Maličké středoevropské Slovinsko si sice neuzmulo nijak velké státní území, geografická poloha mu ovšem nadělila o to rozmanitější krajinu. Na jihozápadě má přístup ke Středozemnímu moři, podstatnou část severních hranic pokrývají Alpy, východ při hranicích s Maďarskem a Chorvatskem je zase takřka rovný.
Dovolená ve Slovinsku se stává rok od roku oblíbenější a není tedy divu, že se začínají navštěvovat i méně známá místa. Jistě každý zná typický obraz pohádkového jezera s malebným kostelíkem na jezeře Bled, které je všeobecně považováno za symbol Slovinska. Nebo místy až smaragdově či tyrkysově zbarvenou řeku Soču a podobně čarokrásné jezera Bohinj pod lyžařským střediskem Vogel a Jasna u města Kranjska Gora.
Jedna z nejkrásnějších tras ve Slovinsku, která vás provede těmi nejlepšími místy solčavského regionu, je Solčavská panoramatická cesta. Solčavská panoramatická cesta je název silnice, která se nachází u hranic s Rakouskem ve svazích nad Logarskou dolinou a Solčavou. Vede nádhernou harmonickou přírodou s jedním dechberoucím výhledem za druhým.
Začátek stezky je ve vesnici Solčava, poté vás zavede do malé osady Sveti Duh a končí u odbočky do Logarské doliny. Cesta má 20 zastávek, kterými vás provede pastýř Krištof a ukáže vám zajímavá a tajemná místa regionu.
Délka Solčavské panoramatické cesty je 37 km, můžete ji projet na kole, motorce, autem či kratší úseky projít pěšky. Stezka propojuje velkou část regionu - Logarskou dolinu, Robanov kot, Matkov kot a Podolševo. Silnice je navíc lemována několika turistickými farmami, kde můžete ochutnat různé domácí speciality z mléka a sušeného masa a užít si tak místní pohostinnost. Většina z těchto farem nabízí také možnost ubytování.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Že vám nepřijde slovinská gastronomie nijak odlišná od té naší, natož nějak lákavá? Slovinci si zakládají na čerstvosti a lokálních surovinách, pokrmy ochucují čerstvými bylinkami, ze kterých vyrábí i různé nápoje. V centrální části Slovinska se v kopcovité krajině pasou stáda téměř veškerého druhu skotu, který je významný pro slovinskou gastronomii. Z výborného kravského mléka se vyrábí spoustu druhů sýrů a másla.
Další tradiční surovinou jsou houby, ze kterých místní vyrábí polévku: „gubova juha“. Ta je často servírovaná ve vydlabaném bochníku chleba. Kromě vína se zde daří i ovoci, především třešním, které jsou i ve znaku regionu.
Vyhlášenou rybí farmou je farma rodiny Fonda, kde můžete ochutnat pokrmy ze syrového i tepelně upraveného mořského okouna. Pokud si chcete dovézt suvenýr z této oblasti, doporučujeme panenský olivový olej z jedné z místních lisoven oliv.
Od místních obyvatel se často doslechnete přirovnání, že region Karst je pro Slovinsko tím, čím je Toskánsko pro Itálii. Při mé poslední návštěvě, této donedávna neprávem opomíjené země, jsem měla možnost napřímo ochutnat rozdíl mezi Vipava Valley a Karstem. Musím být upřímná, za návštěvu stojí oba regiony a těžko bych si mezi nima vybírala, kdybych vám měla doporučit jen jeden z nich.
Dovolená ve Slovinsku by nebyla kompletní bez návštěvy některé, či několika, z tamních jeskyní. Jakmile na jihovýchodě od tradičního krasu, kousek od města Divača, navštívíte Škocjanské jeskyně, rázem pochopíte, proč jsou ve světě považované za tak výjimečné a proč jsem pro první tip na výlet v regionu Karst zvolila právě je.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Jeskyně, které jsou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsané již od roku 1986, nejsou jen největším podzemním kaňonem na světě. Jeskynní park je pro návštěvníky dobře rozpoznatelný hned z několika důvodů. Jeskynní park byl vytvořen řekou Reka, která má nad povrchem délku pouhých 50 kilometrů, než se ztratí pod povrchem v rámci jeskynního komplexu a znovu se objevuje až poblíž Terstského zálivu.
Nejznámější částí Škocjanských jeskyní je neobyčejně rozměrná rokle, přes kterou vede i jedna z hlavních tras prohlídek. Přiznávám, že prvotní zážitek z prohlídky této rokle, kterou protéká a hučí řeka Reka, je zcela nepopsatelný a doporučuji ho navštívit všem dovolenkářům.
Z mnoha archeologických průzkumů bylo zjištěno, že tento podzemní svět lákal lid již od pradávna. V rámci zachování tohoto přírodního bohatsví, těší se Škocjanské jeskyně maximální možné ochraně. V jeskyních je zakázáno fotit a dbejte při své návštěvě pokynů průvodce, co se v jeskyních smí či nesmí. V každém případě se kochejte a nechte si na mnoha místech uvnitř rokle vzít dech. Hlavní turistická trasa se provádí v měsících červen - říjen, vždy každou hodinu od 10. do 17.
Jezdecký park, hřebčín Lipica, i celý chov Lipicánských koní, jsou proslulým fenoménem po celém světě. Počátky jednoho z nejstarších hřebčínů sahají až do doby, kdy nad velkou částí Evropy vládli Habsburkové a chov koní znamenal pro vládce strategickou výhodu. Vzhledem k jejich zálibě ve španělských koních, rozhodli se zřídit chov v obci Lipica v regionu Karst, který jim z celé monarchie nejvíce připomínal svým podnebím a půdou venkov Španělska. Oficiální založení se datuje od roku 1580, kdy bylo prvních několik chovných koní převezeno ze Španělska. Od té doby se zde, i přes mnohé bouřlivé časy, daří tyto bílé koně chovat již více než 400 let.
Na výlet za Lipicány si vyhraďte minimálně jedno celé dopoledne či odpoledne. Celý park je rozsáhlým areálem a během dne se zde nabízí i mnoho představení. Vaše dovolená ve Slovinsku bude i díky zážitkům z hřebčína Lipica nezapomenutelná.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Město Sežana je domovem mnoha zajímavostí, za kterými se sem můžete při vaší cestě po Slovinsku vypravit. Je kulturním, ekonomickým, vzdělávacím a transportním centrem regionu Karst. Díky své poloze můžete město zařadit do svého itineráře jak při cestě do Vipava Valley, tak i při výletech na pobřeží či k jeskyním.
Hlavním lákadlem je především botanická zahrada, kterou naleznete v samém centru města. Vila se zahradou se dědila několik generací. V současné době zde můžete v zahradě o velikosti jednoho hektaru obdivovat kolem 170 druhů rostlin. Skleník, který je hlavní dominantou zahrady byl úchvatným útočištěm pro uspořádání takové akce. Za návštěvu však stojí, nejen při nepřízni počasí, i tamní muzeum a milovníci vína by se měli rozjet do okolí a navštívit oblíbená vinařství.
Zajímáte se o filmy? Pak by vašemu povědomí neměla uniknout návštěva farmy Škratelj, jež je považovaná za nejstarší dochovanou v regionu Karst. Asi vás překvapí, že právě tato monumentální památka dochované venkovské architektury je domovem pro herecké muzeum, ale právě historické charisma této farmy pocházející ze 17. století dodává muzeu na zajímavosti. Mezi stálé expozice muzea patří například část věnovaná slovinské filmové hvězdě známé pod jménem Ita Rina, známé například z filmu Erotikon, melodramatu z roku 1929.
Tento sedmipodlažní památník byl postaven vlasteneckou organizací TIGR na počest všem, kteří na tomto území bojovali a ztratili své životy. Doslovně přeložený název je: Pomník obránců slovinské půdy a můžete ho navštívit na Cerju, v občině Miren-Kostanjevica. Je hlavním lákadlem této oblasti a pokud budete vědět, že vás následující den čeká jasné počasí, určitě si návštěvu tohoto pomníku a zároveň vyhlídkové věže na vrcholu mírové stezky, nenechte ujít. Příjemnou odměnou vám bude dechberoucí výhled z proskleného vrcholu pomníku do krajiny Vipavského údolí. Mj. se ze stálé expozice dozvíte spoustu informací z různých období slovinské historie. Stezky míru kolem vrchu Cerje čítají kolem 20 kilometrů a jsou obzvlášť populární mezi cyklisty. Trasa je ideální pro trekingová a horská kola. Chybu však neuděláte, pokud se na sem vypravíte i pěším výletem.
Kostel sv. Martina není na první pohled nikterak odlišný od ostatních malebných kostelíků v okolí. Již z dálky vás však bude lákat k návštěvě, na vrchu obce Slivje. Cestou budete míjet sochu sv. Floriána a po pár set metrech dojdete před kostel, postavený v románském stylu v roce 1697. Až z interiéru kostela, který v letech 1941- 1944 rekonstruoval malíř a architekt Tone Kralj, zjistíte, v čem tkví jeho jedinečnost. Fresky, na kterých jsou vyobrazené negativní postavy z Bible mají odvážně znázorňovat fašisty během 2. světové války.
Jen pár minut cesty od kostela sv. Martina se vypravte na prohlídku jeskyně Dimnice. Oproti ostatním jeskyním v regionu Karst jde o poměrně mladou jeskyni, kterou lze navštívit. Na své prozkoumání čekala až do počátku 20. století, kdy ji roku 1904 poprvé prozkoumával v rámci výzkumu pitné vody pozdější manažer jeskyně Postojna, A. R. Penck.
Téměř až se 170 producenty, vyrábějícími ty nejlahodnější delikatesy regionu Karst ve Slovinsku, je možné se seznámit v rámci tamní vinné stezky. Provede vás regionem podél rozléhlé vápencové náhorní plošiny, kde se daří pěstování vína, jež můžete v každém místním vinařství ochutnat pod názvem Teran. Pokud se do Slovinka a regionu Karst vypravíte v srpnu, nezapomeňte navštívit festival ve znamení vína Teran a místního delikátního prosciutta v Dutovlje, či květnové slavnosti vína Teran ve městě Tomaj.
Pokud zavítáte do oblasti Brkini, zjistíte, že se od tradičního Karstu zcela odlišuje. Tato ovocem a produkty z nich překypující část Slovinska vás okouzlí i svými tajemnými karnevalovými kostými `škoromati`. Zimního festivalu, během kterého tyto masky a tamní atmosféru můžete zažít, jsem se prozatím neúčastnila, ale zato jsem měla možnost ochutnat řadu produktů pocházejících z místních ovocných sadů. Pokud vyhledáváte místa, která jsou stranou od turisty okupovaných destinací, pak právě tahle lokalita je tou pravou pro vaši aktivně relaxační dovolenou v přírodě. Cesta se bude klikatit kolem malebných vesnic s malými kostelíky. Část vás zavede i do zalesněné části Čičarija. A až potkáte některou z místních farem, která bude mít svá vrata otevřená, nezapomeňte si pochutnat na místních ovocných delikatesách. Tradiční jsou švestkové ovocné knedlíky z bramborového těsta. Pokud navíc uvidíte nápis `Slivovec`, buďte si jistí, že se jedná o námi známou slivovici. Vždyť právě švestkami a jablky je tato oblast proslavena. Kromě ovocnářů můžete navštívit a ochutnat i originální Gin Brin - www.ginBRIN.com. Vydejte se na ovocnou cestu, v rámci které potkáte a budete moct ochutnat ovoce či produkty z nich od přiblížně 120 tamních pěstitelů.
Jedna z nejstarších místních osad, vesnice Štanjel, se vám nabízí k návštěvě na cestě mezi pobřežím a mnou výše zmiňovaným údolím Vipava. Spousta turistů o této perle slovinského regionu Karst ještě neví, a proto si dané místo můžete vychutnat, především během dopoledne, téměř sami pro sebe. Na oběd či na večeři se nezapomeňte zastavit do mnou oblíbené restaurace BISTRO GRAD ŠTANJEL, jež nabízí jednoduchá tradiční jídla připravovaná z kvalitních surovin místních pěstitelů.
Slovinsko má jednu velkou výhodu a ta tkví v tom, že ať ho navštívíte v kteroukoliv roční dobu, vždy vám má co hodnotného a zajímavého nabídnout. Já se do něj zamilovala již kdysi dávno, v roce 2015 a od té doby se sem vracím i několikrát do roka. Vydejte se do Slovinska a zlepšete své zdraví v prvotřídních lázeňských centrech a wellness resortech.
Na rozdíl od jiných zdravotnických zařízení je léčba ve slovinských přírodních léčebných lázních vždy spojena s využíváním přírodních terapeutických faktorů. Patří sem nejen termální, teplá minerální a minerální pitná voda, ale také klimatické faktory ve vhodných nadmořských výškách, rašelina, mořská voda a sůl, solné bahno, aerosoly pro inhalaci, bahno s léčivými vlastnostmi a další minerální přírodní materiály. Každý terapeutický faktor byl důkladně prostudován a mají prokázané účinky.
Naše loňská dovolená ve Slovinsku byla asi ze všech nejvydařenější. Stihli jsme totiž projet všechny ty covidové semafory a užili si hory bez turistů. Zažili jsme hory tak, jak naposledy v Srbsku a Černé hoře, opuštěné, kouzelné, dokonalé. Místních mi sice bylo trochu líto, zavřené hotely, prázdné restaurace, nevytížené lanovky. Pro nás ale samé benefity. Klid, čisto, pohostinno. Ještě pro info - jezdíme konec června.
Vyrážíme už koncem června, to je nesporná výhoda školkových dětí. Vstáváme ve čtyři v noci, abychom už před půl pátou seděli ve sbaleném autě a uháněli směr Mikulov - Vídeň - Graz - Klagenfurt - Slovinsko. Poprvé pohoří Karavanky. Už samotný název mi přijde kouzelný. Vápencové pohoří Karavanky je přirozenou hranicí mezi Rakouskem a Slovinskem a zároveň nejdelším slovinským pohořím. My tady ještě nebyli, vždycky jsme putovali víc na západě. Karavanky mají nespornou výhodu v tom, že sem jezdí míň turistů. A to jsme chtěli.
tags: #ekologická #farma #Slovinsko #zkušenosti