Zemina z lesa, tedy myšleno hrabanka nebo jehličnatka, u nás zatím nepatří zrovna k často viděným na zahradách. Své místo však na nich rozhodně má. Dříve byla zemina z lesa, čili jehličnatka nebo také hrabanka, oblíbenou přísadou do zahradnických substrátů. Její přínos spočíval ve zlepšení struktury půdy a zadržování vlhkosti.
Hrabanka se běžně vyskytuje v lesích jako součást přirozeného ekosystému. Vzniká totiž rozkladem jehličí a zbytků rostlin v jehličnatém lese. Tvoří velmi mělkou vrstvu půdy, která se nachází na povrchu země v lese. Je vysoce nakypřující, vzdušná, kyselá a chudá na živiny. Její kyselost se pohybuje mezi 3,5-5,5 pH. Tím, jak se dále rozkládá, zvyšuje se její nasákavost.
Na zahradě najde své uplatněná při pěstování vřesovcovitých rostlin, azalek, borůvek, rododendronů a dalších rostlin milujících kyselou půdu. Ta nejkvalitnější a zároveň i nejcennější hrabanka je z borovicového jehličí. Naopak nejméně vyhovující je pak hrabanka ze smrku (protože se velmi rychle rozkládá). Popadané jehličí pod stromy vypadá jako nepořádek, ale ve skutečnosti je to poklad. Správně využité umí ochránit půdu, vyživit kyselomilné rostliny i dodat zahradě atmosféru lesa. Jen je potřeba vědět, kam s ním.
Když se projdete pod borovicemi, ucítíte, jak měkký je jejich koberec. Vlhký, pružný, voňavý po pryskyřici a tichý. Jehličí se tu rozkládá pomalu a zanechává po sobě vrstvu hrabanky. Tenké, kypré půdy, která dýchá a pije jako houba. Stejné kouzlo si můžete vytvořit i na zahradě. Když se jehličí rozkládá, vzniká lehounká, vzdušná a mírně kyselá půda, které se říká hrabanka. Najdete ji v každém jehličnatém lese. Není to bohatý humus plný živin, spíš přírodní přikrývka, která půdu chrání a drží vlhkost. Její pH bývá kolem 4 až 5, což je pro většinu zahradních rostlin příliš kyselé. Ale právě v tom je její síla - kyselomilné druhy ji zbožňují.
Borůvky, rododendrony, azalky, brusinky nebo hortenzie díky ní rostou jako z vody. Pod jehličnany obvykle nic neroste. Není to náhoda. Kyselost půdy a stín většině rostlin nesvědčí. Ale můžete to obrátit ve svůj prospěch. Nechte jehličí, kde je, a kolem stromů vysaďte rostliny, které kyselou půdu milují. Kromě borůvek a azalek to mohou být i vřesy, kapradiny nebo japonské javory. Přisypávejte jim občas novou vrstvu jehličí a sledujte, jak se jim daří. Zahrada tím získá přirozený, trochu lesní vzhled.
Čtěte také: Český poplatek za dřevo
Pokud chcete půdu ochránit před vysycháním a plevelem, zkuste mulčování jehličím. Borové jehličí je ideální. Nerozkládá se tak rychle jako smrkové, krásně voní a udrží půdu vlhkou. V létě ji ochladí, v zimě naopak ochrání před mrazem. Jehličí se hodí hlavně tam, kde chcete udržet vlhké a kyselejší prostředí, třeba pod ovocnými keři nebo na svazích, které trpí erozí. Jehličky se totiž zaháknou a nenechají se snadno odplavit deštěm. Jen pozor na množství. Vrstva silnější než 10 centimetrů už může půdu příliš okyselit a dusit. Ideální je 5 až 7 centimetrů.
Pozor, pokud byste se rozhodli pro sbírání hrabanky v lese, musíme vás varovat, je to nelegální a hrozí vám za to vysoká pokuta. Je to proto, že les by totiž byl bez této vrchní vrstvy půdy absolutně bezbranný a vlastně by přestal být lesem.
Není však nutné chodit pro hrabanku do lesa, vyrobit si ji totiž můžete i sami doma. Výroba vlastní hrabanky není nic složitého. Potřebujete k tomu jen jehličí a malé množství hlinité zeminy (jež smícháte v poměru 3:1). Vzhledem k tomu, že jsou české zahrady zpravidla plné jehličnanů, neměl by to být velký problém. Nejlepší volbou pro výrobu hrabanky je jehličí z borovic nebo tújí. Smrkovému jehličí se spíše vyhněte. Dobře promíchanou směs jehličí a zeminy potom uskladněte na stinném a vlhkém místě, kde necháte právě vznikající hrabanku zhruba 2 roky odpočívat.
Pokud se vám do výroby hrabanky nechce, můžete opadané jehličí ze své zahrady přihodit do kompostu. Mnoho zahrádkářů váhá, jestli se jehličí hodí do kompostu. Odpověď je ano, ale jen v malém množství. Do běžného kompostu ho přidávejte zhruba do deseti procent objemu a promíchejte ho s jinými materiály. Jehličí se rozkládá pomaleji, takže proces kompostování zpomalí, ale výsledkem bude kyselejší, lehčí humus. Pozor, ale vždy v kombinaci s jiným bioodpadem. Kdyby totiž v zahradním kompostu převažovalo jehličí, byl by výsledný kompost příliš kyselý a nebyl by tím nejlepším hnojivem.
Hrabanka je skvělý mulčovací materiál, který chrání půdu před vysycháním a erozí. Při rozkladu obohacuje půdu o organickou hmotu, zlepšuje její strukturu a zadržuje vodu. V létě chladí a v zimě izoluje. Může rovněž pomoci odpuzovat některé druhy hmyzu. Hrabanka je nedílnou součástí lesa. Vyrobit si ji můžete i doma. Na hrabanku můžete narazit v jehličnatých lesích, kde přirozeně vzniká a obnovuje se z opadu dřevin a lesní půdy. Je nezbytnou součástí ekosystému - její nedostatek se projevuje špatnou funkcí lesa a jeho snadnou zranitelností.
Čtěte také: Efektivní palivo: dřevní brikety
| Vlastnost | Popis | Využití |
|---|---|---|
| Kyselost (pH 3,5-5,5) | Vysoká kyselost | Pěstování kyselomilných rostlin |
| Struktura | Nakypřená, vzdušná | Zlepšení struktury půdy |
| Živiny | Chudá na živiny | Mulčování, ochrana půdy |
| Nasákavost | Vysoká | Zadržování vlhkosti v půdě |
Charakteristická kyprost hrabanky se postupně vytrácí, takže je důležité ji využít ve správný čas, a ne si ji šetřit. Vyrobit kvalitní hrabanku není vůbec nic složitého - v zásadě jde o jednoduché kompostování. Nejprve shrabte jehličí a následně ho uložte na stinné, vlhké místo a ideálně do ohrádky. Také ho můžete proložit hlinitou zeminou s nízkým pH, ale nezapomeňte na to, že hrabanka by měla být tvořena ze tří čtvrtin pouze jehličím. Pak už jen čekáte, a to přibližně 2 roky. Občas můžete nashromážděný materiál prohodit a tím ho provzdušnit. Vyrábí se velmi podobně jako běžný kompost.
Díky tomu, že hrabanka má nižší pH, najde uplatnění zejména při pěstování kyselomilných rostlin. Hodí se do vřesovišť, skvělá je pro rododendrony a azalky, rovněž se využívá při pěstování borůvek i brusinek či zakrslých jehličnanů - bonsají. Kromě toho je vhodná také jako přísada do substrátů pro interiérové rostliny. Jehličnatku využijete při pěstování borůvek, ale i jiných kyselomilných rostlin.
Čtěte také: Metrák.cz - Odvoz odpadu
tags: #jehličnaté #stromy #do #kompostu