Ekologická aktivistka Čaputová: Životopis a její vliv na feminismus a genderovou rovnost

Tento článek se zaměřuje na život a dílo ekologické aktivistky Čaputové, s důrazem na její feministické postoje a snahu o genderovou rovnost.

Feminismus a genderová rovnost

Feminismus problémy přijímá a uvědomuje si, kde přesně se s muži nakládá nerovnoprávně. Není od věci připomenout, že knihu do češtiny přeložil český hrdý šovinista Josef Hausmann (kvalita překladu není uspokojivá) a vybavil ji předmluvou, která je velmi nechápavá vůči pozici samotného Benatara, jenž se označuje za feministu, což překladatel opomíjí.

Lidé snažící se relativizovat poznání, že mezi muži a ženami existují systémové nerovnosti, si obvykle nabíhají na smeč. Jednoduše nic takového neexistuje a za celá léta, co tyto články a knihy vycházejí, se jejich rádoby oponenti nic nepokusili sestavit a nikdy nevyvrátili základní premisy nebo metodiku textů, s nimiž jen na základě povrchního odporu nesouhlasí.

Poslední zoufalou taktikou zdržování je to, že se začne podsouvat, že „výzkumy jistě obsahují replikační chyby“, tedy, že pokud existuje více výzkumů potvrzujících určitou hypotézu, znamená to, že od sebe opisují tytéž chyby a/nebo špatné premisy. Tím se tedy nikam nedostaneme a budeme zdržovat jakékoli řešení. Tato kniha říká už jenom to, že na zdržování nemáme čas a debata o řešeních má být konstruktivní. Ne, že se budeme stále vracet na počátek, jestli vůbec dané problémy existují.

Oblíbeným trikem popíračů bývá, že začnou mluvit o tom, že současné gender studies přece nerozlišují lidstvo na „muže“ a „ženy“ (což je částečně pravda, jedná-li se o inteligenci a pracovní kompetence), že mezi muži a ženami nejsou rozdíly (čistá nepravda a nepochopení) a že tímto upozorňováním na rozdíly mezi muži a ženami zapomínají na „nebinární lidi“, kteří nezapadají nikam.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Sociální realita je přitom takováto:

• 98-99 % lidí sama sebe i ostatními je chápána binárně jako „muži“, nebo „ženy“.
• Nebinární lidé jsou obvykle znevýhodnění v mnoha ohledech také (často proto, že jsou považování okolím určitý gender), ale to nijak nekoliduje s poznáním, že ženy jsou „druhotné, podřadné pohlaví, na nějž první, nadřazené pohlaví nemyslí“.

Za opomíjení nebinárních a trans lidí byla kritizována i citovaná Caroline Criado Perez. Kritika ze strany teoretiků a teoretiček gender studies dává smysl, protože se upozorňuje na další „gender data gap“ a jde jim o zpřesnění. Bavíme se přitom stále jen o problému „first things first“.

V Česku jsou ženy v IT profesích zastoupeny jen 10 %. Za posledních devět let se číslo dokonce zhoršilo, ukazují data Eurostatu.

Každá druhá žena zažila ve veřejné dopravě lehčí formu sexuálního obtěžování, čtvrtiny žen se pak v dopravě někdo pokoušel dotýkat nebo je líbat, skoro třetina se setkala s nějakou formou exhibicionismu a 7 % žen v dopravě zažilo pokus o znásilnění. Každý čtvrtý člověk, ať muž či žena, byl svědkem sexuálního obtěžování. Zhruba čtvrtina z nich vůbec nezasáhla. Muži si mnohem častěji myslí, že sexuální obtěžování ve veřejné dopravě je ojedinělý jev, je jich 27 %.

Při sledování rozdílů v honorářích přitom nelze říct, že by se za několik let situace jasně změnila. Zatím jsme stále především v éře gest a proklamací.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Femicida

Problém je, že policie na femicidu neeviduje oficiální statistiky. Nově za femicidu (cílenou vraždu, nikoli úmrtí v důsledku domácího násilí) považuje policie 195 případů za 20 let - to je však výrazně podhodnocené. Případy, které definici naplňují, dohledávají často sociální organizace ručně. Odhady se pohybují kolem 15-40 případů ročně. Vychází se i z extrapolací a porovnávání s ostatními zeměmi. Většina vražd u nás se v policejních statikách řadí pod kolonku „motivováno osobními vztahy“. Za rok 2019 jich bylo 74 z celkových 143.

V tomto počtu nejsou uvedeny vraždy, kdy muž zabil svou přítelkyni, se kterou nesdílel společnou domácnost, ani případy, kdy žena pokus o vraždu přežila; skutečné číslo femicidy bude tedy ještě výrazně vyšší; musí se nacházet mezi těmito dvěma póly - 20 a 70.

Ekonomická nerovnost

U 7 mužů z deseti, jejichž příjem je 845 tisíc dolarů ročně a více, zůstávají manželky doma. Tito muži spadají do 1 % nejbohatších lidí.

Britská studie od MoneySuperMarket.com z roku 2016 odhalila, že vychovat dívku stojí rodiče průměrně přes 108 tisíc liber, zatímco výchova (výživa, ošacení a kosmetika) chlapců vyjde výrazně pod 80 tisíc liber.

Sám prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák uvedl, že korupce ve veřejných zakázkách se v některých letech pohybovala kolem 40-100 miliard ročně. Dále do daňových rájů či přesněji skrýší odplave z ČR ročně přes 50 miliard. Čísla meziročně, pochopitelně, kolísají. Nicméně mluvit v porovnání s těmito výše uvedenými problémy o matkách samoživitelkách je zcela prázdný populismus k odvádění pozornosti.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Potenciálně nejzneužitelnější příspěvky na bydlení pak čerpá pouze třetina těch, co na ně mají nárok, protože většinou považují za stigmatizující o ně požádat, čili v sociálním systému zůstávají naopak přebytky.

Morální panika

Týkala se především vytváření strachu z lidí, co měli AIDS, kampaní proti „nebezpečným videohrám“ nebo metalu a rapu, „bojovým psům“ nebo pedofilům. Vždy se přitom nadhodnocuje reálná nebezpečnost daných jevů. V současnosti je nejrozšířenější typem morální paniky brojení proti „transgender ideologii“ a varování, že LGBTQ lidé chtějí „krást děti“.

Řešení a kritika

Častou reakcí na představení těchto hrozeb bývá ovšem tzv. solucionismus, jenž publicista Michal Kašpárek popisuje takto: „Spousta lidí chápe svět jako nekonečný zástup problémů, které se mu dostanou do inboxu. Hledají proto jednoduché řešení, kterým si je všechny můžou odfajfkovat. ´Řešení problémů´ je myšlenkový rámec, u kterého si ani neuvědomíš, kdy a jak se ti dostal do hlavy. Vede to třeba k tomu, že když se vynoří společenský problém, hodně lidí uvažuje čistě technicky: stačí udělat nový zákon nebo technickou inovaci, která věc vyřeší - a od té chvíle bude vyřešená. Má to dva háčky. Zaprvé, takhle civilizace nefunguje, skoro každé řešení přinese nové problémy. Zadruhé, je to zploštění světa kolem nás, ze spousty rozměrů se najednou stane vektor. Jednoduchá úsečka, na které jsou dva body. Bod A, tady jsi, bod B, tam míříš. Můžeš buď dopředu, nebo zpátky.

tags: #ekologická #aktivistka #čaputová #životopis

Oblíbené příspěvky:

• Spojení starého a nového odpadního potrubí
• Ohrožení říční ekosystému: Přehrada Labi
• Charitativní aktivity NAKO Pardubice
• Turistický průvodce: Blatná
• Zvířecí páry a paralely s lidmi