dostatečně vizuální, aby si lidé uvědomili skutečné důsledky smogu,“ vysvětluje Kozlowská. Skupina aktivistů nakonec na svou stranu dostala jak veřejnost, tak politiky.

„Byl to hlavně společenský tlak a vědecké výzkumy, které ukázaly, že každý rok předčasně umírají místní a jsou jim diagnostikovány plicní choroby kvůli znečištěnému ovzduší,“ dodává krakovská reportérka Katarzyna Kojzar z investigativní redakce OKO.press, která se specializuje na ochranu životního prostředí.

Úspěch iniciativy za čisté ovzduší naznačila v říjnu 2013 veřejná konzultace zákazu pevných paliv na úrovni vojvodství, v jehož gesci je zavedení podobných vyhlášek. Občané dostali příležitost připomínkovat vznikající strategii regionu pro lepší ovzduší. Tehdy lidé podali rekordních 2 500 připomínek, z čehož 90 procent se vyslovilo za úplný zákaz pevných paliv.

„Žádná dosavadní konzultace, dokonce ani strategie rozvoje Malopolska, nezískala tolik připomínek a názorů. Vaše hlasy nemůžeme ignorovat. Proto předložíme usnesení, které bude v souladu s očekáváním veřejnosti,“ řekl tehdy malopolský hejtman Marek Sowa.

Zákaz používání pevných paliv v Krakově byl schválen hned v listopadu 2013 malopolským zastupitelstvem: dvaadvacet zastupitelů bylo pro, jedenáct proti a pět se zdrželo. „Stalo se tak po roce intenzivních informačních kampaní. K tomu by nedošlo, kdyby odhodlaní lidé, zapojení do tohoto boje, nevyšli do ulic,“ hodnotí prosazení změny s odstupem času aktivistka Ewa Lutomská.

To byl i moment, kdy se z neformální skupiny stala organizace. „Tehdy jsme se rozhodli založit sdružení, abychom mohli monitorovat kroky úřadů, ale také abychom šli dál za hranice Krakova a začali bojovat za čistý vzduch v celém Malopolsku,“ říká. Dnes v Polsku funguje síť podobných iniciativ, které sdružuje organizace Polský smogový alarm. Takzvané smogové alarmy jsou téměř v každém větším i menším městě.

Komplikace na cestě ke zlepšení

Schválený zákaz měl vejít v účinnost v roce 2018. Nejvyšší správní soud ho však v roce 2015 zrušil s odůvodněním, že vojvodství jeho zavedením překročilo své pravomoci. Necelý měsíc po rozhodnutí soudu se ale pravomoci samospráv změnily.

Prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o ochraně životního prostředí, která radnicím dává možnost zakázat na území města kotle na uhlí a některá další paliva. Na začátku roku 2016 proto zastupitelé Malopolska opět přijali usnesení proti smogu: devatenáct jich bylo pro, patnáct se zdrželo. Ani napodruhé ale zákaz neprošel hladce.

Zemský správní soud obdržel čtyři stížnosti proti nové právní úpravě od občanů i zástupců kotlářského průmyslu, všechny však odmítl. Zákaz tak platí od září 2019 a lidé od té doby nesmí své domácnosti vytápět pevnými palivy. Jde o výsledek spolupráce aktivistů, města a vojvodství.

Město kromě prostého zavedení zákazu spustilo také potřebné sociální programy a zřídili informační centra, aby občané věděli, jak vytápět své domovy jiným způsobem. Od té doby z města podle novinářky Katarzyny Kojzar v podstatě vymizela opozice vůči zákazu.

„Úplný zákaz existuje od roku 2019, takže už nemáme žádné topné systémy závislé na pevných palivech,“ říká s tím, že už není důvod si stěžovat. „Kritické hlasy se objevují vždy, ale obyvatelé Krakova většinou pochopili, v čem spočívá problém znečištěného ovzduší a neustálého vystavení se vysokým koncentracím nebezpečných látek, zejména v zimním období, takže zavedené změny přijali,“ doplňuje mluvčí města Katarzyna Misiewicz.

Pár měsíců před začátkem účinnosti zákazu si město nechalo provést mezi obyvateli průzkum. Přes 80 procent respondentů zhodnotilo jeho zavedení pozitivně. Podle Kojzar je teď proto problém spíše skutečnost, že zákaz nebyl tehdy zaveden v celém regionu a ve zbytku vojvodství proto stále vzbuzuje kontroverze.

Město, kde se dá opět dýchat

Od zavedení zákazu v Krakově uběhly více než čtyři roky a výsledky jsou doslova cítit. Počet smogových dnů klesl ze 116 v roce 2012 na 16 v roce 2023 (data z monitorovací stanice na ulici Bujaka). Průměrné roční koncentrace hrubých prachových částic PM10 v důsledku přijatých opatření klesly v roce 2020 o 50 procent. Výrazný pokles byl zaznamenán i u jemných částic PM2,5.

Účinnost omezení pevných paliv ukázala také analýza, kterou si nechal zpracovat Krakovský smogový alarm mezi lety 2012 až 2020 u expertů z univerzity AGH Krakov.

Výzkum Ewy Czarnobilské, vedoucí Centra klinické a environmentální alergologie ve Fakultní nemocnici v Krakově, také ukázal, že se změny v ovzduší pozitivně projevují na zdraví krakovských dětí a mladistvých. Od doby, co došlo k výměně tisíců lokálních topenišť, mezi nimi klesá výskyt astmatu a alergické rýmy.

Změna legislativy ale podle ní není jediný důvod. „Je nám jasné, že ke zlepšení přispěla i informovanost obyvatel Krakova. Díky aktivitám nevládních organizací a místní samosprávy za čisté ovzduší se zvyšuje povědomí o dopadech smogu a máme aplikace, které nám hlásí, jaká je koncentrace pevných částic ve vzduchu, takže lidé nechodí s dětmi na procházky, když jsou normy překročeny,“ vysvětluje Czarnobilská.

Zásadní roli v přesvědčování obyvatelstva hráli aktivisté a jejich kampaně „Krakov bez smogu“ nebo „Chceme dýchat“. Podle Kozlowské se ale Krakovský smogový alarm na začátku svého snažení setkával i s odporem, a to zejména ze strany místních politiků.

Někteří prý podezřívali členy hnutí, že vedou politickou kampaň a ohrožují jejich politické zájmy. Zároveň se podle ní objevily pokusy potlačit kampaň za čistší ovzduší z důvodu, že by to mohlo ohrozit městský turismus.

„Město paradoxně lákalo turisty, ať přijedou, ale už se nezajímalo o zdraví místních. Politici si nechtěli nechat zkazit pozitivní obraz města, ale postupně pochopili, že je lepší problémům čelit, zavést tvrdá opatření a prezentovat situaci jako úspěch a inspiraci pro ostatní,“ myslí si Kozlowská.

tags: #demonstrace #za #lepší #ovzduší #Ostravsko

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro péči o vánoční kaktus
• Volná místa Sirejovice a okolí
• Postup montáže Habito 125
• Zimní Londýn: Příroda na dosah
• Zkušenosti s chytrou houbou