Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů.
Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem.
Řešením nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života v souladu s principy udržitelného rozvoje respektující rozmanitost kultur i menšin.
Sociální a kulturní ekologie se výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech jejich vzniku; nezkouší studenty z podrobných znalostí živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je proto chránit, a které jsou „jenom“ krásné.
Učí koncepty a metody vedoucí k porozumění i řešení globálních i místních problémů („Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně“). Plasty se třídí nebo potají spalují? Jak řešit kůrovce, dálnice a projekt supermarketu v městském sadu?
Čtěte také: Dopad OZE na životní prostředí
Katedra sociální a kulturní ekologie (KSKE) je katedrou založenou roku 2000 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Vznikala společně se zřizováním fakulty. Katedru založil český ekolog, vysokoškolský pedagog a politik PhDr. Ivan Rynda, který je po celou dobu jejím vedoucím.
Na katedře je od jejího založení vyučován pouze dvouletý magisterský program sociální a kulturní ekologie s názvem Ekologie a ochrana prostředí. Katedra nicméně organizuje kurzy pro studenty bakalářského programu FHS UK, kteří se tak již mohou zaměřit na studium sociální a kulturní ekologie a po úspěšném složení přijímací zkoušky pokračovat ve studiu přímo na katedře.
Předchozí bakalářské studium je však možné absolvovat v jakémkoliv oboru. Sociální a kulturní ekologie se prezentuje na oficiálním webu fakulty jako: ,,multidisciplinární obor zkoumající filozofické, sociální, psychické a kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním prostředí.
Sociální a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména euroamerické, a přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržitelnost rozvoje člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním prostředí.
K úspěšnému zakončení studia a získání magisterského titulu musí student KSKE získat 120 kreditů, splnit veškeré povinné a povinně volitelné předměty a státní závěrečnou zkoušku, která je složena ze 4 souborných částí, a to Přírodovědného rozměru sociální a kulturní ekologie; Společenskovědního rozměru sociální a kulturní ekologie; Specializačního rozměru sociální a kulturní ekologie (na výběr jsou tři specializace: Environmentální historie, Ekosystémové služby a Humanitní zaměření) a obhajoby magisterské diplomové práce.
Čtěte také: Studium ruštiny v Česku
Při studiu je kladen velký důraz na rozvíjení sociálních dovedností, vzájemnou spolupráci a aplikaci teoretických znalostí v praxi. Za tímto účelem jezdí studenti několikrát během studia na terénní praxe, semináře a jsou zváni na neformální setkání mimo rámec výuky (např. Na chodu katedry se podílí především vedoucí PhDr. Ivan Rynda (vedoucí specializace: Humanitní zaměření), ekolog a ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (vedoucí specializace: Ekosystémové služby), archeolog - a garant oboru - prof. PhDr. Václav Matoušek, Csc. (vedoucí specializace: Environmentální historie).
Mezi interní vyučující pak dále patří Ing. Michael Bartoš, CSc., Mgr. & Mgr. Arnošt Novák, Ing. Radek Trnka, Ph.D. Vyučující, absolventi i studenti jsou aktivně činní i mimo akademickou sféru. Angažují se v politice, různých organizacích, publikují kromě odborných článků i texty populárně naučné, vystupují v médiích a informují veřejnost o environmentální problematice.
Bedřich Moldan byl prvním českým ministrem životního prostředí za Občanské fórum, Ivan Rynda byl československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, v současné době je místopředsedou Liberálně ekologické strany, oba se také stali členy rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Studenti a absolventi pak aktivně podporují politické strany, jejichž jsou často členy (Např. Zelení). Významná je také jejich činnost spočívající v zakládání a podpoře NNO - nevládních neziskových organizací (např. v občanských sdruženích: DoKrajin, Za Branou, Antikomplex).
Někteří absolventi podnikají také v komerční sféře, kde prosazují principy udržitelného rozvoje.
Čtěte také: Efektivita obnovitelných zdrojů
Předložená práce se zabývá fenoménem environmentálních influencerů a jejich vztahem k odpovědnosti. Teoretická část se věnuje charakteristice těchto novodobých názorových vůdců z generace Y a Z. Odpovědnost je pojímána z etického hlediska se zaměřením na rovinu environmentální a rozlišuje její tři aspekty - předmět, referenční subjekt a subjekt, tedy nositele odpovědnosti. To vše zasazuje do kontextu individualizované společnosti, která klade na jednotlivce specifické nároky.
Výzkumná část má za cíl zjistit, jak vlivní uživatelé sociálních sítí přistupují k odpovědnosti za svoje aktivity v digitálním prostředí a jak dalece si uvědomují svůj vliv. Dále se zabývá otázkou, kdo dle influencerů má být odpovědný za klimatickou krizi a jakou roli v tom zastává jednotlivec.
Za pomocí kvalitativní výzkumné strategie, zahrnující analýzu sdíleného obsahu a polostrukturované rozhovory, jsou přiblíženy jednotlivé přístupy, které souvisí se zkoumaným tématem. Environmentální influenceři jsou na základě dat rozděleni na dvě kategorie - edukátoři a lifestyloví influenceři. Jednotlivé přístupy nelze zcela generalizovat, avšak u edukátorů, kteří jsou zaměřeni na vzdělávání v rámci environmentálních problémů, se častěji objevuje důraz na morální hodnoty.
tags: #diplomova #prace #socialni #a #kulturni #ekologie