Severské detektivky a thrillery jsou známé svou mrazivou atmosférou, ačkoli se nevyhýbají určitým klišé a hlavní linka příběhu je již mnohokrát s obměnami použita. Na mě působí i popis drsné severské přírody, což v tomto thrilleru rozhodně nechybí. Právě prostředí hraje klíčovou roli v utváření celkového dojmu.
V dílech severských autorů se často setkáváme s ponurým prostředím, které ovlivňuje psychologii postav. Celý příběh působí ponuře, úplně všechny postavy mají nějaký zásadní problém, žádná nepůsobí pozitivně. K tomu nehezké, mlhavé a studené počasí, to by si člověk sám hodil mašli už jen podle popisu:-).
Jedním z příkladů je román Stříbrná cesta, kde autorka vsadila na temnou atmosféru severu Švédska. Hezky popsaná drsná severská příroda a pro mě docela fascinující slunečné noci. Autorka atmosféru vykreslila naprosto dokonale a příběh se tím stává ještě ponurejším a temnějším.
Švédsko jsem si oblíbila mimo jiné kvůli nízké hustotě zalidnění - člověk si tam prostě lépe vyčistí hlavu. Jenže dosud nikdy jsem si neuvědomila, jaká úskalí může izolovanost pro místní obyvatele představovat. Až tato detektivka mi, řečeno s trochou nadsázky, otevřela oči.
Hlavní hrdina je rozporuplný, ale člověk se přistihne, jak moc mu drží palce... A člověk musí obdivovat nezdolnost, vytrvalost.. a naději, která opravdu umírá poslední. Skvěle vykreslená psychologie postavy, při poslechu jsem vnímala zoufalství otce, který svůj život podřídil jedinému, najít dceru.
Čtěte také: Dokumenty o divoké kráse Islandu a Grónska
Na začátku to sice vypadá jako nudný příběh muže, který hledá svou unesenou dceru a nedokáže žít normálním životem, současně však do děje vstupuje mladá dívka s matkou rozhodnuté najít svůj nový život u muže žijící na samotě obklopené lesy a jezerem. Kniha je velmi zdařilým vyjádřením toho, kam může člověka zavést utkvělá představa, že všichni nás sledují a ohrožují, pocit nedokonalosti a touha mít to, co člověk vidí, ale nemá.
Poutavý příběh z kolébky severských thrillerrů, drsný, nesmouvavý, napínavý a přesto velmi poutavý (poslouchatelný). Jeden by řekl, že u nás se nic takového nemůže stát ale stačí si pustit večerní zpravy.....a máte v tom jasno.
Příběh se zaměřuje na pocity postav, krev nestříká po stěnách, ale nálada je smutná a mrazivá. Současně děj nepostrádá napětí. Příběh sám o sobě působil obyčejně, zpočátku možná i zdlouhavě. Bylo ale jasné, že se jednotlivé osudy nějak propojí. Vyústění bylo zajímavé, i když trošku brzy se dalo již tušit.
Ale hlavně je zajímavé, na co všechno knížka upozorňuje - pěstounské rodiny, psychické poruchy, alkoholismus a rozlehlá území, kde se mohou ukrývat lidé s nejrůznějšími osudy a pohnutkami.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
tags: #drsná #severská #příroda #v #románu #charakteristika