Mladá ekologická aktivistka Greta Thunberg rozděluje celý svět. Jedni jí fandí, jiní ji zatracují. Bezpochyby se však stala tou nejvýraznější. V roce 2019 se podařilo švédské mladičké aktivistce neuvěřitelné. Pozornost spokojeně přežvykujících politiků i zcela neinformované veřejnosti se díky jejím aktivitám obrátila ke katastrofálnímu stavu, do kterého lidská civilizace přivedla naši planetu.
Greta Thunberg je osobou, která dostala klíčový problém civilizace - destrukci planety, jejích zdrojů a klimatického systému - na první stránky novin a do oficiální politiky všech jen trochu bohatších zemí. Ale až do momentu na**aného projevu copaté studenty v OSN to zajímalo jen pár vědců. Přestože první článek o ohrožení klimatu kvůli CO2 v mém archivu vyšel v roce 1912, my dalších sto let planetu ničili, a teď se divíme.
Počátky aktivismu a školní stávky
Greta Thunberg na sebe poprvé upoutala pozornost, když během srpna 2018 začala aktivně upozorňovat na problémy spojené s globálním oteplováním. Místo toho, aby vyrazila do školy jako její vrstevníci, vydala se před švédský parlament ve Stockholmu s cedulí, která hlásala „Skolstrejk för klimatet“ neboli „Školní stávka pro klima“.
Tím Greta inspirovala i další studenty, kteří začali místo vyučování protestovat v ulicích pravidelně. Poměrně v hojném počtu se jich účastní také čeští středoškoláci, kteří požadují aby se klimatická krize začala vnímat jako skutečná krize. „Jsme skupina českých středoškoláků a středoškolaček a na naší budoucnosti nám záleží více, než na našem vzdělání.
Sama Greta své následovníky podporuje tím, že se některých demonstrací aktivně účastní, vystupuje na veřejnosti a snaží se burcovat další studenty prostřednictvím sociálních sítí. Zúčastnila se třeba demonstrace Rise for Climate (Povstaňte pro klima) před Evropským parlamentem v Bruselu.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
Studentské stávky za klima
Po 251 týdnech končí Greta Thunberg se svými středoškolskými stávkami za klima. Švédská aktivistka po skoro pěti letech od začátku pravidelného pátečního protestování odmaturovala. Za tu dobu stihla ovlivnit miliony dalších středoškoláků ve více než 180 zemích světa.
V pátek 15. března se studenti scházeli, aby ukázali svůj nesouhlas s dosavadním řešením klimatické krize. Od první české stávky uběhly už více než čtyři roky a od té doby nabral studentský ekoaktivismus po celém světě úplně nových rozměrů. Určitá rebelie byla především pro mladé asi vždy něčím lákavým a s nárůstem studentských stávek za klima se i zájem o environmentální témata stal součástí jejich kultury.
Chtěli jsme, aby nás ostatní brali opravdu vážně, a proto bylo nutné znát fakta a taky je umět použít v debatách. Volný čas jsme tak začali trávit u dokumentů, článků, grafů a procházením mezinárodních smluv o energetice a zelené politice. Objevili jsme sílu občanského shromažďování a sdružování.
Cesta do Ameriky a kontroverze
Pozornost široké veřejnosti a médií však nejvíce upoutala svou cestou do Ameriky ve dnech 14. až 28. srpna 2019. Když totiž Greta měla v průběhu září za velkou louží několikrát vystoupit, mimo jiné třeba před výborem pro klimatickou krizi Sněmovny reprezentantů USA či na Youth Climate Summit v budově OSN v New Yorku, snažila se najít způsob, jak se americký kontinent dopravit jinak než letecky.
Celá cesta však vzbudila spoustu otázek. Veřejnost zajímalo, zda je plavba opravdu bezuhlíková, někteří upozorňovali na to, že mnohem více oxidu uhličitého by Greta ušetřila, kdyby jela běžnou linkovou lodí, jiným zase ležel v žaludku dieselový motor, kterým byla plachetnice vybavena. Podle těch však loď byla vyrobena z recyklovaných materiálů a pro získání energie během plavby byly využity jen solární energie a vodní turbíny. Dieselový motor je pak povinnou výbavou, která by dle předpisů rozhodně neměla chybět. Pro tuto cestu však prý byl na přání Grety zapečetěn.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
I přesto všechno však Gretina cesta určině nebyla promyšlena do posledního detailu. Do USA posléze totiž museli přiletět dva lidé, kteří plachetnici vyzvedli a odvezli zpět.
Kritika a kontroverzní vystupování
Ještě větší detaby než Gretina cesta do Ameriky však rozpoutalo přímo její vystupování. Nejvíce šokovala na klimatickém summitu v New Yorku, kde zkritizovala státníky a prohlásila, že jí vzali dětství a sny. „Tohle je celé špatně. Neměla bych tu být. Měla bych být ve škole na druhé straně oceánu. Přesto ale od nás mladých žádáte naději.
Svou aktivitou však Greta neinspiruje jen studenty. Obdiv jí vyjadřují i známí politikové, setkala se s papežem a časopis Time jí v květnu věnoval titulní stranu a rozsáhlý text, ve kterém ji označil za jednoho z příští generace vůdců. Na druhou stranu se však najde i spousta odpůrců mladé školačky, kteří tvrdí, že Greta je jen loutkou, narážejí na její Aspergerův syndrom a její projevy označují za fanatické a šílené. Některé hlasy dokonce hovoří o „zelené diktatuře“.
Greta Thunberg se vůbec netají tím, že má Aspergerův syndrom. Její rodiče dokonce napsali knihu Scény od srdce, ve které se snažili svět podrobně seznámit s problémy, kterými školačka trpí, přičemž nezapomněli zmínit ani to, že se hroutí ze strachu z klimatických změn. Aspergerův syndrom je určitý druh autismu, konkrétně velmi zjednodušeně řečeno sociální dyslexie. Jde o handicap ve schopnosti porozumět určitým sociálním situacím a pravidlům sociální komunikace. S tím se pojí problémy se skrýváním emocí a neschopnost s nimi nakládat. I to je jeden z důvodů, proč jsou Gretiny projevy tak emotivní.
Ředitelka národního ústavu pro autismus, Kateřina Thorová, se například v rozhovoru pro magazín DNES vyjádřila, že zpochybňovat něčí duševní zdraví na základě diagnózy Aspergerova syndromu může jen někdo, kdo věci vůbec nerozumí.[1] Předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie ČR a soudní znalec Jaroslav Matýs naopak v rozhovoru pro info.cz prohlásil, že „Oni (autisté) nerozpoznají, co je dobro a co je zlo.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Další velké diskuze se pak vedou kolem Gretina názoru na jadernou energetiku. Jde podle ní jen o ztrátu času a snížení emisí je to, na co bychom se měli zaměřit více. Dále se vyjádřila, že démonizace jaderné energie při hledání cesty vpřed vůbec ničemu neprospěje. Reakce německých zelených aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat a Greta byla obviněna z jaderného lobbismu.
I když to na první pohled vypadá, že rodiče Grety jí dávají v jejím jednání plnou podporu a jsou jí oporou, ve skutečnosti je dost možné, že nejednají úplně v Gretině zájmu. Ve své knize zveřejnili o dceři citlivé údaje, dali ji všanc a pomohli vytvořit PR strategii postavenou na jejím věku a výjimečnosti. Tím si vysloužili kritiku nejen mnoha běžných lidí, ale také odborníků.
To však není to jediné, co veřejnosti vadí. Problémem jsou také extrémní názory jejích rodičů, hlavně tedy otce. Ten se například nechal slyšet, že elektromobily nejsou řešením klimatické změny a že lidé by v soukromých autech vůbec jezdit neměli. Zda se tímto pravidlem řídí i on sám, jakožto výkonný ředitel dvou velkých společností, které sídlí v nejluxusnější čtvrti Stockholmu, už ale nezmínil.
Kritikům také vadí, že Gretě rodiče bez mrknutí oka schvalují záškoláctví, ke kterému ještě navíc vybízí i další školáky. Kritikům mladé aktivistky vadí také to, že nedává správný příklad. Mladé lidi podněcuje hlavně ke stávkám, pozitivní činy, které by studenti mohli kopírovat, už však chybí. Greta je tak často srovnávána s jinými aktivistkami, které se nebojí přiložit ruku k dílu, a samy se ve velmi mladém věku pouštějí do úklidu plastů a osvěty svých vrstevníků.
Reakce v Česku a postoje
Reakce Čechů na Gretu jsou velmi rozpolcené. Její názory se však u nás často setkávají s nepochopením. Podle environmentálního psychologa Jana Krajhanzla to může být dáno tím, že velkou roli při formování veřejného mínění sehrává i prezident. Poslední dva čeští prezidenti však byli environmentálně dost skepticky naladěni, což se mohlo promítnout i do názorů české společnosti.
Nové směry aktivismu
Přestože za uplynulé roky ovlivnila miliony mladých lidí a vyburcovala je k jejich odhodlání zastavit prohlubující se klimatické krizi, boj za zelenější svět ještě zdaleka není u konce, naopak teprve začíná. Stále více a více z nás si uvědomuje nutnost odchodu od spalování fosilních paliv a znečišťování planety nadměrnou konzumací.
Soud ve švédském Malmö v pondělí udělil pokutu švédské klimatické aktivistce Gretě Thunbergové za to, že minulý měsíc během blokády ropného terminálu neuposlechla příkaz policie, aby místo opustila. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská média. Thunbergová uvedla, že se cítí nevinná. Prokuratura ji obvinila za to, že odmítla uposlechnout policejní příkaz k opuštění místa. Thunbergová přiznala, že se protestu zúčastnila a že neuposlechla policejní příkaz.
Dne 4. listopadu Greta vydala knihu „The Climate Book“. Kniha má více než sto kapitolek, kde experti popisují klimatickou krizi. Například Katharine Hayhoeová nebo Michael Mann. Greta na křtu sdělila: „Aby pár vyvolených maximalizovalo svůj krátkodobý zisk, využívá systém založený na rasismu a despotismu lidí i planety.
Osobní postoje a názory Grety Thunberg
V osmi letech poprvé slyšela o změně klimatu. V 16 letech je asi nejznámější aktivistkou za ochranu klimatu na světě. Na světových konferencích se setkává se světovými lídry a rockovými hvězdami. Její věk hraje podstatnou roli v jejím poselství. Je totiž zástupkyní generace, jejíž budoucnost dnes tvoříme. A nevykládejte jí o naději a pozitivním přístupu - to ji velmi pravděpodobně neumlčí.
„Když mi bylo 11, onemocněla jsem. Upadla jsem do deprese, přestala jsem mluvit a jíst. Za dva měsíce jsem zhubla asi o 10 kg. Později mi byl diagnostikován Aspergerův syndrom, OCD a selektivní němota. To v podstatě znamená, že mluvím jen tehdy, když je to nezbytné. S myšlenkou, že nemá smysl se ve škole připravovat na budoucnost, která možná nepřijde, přestala 20. srpna 2018 chodit do školy. Zahájila první školní stávku pro klima.
„Jaký má smysl učit se ve škole fakta, když ani ty nejlepší vědecké poznatky neznamenají vůbec nic pro naše politiky a pro společnost?“ ptala se, zatímco ve Švédsku doznívaly ničivé lesní požáry. Namísto školní docházky se stockholmská rodačka postavila před budovu švédského parlamentu se sloganem „Školní stávka pro klima“. Takto trávila školní hodiny až do švédských všeobecných voleb 9. září 2018.
Jejím klíčovým postojem je, že politici dělají pro ochranu klimatu příliš málo. Zástupci veřejnost a veřejnost sama - my všichni, fungujeme nezodpovědně, zejména vůči mladým lidem, když ignorujeme naléhavost poznatků o probíhající změně klimatu a jejích důsledcích. Síla, která spočívá v jejím poselství, je především v tom, že zastupuje právě tu generaci, o jejíž budoucnosti dnes rozhodujeme. Greta Thunbergová nechce slyšet o naději a inovativních řešeních. Chce, aby politici uznali, že nastává krize, že nám hoří dům. Podle toho je potřeba jednat. A chce, aby politici cítili paniku.
Greta Thunbergová dnes patří k nejvýraznějším aktivistům pro ochranu klimatu. A k jedněm z mála, komu se dostává pozornosti médií, veřejnosti a politické reprezentace. V prosinci 2018 vystoupila na plenárním zasedání světové konference o klimatu COP24 v Katovicích. Následující měsíc, 23. ledna 2019, dorazila na Světové ekonomické fórum do Davosu. Na rozdíl od většiny delegátů, kteří přicestovali letadlem, přijela ze Stockholmu vlakem. Cesta jí trvala 32 hodin. Jejímu příjezdu do Davosu věnovala světová média větší pozornost než většině politiků. Následující den pronesla k bankéřům, investorům, politikům a dalším delegátům mimo jiné tato slova: „Někteří lidé říkají, že klimatická krize je něco, co jsme způsobili všichni. To ale není pravda. Pokud jsme totiž vinni všichni, tak nemůže vinit nikoho. Ale někdo za to zodpovědný je. Někteří lidé, některé společnosti, a zejména někteří politici věděli přesně, jaké hodnoty obětovávají, když nadále vydělávají obrovská množství peněz.
Školní stávka a mezinárodní dopad
Stávka, kterou Greta Thunbergová zahájila, získala celosvětovou pozornost a rozšířila se postupně do dalších zemí, například do Austrálie, Belgie, Dánska, Finska, Kanady, Německa, Nizozemska, Rakouska, Spojených států či Švýcarska. V prosinci 2018 se stávky účastnilo cca 20 000 studentů ve více než 270 městech na světě. V České republice navázal na školní stávku pro klima projekt ProPlanetu.cz, který uspořádal první happening pro klima 11. ledna 2019, a to v Praze, Brně, Liberci a Českých Budějovicích.
Jádro názorů Grety Thunberg: Tmavozelený enviromentalismus
Jádrem Gretina názoru je to, čemu se říká tmavozelený enviromentalismus. Ti, kteří uznávají oteplování planety i teorii, že k němu dochází hlavně prostřednictvím lidských aktivit, se dělí na dva tábory. „Tmavozelení“ zastávají názor, že jediným řešením je okamžité a bezpodmínečné ukončení všech aktivit, které znečišťují životní prostředí nebo oteplují planetu. „Světlezelení“ to nepovažují za realistické a jsou přesvědčení, že moderní technologie nejsou samy o sobě problém, ale tvoří naopak řešení, jak ekologickou katastrofu zmírňovat a hlavně napravovat její následky.
Greta v této souvislosti mluví o „záchranné brzdě“, čímž se hlásí jednoznačně do tmavozeleného tábora prosazujícího jakési zastavení moderního světa. Jak říká Greta, „fosilní paliva máme nechat pod zemí a zaměřit se na spravedlnost“. V praxi podle ní musíme ukončit využívání všeho uhlí či ropy. Vše se totiž měří uhlíkovou stopou, která snižuje aktuální stav tzv. klimatického rozpočtu - množství zplodin, které ještě můžeme vypustit, než nastane definitivní bod zlomu. Greta jde příkladem: nelétá letadlem, doma má její rodina elektromobil a samotná Greta je samozřejmě vegetariánka.
Posledních 12 let
Švédská studentka totiž souhlasí s jedním ze závěrů Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), což je skupina vědců ustavená dvěma agenturami OSN. Jeden jejich v antiklimatických kruzích často citovaný závěr totiž tvrdí, že nám už zbývá jen dvanáct let, abychom ještě byli schopní dostat oteplování planety pod kontrolu. Když nezasáhneme nyní, nebude pak už cesty zpět.
Právě tato teorie podobná mnohým, které často v minulosti kalkulovaly s určitou variantou „konce světa“, je hlavním argumentem, proč není čas na dosud zavedené postupy. Proto školáci nemusí chodit do školy a mají raději demonstrovat, aby otevřeli oči politikům. Proto je přípustná v boji proti klimatické krizi téměř jakákoli verze občanské neposlušnosti.
Greta proto v zásadě volá po revolučním řešení. Argumentuje totiž stejně jako například britská radikální organizace Extenction rebellion (česky Rebelie proti vymření) a řada dalších klimatických aktivistů. Říká, že když není schopný klimatickou katastrofu odvrátit náš současný systém, musíme ho změnit. Z jejích projevů není úplně jasné, zda se jedná o politický systém v jednotlivých zemích, nebo o proměnu mezinárodního systému - tedy způsobu, jak funguje celosvětové společenství států.
Světová vláda
V očích Gretiných příznivců by právě nějaká taková vláda mohla prosadit jejich idolem často citovaný princip „klimatické spravedlnosti“, který mimo jiné znamená, že zejména Evropa a další části západní civilizace musí jít v boji s klimatickými změnami příkladem a vzdát se fosilních paliv, protože právě Západ/Sever nese největší historickou vinu na zamoření planety.
Nejen civilizační Západ a geografický Sever je ovšem podle Grety vinen současným stavem. Švédská aktivistka totiž často mluví také o tom, že odpovědné jsou bohaté elity, které zamořily svými aktivitami globální životní prostředí. Změna systému podle Grety by proto obsahovala i revizi demokratického kapitalismu, který stojí na principu volného trhu a zisku.
Obecně ale platí, že Gretiny názory nejsou příliš podrobné a mohou mít řadu interpretací a možností, jak by se zaváděly konkrétně do praxe. V jejích projevech se to totiž hemží hlavně různými slogany.
Odmítnutí ocenění a kritika severských zemí
Greta Thunbergová (16), mladá švédská aktivistka za ochranu klimatu, odmítla v úterý přijmout ekologickou cenu, kterou uděluje Severská rada. Své rozhodnutí Thunbergová zdůvodnila tím, že ekologické hnutí nepotřebuje další ocenění, ale to, aby mocní lidé po celém světě začali naslouchat vědcům. S odmítnutím přišla i o v přepočtu více než milion korun.
Šestnáctiletá Thunbergová začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Thunbergová vede v současné době ekologickou kampaň v americkém státě Kalifornie. Sama Thunbergová na instagramu uvedla, že je návrhem poctěna, zároveň ale kritizovala severské země, že nejsou schopny dostát své skvělé pověsti při řešení klimatických otázek. „Krásných slov je spousta.
tags: #ekologicka #greta #kritika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]