Ekologická daň na tepelné zdroje v ČR a její dopady

Od prvního ledna budou lidé platit víc za energie, při jejichž vzniku je poškozováno životní prostředí. Zelenou v podobě "narovnání cen" tak mají dostat čisté zdroje.

Ekologická daň, kterou sněmovna schválila v rámci reformních změn vlády Mirka Topolánka, počítá se spotřební daní na elektřinu ve výši jednoho procenta a s daní na pevná fosilní paliva ve výši deseti procent. Obnovitelné zdroje a zemní plyn pro vytápění domácností, podobně jako elektřina pro pohon veřejné dopravy budou od 1. ledna naopak od spotřební daně osvobozeny.

Biomasa, například dřevěné pelety a brikety, zároveň přechází do snížené devítiprocentní sazby DPH. Další změnou, kterou přinese nový rok, je přimíchávání biosložky do benzinu. Do nafty biolíh výrobci přidávají už od září.

Zavedení ekologických daní považuje za jeden ze svých klíčových úspěchů v uplynulém roce ministerstvo životního prostředí v čele s vicepremiérem s šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem.

Znevýhodnění cen tepla a elektřiny z uhlí má pomoct snížit Česku množství emisí znečišťujících ovzduší podobně jako přimíchávání biosložky do motorových paliv, které by mělo předznamenat vyšší využívání alternativních energií v dopravě.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Podle statistik uplynulého roku ve zdraví škodlivém ovzduší žijí zhruba dvě třetiny obyvatel země. Vysoce škodlivé jsou především jemné prachové částice, které vznikají spalováním nafty a bezinu v autech a uhlí v domácích kotelnách.

Bursíkovo ministerstvo proto v létě připravilo národní program snižování emisí, který obsahuje sadu konkrétních termínovaných úkolů. Nyní úřad dokončuje vyhlášku o požadavcích na kvalitu paliv, která má do roku 2014 postupně vytlačit z trhu méně kvalitní uhlí s vysokými emisemi, a pracuje na velké novele zákona o ovzduší, která stanoví nově emisní limity pro malé spalovací zdroje.

Pomoc domácnostem s výměnou kotlů na uhlí za ekologičtější topení má nový dotační titul Státního fondu životního prostředí. Čistota ovzduší a klimatické změny, na kterých se podílí člověk produkcí oxidu uhličitého, se staly v roce 2007 klíčovými tématy na české politické scéně i ve světě.

Na potřebě snížit množství vypouštěného oxidu uhličitého se koncem roku shodla konference OSN na indonéském ostrově Bali. Česká republika jako člen EU snahy o zavedení opatření proti klimatickým změnám podporuje.

Na druhou stranu žalovala na podnět ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) v létě Evropskou komisi za to, že snížila státu množství emisí, které mohou v příštích letech vyprodukovat velcí znečišťovatelé.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Kritikou na adresu politiků a vědců, kteří varují před klimatickými změnami, nešetřil po celý rok prezident Václav Klaus. Zpochybňuje predikce Mezivládního klimatického panelu i to, nakolik je za zvyšování množství oxidu uhličitého odpovědný člověk. Diskusi o klimatických změnách několikrát označil za hysterickou.

S produkcí skleníkových plynů je spojena i otevírající se debata o budoucnosti české jaderné energetiky a možného rozšíření Temelína. Zastánci atomové energie argumentují tím, že může nahradit konvenční zdroje, které jsou největším producentem oxidu uhličitého v zemi. Podle zelených však ještě není zcela vyřešena otázka likvidace vyhořelého jaderného paliva a bezpečnosti atomových elektráren.

Dopady ekologické daně na domácnosti a zdroje vytápění

Další otázka se týká celkového výnosu. domácnostem, přímý výnos daně z nich (cca 1,15 mld. předpokládaného celkového výnosu (cca 4,3 mld. Kč). služeb, které se bez spotřeby energie rovněž neobejdou.

Jaké druhy vytápění nejvíce zatěžují životní prostředí? Mělo by být jasně ukázáno, co je více a co méně ekologické. Například, pokud topíte elektřinou, zaplatíte nejnižší daň, jelikož se přes 63 % elektřiny vyrábí z uhlí.

Individuální vytápění plynem v bytech či domovní plynové kotelny, plynové výtopny nebudou osvobozeny od ekologické daně z plynu. Na znečištění se podílí nejvíce, téměř 32 %, vytápění z uhlí. Problémem jsou i staré uhelné kotle, které se mění v domácí spalovny odpadu.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Budoucnost trhu s emisními povolenkami

Evropa se na rámci pravidel pro nový trh s povolenkami dohodla v roce 2023, ke spuštění obchodu s povolenkami má dojít k 1. lednu 2027, tedy už za rok a půl. Do poloviny roku měly členské státy evropskou směrnici začlenit do své legislativy. Česku se to povedlo jen s půlročním zpožděním.

Český premiér Petr Fiala přesto na konci roku 2024 oznámil záměr vyjednat odklad spuštění. „Budeme přesvědčovat naše kolegy v EU, aby se přidali k našemu návrhu odložit účinnost systému ETS 2 na rok 2028. Do té doby chceme zavést silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií,“ prohlásil loni v prosinci Fiala. Odklad podporuje také třeba Slovensko, Polsko nebo Maďarsko.

K odkladu ale může dojít samovolně: pokud budou v roce 2026 ceny energií mimořádně vysoké, aukce povolenek se o rok odloží.

Jinými slovy: pokud to nebude platit za rok a půl, bude to platit za dva a půl roku.

Jak se připravit na změny?

Zdá se, že jediná cesta, jak neplatit o moc víc, je snižovat spotřebu. Ostatně to je cílem každé uhlíkové daně. Takže, co se dá dělat konkrétně:

• Snižte spotřebu, zateplujte. Pokud to jde, zateplete dům, vyměňte okna a dveře.
• Změňte způsob vytápění. Ale ne bezhlavě. Pokuste se využít některou z dotací v rámci programů Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce.
• Zapomeňte na uhlí. Ministerstvo životního prostředí stejně loni zveřejnilo plán, že do deseti let má být s topením uhlím v Česku konec. K biči zákazů a povolenek ovšem nabízí i cukr v podobě dotací na výměnu kotlů na uhlí. Viz zmíněné dotační programy.
• Nečekejte, že vám pomůže fixace. Jestli vás teď napadlo, že si zafixujete cenu plynu na dva nebo tři roky, a tím na zdražení kvůli povolenkám vyzrajete - zapomeňte. Nevyzrajete.

Zrušení spotřební daně z tepla vyrobeného z bioplynu

Od 1. srpna 2025 přestane v České republice platit spotřební daň z tepla vyrobeného spalováním bioplynu v kogeneračních jednotkách. Novelu zákona č. 261/2007 Sb. přinesl Lex OZE III, který byl v červenci 2025 schválen v Parlamentu. Tímto krokem končí spor, který trval několik let a týkal se výkladu daňového osvobození pro biopaliva druhé generace.

Novela Lex OZE III nyní upřesňuje, že spalování bioplynu v kogeneračních jednotkách je od daně z minerálních olejů osvobozeno bez ohledu na to, zda se výsledná energie využívá jako elektřina nebo teplo. Zákon rovněž ruší evidenční a ohlašovací povinnosti, které dosud zatěžovaly provozovatele. Změna vstupuje v platnost 1. srpna 2025 a bude se vztahovat pouze na nová daňová období. Již probíhající správní a soudní řízení tím nebudou automaticky ukončena.

Zrušení daně přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti bioplynových zařízení, která čelí rostoucím provozním nákladům a regulacím v oblasti emisí. Podle CZ Biom i Asociace zemědělských bioplynových stanic může novela zvýšit zájem o rekonstrukce a rozšíření kogeneračních systémů.

Provozovatelé se již nebudou muset registrovat k dani z minerálních olejů, zpracovávat výpočty podílů pro elektřinu a teplo ani čelit periodickým daňovým kontrolám.

Očekává se, že odstranění daňové zátěže z tepla zlepší ekonomickou návratnost stávajících i plánovaných projektů. Podle Asociace zemědělských bioplynových stanic by to mohlo vést k modernizaci a rozšíření až desítek stávajících zařízení a rovněž stimulovat zájem o výstavbu nových kogeneračních jednotek, zejména v segmentech komunálních bioplynových stanic využívajících bioodpad.

Z dlouhodobého hlediska pak novela přispívá k plnění národních i evropských cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí skleníkových plynů. Podpora bioplynu posiluje energetickou soběstačnost a využívá lokální odpady, což je klíčové pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvoj cirkulární ekonomiky v České republice.

Postoje české společnosti ke klimatickým změnám

Tým sociologů pod vedením Dana Prokopa, Paulíny Tabery a Martina Buchtíka se pokusil na základě dat znovu promyslet, jak vypadá struktura české společnosti a jak vypadají socioekonomické vztahy uvnitř ní. Minimálně v postojích ke klimatu a environmentálním problémům žádné extrémní třídní štěpení není. Ve skutečnosti by se projekt mohl jmenovat spíš Pod jedním klimatem.

Dostali jsme se ke klimatu, protože je to téma, které se objevuje v různých podobách, promítá se do života lidí a česká politika se mu do velké míry vyhýbá. Zároveň má třídní aspekty v tom, že environmentální problémy i opatření klimatické politiky dopadají na jednotlivé třídy různým způsobem. Minimálně environmentální chování je tak zajímavé zkoumat skrze třídní typologii.

Zahraniční studie zkoumající uhlíkovou stopu někdy přicházejí na to, že pozitivně koreluje s ekonomickým kapitálem. Mezi stejně bohatými lidmi pak s vyšším vzděláním a lidskými kapitály uhlíková stopa klesá. U nás to ale neplatí. Spoustu věcí, u nichž v zahraniční existuje negativní korelace se vzděláním, v Česku ještě nevidíme.

Je potřeba ulevit chudším v příjmových daních a pomoci jim nahrazovat neekologické zdroje energie. A druhé zásadní zjištění spočívá v tom, že je důležitá především změna energetických zdrojů a systémů dopravy. V tom je mnohem větší potenciál než v redukci spotřeby.

Nečekali jsme ale, že budou mít nižší třídy v přepočtu na obyvatele o tolik vyšší zátěž přes energie v domácnostech. Je to dáno tím, že v domácnostech bydlí méně členů, bydlí v hůře zateplených větších domech či používají topení s vyšším emisním faktorem. To má samozřejmě velké důsledky pro návrhy ekologických daní, které by zdaněním neekologických zdrojů tepla a energie více zatížily nízkopříjmové domácnosti.

Když má například koalice Spolu v programu, že posílí ekologické daně, ale zároveň nepracuje se změnou daňového mixu, která by ulehčila nižším třídám, zůstanou ekologické daně v Česku neprůchodné… Aby to neskončilo žlutými vestami a delegitimizací boje proti klimatické změně!

Podle mě ty rozdíly nejsou zas tak výrazné. V rámci vyšších tříd, které jsou příjmově podobné, je skeptičtější zajištěná střední třída. Oproti nastupující kosmopolitní třídě má vyšší majetek a nižší měkké (sociální a kulturní) kapitály. A právě tyhle kapitály souvisí s vnímáním urgentnosti tématu klimatických změn, s jistotou, že jsou způsobeny člověkem, a podobně.

Téma klimatu u nás ještě tolik nepolarizuje. Na rozdíl od migrace, která je centrálním tématem, kolem něhož se točí celá řada postojů: důvěra k institucím a médiím, míra liberalismu a autoritářství, vnímání sociálního státu i globalizace. Takže ty naše třídy, které ve všech zmiňovaných tématech vysvětlují postoje lépe než klasická třídní dělení podle zaměstnaní, toho najednou v otázkách klimatu zase tolik nevysvětlují. Postoje se liší uvnitř tříd. A uvnitř tříd také platí, že lidé, kteří klimatickým změnám přisuzují důležitost, se chovají obezřetněji.

V roce 2017 mělo Česko podle vašeho výzkumu páté nejvyšší emise skleníkových plynů v Evropské unii a dvacáté na světě. Asi polovinu z nich tvoří emise z průmyslu a dalších oblastí. Je takový poměr běžný i jinde ve světě?

Z toho vyplývá, že co se emisí týče, ne vše mohou domácnosti ovlivnit. Z tohoto důvodu si řada lidí myslí, že nemá smysl kalkulačky vůbec dělat - že to je individualizace problému, který je celospolečenský a systémový…

Lidé, kteří se snaží o nějakou změnu svého chování, v našem výzkumu více podporují proklimatická politická opatření. Člověk začne u sebe, ale postupně si uvědomuje, že spoustu věcí sám nemůže ovlivnit, a vytváří tlak na celospolečenskou změnu.

Je tu souvislost mezi postoji beroucími klimatickou krizi vážně a snížením uhlíkové stopy, a to asi o tunu oxidu uhličitého na osobu a rok oproti těm, kteří změnu klimatu odmítají.

Tabulka: O kolik zdraží energie při různé ceně povolenek

Podle kalkulačky faktaoklimatu.cz, 1 euro = 25 Kč

tags: #ekologická #daň #na #tepelné #zdroje #v

Oblíbené příspěvky:

• Jak často se sváží tříděný odpad?
• Sledování klimatu pomocí Schumannovy rezonance
• Mapy znečištění
• Komunální odpad v ČR
• Přírodní krásy Ostrůvku