Ekologická Náročnost Výroby Nákupních Tašek: Srovnání Materiálů

Svět se potýká s rostoucím problémem znečištění plasty, což vede k debatám o ekologičnosti různých typů nákupních tašek. I když se plastové tašky staly symbolem znečištění, některé odborné studie naznačují, že situace není tak jednoznačná a že i papírové tašky mohou mít významný dopad na životní prostředí.

Obalový odpad v Evropské Unii

Evropská unie loni vyprodukovala 79,7 milionu tun obalového odpadu. Když se toto číslo přepočítá na obyvatele, vychází to na 177,8 kilogramu obalů na osobu - tedy skoro pětadvacet velkých nákupních tašek plných odpadu ročně. V porovnání s ročním údajem za 2022 je to sice o 8,7 kilogramu méně, ale od roku 2013 jsme se posunuli opačným směrem: tehdy připadal na každého obyvatele unie o víc než dvacet kilogramů méně.

Největší část obalového odpadu tvoří tradičně papír a lepenka, které představují více než 40 % celkového objemu. Následuje plast s necelou pětinou (19,8 %), sklo s 18,8 %, dřevo s 15,8 % a kovy s necelými 5 %. Plast je ale v centru pozornosti z jednoho důvodu: na každého obyvatele EU připadá průměrně 35,3 kilogramu plastového obalového odpadu, z čehož se daří recyklovat jen 14,8 kilogramu. Za posledních deset let vzrostlo množství plastového obalového odpadu o 6,4 kilogramu na hlavu, zatímco recyklace se zvedla o 3,8 kilogramu.

Z pohledu procentní míry to znamená, že recyklace plastových obalů se v EU pohybovala v roce 2023 na úrovni 42,1 %, což je mírné zlepšení oproti 38,2 % v roce 2013. Rozdíly mezi státy jsou ovšem dramatické. Na špici žebříčku stojí Belgie (59,5 %), Lotyšsko (59,2 %) a Slovensko (54,1 %), zatímco na opačném konci spektra se nachází Maďarsko (23 %), Francie (25,7 %) a Rakousko (26,9 %).

A jak si vede Česká republika? V roce 2023 jsme podle Eurostatu vyprodukovali zhruba 1,6 milionu tun obalového odpadu, což odpovídá 154 kilogramům na obyvatele - tedy o něco méně než činí unijní průměr. Češi tradičně patří mezi premianty v třídění, nicméně samotná recyklace zůstává v řadě kategorií spíše průměrná.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Obalový průmysl v Evropě tvoří stovky tisíc pracovních míst a přes 3 % celkového HDP, ale zároveň i jednu z největších výzev oběhového hospodářství. Každý kilogram obalu, který neprojde recyklačním cyklem, představuje nejen ztracený materiál, ale i promarněnou energii a emise, které se daly ušetřit. Z dlouhodobého pohledu se dá konstatovat, že Evropa recykluje víc, ale příliš pomalu.

V této souvislosti je potřeba zmínit nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), které bylo schváleno v roce 2024, které má změnit celý přístup k návrhu, používání i recyklaci obalů. Na rozdíl od dosavadní směrnice bude PPWR přímo závazné a přinese konkrétní cíle: do roku 2030 musí být všechny obaly na trhu EU technicky recyklovatelné, přičemž reálně recyklovat se má minimálně 65 % všech obalů, z toho 50 % plastových.

Výrobci budou muset plnit povinné kvóty na podíl recyklátu v nových plastových obalech - například u PET lahví až 30 %. A možná ještě zajímavější než samotná čísla je časový posun, s jakým se k nim veřejnost a rozhodovací sféra dostává. Tato data Eurostatu popisují stav za rok 2023 - tedy realitu starou už více než rok. V době, kdy umělá inteligence dokáže analyzovat chování trhu či pohyb dopravních toků téměř v reálném čase, působí tento rytmus jako anachronismus. Pokud chceme řídit systém odpadového hospodářství efektivně a na základě relevantních informací, je třeba celý proces změnit.

Studie o Dopadu Tašek na Životní Prostředí

Studie vysokoškoláků z pražské VŠCHT totiž ukázala, že pokud se na nákupní tašky z hlediska jejich dopadu na životní prostředí podíváme komplexně, výsledky mohou být překvapivé. Studie se soustředila na celý životní cyklus jednotlivých tašek. Tedy od jejich výroby až po zakončení jejich „života“. Testování tašek probíhalo porovnáním takzvané funkční jednotky, kterou v tomto případě představuje odnesení 573 kg nákupů. To je množství, co české domácnosti nakoupí v průběhu jednoho roku.

Výsledky studie

Taková výroba papírové či bavlněné tašky je výrazně náročnější na energii i materiály! A pokud nesáhneme skutečně po tašce z BIO bavlny, podporujeme navíc nešetrné zacházení s lidmi, kteří tuto bavlnu zpracovávají. A že je tedy lepší papír? No, možná o trochu. Papírová taška se poměrně rychle rozloží, ale k tomu se váže i ta nevýhoda, že není moc pevná a nejrychleji se roztrhne. Veškerý materiál i energie spotřebovaná při její výrobě tak přijde velmi brzy vniveč.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Ano, ale pozor! Ne každá plastová taška je ve svém životním cyklu k přírodě šetrná. Vítězem studie, a tedy nejlepší volbou je textilní polyesterová taška (PES/PET), kterou můžete používat dlouhodobě. Ta má prokazatelně nejnižší environmentální dopad!

Pevnější plastové tašky z LDPE plastu už tolik šetrné nejsou! Ve studii VŠCHT se naopak umístily na posledním místě. Tuto tašku byste museli použít minimálně dvacetkrát, aby se její životní cyklus „vyplatil“ a dostal se na úroveň vítězné textilní polyesterové tašky, kterou stačí použít jen pětkrát, abyste nemuseli mít vůči životnímu prostředí žádné výčitky. Vícenásobné použití tašky se přírodě vyplatí. Ať už používáte jakoukoliv tašku, využívejte ji co nejdéle až do jejího roztrhání.

Zkoumání životního cyklu překvapivě ukázalo, že „bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová, a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny,“ potvrzuje ve studii Vladimír Kočí z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. Hlavním důvodem jsou škody, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozónovu vrstvu.

U jednorázových tašek z lehkého i pevného plastu, ale také z papíru, studie ukázala, že mají horší dopad na životní prostředí než bavlněné tašky. Rozhodně každé vícenásobné použití tašky snižuje její dopady a omezuje vznik odpadů. Pokud si tedy už koupíte jednorázovou tašku, zkuste ji využívat až do jejího roztrhání.

Dopad Výroby a Životnosti

Už v roce 2011 zveřejnilo Severoirské shromáždění data, která jasně ukázala, že výroba tašek z papíru je až čtyřnásobně energeticky náročnější. „Plastové sáčky bývají zpravidla vyrobeny z odpadních produktů z rafinace ropy. Papírové sáčky navíc váží mnohem víc než plast, doprava tak vyžaduje více energie, což zvyšuje uhlíkovou stopu.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Aby se ekologická čísla vyrovnala, musíte papírovou tašku použít minimálně třikrát, což ale kolikrát není možné, protože se rychleji ničí (utrhávají se jim ouška, nebo se snadněji protrhnou, či zvlhnou a rozpustí se). I když se plastová taška může zdát jako méně ekologická, podle odborníků je na tom ve srovnání s těmi papírovými podobně. Dívat se totiž musíme nejen na to, jak dlouho se v přírodě rozkládá, ale také jakou zátěž představuje její výroba.

„Papír při výrobě obvykle spotřebovává velké množství energie. A taky se při papírové výrobě generuje velké množství odpadních vod. Z toho důvodu oba dva tyto materiály nejsou tak velkou výhrou,“ řekl CNN Prima NEWS Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické.

Na výrobu papírových tašek je zapotřebí více energie a vody, nejsou zrovna skladné a také váží o něco více, než sáčky plastové.

Recyklovatelnost a Rozklad

Jediným opravdovým plusem je, že volně pohozená papírová taška se stoprocentně rozloží rychleji a naprosto neškodně, narozdíl od pohozené igelitky. Zmenšují se tak dopady na přírodu na rozdíl od tašky plastové, která se udrží i 400 let.

Právě recyklace má být odpovědí na většinu problémů s plastem. Papír se však dá recyklovat pouze 5krát až 7krát, protože během recyklace vlákna ztrácejí na pružnosti. Plastový odpad se v přírodě rozkládá desítky až stovky let. Přitom rozklad jedné plastové tašky se odhaduje na 25 let.

Alternativy a Trendy

Nejzeleněji samozřejmě vyšly tašky z bavlny a především pak z polyesteru, což je pořád plast, ale vyroben většinou z recyklovaných pet lahví - odpad se tak využije k další věci. K taškám z polyesteru se ale nyní přiklání stále více marketů. Aby zachovaly ekologičnost, vyrábí je třeba z plastů vylovených z oceánů. Nicméně každá snaha o omezení plastů a hlavně o donucení lidí odpadky recyklovat je dobrým znamením. Celkově nejnižší ekologickou zátěž nakonec ve srovnání s bavlnou i papírem mají pevné polyesterové textilní tašky.

Bavlněné tašky „A bavlněné, látkové tašky, ty jsou ještě horší,“ říká profesorka Margaret Batesová, specialistka na odpadové hospodářství. Bavlněná taška by u některých aktivistů rovněž neprošla. „Jsou oblasti, kde pěstování bavlny vytváří vodní stres v krajině a dochází tam k nedostatku vody. V zásadě ale má bavlna velkou východu - jako naprosto přírodní materiál se rozloží a nevznikají z toho škodliviny,“ vyjádřil se k tématu tašek děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimír Kočí pro server idnes.

Závěry Studií LCA

Studie posuzující životní cyklus výrobků (LCA) ale ukazují, že papírová brčka nebo kelímky mohou mít stejnou nebo i vyšší environmentální zátěž. Plastové výrobky dle LCA studií totiž nevychází jako jasní propadlíci, někdy dokonce naopak.

Papírová taška se stane stejně ekologickou jako plastový sáček poté, co ji použijeme nejméně třikrát. U bavlněné tašky se skóre vyrovná někde u 131 použití, kdy se dopady její výroby na životní prostředí využitelností srovnají s plastových sáčkem. Tedy za předpokladu, že se všechny tyto tašky dočkají řádné recyklace.

Jakou Tašku Tedy Používat?

Jakou tašku tedy používat, když nechcete škodit životnímu prostředí? Odpověď vás překvapí svým neutrálním vyzněním: Používejte tu, kterou zrovna máte. Tak dlouho, jak je to jen možné. A až doslouží, postarejte se o její recyklaci, respektive vyhození do kontejneru. Nic složitějšího v tom není.

Doporučení pro Spotřebitele a Obchodníky

Značky, které volí ekologické obaly, působí důvěryhodněji. Látková taška s dobrým designem se stává „chodící reklamou“. Ekologická udržitelnost je pro české obchodníky klíčové téma, zajímá totiž stále více jejich zákazníků. Z potravin tak sundavají obaly, pytlíky mění za textilní sáčky, rozšiřují nabídku o rostlinné náhražky jídel. Řetězec Billa se nyní vydal zdánlivě opačným směrem - omezuje nabídku papírových tašek a vrátil se k "plastům".

Ekologické Tašky v Nabídce

Disponujeme širokou nabídkou EKO tašek skladem, které jsou cenově srovnatelné s taškami igelitovými. Na rozdíl od igelitek jsou však EKO tašky zhotoveny z přírodně recyklovatelného materiálu, ze sulfátového či kraftového papíru nebo textilních vláken. Navíc možnost ekologického potisku vodními barvami.

Papírové EKO tašky v našem sortimentu jsou vyrobeny ze sulfátového, kraftového, nebo 100% recyklovaného papíru. Nové plastové tašky jsou vyrobeny z 80 % z LDPE folie a nesou uznávaný certifikát Modrý anděl. Tímto krokem chce BILLA zameziit jednorázovému používání papírových tašek a podpořit druhotné zpracování surovin. Do budoucna plánuje BILLA tašky vyrábět z plastů, které sama vytřídí ve svých prodejnách v Česku.

Společnost BILLA upravuje sortiment nákupních tašek a od začátku října do svého portfolia zařadí plastové nákupní tašky a do konce roku i chladicí tašky vyrobené z 80 % z LDPE fólie. Tímto krokem BILLA reaguje na nedávno zveřejněnou studii Vysoké školy chemicko-technologické a podněty svých zákazníků. Nedávno zveřejněná studie „Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu - LCA“ Vysoké školy chemicko-technologické, kterou si nechalo vypracovat MŽP, a podněty zákazníků vedly společnost BILLA k revizi stávajícího portfolia nákupních tašek.

Síť supermarketů BILLA nebude po vyprodání zásob jako jediný z řetězců v Česku nabízet papírové tašky, u kterých studie prokázala značnou energetickou náročnost při jejich výrobě. „Taška vyrobená z recyklovaného plastu je šetrnější vůči životnímu prostředí, nežli taška vyprodukovaná z primárních surovin. Každý materiál by měl sloužit co nejdéle a opětovné použití odnosných tašek vede ke snížení negativních environmentálních dopadů. Zavedením plastových tašek chce BILLA docílit zamezení jednorázového používání papírových tašek. BILLA z reakcí zákazníků zjistila, že papírové tašky opakovaně nevyužívají a většina z nich putuje v domácnostech rovnou do směsného odpadu.

„Součástí naší filozofie je dlouhodobá snaha o udržitelnost. Na prodejnách a ve skladech využíváme co nejšetrnější technologie, zefektivňujeme logistiku, postupně zavádíme elektronické cenovky. Nové plastové tašky se nyní vyrábějí z regranulátu vytříděného z komunálního odpadu. Do budoucna společnost plánuje tašky vyrábět z fólií, které sama vytřídí ve svých prodejnách v Česku. BILLA rovněž jedná o možnosti jejich výroby z plastů, které vyprodukuje v rámci svých logistických procesů.

„V posledním roce se ukazuje, že pro mnoho rozhodnutí, které firmy zvažují, je jediným správným a současně zatím nejkomplexnějším podkladem analýza celého životního cyklu. Ta definuje zdrojovou a energetickou náročnost včetně dopadů na životní prostředí od těžby až po zpracování a je tak více než rozumné s ní aktivně pracovat. Jen komplexní data eliminují greenwashing. Proto je kromě výběru materiálů také nezbytně nutné sledovat jeho materiálové toky do posledního možného bodu, který je obchodní řetězec či výrobce schopen dosledovat. Jsem ráda, že se podobné přístupy v Česku rozšiřují a metoda LCA už není novým pojmem a tak se diskuze se dostává na tu správnou úroveň objektivní a fakty ověřené diskuzi.

Nové nákupní tašky z LDPE fólie BILLA nabídne ve dvou velikostech - malou o rozměrech 37 x 43 cm za cenu 3,90 Kč a velkou 46 x 50 cm za 6,90 Kč.

tags: #ekologická #náročnost #výroby #nákupních #tašek #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Česká republika a sesuvy půdy
• Jak vybrat odpadkový koš
• Citlivost jedle na emise
• Specifikace kontejneru 1100l
• Problémy s recyklací lepicí pásky