Ekologické materiály pro sportovní oblečení: Recenze a srovnání


09.12.2025

Každý materiál má své unikátní vlastnosti a hodí se pro různé typy oděvů a výrobků. Ať už hledáš přírodní nebo syntetické vlákno, je dobré vědět, jak se jednotlivé materiály liší.

Přírodní vlákna

Přírodní vlákna pocházejí buď z rostlin, nebo ze zvířat.

  • Bavlna: Tento rostlinný materiál je široce používaný, ale jeho pěstování má značný dopad na životní prostředí. Bavlna vyžaduje velké množství vody (asi 2700 litrů na jedno tričko) a pesticidů.
  • Len a konopí: Oba materiály jsou známé svou pevností a ekologickým pěstováním.
  • Vlna: Vlna pochází z různých zvířat - ovčí vlna, merino, kašmír (kozy), mohér, angora (králíci) nebo alpaka. Každý typ vlny má specifické vlastnosti, jako je hřejivost, měkkost a pružnost.
  • Hedvábí: Hedvábí je luxusní materiál získávaný ze zámotků bource morušového. Existuje i tzv. „peace silk“ (divoké hedvábí), kde se zpracovávají přirozeně opuštěné kokony, takže brouci nejsou usmrceni.

Syntetické materiály

Syntetické materiály jsou vyráběny chemickými procesy, většinou z ropy.

  • Polyester (PES): V současnosti nejběžnější materiál v oblečení, protože je levný a snadno se udržuje.
  • Polyamid/nylon: Existuje více než 30 variant polyamidových vláken. Polyamid je silný a pružný, což ho činí ideálním pro sportovní oblečení nebo punčochy. Vyvinut byl již ve 30.
  • Akryl: Akryl se vyrábí z propylenu a amoniaku a používá se jako náhražka vlny. Je lehký, rychle schne a snadno se udržuje, i když může působit méně přirozeně než vlna.
  • Elastická vlákna (např. lycra, spandex): Tato vlákna jsou neuvěřitelně pružná - mohou se natáhnout na trojnásobnou délku a po uvolnění se vrátit do původního tvaru.

Polosyntetické materiály

Polosyntetické materiály se vyrábějí z přírodních složek, nejčastěji z celulózy.

  • Viskóza: Vyrábí se z celulózy, obvykle ze dřeva nebo bavlněného odpadu.
  • Modal: Vyrábí se z bukového dřeva a je měkčí než viskóza.
  • Rayon: Podobně jako viskóza se vyrábí z regenerované celulózy.
  • Tencel/Lyocel: Tento materiál se získává z eukalyptového dřeva a je známý svou měkkostí a ekologickou výrobou.
  • Acetát a triacetát: Tyto materiály se vyrábějí z acetátu celulózy a jsou lehké a prodyšné.

Srovnání Merino vs. Outlast

My na e-shopu často čelíme dotazům, co je lepší a proč. Protože jsme "merinoví", a Outlast využíváme víceméně jen pro děti, se kterými je však, vzhledem k jejich batolecímu a školkovému věku, diskuze na téma merino versus Outlast velmi obtížná, rozhodli jsme se to rozseknout jinak.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Merino i Outlast jsou tzv. funkční materiály, tedy materiály, které reagují na vnější vlivy a dokáží podle nich regulovat a měnit své vlastnosti. Ač jsou často zaměňovány, každý z nich funguje jinak.

Merino je ryze přírodní materiál, který odvádí vlhkost od těla, reguluje tělesnou teplotu, je antibakteriální, omezuje tělesné pachy, chrání před UV zářením a hřeje i mokré.

Princip jeho práce je v chemické reakci vlákna - mění svou spirálovitou strukturu podle vnějších podmínek, vodu odvádí vzlínáním přes hydrofilní a hydrofóbní části vlákna a uvolňuje ji ve formě páry ven do prostoru. Tato funkce je neomezená, funguje libovolně dlouho.

Outlast je materiálem umělým (alespoň jeho funkční část), původně vyvinutý pro NASA jako materiál pro výrobu oblečení kosmonautů. Jeho kouzlo spočívá v mikrokapslích navázaných na vlákno přírodního materiálu, nejčastěji bavlny.

Při změně vnějších podmínek, mění kapsle skupenství z tekutého na pevné a naopak. A přitom buď energii spotřebovávají, nebo uvolňují. Dokonale, a velmi rychle, tak umí regulovat tělesnou teplotu, a omezují pocení až o 40 % procent. A to se dostáváme k jeho "slabému místu" počet kapslí, které mohou změnit skupenství, je omezený, a funkčnost materiálu v určitém momentě rapidně klesne.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Oba materiály tedy fungují odlišně. Merino pocení nijak zásadně neomezuje, ale odvádí pot pryč od těla. Jeho schopnost regulace tělesné teploty je pozvolnější, ale stálá. Když se namočí nebo propotí, hřeje i nadále, a dá tak oblečení čas znovu uschnout, a vy ho přitom můžete mít stále na sobě.

Outlast reaguje na změny velmi rychle, dříve než se stačíte zpotit, ale není schopen odvést vodu pryč, má omezenou dobu funkčnosti, a při delší zátěži přestane fungovat. Navíc namočený nehřeje, ale studí a schne podstatně déle. Namočený nebo propocený oděv z Outlastu musíte svléknout a nechat uschnout.

V účelu, pro který chcete oblečení použít - Outlast se hodí na kratší akce, a lépe a rychleji zvládá přechody teplot, snižuje pocení, takže vám může pomoci předcházet dehydrataci v horkých a suchých dnech a při náročném tréninku. V ostatních situacích je lepší sáhnout po oblečení z merina.

Na delší a, z hlediska podmínek, náročnější aktivitu, potřebujete merino, např. pokud hrozí že se namočíte, ať už kvůli nepřízni počasí nebo při přebíhání potoka, budete se delší dobu potit, nebude možné se rychle převléknout. Typickým příkladem jsou dlouhé treky, vícehodinové výběhy do přírody, celodenní výlet na běžkách nebo i pěšky s batohem na zádech.

Na kratší, ale intenzivní pohyb v chladu s dostatečnou funkční vrchní vrstvou, nebo na intenzivní pohyb ve velkém horku, vám lepší službu udělá Outlast. Při všech těchto činnostech vám Outlast pomůže udržet tepelný komfort a sníží vaše ztráty tekutin, protože se v něm skutečně nepotíte.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Kde však Outlast trochu pokulhává, je mechanické zašpinění. Merino se nešpiní tolik, a když už, má samočistící schopnost. Jakmile jednou "pocintáte" Outlast, vědí o tom všichni. Skvrny z bavlny odstraníte jen přepráním.

Ze srovnání odolnosti proti opotřebení se merino jeví jako nesmrtelné. Outlast však svoje limity má (odhadem je jeho životnost asi o polovinu kratší).

Takže souboj merino versus Outlast vlastně vůbec není kdo z koho, ale jde zde o vzájemnou spolupráci a rozdělení rolí. Každý z materiálů se hodí pro něco jiného, každý vyniká v jiné disciplíně. A v tom je jejich síla!

Polyester vs. Bavlna

Výběr sportovního materiálu může zásadně ovlivnit vaše pohodlí, výkon, ale také celkovou životnost vašeho oblečení. Mezi nejoblíbenější volby, když přijde na sportovní oblečení, patří tradičně polyester a bavlna.

Svou oblibu si bavlna získala zejména pro svou přirozenou měkkost a prodyšnost. Přírodní vlákna bavlny umožňují dobrou cirkulaci vzduchu mezi tělem a oblečením, což pomáhá zabraňovat přehřívání těla ve vysokém výkonu nebo teplém počasí. Při intenzivním výkonu totiž má bavlna tendenci pot nasáknout, a tak přirozeně bavlna těžkne a po čase je tak nutné si oblečení převléknout.

Polyester by na trh původně uveden jako syntetická náhrada hedvábí. Je proto přirozeně velmi lehký a jemný. Jeho nezpochybnitelnou výhodou je především to, že velmi rychle schne. Nemá takovou absorpční schopnost jako bavlna, a tak vás při vyšším výkonu netíží a v zimě vás spíše udrží v teple.

Kvalitní bavlněná tkanina patří mezi materiály, které jsou jen velmi málo náchylné k roztržení. Jejich slabina však tkví v náchylnosti při praní. Při vysokých teplotách se totiž může bavlna srazit a při opakovaném praní také dochází k blednutí barev.

Polyester byl navržen tak, aby vynikal svou trvanlivostí. Dobře tak drží svůj tvar, ale také barvu, která zůstává i po četném praní znatelně živější než u bavlněného oblečení. Počítat můžete i s odolností proti oděru, která je žádaná zejména v případě, že jste zvyklí na vysokou výkonovou frekvenci.

Pro nízkou zátěž nebo třeba předzápasovou rozcvičku je oblíbenou volbou bavlna. Pro tréninky ve vysoké intenzitě nebo pro ostré zápasy se více hodí oblečení z polyesterového vlákna. Díky rychlému schnutí a odvodu potu od těla, udrží polyester tělo v suchu a dres vás zbytečně netíží kvůli nasáklému potu.

Bavlna se sice všeobecně považuje za více udržitelnou tkaninu, nemusí tomu však na první pohled tak být. Bavlna je přírodní obnovitelné vlákno, které představuje s ohledem na udržitelnost velmi oblíbenou variantu. U polyesteru je jednou z hlavních nevýhod jeho výroba, která je energeticky náročným procesem.

Polyester a bavlna mají svá pro a proti. Měli byste proto zvážit své preference využití sportovního oblečení. Pro aktivity s nízkou intenzitou pohybu volte bavlnu, která je měkká a prodyšná. Na druhou stranu pro náročný zápřah budete muset pravděpodobně sáhnout po oblečení z polyesteru. Ten by vás měl udržet v chladu, suchu a pohodlí i v náročnějších podmínkách.

Funkční prádlo a materiály

Právě teď je ten správný čas nahradit klasické spodní prádlo funkčním, které tělo příjemně zahřeje. Nové modely hýří barvami a příjemně se nosí, ať už jsou z merina, nebo ze syntetiky.

Pokud se chceme o materiálech něco dozvědět a zjistit, jak fungují, je potřeba si je rozdělit. Jiné materiály používáme na aktivní sport, jiné do spacáku když nechceme, aby nám byla zima a jiné na nenáročnou turistiku. Každopádně ideální je dobrý výběr. Mít na Vaše aktivity kompletní set, který bude určen pro podmínky, do kterých se pak vypravíte.

Přírodní vlákna: Protože jsou přírodní, pak jsou přirozeně nejpříjemnější na pokožku a umí velmi dobře zacházet s potem (vlákna pot sají a umí s ním pracovat, syntetická vlákna jej naopak rychle transportují od těla po svém povrchu), jsou od přírody antibakteriální.

Směsové materiály: Rychle sají pot a ten zároveň rychle schne (v tom jsou bezkonkurenční), jsou vysoce elastické a přitom nebrání pohybu (velmi účinná termo-regulace i při nižších gramážích). Umí vlastně mnoho z toho, co čistě přírodní vlákna, v mnohém jsou ale stále na půli cesty.

Syntetická vlákna: Sloučí výhody syntetiky (elasticita, vyšší funkčnost při odvodu potu) a výhody přírodních materiálů (antibakteriální vlastnosti, přirozená forma izolace tělesného mikroklimatu).

Co materiál, to jiná vlastnost. Jiná výhoda a jiná nevýhoda - tj. v něčem je silnější syntetické vlákno a v něčem to prostě vymyslela lépe sama příroda.

Není od věci klást důraz na značkové funkční prádlo, ideálně od značek, které se jeho výrobě primárně věnují. Mezi leadery na trhu patří bezesporu Craft (silná orientace na jejich syntetická vlákna, dělají ale už i svou merino řadu) nebo značky věnující se naopak čistě přírodním vláknům, jako je Devold nebo Icebreaker.

Funkční oblečení a jeho vlastnosti

Funkční oblečení si na sebe bereme na sport nebo při fyzicky náročných aktivitách. V neposlední řadě také do extrémních podmínek s ohledem na sluneční svit nebo teploty. Se zvyšující se dostupností funkčních materiálů je ale využíváme čím dál častěji.

Většina funkčního oblečení v první řadě udržuje svého nositele v suchu, i když se zpotí. Pot totiž odvádí od pokožky směrem ven, takže vlhkost necítíte a ta se pak z vnějších vláken rychleji odpaří. Protože pot se nehromadí uvnitř, ale odpařuje se ven, i když se zpotíte, nezapaříte se.

Funkční materiály obvykle víc hřejí než běžná látka ve stejné gramáži. Můžete tak mít na sobě lehký a tenký oděv, a přitom zůstat v teple. Toho výrobce docílí tím, že jednotlivá vlákna jsou lehčí a naskládaná blíž u sebe.

Díky větší hustotě vláken také mohou funkční materiály lépe chránit před UV zářením. Funkční látky také pracují s tělesným teplem. Vlákna jsou totiž dutá a vzduch v jejich nitru se od našeho těla ohřeje a může dál hřát.

Ty syntetické vznikají z polymerů, k jejich výrobě je tak potřeba ropa a nemají úplně malou uhlíkovou stopu. Přesto se najdou výrobci umělých vláken, kteří se snaží svůj dopad na životní prostředí zmírňovat. Nic jiného jim nezbývá.

Většina funkčního oblečení z umělých vláken v sobě různé materiály kombinuje, protože žádný není dokonalý.

Polypropylen je z umělých vláken nejpopulárnější, protože splňuje většinu vlastností, které od funkčního oblečení očekáváme. Ze všech vláken je to jeho nejlehčí, dobře saje pot a odvádí ho od pokožky, má antibakteriální a samočistící efekt a je dost odolný. Narozdíl od většiny funkčních přírodních materiálů, ale polypropylen vůbec nepruží.

Polyester je velmi odolný při praní na vyšší teploty a narozdíl od polypropylenu je pružný a tedy pohodlný. Je i docela prodyšný, ale narozdíl třeba od merino vlny nemá žádné antibakteriální vlastnosti a velmi intenzivně si drží všechny pachy. Musíte ho tak velmi často prát a ve srovnání s jinými materiály tolik nehřeje.

Polyamid je vlákno, které vydrží trhání a tahání, je totiž velmi odolné. Jeho vlákna se vůbec nemačkají. Problém s polyamidem je, že téměř vůbec nesaje vlhkost. Proto se hodí třeba jako vrchní vrstva oblečení, nikdy jako první.

Přírodní materiály také výrobci často kombinují navzájem nebo se syntetikou, aby dosáhli optimálního mixu.

Bambusové vlákno se často používá pro rychleschnoucí ručníky. Jeho největší výhodou je totiž právě to, že dobře saje vlhkost, skvěle ji odpařuje a rychle schne. Vyznačuje se také zvýšenou odolností vůči UV záření a zápachu. Barevné bambusové textilie si svou barvu dobře drží.

Viskóza je velmi příjemná látka na omak, která také dobře saje pot. Neumí ho ale tak dobře odpařovat, proto schne pomalu.

Tencel je velmi jemné přírodní vlákno na bázi celulózy, které se vyznačuje pevností. Podle okolní teploty chladí nebo hřeje a dobře pracuje s potem. Není ovšem tak mechanicky odolné a jeho výroba je velmi nákladná.

Merino vlna je příjemná, odolná, odvádí pot od pokožky, rychle schne. Vyniká UV ochranou a skvělou termoregulací.

Ekologické aspekty textilního průmyslu

„Oblečení, v kterém chodíte do přírody, dost možná přírodě škodí,“ upozorňuje organizace Greenpeace. Do většiny voděodolného outdoorového vybavení se totiž v současnosti přidávají sloučeniny PFC - a některé jsou toxické a hromadí se v životním prostředí i v našem těle.

Perfluorované sloučeniny (PFC) jsou stálé, tepelně stabilní, odpuzují vodu i olej. Právě pro tyto schopnosti jsou používány i v outdoorovém oblečení. Najdeme je v nepromokavých bundách, kalhotách, botách, batozích, stanech i spacích pytlech.

Někteří výrobci outdoorového oblečení nahrazují prokazatelně škodlivé PFC sloučeniny za ty, které jsou méně škodlivé. Firma Gore-Tex tak například v roce 2014 z výroby vyřadila nejrizikovější PFOA.

Podle Greenpeace je především důležité upřímně zvážit, na co budete svou výbavu používat. „Pokud je to pro městské procházky nebo cestu do práce, nepotřebujete oblečení nebo batoh určený pro arktickou expedici,“ shrnuje ve své nové publikaci.

tags: #ekologické #látky #pro #sportovní #oblečení #recenze

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]