Ekologická konference v New Yorku: Globální výzvy a český pohled

Jednou z akcí, které předcházely zahájení 62. zasedání Valného shromáždění OSN, byla konference na téma globálních klimatických změn. Newyorská schůzka, které se zúčastnili čelní představitelé 150 zemí včetně více než 70 hlav států a šéfů vlád, je obecně vnímána jako jakýsi předstupeň a příprava na důležitou konferenci, jež by se měla konat v prosinci na indonéském ostrově Bali. Ta by měla pokročit v řešení problému klimatických změn po roce 2012. Tehdy skončí platnost Kjótského protokolu, v němž se účastnické státy zavázaly snížit o pět procent proti roku 1990 celkovou produkci takzvaných skleníkových plynů, které jsou označovány za příčinu oteplování planety.

Účast a postoje České republiky

Jednání o podnebních změnách se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Lze však očekávat, že Václav Klaus znovu připomene své pochybnosti o změnách podnebí, které nepovažuje za podložené, a znovu otevře debatu na toto téma. Debatu o globálním oteplování považuje za hysterickou a vliv člověka na změnu klimatu podle svých slov nevidí. K tématu podnebních změn nedávno vydal i knihu Modrá, nikoli zelená planeta.

Český prezident má na oblast klimatických změn rozdílný názor, než většina české politické reprezentace. Ministr Bursík se kvůli názorům na životní prostředí pravidelně střetává s prezidentem Václavem Klausem. Zatímco Bursík je přesvědčen, že konání lidí má vliv na globální změnu klimatu, Klaus tvrdí opak. Říká například, že snižování emisí není potřebné, obává se, že by to ohrozilo rozvoj vyspělých i méně rozvinutých zemí. Vicepremiér za zelené Bursík zdůrazňuje, že vláda se v EU přihlásila ke snižování emisí a k dalším opatřením. Podle Bursíka jsou Klausovy názory natolik ojedinělé, že nemohou být brány vážně a že povedou k mezinárodní ostudě Česka.

Globální kontext a americký pohled

V USA je totiž problematika světového klimatu o mnoho více diskutovaná než ve Velké Británii, nebo v celé EU. Tupý upozorňuje, že by se nemělo zapomenout na fakt, že když prezident Clinton podepsal Kjótskou dohodu, tak 99 ze 100 senátorů přijalo rezoluci, že USA nebudou součástí tohoto protokolu. „Američany zajímá, jaký budou mít všechny tyto zákony a mezinárodní dohody dopad na zaměstnanost nebo ekonomický ráz USA.“ Otázkou tedy není, jestli se nějaké změny udávají, ale jak by se měly řešit. Vláda USA se domnívá, že by se měla vyvíjet technologie, aby bylo například méně problematických chemikálií.

Reakce české politické scény

Chystané vystoupení Václava Klause vyvolalo u českých politiků vlnu nevole. S prezidentem Klausem si o obsahu jeho vystoupení dopisovali vicepremiér a předseda Strany Zelených Martin Bursík a předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Bursík prezidentovi nabídl, že ministerstvo životního prostředí pomůže Klausovi s odbornými argumenty, které se týkají globálního oteplování. Paroubek zase Klause požádal, aby na půdě OSN neprezentoval své názory.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Kontroverze a mediální obraz

Prezident se stal součástí americké mediální kampaně zaměřené proti stoupencům globálního oteplování, které reprezentuje bývalý viceprezident Al Gore. Kampaň organizuje americký konzervativní ústav Heartland Institute. V záhlaví inzerátů stojí: „Svoboda, nikoli podnebí, je v ohrožení.“ Fotografie Klause a Gorea jsou na něm pod titulkem „Globální oteplování není krizí“. Heartland Institute získává peníze mimo jiné i od ropných společností, jako je největší naftařská společnost na světě Exxon Mobil.

Klimatický summit 2023 v New Yorku

23. září se v New Yorku konal klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Smyslem summitu bylo prošlapat cestu závazné dohodě, kterou by měly státy přijmout příští rok. Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolal generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit).

Summit klimatických ambicí, který se konal v sídle OSN v New Yorku, měl za cíl urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti. Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekávalo, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti.

Postoje klimatologů

Podle Metelky by bylo lepší, aby státy státy podepsaly alespoň nějaké minimální závazky k redukci emisí skleníkových plynů. „Něco je lepší než nic. Příliš vysoký strop je pořád lepší než žádný strop.

Podle Tolasze měl Pan Ki-munův klimatický summit jediný smysluplný výsledek. Totiž že se o vlivu člověka na klima chvíli jednalo na vysoké politické úrovni. Ač připomíná, že už v roce 1992 se svět zavázal, že udrží koncentraci skleníkových plynů na takové úrovni, která zamezí nebezpečné interakci člověka s klimatem.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Ač v tom, že některé státy zřejmě nebudou ochotny přihlásit se k omezení emisí skleníkových plynů. Například indický ministr pro energetiku se nechal slyšet, že prioritou pro jeho zemi je řešení chudoby, a navzdory masivní podpoře obnovitelných zdrojů bude sehrávat zásadní roli při získávání energie uhlí a jeho využití by mělo rapidně růst. A pokud se tam nedomluví opravdu závazné a právně vymahatelné cíle (například forma uhlíkové daně) pro globální snižování emisí, oteplení o více jak 2 °C už nebude v žádném případě možné zabránit,“ říká Alexander Ač.

Reakce na summit v roce 2023

Na zahájení summitu lídrů minulý týden generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že to bude znamenat „okamžité zastavení globálních emisí, jejich výrazné snížení v tomto desetiletí, urychlení odklonu od fosilních paliv, omezení metanu a ochranu lesů a oceánů“. List Guardian na začátku tohoto měsíce informoval, že více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy ropných, plynárenských a uhelných společností mělo v uplynulých čtyřech letech přístup k jednání o klimatu, což jim umožnilo zmařit plány klimatických aktivistů. Při rozhodování o ukončení používání fosilních paliv by světoví lídři měli být nanejvýš obezřetní.

Světoví lídři se v New Yorku sešli poté, co miliony převážně mladých lidí stávkovaly ve 160 zemích světa za ochranu klimatu a požadovaly po politicích rychlé řešení klimatické krize. Na začátku politického setkání vystoupila s emotivním projevem šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunberg, která stojí za vznikem hnutí Fridays For Future.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval země Evropské unie, aby šly příkladem a udělaly vše pro to, aby zabránily zvýšení globální teploty nad 1,5 stupně Celsia, a předešly tak devastujícím projevům změn klimatu. V žádné z těchto oblastí nemá Česká republika čím přispět do diskuze, proto nebyl k řečnickému pultíku pozván premiér Andrej Babiš, který českou delegaci vedl. S inspirativním projevem zde naopak vystoupila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která představila plán na konec těžby a spalování uhlí na Slovensku do roku 2023 a zvýšení příspěvků Slovenska na klimatická opatření v rozvojových zemích.

Zatímco státy jako Francie či Slovensko se na summitu zavázaly k navýšení evropských klimatických závazků do roku 2030 či k brzkému odstavení uhelných elektráren, Česká republika nepřišla s žádným novým návrhem, jak bude klimatickou krizi řešit. “Přestože velká část světových politiků opět nepředstavila opatření nutná pro efektivní snižování skleníkových plynů, je jasné, že pod drobnohledem veřejnosti již nebudou moci nadále vystupovat jako slaboši a spojenci fosilního průmyslu."

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Ačkoli největší pozornost byla věnována mladé švédské aktivistce Gretě Thunbergové, klimatický summit v New Yorku nebyl zdaleka jen o ní. Největší světoví emitenti skleníkových plynů sice nepředložili plány pro rychlejší dekarbonizaci svých ekonomik, přesto ale někteří světoví hráči nová klimatická opatření představili. Celkem 65 zemí vyjádřilo svůj záměr zpřísnit a vylepšit své klimatické plány do konce příštího roku. Co se týče závazků Evropy, ta přislíbila, že alespoň 25 % rozpočtu poputuje právě na klimatická opatření. Francie prohlásila, že neuzavře žádnou obchodní dohodu se zeměmi, jejichž politika je v rozporu s Pařížskou dohodou. Například Slovensko se pak zavázalo k zastavení podpory uhelných dolů v roce 2023 a po vzoru Německa plánuje dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Rusko poté konečně ratifikovalo Pařížskou dohodu.

Indie zvýší výkon v bezemisních zdrojích ve svém mixu na 175 GW do roku 2022, její dlouhodobější cíl je pak 450 GW instalovaného výkonu v OZE. I další asijské státy jako například Indonésie a Pakistán oznámily zvýšení svých závazků týkajících se politiky ochrany klimatu.

Zástupci 102 měst se zavázaly ke klimatické neutralitě v roce 2050, ke stejnému cíli pak míří 93 firem, jejichž zástupci se summitu účastnili. Závazek týkající se klimaticky neutrální mezinárodní lodní dopravy v roce 2030 potvrdili největší hráči v této oblasti. Na summitu vystoupila řada zástupců občanských společností či sdružení států, kteří přislíbili realizaci široké škály opatření, od příspěvků na zalesňování, po financování nových výzkumných programů.

Česká republika a klimatické cíle

Klimatické závazky plynou primárně z Pařížské dohody, ve které se země světa usnesly, že chtějí udržet člověkem způsobené oteplení planety výrazně pod dvěma stupni Celsia, ideálně pod jedním a půl. Česko na summitu zastupoval prezident Petr Pavel, který dostal pověření od vlády. Podle ministra životního prostředí Hladíka ale Česko na summit do New Yorku s novými ambicemi jede. Jsou tam mimo jiné už prý i prvky z připravovaných aktualizací strategických klimatických dokumentů, které má vláda v následujících měsících schvalovat. Mimo jiné se Česko na summitu prý i samo za sebe poprvé zaváže k zmíněnému dosažení uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy do atmosféry nebude vypouštět žádné skleníkové plyny způsobené lidskou činností - nebo je bude umět odebrat.

„K závazkům, se kterými pan prezident jede, se Česká republika zatím takto akcentačně nepřihlásila. Když se podívám do politiky ochrany klimatu nebo současné platné koncepci, tam nemáme nulu v roce 2050. K tomu se teprve formálně na úrovni České republiky schyluje. Vytváříme nyní energeticko-klimatický plán, z toho bude politika ochrany klimatu a k tomuto směřujeme,“ uvedl ministr Hladík.

tags: #ekologická #konference #New #York

Oblíbené příspěvky:

• Jak trny chrání rostliny
• Obnovitelné zdroje v Poličce
• Přínos Petra Ledviny
• Jak se zbavit zápachu v pračce
• Chcete si vytvořit podsvícený obraz s přírodním motivem? Přečtěte si naše tipy.