Ekologická katastrofa Kyjov-Boršov: Historie a dopad

21.03.2026

Dodnes kolují po Kyjově různé fámy o tom, co všechno tehdy ve skladu chemikálií hořelo a jaké zdravotní komplikace z toho měli ti, co v místě zasahovali. O pracovní neděli 3. března 1988 vypukl v cihelně v Boršově požár.

Ve 2 hodiny po půlnoci 4. března 1988 se v Kyjově-Boršově rozhořel sklad ochranné látky pro potřeby zemědělských závodů. Sklad patřil Zemědělskému zásobování a nákupu, k.p. Brno, odštěpný závod Hodonín. Požár se podařilo hasičům z Hodonína uhasit, ale za necelou půlhodinu plameny vyšlehly znova.

Hořící chemikálie začaly tvořit mrak hustého čpavého dýmu, který se mísil s mlhou a šířil se údolím říčky Kyjovky směrem na Boršov a dál na město. Do akce se zapojili hasiči z celého města, CO Jihomoravského kraje, štábu CO ČSR a ČSLA. Na pomoc přijely jednotky z Břeclavi, Uherského Hradiště, Vyškova, Kroměříže a Brna.

Ráno mrak dýmu a mlhy dosáhl ulic města. Část dětí byla převezena do okolních obcí, ale od další evakuace upuštěno. Informace o události nebyly ihned zveřejněna. Mnoho občanů se o požáru dozvědělo až z televize nebo rozhlasu. Obsáhlou zprávu přinesly okresní noviny Slovácko ze 13. března 1988 a vzpomínkový březnový Zpravodaj MěstNV Kyjov. Podrobnou zprávu uvedl březnový Zpravodaj MěstNV Kyjov. V roce 1988 bylo o události psáno v příloze Mladé fronty.

„Když jsme jeli pro vodu, sklopil jsem si reflektor auta doleva a dolů. Ani v hořícím skladu nebyla situace jednoduchá. V prvních hodinách vůbec hasiči nevěděli, co hoří. Kopky chemikálií se navíc neustále znovu a znovu rozhořívaly. Boršovský požár podle něj byl milníkem v ochraně proti hořícím chemikáliím. Do té doby se požární směrnice touto možností zabývaly minimálně.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

„Tehdy jsme moc nevěděli, jak se chránit. I když v dalších letech se neprokázala souvislost vážných zdravotních komplikací některých lidí s požárem, lidé si stále myslí své. Nejvíce diskutovanými jsou v této souvislosti tehdejší okresní hygienik, který se v místě pohyboval , a velitel zásahu. Oba v devadesátých letech zemřeli po vážných nemocech.

„Na interních ambulancích bylo ošetřeno téměř šest set lidí. Ještě tři týdny po požáru leželo v nemocnici téměř čtyřicet přímých účastníků hašení. Kromě hasičů vykazovaly testy špatnou funkci jater ještě u třech desítek obyvatel Boršova,“ napsali do závěrečné zprávy lékaři Stanislav Svoboda a Petr Němec.

Další historické povodně a katastrofy

Kromě požáru v Boršově zasáhly region i další katastrofy, včetně povodní a důlních neštěstí.

Povodně v minulosti

1938: Velká voda na Moravě v srpnu, kdy řeka Svratka strhla most u Kníničské přehrady a rozlilo se i Labe.
1940: Zimní povodeň, kdy náhlé oteplení způsobilo tání ledů na Vltavě a Labi.
1997: Rozsáhlé povodně na severu Moravy a ve Slezsku, které si vyžádaly 49 životů.
2002: Největší povodeň v novodobé historii České republiky, kdy se rozvodnila Vltava a Labe.

Tragédie v dole Dukla v Šardicích (1970)

Před téměř 50 lety způsobila náhlá průtrž mračen jedno z největších důlních neštěstí v Československu. Dne 9. června 1970 se v Šardicích na Hodonínsku rozvodnil Šardický potok natolik, že příval vody provalil povrchový důl a ten se propadl do nového lignitového dolu Dukla, v němž tehdy pracovalo na odpolední směně 110 horníků. Voda zaplavila šachtu a 34 z nich se nepodařilo zachránit.

Podle svědků katastrofy čekaly ženy horníků u šachet na vyproštění svých mužů ještě několik dní, bohužel však marně. Povodně měly kromě horníků ještě jednu oběť - v obci Kyjov-Boršov utonula tříletá Lenka Š., která doma spadla do zatopeného sklepa.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Rozhlas o události informoval druhý den po tragédii 10. června 1970 v odpoledních zprávách, zřejmě podle oficiálního komuniké, vyslaného ráno dálnopisem pro ČTK. Na havárii bylo tehdy zřejmě uvaleno informační embargo: podle informací z publikace Protrhlo se nebe i země, souboru archivních dokumentů k důlnímu neštěstí, se na místo dostali pouze vybraní novináři z deníků Rovnost, Práce a Týdeníku Slovácko.

Důl byl uveden do provozu v roce 1964, měl tedy za sebou již šest sezón. V již zmiňované publikaci se dočteme, že všechny oficiální vyšetřovací zprávy tvrdily, že rozvodnění Stavěšického potoka nemohlo vedení dolu ani další organizace předpokládat. Ani tehdejší havarijní plán dolu s možností zatopení dolu povrchovou vodou nepočítal.

V sobotu 6. června 2020 se v Šardicích konal k příležitosti 50 let od tragédie pietní akt, při němž byl odhalen památník jejím obětem. Akci uspořádaly bývalé hornické spolky Jihomoravského lignitového revíru a vedení obce Šardice.

Závodní hasičské sbory v historii

V 80. letech 19. století se v Českých zemích rozvíjela průmyslová výroba. S rozvojem průmyslu docházelo i k nárůstu pohrom a požárů. Majitelé závodů si uvědomovali nutnost ochrany svých provozů a začali zakládat vlastní závodní požární sbory. Zaměstnanci byli přiděleni k tzv. službě a k dispozici byly jednoduché hasební prostředky.

První organizované skupiny, které se hašením požáru zabývaly, se objevily již dříve. Nicméně, ustaveny, ačkoliv již nějakou dobu fungovaly bylo více, až ke konci 19. století. Znalosti, připravenost a fyzická úroveň zasahujících skupin byly různé.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

V roce 1857 byla v c.k. v Hodoníně pořízena dvoupístová ruční čtyřkolová stříkačka. V roce 1857 byla vybudována v Hodoníně hasičská družstvo deseti mužů již v roce 1853. Sbor byl založen 1880. V cukrovaru v Cholticích byl založen 1884.

Četné tovární hasičské sbory mají své počátky v roce 1867. V období 1 republiky to byla firma LANEX, po r. 1945.

Začaly se zakládat tovární hasičský sbory v textilních, sklářských a nábytkářských závodech. Prostředky na zřizování továrních hasičských sborů a jejich vybavení byly hrazeny z pojištění závodu. Majitelům závodů, kde měli založeny závodní hasičské sbory, se snižovalo pojistného proti ohni.

Seznam závodních hasičských sborů: