Ekologická Likvidace Lázní Po Černění: Postup


08.04.2026

Pokud se na pojmy „Černění“ a „Brynýrování“ podíváme z přísně chemického hlediska, tak jde o moření dané věci v roztavených solích, v kyselinách nebo v louhu (třeba NaOH).

Brynýrování ani černění není nicméně a ani náhodou postup, který by snad daný ocelový předmět nabarvil nějakou barvou, namísto toho jde o tzv. „chemické pasivování jeho povrchu“.

Navíc, tato ochranná vrstvička na kovu je nesmírně tenká (cca pouhý 1 µm), takže viditelným okem se rozměry daného předmětu opravdu prakticky nijak nezmění.

Ještě než začneme, tak si musíme uvědomit jednu věc, která je nicméně pořád nezpochybnitelným faktem - je to právě proces brynýrování / černění, jenž nám zajistí u ocelových výrobků ten nejlepší produkt a to díky nejkvalitnějšímu černému povrchu.

Jiné alternativní postupy nemají zase až takový ochranný nebo estetický efekt, o mechanické odolnosti ani nemluvě.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Když už jednou máme na černěném povrchu takové hrůzy jako jsou stopy rzi nebo četné škrábance, tak jsou její veškeré opravy dosti nejednoduché.

Jde v první řadě hlavně o to, že onen poškozený povrch se nedá spravit barvou!

Proces Černění

Standardně je v našich končinách používán přípravek v sypké formě známý jako „Brunigal“.

První nezbytný krok procesu černění je ovšem jeho odmaštění v horké lázni s tenzidy (povrchově aktivní látky), jenž se provede za ponoření do vařícího roztoku Brunigalu.

Hned nato následuje při výrobě proces oplachování ve vodě, načež se ještě ošetří naftou nebo Petrolejem.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Možné problémy během černění

  • Červené zbarvení: Pokud je nerovnoměrné zbarvení červené, pak ocel obsahuje příliš mnoho chromu.
  • Hnědé zbarvení: Nerovnoměrné zabarvení hnědé naznačuje, že je to vyčerpaná lázeň znečištěná železem, popřípadě došlo k příliš dlouhé době černění, respektive v oceli je stále určitá přítomnost legur.

Alternativní Metody Černění

Kovářské Černění (Karbonování)

Je to proces poměrně prostý - zkrátka se daný předmět rozžhaví a poté se ponoří do nádržky oleje (je vcelku jedno, zda je biologické či minerální podstaty) poblíž.

Zde se povrch pokryje vrstvičkou nedokonale spáleného oleje (také „karbonu“).

Studené Černění

Je možno ho provádět díky roztoku kyseliny seleničité se síranem měďnatým v alkoholu.

Tanin a Jeho Využití

Tanin je kyselina taninová získávaná z různých rostlin obsahujících tanin.

Extrakt je dobře rozpustný ve vodě.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Tanin je mimo jiné výborné přírodní barvivo, je vhodný k moření textilií, dřeva, černění železa nebo k výrobě železitého inkoustu.

Tanin - k ochraně kovu proti rzi, barvivo

Postup Přípravy 20% Tanátovacího Roztoku

  1. 250 g taninu rozpustíme za stálého míchání v 1 litru destilované nebo demineralizované vody.
  2. Je vhodné použít magnetickou míchačku a roztok mírně zahřívat (40-60 °C) pro zrychlení rozpouštění taninu.
  3. Tanin přisypáváme postupně, aby se nevytvořila na dně vrstva nerozpuštěného taninu.
  4. Po rozpuštění necháme roztok zchladnout na laboratorní teplotu a přidáme 150 ml lihu.
  5. Za stálého míchání a kontroly pH pomocí pH elektrody přidáváme po kapkách (ideálně pomocí malé byrety nebo automatické pipety) 5-10 % kyseliny fosforečné 85 % na hodnotu pH = 2,2-2,4.
  6. Vhodnější je okyselit tanátovací roztok na horní hranici doporučené hodnoty pH, protože hydrolýza taninu probíhá ještě přibližně 24-48 hodin.

Postup Aplikace Tanátovacího Roztoku

  1. Předmět se důkladně očistí od korozi stimulujících složek.
  2. Mastnoty a jiné hydrofobní nečistoty lze před aplikací odstranit z povrchu acetonem nebo ethanolem pro zajištění odmaštění povrchu.
  3. Před aplikací není potřeba povrch zvlhčovat.
  4. Je však nutné zabránit kontaminaci povrchu látkami, které by mohly zapříčinit jeho hydrofobizaci.
  5. Na připravený povrch železného předmětu aplikujeme tanátovací roztok pomocí silonových kartáčků (např. zubní kartáček) vtíráním roztoku do povrchu železného předmětu (předmět zbytečně nemáčíme).
  6. Vhodné je použití dvou kartáčků, kdy jeden smáčíme roztokem, který rychlými pohyby nanášíme za tvorby pěny na povrch předmětu a druhým vzniklou pěnu roztíráme do sucha.
  7. Doporučuje se aplikace více vrstev s časovou prodlevou podle teploty a relativní vlhkosti prostředí.
  8. Prodleva mezi aplikacemi by měla být přibližně 12-24 hod.
  9. Počet vrstev podle charakteru korozní vrstvy a stavu předmětu by měl být 3-5.
  10. Aplikace roztoku ponorem se nedoporučuje.
  11. Předmět se poté nechá v suchém prostředí 24-48 hodin k dozrání tanátové vrstvy.
  12. Vyšší teplota urychluje reakční průběh.
  13. Takto ošetřený předmět můžete zakonzervovat včelím voskem nebo voskem REVAX.

„Tanátovaní" je jednou z nejstarších klasických konzervačních povrchových úprav, používaných při konzervaci železných předmětů.

Jedná se o aplikaci jednoduchého vodného roztoku taninu na povrch předmětu, který obsahuje korozní produkty železa.

Vzniklý povlak komplexů taninů se železem tvoří za předpokladu správné aplikace roztoku taninu na železný předmět souvislou černou až hnědou vrstvu s antikorozními a částečně i konsolidačními vlastnostmi.

Umožňuje vizuálně sjednotit povrch předmětu, který obsahuje různé odstíny korozních produktů železa, které jsou často barevně nerovnoměrné, a to zejména po desalinaci v destilované vodě.

Černící Linky a Likvidace Odpadních Vod

Zařízení pro ponorovou povrchovou úpravu černění dílů, nazýváme černící linky.

Černící linky dodáváme jako funkční komplety, ale můžeme dodat i jednotlivé části (vany, manipulační zařízení, závěsná zařízení, sušky, stanice pro likvidaci odpadních vod, vzduchotechniku, vodní hospodářství...).

Procesu černění předchází proces odmaštění s oplachy a moření (odkujení, odrezení) s oplachy.

Zboží předhřejeme v teplé lázni a následně černíme v alkalické lázni.

Černěné zboží je nutno opláchnout v teplém a poté ve studeném oplachu a provést konzervaci.

Mezi jednotlivými vanami je zboží transportováno manipulátory.

Díly určené pro černění se nejčastěji zavěšují na závěsy nebo se vkládají do košů.

Linky bývají uspořádáním jednořadé, jednořadé vratné nebo dvojřadé.

Víceřadé linky zahrnují zpravidla více technologií.

Manipulační systém linky zahrnuje zvedací stojany, manipulátory a převážecí vozíky.

Manipulátory nabízíme podvěsné, portálové, poloportálové a boční.

Procesní lázně emitují odpadní vzdušinu (plyny, páry).

Podle typu lázně pak zásaditou nebo kyselou.

Tato odpadní vzdušina je odváděna odsáváním linky.

Odsávací systém může být doplněn o absorbér s integrovaným separátorem kapek, nebo jen o separátor kapek, který provede vyčištění této odpadní vzdušiny a odstranění kapek.

Dalším významným odpadem z černící linky jsou odpadní vody z lázní.

tags: #ekologická #likvidace #lázní #po #černění #postup

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]