Václav Cílek o klimatických změnách, Indonésii a odolnosti států

Od Václava Cílka většinou slýcháme názory na současné klima, povodně apod.

Indonésie a rodinné kořeny

Tentokrát nás netradičně nás pozval do Indonésie, kde podle svých slov trávil, původně nedobrovolně, zhruba měsíc. "Naše dcera Kristýna se totiž rozhodla, že se bude vdávat. Jeli jsme tedy na její svatbu na Sumatře. Původně tam tedy odjela studovat a jak to tak bývá, zamilovala se do svého spolužáka. Šlo o tradiční svatbu, kdy od rána do večera přicházejí lidé z okolí, kteří se zapisují do knihy a dávají snoubencům různé dárky. Moc hezké je, že vesničané přinášejí ošatky s rýží. Je to způsob, kdy všem oznámíte, že tito dva jsou teď součástí vaší rodiny. Tam totiž nejsou matriky. Naše Kristýna teď žije je v oblasti, která je velká jako celá naše země.

Indonésie, která je dnes tvořena asi 17,5 tisíci ostrovů, byla ale vždy velmi specifická. "Když nakoukneme do 5. století, tak ve zlatém indonéském věku se stala velkým centrem buddhismu.

Matriarchát v Indonésii

Když se podíváme do historie, tak tam muži vždy odjížděli za prací a jádro rodiny držely ženy. V našem případě tedy babička, která měla sedm dětí, dnes to jsou tedy pro nás strýčkové a tetičky a jejich rodiny. Také dědické řízení probíhá po mateřské linii, kdy se dětí z matky na dceru. A tento "matriarchát" se odráží všude, třeba i v politice, kde je větší procentní zastoupení žen, než v Česku."

Klimatické změny a extrémy

Evropa se v posledních měsících potýká s mnoha živelnými katastrofami i klimatickými extrémy. Tornádo nejprve zasáhlo Česko, o pár týdnů později se další objevilo na Slovensku. Německo zažilo zničující záplavy, Řecko sužují požáry a v Itálii naměřili rekordní teploty.

Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji

„Změna přichází rychleji a intenzivněji, než jsme čekali. Je to počasí na houpačce,“ uvedl Cílek ve vysílání na CNN Prima NEWS. „Konstatuje to i poslední zpráva IPCC (Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu, pozn. red.). Ta jednoznačně říká, ze prakticky veškeré oteplení, které pozorujeme od počátku průmyslové revoluce, se děje kvůli spalování fosilních paliv, která zvyšují koncentraci skleníkových plynů. To vede k rychlému nárůstu globální teploty se všemi důsledky,“ vysvětlil Ač. Klimatologové nyní podle něj předpokládají, že extrémy budou pokračovat.

„Zvýší se maximální denní teploty i počet tropických dní, tedy těch s teplotou nad 30 °C. Zřejmě je jen otázkou několika dekád, než se přiblížíme k teplotám, které budou překračovat třeba 45 °C,“ varoval ekolog. Dokonce ještě vyšší teplotní rekord naměřili meteorologové ve středu na Sicílii. Teploty tam přesáhly 48 °C, zřejmě se tak jedná o nejvyšší naměřenou teplotu v Evropě. Podle Ače jde o dlouhodobý trend.

„Můžeme si za to sami, kdybychom nespalovali fosilní paliva, teploty by nerostly a důsledky bychom nepozorovali v takové míře jako nyní. Ještě s tím ale můžeme něco dělat,“ avizoval Ač. To je ostatně i poselství, které se snaží předat švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Greta je můj guru, co řekne, tomu věřím. Když se ale začneme bavit o vině, nikdy se nikam neposuneme.

Klimatickou změnu podle něj doprovází i mnoho paradoxů. „Kumuluje se teplo, 90 procent z něj se váže do oceánů, které budou vychládat další desítky let. Zároveň je ale sluneční aktivita nižší než ve 20. století, a přesto se otepluje. Golfských proud zeslábl o 20 procent, přenos tepla na sever je tedy menší, než by měl být,“ vysvětlil klimatolog.

Stejně tak podle něj existuje jev, kterému se říká „globální stmívání“ a který atmosféru vlastně ochlazuje. Děje se tak například tehdy, když letadla vytvářejí mraky. „Atmosféra se nečistí, je tedy poměrně velká pravděpodobnost, že větší část klimatických problémů se odehrává následkem lidské činnosti,“ dodal Cílek.

Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství

Zároveň uvedl, že klimatické extrémy, kterých jsme v posledních měsících svědky, se mohou měnit z roku na rok. Záleží například na tom, jakým směrem proudí vítr. „Někdy se sem přichází studenější vzduch ze severu, jindy může snadněji pronikat teplý vzduch ze Sahary. Těch 49 °C nemusí přijít za desítky let, ale klidně za rok. Změna je tady,“ uvedl klimatolog. S tím souhlasil i ekolog Ač. „Je potřeba zakročit dřív, než nastanou horší důsledky. Pokud neutlumíme emise skleníkových plynů, nebude už ani teoretická šance udržet oteplení do dvou stupňů.

Sucho a jeho dopady

„Proti velkému suchu nepomůže skoro nic. Ale protože je klimatická situace nepříznivá, musíme se snažit jeho následky alespoň zmírnit,“ myslí si geolog a ekolog Václav Cílek. „Možností je celá řada. Prakticky všechny jsou pracné, dlouhodobé a neprojeví se hned.“

„Les severní polokoule je zesláblý - ztrácí kus imunity. Sucho je jen jedna část problému, druhou jsou reakce v půdě. Kvůli kratší a teplejší zimě mají delší vegetační období, a jsou tedy náročnější na spotřebu vody a živin,“ vysvětluje ekolog. „Nadbytek dusíku ve svrchních vrstvách půdy způsobuje množení parazitických hub a jeho nedostatek v hloubce naopak nedostatek živin.“

Odolnost států

Proto se NATO a EU rozhodly rozpoutat debatu, která by měla právě pružnost států Evropy postupně zvýšit. Stát, který má mít určitou odolnost, musí mít i schopnost kontrolovat pohyb lidí na svém území. „Pak je tady voda a potraviny. Taky zdravotnictví musí být schopné řešit velké ztráty obyvatelstva třeba při epidemiích,“ říká Cílek. Taky musí fungovat transportní systémy (třeba pro rozvoz potravin a vody).

„Že to politiky u nás ani v Evropě nezajímá, je dáno tím, že vybudovat odolný stát něco stojí. Taky je to dlouhodobá koncepce, která nejde splnit za rok nebo dva. Proč nám sice roste HDP, ale celé střední třídě se daří hůř? Proč bychom měli věřit ekonomickému růstu, když to pro nás vlastně nic neznamená a bohatnou jen už ti bohatí? ptá se ekolog.

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

„Ale ono to důležité je právě pro naši soudržnost. Když se ptali mladých, co je smyslem jejich života, odpovídali, že o tom nepřemýšleli. Mezi plusy patří podle Cílka naše víceméně stabilní klima, velké množství kvalitní půdy (pokud s ní tedy budeme dobře hospodařit), zatím nám stačí i voda. Soběstační jsme v dodávkách elektřiny a zatím nám nehrozí nějaké velké skoky s ropou a plynem.

„Naopak ale máme problémy ve stabilitě vlád, nemáme dlouhodobé plány řešení různých oblastí. A média?

tags: #ekolog #Václav #Cílek #rozhovor

Oblíbené příspěvky:

• Výlety v okolí Tachova
• Kvalitní hnojivo Pacov
• Škola v přírodě a zdravotník
• Komunální odpad v ČR
• Proč přejít na ECO nádobí?