Domácí vězení a ohrožení pod vlivem trestního zákoníku

Trest domácího vězení je přímou alternativou k trestu odnětí svobody. Byl zaveden s účinností od 1. 1. 2010 a rozšířil spektrum alternativních trestů v České republice. Jedná se o druhý nejpřísnější trest, bezprostředně po trestu odnětí svobody.

Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se ve svém obydlí, a to v době stanovené rozhodnutím soudu. Prakticky to vypadá tak, že soud určí odsouzenému, které dny v týdnu a v jaké denní době má povinnost být doma. Tím je zásadně omezena možnost volného pohybu odsouzeného.

Popsaný způsob omezení svobody odsouzeného má mj. přispět také k tomu, aby nedošlo k zpřetrhání pozitivních sociálních vazeb, ale naopak, aby byl odsouzený podpořen v možnosti řádně plnit své závazky (např. plnění vyživovací povinnosti), zajišťovat obživu svou, či své rodiny a tím se mohl snáze začlenit zpět do společnosti.

Zákon výslovně stanoví, že tento trest nesmí bránit výkonu zaměstnání či účasti odsouzeného na bohoslužbách nebo náboženských shromážděních. Výchovný účinek trestu může být posílen tím, že soud uloží odsouzenému také tzv.

Trest domácího vězení lze také uložit odsouzenému v případě, že neplní jiný, původně uložený trest. Jedná se o tzv. přeměnu peněžitého trestu dle § 69 odst. 2a trestního zákoníku, přeměnu trestu obecně prospěšných prací § 65 odst. 2a trestního zákoníku. Také je možné přeměnit na trest domácího vězení již uložený a nejméně z poloviny vykonaný trest odnětí svobody (upravuje § 57a trestního zákoníku).

Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost

Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2017 bylo v České republice pravomocně uloženo 1876 trestů domácího vězení (zdroj: PMS; aktuální statistiky jsou k dispozici zde). Podle průběžných dat za období od ledna do září 2018 byl tento trest uložen dalším 135 osobám.

V září 2018 pak došlo k přelomovému okamžiku, trest domácího vězení a jeho alternativy začal být sledován elektronicky (strukturované informace o počtu monitorovaných osob můžete dohledat v sekci Statistiky). Tento alternativní trest lze uložit za spáchání přečinu, tedy nedbalostního trestného činu, nebo úmyslného trestného činu s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

Nejčastěji se ukládá za přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (např. Přes nesporné výhody a přínosy trestu domácího vězení v podobě finančních úspor oproti výkonu trestu odnětí svobody ve věznici anebo v možnosti zachování pozitivních sociálních vazeb odsouzeného a tím jeho efektivnější integrace do společnosti, byla doposud nedostatkem tohoto trestu absence možnosti zajištění permanentní kontroly odsouzeného.

To je také ze strany soudů nejčastěji uváděným důvodem, který brání využití trestu v širším měřítku. Vzhledem k tomu, že v České republice dlouho nebyl zaveden elektronický kontrolní systém, probíhala kontrola odsouzených v režimu trestu domácího vězení pouze formou namátkové kontroly, zdali se odsouzený nachází v místě výkonu trestu v čase určeném soudem.

Namátkové kontroly provádějí pracovníci Probační a mediační služby. I když byla četnost namátkových kontrol poměrně značná, nebylo možné tímto režimem zajistit permanentní kontrolu odsouzených. Po získání elektronického monitorovacího systému na základě veřejné soutěže a po jeho uvedení do reálného provozu dnem 21.

Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie

Monitorované osobě bude pracovníkem Probační a mediační služby nasazen v oblasti kotníku jedné nohy tzv. „náramek", který v sobě sdružuje prostředky dvou monitorovacích technologií. Ve volném prostoru je v pravidelných intervalech zaznamenávána jeho poloha pomocí technologie GPS, v určeném obydlí je pak umístěno na vhodném místě druhé zařízení, tzv. „základnová stanice", vysílající radiofrekvenční signál, který „náramek" přijímá.

Pokud se monitorovaná osoba s „náramkem" dostaví do dosahu rádiových vln „základnové stanice", „náramek" tento fakt zaznamená a informaci o něm odešle do informačního systému operačního střediska Ministerstva spravedlnosti formou datového přenosu, neboť je „náramek" osazen i SIM kartou mobilního operátora. Elektronický monitoring je nástrojem, který zvýší účinnost kontroly výkonu trestu.

Nabídne možnost okamžitého zjištění porušení trestu a také adekvátní reakce na selhání (nepřítomnost) odsouzeného. V případě intenzivnějšího využívání trestu domácího vězení namísto krátkodobých trestů odnětí svobody je očekáván přínos v podobě úspory nákladů na výkon trestů.

Právní úprava platná do 30. 6. 2016 umožňovala využít elektronický monitoring pouze pro kontrolu trestu domácího vězení a v souvislosti s uložením přiměřené povinnosti zdržet se v určené době ve svém obydlí při podmíněném propuštění z výkonu trestu. Novelou trestního řádu bylo přijato ustanovení o možnosti elektronické kontroly stíhaných osob v režimu nahrazení vazby dohledem, a to v případech tzv. útěkové vazby (existuje důvodná obava, že osoba uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnula, zejména nelze-li její totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li jí vysoký trest) či vazby předstižné (existuje důvodná obava, že osoba bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhána, dokoná trestný čin, o který se pokusila, nebo vykoná trestný čin, který připravovala nebo kterým hrozila).

V roce 2009 byl přijat Parlamentem České republiky nový trestní zákoník, jenž byl vyhlášen pod č. 40/2009 Sb. a který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. V roce 2012 tedy soudy již třetím rokem aplikovaly tento základní kodex trestního práva hmotného.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

I když nešlo o příliš dlouhou dobu, považoval Nejvyšší soud za vhodné získat pokud možno fundované informace o dopadu nového trestního zákoníku na aplikační praxi soudů. Proto, obdobně jako tomu bylo v případě velké novelizace trestního řádu (č. 36/2004 Sb. rozh.

Vzhledem k tomu, že se jedná o matérii poměrně širokou, rozložili jsme zkoumání účinnosti nového trestního zákoníku do několika etap, přičemž její první část jsme zaměřili na zkoumání účinnosti trestních sankcí, a to ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Institutem pro kriminologii a sociální prevenci (GAČR č. P408/12/2209 “Teoretické a trestněpolitické aspekty reformy trestního práva v oblasti trestních sankcí“).

Abychom získali obraz o aplikační praxi soudů v jednotlivých krajích, obrátil se Nejvyšší soud se žádostí o spolupráci na tomto průzkumu na předsedy krajských soudů, protože jsou nepochybně nejlépe obeznámeni se situací nejen u krajského soudu, ale i u okresních soudů v jejich obvodu.

Přestože nikoli všechny soudy v České republice se do provedeného průzkumu zapojily, resp. Jeden z principů, na nichž stojí nová kodifikace trestního práva hmotného, je princip depenalizace a posilování koncepce restorativní justice. Tyto principy našly své vyjádření zejména v zavedení nových alternativních sankcí, jakož i v modifikaci stávajících alternativních sankcí a v rozšíření okruhů trestných činů, u nichž přichází aplikace alternativní sankce v úvahu.

Smyslem takovéto úpravy bylo především nahradit krátkodobé nepodmíněné tresty odnětí svobody všude tam, kde jsou pro to vhodné podmínky, alternativním řešením. Důležitost tohoto problému naznačuje celkový počet odsouzených, počet nepodmíněných trestů odnětí svobody a z toho počet krátkodobých trestů odnětí svobody, kterých je okolo dvou třetin ze všech uložených nepodmíněných trestů.

Např. u soudů v obvodu Krajského soudu v Ostravě bylo v roce 2010 odsouzeno celkem 8029 osob, z toho nepodmíněných trestů bylo uloženo 1560 (tj. 19,4 %) a krátkodobých trestů do jednoho roku bylo z toho 1057 (tj. cca 2/3 z nepodmíněných trestů). V následujícím roce bylo soudy tohoto krajského soudu odsouzeno celkem 13 792 osob, nepodmíněných trestů bylo uloženo 2905 (tj. 21%), krátkodobých nepodmíněných trestů bylo uloženo 1746 (tj.

Nakolik se povedlo naplnit cíl snížit využitím alternativ počet krátkodobých nepodmíněných trestů a jak se nové alternativy osvědčují, příp. na jaké aplikační problémy realizace tohoto cíle naráží, měl právě zjistit tento průzkum. Zaměření průzkumu ovlivňuje i současná situace ve vězeňství, tj. kapacitní problémy a fakt, že toho času se ve výkonu krátkodobých trestů odnětí svobody (tj.

Z výše uvedeného vyplynulo, že předmětem průzkumu byly nové alternativní tresty, tj. trest domácího vězení (§ 60 a § 61 tr. zákoníku), trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (§ 76 a § 77 tr. zákoníku), dále trestním zákoníkem modifikované tresty obecně prospěšné práce (§ 62 až § 65 tr. zákoníku), peněžitý trest (§ 67 až 69 tr. zákoníku), dále podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody (§ 81 až § 83 tr. zákoníku), tak podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody s dohledem (§ 84 až § 87 tr. zákoníku).

Předmětem tohoto průzkumu byly i procesní odklony, tedy podmíněné zastavení trestního stíhání § 307 a § 308 tr. ř. a narovnání § 309 až § 314 tr. Průzkum zachycuje rozhodovací činnost za léta 2010 a 2011, aby se alespoň částečně postihla dynamika vývoje v této oblasti s tím, že jsme se snažili vyhodnotit každý rok samostatně.

A. Za jaké přečiny (provinění) byl krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody uložen ve zkoumaných letech 2010 a 2011; za které druhy trestných činů (proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sex. oblasti, majetkové, hospodářské atd., tedy podle jednotlivých hlav trestního zákoníku) jsou ukládány; pokud jsou ukládány v rámci jednotlivých hlav především za určité konkrétní přečiny (např.

Krátkodobé nepodmíněné tresty odnětí svobody ve výměře do jednoho roku jsou ukládány především za majetkové trestné činy, a to zejména za přečiny krádeže podle § 205 odst. 1, 2 tr. zákoníku, dále zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku, poškození cizí věci pole § 228 odst. 1 tr. zákoníku, dále za trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, zvláště za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku, přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle 346 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku.

Nejvíce jsou zastoupeny přečiny krádeže podle § 205 odst. 1, 2 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 tr. Méně jsou zastoupeny trestné činy hospodářské, kde byl významněji zastoupen jen přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku.

Jen ojediněle byl uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody za trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti rodině a dětem a obecně nebezpečné; zastoupeny tu jsou přečiny porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku, zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku.

Naproti tomu poněkud překvapivě u některých soudů (např. Okresního soudu v Chomutově, Obvodního soudu pro Prahu 1 nebo Obvodního soudu pro Prahu 10) nebyl uložen žádný takový trest za přečin zařazený do hlavy I. zvláštní části trestního zákoníku o trestných činech proti životu a zdraví (u některých soudů, např. u Obvodního soudu pro Prahu 2, Obvodního soudu pro Prahu 4, Obvodního soudu pro Prahu 7 byl tento trest ojediněle uložen za přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku nebo u Obvodního soudu pro Prahu 8 za přečin ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 1 tr. zákoníku).

B. U většiny soudů, u kterých byl proveden tento průzkum, byl krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře do jednoho roku ukládán jen za úmyslné trestné činy. Tak tomu bylo např. V obvodech krajských soudů v Ostravě a v Plzni byl krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře do jednoho roku ukládán více než v 95 % za úmyslné trestné činy (např.

C. U většiny soudů, u kterých byl proveden tento průzkum, byl tento trest ukládán recidivistům, a to zejména speciálním a druhovým. Např. u Obvodního soudu pro Prahu 6 byl ten to trest uložen v roce 2010: prvotrestaná osoba - 0 %, obecný recidivista - 9 %, druhový recidivista - 19 %, speciální recidivista - 72 %; v roce 2011: prvotrestaná osoba - 0 %, obecný recidivista - 7 %, druhový recidivista - 22 %, speciální recidivista - 71 %.

U Obvodního soudu pro Prahu 7 v roce 2010: prvotrestaná osoba - 0 %, obecný recidivista - 6 %, druhový recidivista - 14 %, speciální recidivista - 80 %; v roce 2011: prvotrestaná osoba - 0 %, obecný recidivista - 5 %, druhový recidivista - 19 %, speciální recidivista - 76 %. Žádné prvotrestané osobě nebyl uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody v letech 2010 a 2011 ani u Obvodního soudu pro Prahu 8.

U Obvodního soudu pro Prahu 9 byl uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody v roce 2010 dvěma prvotrestaným osobám a v roce 2011 žádné prvotrestané osobě. U Obvodního soudu pro Prahu 9 byl uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody v roce 2010 jednomu prvotrestanému odsouzenému a v roce 2011 také jedné prvotrestané osobě.

Praxi těchto soudů lze považovat za vyhovující záměru zákonodárce, a to zejména podmínkám uvedeným v ustanovení § 55 odst. 2 tr. Tomu v podstatě odpovídá i praxe v obvodu Krajského soudu v Brně a Krajského soudu v Českých Budějovicích, kde byl tento trest téměř ve 100 % případů ukládán recidivistům, a to zejména speciálním a druhovým.

Prvotrestaným pachatelům byl uložen zcela výjimečně - např. byl uložen cizinci, který si téměř celý trest odnětí svobody odpykal výkonem vazby. Kupř. v roce 2010 v obvodu Krajského soudu v Brně bylo uloženo 11 krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody prvotrestaným osobám (z celkového počtu 540 těchto trestů); v roce 2011 se jednalo o 9 osob z celkového počtu 531 krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody.

U soudů v obvodu Krajského soudu v Plzni byl krátkodobý trest odnětí svobody uložen prvotrestané osobě v roce 2010 v šesti případech, v roce 2011 ani jednou. Soudy v obvodu Krajského soudu v Ostravě uložily nepodmíněný krátkodobý trest odnětí svobody prvotrestané osobě v roce 2010 ve třinácti případech, v roce 2011 v osmi případech, přičemž recidivistům byl tento trest uložen v roce 2010 ve 344 případech a v roce 2011 v 322 případech, u zbývajících odsouzených šlo o osoby, které měly záznam v rejstříku trestů, nebyly však výslovně označeny jako recidivisté.

Praxi těchto soudů lze v zásadě považovat za vyhovující záměru zákonodárce, a to zejména podmínkám uvedeným v ustanovení § 55 odst. 2 tr. U některých soudů byl však v poměrně velkém počtu případů (až okolo 20 % osob) uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody i prvotrestané osobě.

Tuto praxi nelze považovat za vyhovující, neboť prvotrestaným osobám by měly být ukládány především alternativní tresty. Např. U obvodního soudu pro Prahu 4 byl v roce 2010 uložen krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody 11 prvotrestaným odsouzeným a v roce 2011 8 prvotrestaným odsouzeným.

Podle Okresního soudu v Semilech obecně platí, že prvotrestaným osobám, kterým by podle příslušné zákonné trestní sazby a okolností případu mohl být ukládán trest odnětí svobody do jednoho roku, je ukládán ve většině případů některý z alternativních trestů (nejčastěji podmíněný trest odnětí svobody a obecně prospěšné práce).

Část těchto odsouzených ale alternativní trest nepovažuje za dostatečnou výstrahu, dochází proto u nich později k přeměně na krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nepodmíněný krátkodobý trest odnětí svobody je ukládán takřka výlučně recidivistům, a to většinou druhovým (nejčastěji obecná majetková trestná činnost) a speciálním (především trestné činy krádeže, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a ohrožení pod vlivem návykové látky).

D. Nejvíce krátkodobých nepodmíněných trestů bylo zásadně ukládáno v rozmezí od 9 do 12 a poté od 3 do 6 měsíců. Nejméně jich bylo do 3 měsíců. Např. v obvodu Krajského soudu v Plzni byly krátkodobé nepodmíněné tresty ukládány především ve výměře do 12 měsíců (2010 - 243; 2011 - 205), dále v rozmezí do 6 měsíců (2010 - 185; 2011 - 133) a do 9 měsíců (2010 - 165; 2011 - 130).

U tohoto obvodu lze navíc vysledovat zřetelnou tendenci k poklesu počtu tohoto druhu trestu. V obvodu Krajského soudu v Ostravě lze obdobnou tendenci vysledovat u Okresního soudu Frýdek - Místek. K této praxi nemá Nejvyšší soud žádné připomínky, byť je třeba vždy v konkrétním případě zejména při ukládání krátkodobého nepodmíněného trestu zejména do 3 měsíců zvažovat, zda by nebylo vhodnější zvolit některý jiný alternativní trest (u některých soudů na skutečnost, že tento postup není dostatečně zvažován, ukazuje poměrně velký počet uložených takových trestů, např. u Obvodního soudu pro Prahu 6 to v roce 2010 bylo 46 takových trestů a v roce 2011 pak 38 těchto trestů, u Obvodního soudu pro Prahu 5 to v roce 2010 bylo 18 takových trestů a v roce 2011 dokonce 26 trestů do 3 měsíců; u Obvodního soudu pro Prahu 8 v roce 2010 to bylo 18 případů; u Okresního soudu v Chomutově v roce 2011 pak 17 případů).

Zvláště naléhavé je to u ukládaných trestů do jednoho měsíce, které byly uloženy např. Např. Také v obvodech Krajského soudu v Brně a Krajského soudu v Českých Budějovicích byly krátkodobé nepodmíněné tresty odnětí svobody nejčastěji ukládány v rozmezí od 9 do 12 měsíců. Průměrná délka těchto trestů v roce 2011 např. u soudů v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích činila necelých 9 měsíců.

U Krajského soudu v Brně představuje podíl těchto krátkodobých trestů odnětí svobody v trvání do jednoho roku přibližně 20 % na celkovém počtu uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody (např. v roce 2010 bylo v obvodu tohoto Krajského soudu uloženo celkem 2683 nepodmíněných trestů odnětí svobody, z toho 540 ve výměře do jednoho roku, tj. 20,13 %; v roce 2011 z celkového počtu 2651 nepodmíněných trestů bylo v trvání do jednoho roku uloženo 531, tj. 20,03 %).

Nejméně nepodmíněných krátkodobých trestů odnětí svobody je ukládáno ve výměře do 3 měsíců - např. u Krajského soudu v Brně v roce 2010 jich bylo uloženo 115 z celkového počtu 540. K této výměře trestu soudy přistupuj.

tags: #domácí #vězení #a #ohrožení #pod #vlivem

Oblíbené příspěvky:

• Živnostenské podmínky v ekologickém inženýrství
• Moderní přístupy k třídění odpadu v Mladé Boleslavi
• Autobusové nádraží Kdyně
• Kompost pro zahradu
• České Dluhopisy