V oblasti minimalizace odpadu nelze stanovit opatření obecně platící pro komunální odpad, je proto třeba se věnovat jeho jednotlivým složkám. Důležité je zvyšování povědomí o složitosti nakládání s komunálními odpady - proto je pro komunální odpad důležitá informační a propagační strategie.
Podle definice jsou za biologicky rozložitelný komunální odpad („BRKO“) považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupině 20 Katalogu odpadů a část biologicky rozložitelného odpadu v podskupině 15 01 Katalogu odpadů.
Do BRKO tedy náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, část odpadů oděvů a textilních materiálů, dřevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, část směsného komunálního odpadu, odpadu z tržišť a objemného odpadu ve skupině 20 a část odpadů v podskupině 15 01 Katalogu odpadů.
Česká republika výrazně zvýšila výstavbu kompostáren a bioplynových stanic, kde je zpracováván BRO. Významnou měrou je tento trend podpořen podporou prostřednictvím Operačního programu životní prostředí.
Na úrovni obcí je možné využít dotace z OPŽP například na nákup kompostérů a biopopelnic, které lze následně bezplatně pronajímat občanům.
Čtěte také: Využití dřevního odpadu z lesů
Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu. Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019.
Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené.
Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách.
Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.
Je ale potřeba odlišit dvě situace - nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně.
Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji
Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není.
Dřevo je krásný a užitečný materiál, ale jednou přijde chvíle, kdy se z něj stane nepotřebný odpad. Staré trámy ze zbourané kůlny, okenní rámy po výměně, polámaný nábytek nebo zbytky z rekonstrukce. To vše zabírá místo, překáží a často i hyzdí zahradu či dvůr.
Než začnete dřevo rovnou vyhazovat, popřemýšlejte, zda ještě něco nevyužijete. Možná vás napadne, zda se staré dřevo dá recyklovat. Odpověď je ano, čisté dřevo se dále zpracovává například na výrobu dřevotřísky nebo jako palivo v teplárnách.
Další možností je, že nepoužitelné dřevo nemusí nutně skončit jako objemný odpad na skládce. Lze jej vytřídit do kontejneru ve sběrném dvoře nebo přistaveném v obci. Takové dřevo se pak nadrtí k tomu určeným drtičem na malé kousky a následně putuje k materiálové nebo energetické recyklaci.
V případě materiálové recyklace se podrcené dřevo dále zpracuje a konečným výsledkem jsou například desky, ze kterých se vyrábí nový nábytek. Pokud se odpadní dřevo využije při energetické recyklaci, vyrobí se z elektřina či teplo.
Čtěte také: Účinnost kotlů na dřevní odpad
Odpadní dřevo musí být k vytřídění předáno čisté, bez větších kovových částí, skla apod. Nábytek je nejlepší dovést už rozebraný na desky s odmontovanými madly, plastovými částmi či panty.
Součástí investic do dřevozpracujícího průmyslu je i výrobní dřevařský areál v Břasích. Výrobní areál byl zaplacen a nyní patří společnosti WOOD SEEDS s.r.o. V současné době v něm probíhají vyklízecí a přípravné práce pro zařízení novými technologiemi a halami.
Společnost WOOD SEEDS s.r.o. má zaplacenou zálohu a závaznou objednávku na kompletní výrobní linku na zpracování listnaté dřevní hmoty od českého výrobce Dřevostroj Čkyně v hodnotě 48 miliónů korun s předsunutou odkorňovací linkou Basler-Zembrod za více jak 4 miliony Kč.
Stromová torza, pahýly, vývraty, rozpadající se části porostů v nepřístupných lokalitách apod. Všechny tyto elementy můžeme nazývat mrtvým dřevem.
Ačkoliv dosavadní výzkum potvrzuje řadu ekologicky prospěšných funkcí, které mrtvé dřevo v lesním ekosystému plní (uveďme např. zdroj potravy xylofágním, tedy dřevo požírajícím druhům hmyzu, na živiny bohatý substrát semenáčků, prostor k úkrytu a přežívání mnoha lesních organismů, protierozní a retenční funkci atd.), mezi ochránci přírody a lesními hospodáři stále mnohdy nedochází ke kompromisům a negativní stanoviska vzhledem k mrtvému dřevu převládají.
Po krátkém uvedení do problému se dostáváme k hlavnímu předmětu tohoto článku, kterým je mrtvé dřevo v ekosystémech vodních. Ačkoliv je problematika mrtvého dřeva ve vodním prostředí velmi podobná jako v ekosystémech lesních, kdy je v daném prostředí prokázána jeho vysoká prospěšnost a ekologická multifunkčnost, přesto o ní není tolik diskutováno.
Obecně nejpoužívanějším označením pro tento element je v anglické literatuře termín Woody Debris, jenž lze dále dělit na Large Woody Debris - velké dřevní elementy dřeva, Coarse Woody Debris - hrubé dřevní elementy, a Small Woody Debris - jemné dřevní elementy.
Co do rozměrů, minimální délkou 1 m a šířkou 0,1 m jsou limitované velké a hrubé dřevní pozůstatky (LWD, CDW) a vše ostatní, nedosahující těchto rozměrů, spadá mezi jemné dřevní zbytky (SWD). V našich podmínkách se pro různé formy dřevní hmoty ve vodním toku a jeho nejbližším okolí nejčastěji používá termín „říční dřevo", které je literaturou definováno jako malý až velký kus dřevní hmoty ve vztahu k fluviálnímu prostředí, vyskytující se ve vodě volně nebo ve formě akumulací.
Pokud se vodní plochy nacházejí v blízkosti dřevin, nebo jsou přímo součástí lesních ekosystémů, je samozřejmé, že výskyt mrtvého dřeva může být relativně vysoký, jelikož se nabízí hned několik přirozených i antropogenních způsobů vstupu do ekosystému.
Zaměříme-li se na význam mrtvého říčního dřeva, charakterizuje jej výše zmíněná ekologická multifunkčnost. Kromě toho, že se mrtvé dřevo významně podílí na formování dna koryt a morfologie toku, poskytuje vodním a vodě blízkým organismům stanoviště, slouží jako substrát a v různých fázích rozkladu je i přímým zdrojem potravy. Jeho hlavní úlohy lze tedy shrnout jako hydraulické (hrazení bystřin v horní částitoků, z něhož plyne zpomalování odtoku či důležité okysličování vody), morfologické a biologické.
Co se týče vodních organismů, na které jsou výzkumy ve spojení s mrtvým dřevem zaměřeny, hlavním předmětem zájmu jsou především ryby a tzv. Bentosem se nazývají společenstva organismů žijících převážně na dně tekoucích i stojatých vod a člení se na fytobentos (rostliny) a zoobentos (bezobratlí živočichové).
Makrobentičtí živočichové jsou totiž ve vodních ekosystémech nedílnou součástí, jež hraje roli zejména v koloběhu a přeměně živin. Významní jsou také z hlediska potravy, přičemž zdrojem obživy jsou rybám, vodnímu ptactvu a některým vodním savcům. Kupříkladu u pstruha mohou makrobentičtí živočichové tvořit až 80 % jeho potravy.
Jak již bylo zmíněno, mrtvé dřevo může vodním organismům sloužit jako stanoviště, substrát či potrava. Makrozoobentos, jenž je reprezentován například řády jepic (Ephemeroptera), pošvatek (Plecoptera), chrostíků (Trichoptera) či dvoukřídlých (Diptera), jej využívá všemi způsoby.
Význam mrtvého dřeva pro ryby je také pozoruhodný. Ačkoliv se přibližně do 80. let 20. století myslelo, že akumulace dřevní hmoty v toku brání v prostupnosti migrujícím populacím, a byly proto intenzivně odstraňovány, postupem času se ukázalo, že toto řešení pouze zapříčinilo rychlý zánik biotopů vhodných ke tření, které jsou pro rybí společenstva zásadní.
Hlavní příčina vazby rybích společenstev na dřevní hmotu je shodná, jako je tomu v případě bezobratlých. Z hlediska potravy ryby totiž využívají velké množství makrozoobentosu na povrchu dřeva. Pro potěr, mladé ryby, ale i dospělé jedince tvoří naplavené dřevo ochranu před silným proudem a úkryt před predátory.
Jak některé zdroje uvádějí, dřevní hmota poskytuje prostor k životu plazům, obojživelníkům, ptákům, netopýrům, ale i dalším savcům v okolí vod. Vztaženo na Českou republiku, zástupci takových druhů, reprezentující savce, ptáky nebo obojživelníky, jsou například vydra říční (Lutra lutra), ledňáček říční (Alcedo atthis) či mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).
S výskytem mrtvého dřeva v tocích a ve vodních ekosystémech jsou spojena i značná negativa. Kromě veškerých výše uvedených zásadních výhod může totiž odumřelá dendromasa představovat také velice nebezpečný element, a to především v tekoucích vodách, kde je, na rozdíl od biotopů stojatých vod, unášena vodním proudem.
Plavená dřevní hmota představuje riziko zejména v době povodní, a to především pro bezproblémové odvody povodňových průtoků, procházejících konstrukcemi a stavbami vyskytujícími se na tocích. Splavená dřevní hmota v podobě kmenů, keřů a velkých větví může ucpávat mostní otvory, následkem čehož dochází k akumulaci vzdouvané vody a tím k ohrožení obydlených území v okolí.
Z výše analyzovaných kladů a záporů mrtvého říčního dřeva vyvstává otázka, jak dosáhnout maximálního plnění všech jeho ekologických služeb a zároveň předejít možným rizikům a škodám, které může způsobit.
Zejména tam, kde jsou žádoucí čistě přirozené procesy neovlivňované rukou člověka, jako například v tocích národních parků, popřípadě I. zón chráněných krajinných oblastí a maloplošných chráněných území, by mělo být mrtvé dřevo ponecháno zcela bez zásahů.
Dalším způsobem je manipulace se dřevní hmotou pouze z hlediska její orientace, tj. například umístění kmene paralelně s proudem, odsunutí z proudnice nebo zaklínění o stávající břehový porost.
V místech, kde je to z hlediska bezpečnosti nezbytně nutné, lze zvolit tzv. selektivní management v podobě odstraňování pouze rizikových fragmentů a akumulací mrtvého dřeva.
Společnost Kronospan má v dřevařském průmyslu nezastupitelnou roli. Výrobky Kronospanu nacházejí uplatnění v nábytkářské výrobě, v truhlářství, nebo ve stavebnictví. Ve své výrobě společnost Kronospan materiálově využívá recyklát, tj. stavební a demoliční dřevo, obalový materiál, nábytek a velkoobjemový dřevní odpad.
Společnost Kronospan odebírá materiál pro recyklaci jak od odpadářských společností, ale také od stavebních společností, od výrobců nábytku, truhlářů, od sběrných dvorů i řízených skladů obcí a měst.
Společnost mezi prvními v Evropě přenáší do praxe strategické a informační trendy a provádí investice zlepšující a zefektivňující proces výroby (emise škodlivých látek, hlukové emise, prašnost, logistika, apod.). Kronospan neustále vyvíjí a zdokonaluje své produkty. Ve své snaze o maximálně pozitivní přínos na životní prostředí provedl v poslední době investice v hodnotě 1,2 miliardy korun vedoucí ke snížení emisí prachu (o 94 %) a snížení celkových emisí (o 60 %).
tags: #drevni #odpad #ekologie #co #to #je