Dotace na recyklaci plastů v České republice

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR (SFŽP ČR) představilo nový komplexní finanční nástroj z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Cílem tohoto nástroje je podpořit cirkularitu, zvýšit podíl na opětovném využití komunálního odpadu, zejména u plastu a textilu, pomoci odpadářským projektům dosáhnout na komerční úvěry a posílit tak recyklační kapacity v ČR.

Tento nástroj spojuje individuální záruku státu za komerční úvěr a nevratnou investiční dotaci v jediné žádosti. Tento přístup snižuje riziko bank při financování a současně zlepšuje podmínky pro investory. Finanční nástroj nabídne Státní fond životního prostředí ČR významným inovativním, ekonomicky udržitelným a soběstačným projektům, které přispějí ke snížení množství odpadu a zvýšení jeho efektivního využití. Zájemci se mohou hlásit od 1. srpna.

„Česká republika ročně vyprodukuje asi 5,8 milionu tun komunálního odpadu, přičemž míra recyklace se pohybuje pouze kolem 43 %, což je pod průměrem EU, a významná část odpadu u nás stále končí na skládkách. Jde zejména o plast nebo textil, u kterého je potřeba posílit třídicí a recyklační kapacity," uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

MŽP/SFŽP ČR využije jednu miliardu korun na poskytování záruk spolu s investiční dotací pro velké projekty odpadového hospodářství. „Státní záruka snižuje riziko pro banky - kryje až polovinu jistiny úvěru - a umožní jim nabídnout lepší podmínky, zatímco dotace zkracuje návratnost investice a zlepšuje cash-flow investora. Navíc jde o unikátní tzv. one-stop-shop model, tedy že žadatel vyřídí záruku i dotaci jednou žádostí. Zrychlíme tak přípravu projektů, které promění odpad v cennou surovinu,“ vypočítává ministr Petr Hladík.

Podpora bude směřovat především do výstavby a modernizace zařízení pro třídění a materiálové využití odpadů, včetně plastů, papíru, skla, textilu, kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Zvláštní důraz bude kladen na inovativní technologie, jako je chemická recyklace nebo pokročilé třídicí linky schopné zpracovávat specifické frakce. Dále budou podporovány projekty zaměřené na zpracování čistírenských kalů pro jejich materiálové využití, a také zařízení pro bezpečné nakládání s nebezpečnými a zdravotnickými odpady.

Čtěte také: Životní prostředí: možnosti dotací

Dvě oblasti podporovaných projektů

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašuje novou výzvu, v níž bude možné současně požádat o záruku i dotaci. „Každý projekt bude hodnocen nejen podle technologické vyspělosti a environmentálního přínosu, ale také podle své ekonomické životaschopnosti," přibližuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Podporovaná zařízení budou podle typu vstupních odpadů a způsobu zpracování rozděleny do dvou kategorií. O něco výhodnější podmínky čekají na tzv. prioritní projekty, které se zaměřují na třídění a zpracování vybraných plastů a textilu, zdravotnického odpadu nebo kalů z čistíren odpadních vod. Proto budou moci čerpat až 20% dotaci z celkových způsobilých výdajů. U projektů, které řeší ostatní separátně sbíraný komunální či nebezpečný odpad, bude dotace až 10 %. Podpora formou záruky bude u všech projektů stejná - 50 % poskytnutého komerčního úvěru. Úvěr bude možné čerpat jen na způsobilé výdaje nepokryté dotací, to znamená na 80 nebo 90 % způsobilých výdajů v závislosti na kategorii. Výše zaručovaného úvěru se může pohybovat v rozmezí od 8 milionů do 500 milionů korun.

Ekonomický pohled na dotační programy

Inovativní formu podpory vítá také Jan Hanuš, předseda Komise pro finanční nástroje a veřejnou podporu České bankovní asociace: „Z pohledu bankovního sektoru je tento finanční nástroj dobře nastavený a ekonomicky smysluplný. Využití záruky ze strany státu snižuje úvěrové riziko, a tím bankám umožňuje financovat i projekty, které by za běžných tržních podmínek na úvěr dosáhly obtížněji."

Jako cestu správným směrem vnímá nový finanční nástroj také Svaz průmyslu a dopravy. „Nový finanční nástroj vítáme jako impuls, který umožní firmám investovat do moderních technologií. Oceňuji, že nekonkuruje komerčním produktům bank, ale skrze záruky a dotace zvyšuje šanci na realizaci projektů, které by jinak zůstaly jen na papíře. Je to krok správným směrem k efektivnějšímu a cirkulárnímu hospodářství,“ okomentoval nový způsob podpory Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Jak bude nástroj fungovat v praxi

Ministerstvo životního prostředí jako řídicí orgán poukáže finanční prostředky na speciálně zřízený účet Státního fondu životního prostředí ČR. Ten pak vydá záruky komerčním bankám, které poskytnou úvěr konečným příjemcům. Současně vyplatí žadatelům dotaci, přičemž platí základní pravidlo: dotace nesmí být použita ke splacení zaručovaného úvěru. Vyplácení dotace nabízíme mimořádnou formou kombinovaných ex post plateb, a to na základě již uhrazených, částečně uhrazených nebo i dosud neuhrazených faktur. Žadatelé také jistě ocení i jednodušší administraci i to, že obě části podpory vyřídí společně v rámci jedné žádosti online přes systém AIS SFŽP ČR na webu zadosti.sfpz.cz.

Čtěte také: České dotace na OZE

Posuzování investičních projektů bude probíhat dvoukolově. Nejprve budou zájemci v období od 1. srpna 2025 do 6. ledna 2027 podávat projektové záměry. Poté úvěrující banka provede scoring klienta. U schválených záměrů z prvního kola může dojít k podání žádosti do druhého kola, a to kdykoliv poté, co bude ukončeno hodnocení záměru prvního kola, nejpozději však do 31. 12.

Podpořit recyklaci textilu a textilního odpadu z domácností má nová dotační výzva ministerstva životního prostředí. Program s rozpočtem 80 milionů korun má stabilizovat zpracovatelský systém, rozšířit jeho kapacity a přispět k tomu, aby co nejvíce použitého textilu bylo dále využito namísto skládkování. "Provozní podporu cílíme na zpracovatele, kteří mají se zpracováním textilu již zkušenosti, proto požadujeme, aby tuto činnost provozovali alespoň od ledna 2023 a aby současně v roce 2023 zpracovali minimálně 100 tun textilu a recyklovali ho s účinností nejméně 50 procent," uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman.

Příklad projektu: Stabilplastik, spol. s r.o.

Předmětem podnikatelského záměru ?Recyklace odpadního plastu? je instalace linky na zpracování plastových výrobků z odpadního plastu. Výroba se realizuje na lince pro přípravu výrobní suroviny a na výrobní lince (extruderu). Nové technologické zařízení, které bude žadatel instalovat bude mít obdobnou výrobní kapacitu jako linka stávající, navíc bude žadatel instalovat nové softwarové řízení technologického procesu a nové elektronické řízení přípravy vstupní suroviny. Dosáhne tím zvýšení přesnosti technologického procesu.

Surovinou technologického zařízení je plastový granulát a drť, který žadatel buď dováží od vybraných dodavatelů nebo zpracovává přímo v areálu společnosti na lince pro přípravu výroby. Na technologické lince je možné vyrábět velké spektrum produktů, podmínkou je vybavení příslušnými lisovacími formami. Kapacita nové linky je plánována na 2000 tun výrobků za rok. Součásti projektu je vybudování manipulační živičné plochy v areálu společnosti. V rámci projektu bude rozšířena výrobní hala areálu tak, aby byl zvětšen skladový prostor pro hotové výrobky.

Pokročilá recyklace plastů v Chemparku Záluží

V Chemparku Záluží u Litvínova vzniká nové zařízení na pokročilou recyklaci plastů. Využívá moderní technologii, která pomocí pyrolýzy přeměňuje směsný plastový odpad na kapalné a plynné suroviny. Tyto látky pak slouží jako suroviny k výrobě nových plastů ve vysoké kvalitě, které lze použít i pro potravinářské obaly nebo hygienické výrobky. Zařízení zpracuje až 24 000 tun plastů ročně a poradí si i s obtížně recyklovatelnými nebo znečištěnými plasty, které se dosud většinou energeticky využívaly. Tím se materiálově využije větší množství odpadu a díky tomu se sníží emise CO₂. Pokročilá recyklace navíc umožňuje nahradit ropu při výrobě plastů a šetřit tak přírodní zdroje. Jde o důležitý krok k udržitelnějšímu nakládání s odpady.

Čtěte také: Podmínky pro Získání Kotlíkové Dotace

Nová výzva z Operačního programu Životní prostředí podpoří budování a modernizaci zařízení pro chemickou recyklaci odpadů. Podpora se vztahuje na zařízení zpracovávající odpady, které nelze recyklovat prostřednictvím mechanických procesů (např. vícevrstevné materiály, plasty s reziduálními složkami apod.). Minimálně 70 % výstupů ze zařízení musí směřovat k následnému materiálovému využití.

O podporu se mohou ucházet společnosti a subjekty nakládající s odpady, ale i obce či svazky obcí, kraje či příspěvkové organizace. Výzva je koncipována jako průběžná jednokolová, příjem žádostí je otevřen v období od 15. listopadu 2023 do 28. června 2024.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK)

Získejte až 60% dotaci na technologie, které promění odpad v hodnotu, recyklát ve vstupní surovinu a výrobek ve skutečně cirkulární řešení. Výzva cílí na osm konkrétních oblastí podpory, které pokrývají celý cyklus materiálového nakládání - od prevence vzniku odpadu přes recyklaci, redesign výrobků až po zpracování kritických surovin z odpadu. Možnosti jsou široké a každá firma si v nich může najít to své.

Moderní podnikání se stále více soustředí na efektivní nakládání se zdroji - a právě v tomto duchu je nastavena aktuální dotační výzva, která podporuje zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu. Podpořeny budou projekty, které dokáží zbytkový materiál vrátit zpět do výrobního cyklu. Výzva podporuje pořízení technologií, které umožní přeměnit konkrétní odpady ze skupiny 16 Katalogu odpadů na plnohodnotné druhotné suroviny, připravené k dalšímu využití bez nutnosti další úpravy.

Podpora se vztahuje na vybraná katalogová čísla odpadů ze skupiny 16, například vyřazené elektrozařízení, pneumatiky, kovové a plastové části autovraků nebo technické plasty z vyřazených komponent. Dotaci lze využít na pořízení technologií jako jsou drtiče, mlecí linky, třídicí systémy, separátory, regranulační jednotky, extruzní zařízení nebo homogenizační technologie.

Výzva OP TAK podporuje projekty, jejichž cílem je snížení množství materiálových vstupů při výrobě výrobků minimálně o 10 % jejich hmotnosti, a to při zachování jejich funkčních a kvalitativních vlastností. Dotace pokrývá investice do výrobních strojů, nástrojů, forem, softwaru i souvisejících inženýrských služeb, které vedou ke snížení spotřeby materiálů.

Výzva podporuje investice do technologií, které umožní upravit konstrukci nebo materiálové složení finálního produktu tak, aby bylo po skončení jeho životnosti možné využít výrazně vyšší podíl jeho hmoty jako druhotnou surovinu. Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, forem, nástrojů a montážních technologií, které umožňují nově navržené výrobky vyrábět v souladu s požadavky na recyklovatelnost.

Specifickou aktivitou v rámci výzvy je podpora technologie pro protektorování pneumatik - tedy jejich repasování pomocí nového běhounu. Podpora je určena pro podniky, které chtějí rozšířit nebo modernizovat stávající protektorovací provoz, případně nově vstoupit do této oblasti s využitím inovativních technologií. Klíčem k úspěšné žádosti je prokázání, že protektorovaná pneumatika splňuje příslušné bezpečnostní a technické normy.

Z pohledu firem, které chtějí začít s cirkulárními investicemi co nejefektivněji, představuje tato aktivita ideální vstupní bod. Jednoduchá podmínka - alespoň 5% hmotnostní podíl druhotné suroviny ve finálním výrobku - je splnitelná bez zásadních zásahů do technologie nebo výrobních procesů. Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, míchacích a dávkovacích systémů, forem, lisů nebo analytických technologií, které umožní použití nové - ekologicky a ekonomicky výhodnější - receptury.

Výzva Oběhové hospodářství - výzva II v rámci OP TAK bude vyhlášena v říjnu tohoto roku a patří mezi nejpraktičtěji využitelné dotační nástroje pro výrobní i zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od minulých výzev zavádí tato také novou povinnost předložit tzv. „Cirkulární audit II“ - odborný posudek, který doloží dopad projektu na principy oběhového hospodářství.

Daň z plastů a zálohový systém

Miliardy korun odvádí každoročně český stát Evropské unii jako poplatek za nízkou míru recyklace plastového odpadu. Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu.

Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka," říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Podle analýzy INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad.

tags: #dotace #na #recyklaci #plastů

Oblíbené příspěvky:

• Role Ing. Petra Poláka v ekologických otázkách
• Mechanické znečištění obalových materiálů
• Montáž ventilačního komínku pro Kratky
• The Sims 4: Únik do přírody – podrobná recenze
• Aktuální stav ovzduší Valašské Meziříčí