Ekologická obnova AOPK ČR: Metody a projekty

Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) vydala druhý díl publikace Ekologická obnova v ČR. První vyšel v roce 2012 u příležitosti 8. Evropské konference o ekologické obnově v Českých Budějovicích. Publikace je rozdělena do pěti oddílů - Lesy, Horské bezlesí, Sekundární trávníky a vřesoviště, Vodní toky a mokřady, Antropogenní stanoviště. Každý oddíl začíná přehledem řešené problematiky, poté následují případové studie (celkem 33), na jejichž zpracování se podílelo 80 autorů. Zatímco první díl měl 147 stran, druhý se rozrostl na 212 stran.

Mimo jiné píše, že publikace odráží vzrůstající zapojení českých vědců a praktiků do ekologické obnovy, jakož i jejich schopnosti podělit se o výsledky jednotlivých projektů obnovy. To by mělo zvýšit povědomí české společnosti o potřebě obnovit poškozenou přírodu a umožnit všeobecné přijetí vhodných metod obnovy v dané zemi.

Ekologicky významné prvky (EVP)

Část krajinných prvků v zemědělské krajině, tedy nelesní zeleň, skalní výchozy či mokřady v krajině, zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb. v aktuálním znění definuje jako tzv. ekologicky významné prvky (EVP).

Mezi EVP patří:

• Mez: Souvislý útvar převážně liniového typu sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná zídka, drobná sakrální stavba nebo travnatá plocha.
• Terasa: Souvislý svažitý útvar liniového typu tvořený terasovým stupněm sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze a zmenšující sklon části svahu dílu půdního bloku, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku.
• Travnatá údolnice: Členitý svažitý útvar sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda.
• Skupina dřevin: Samostatný útvar neliniového typu tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 5 000 m2 (0,5 ha). Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, ani dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
• Stromořadí: Útvar liniového typu tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky.
• Solitérní dřevina: Izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice. Součástí solitérní dřeviny může být kamenný snos, či kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.
• Mokřad: Samostatný útvar neliniového typu, který je přírodním stanovištěm sloužícím k zajištění retence vody v krajině nebo podpoře biodiverzity podle zákona č.
• Skalka: Povrchový přirozený výchoz hornin nebo nerostů s cílem ochrany geomorfologických a geologických jevů podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Skalka může mít charakter jednotlivých kamenů nebo větších skalních útvarů.

Standardy péče o přírodu a krajinu AOPK ČR

AOPK ČR definuje standardy péče o přírodu a krajinu pro EVP, které zahrnují:

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

• A 02 001 Výsadba stromů
• A 02 002 Řez stromů
• A 02 003 Výsadba a řez keřů
• C 02 003 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině
• C 02 005 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin
• D 02 002 Obnova dlouhodobě neobhospodařovaných travních společenstev (vč. likvidace náletových dřevin)
• D 02 003 Pastva
• D 02 004 Sečení
• D 02 007 Likvidace vybraných invazních druhů rostlin (vč.

Financování projektů ekologické obnovy

AOPK ČR administruje vybrané typy projektů ze specifických cílů 1.3 a 1.6 s celkovými výdaji do 200 tis. EUR, které jsou vykazovány zjednodušenou metodou ve formě jednorázové částky dle Nákladů obvyklých opatření Ministerstva životního prostředí v rámci tzv. Pro vybrané typy projektů ze specifických cílů 1.3 a 1.6 mimo Projektové schéma AOPK ČR vydává AOPK ČR závazné odborné posudky. Obecně se jedná o projekty přesahující limit 200 tis.

V OPŽP 2021-2027 bude AOPK ČR administrovat žádosti o podporu v oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu v hodnotě celkových výdajů do 200 tisíc EUR včetně DPH (což činí cca 5 milionů Kč, rozhodný bude kurz eura v době podání žádosti a v době podpisu rozhodnutí o poskytnutí dotace).

Zjednodušené vykazování výdajů je alternativní metodou pro výpočet způsobilých nákladů projektu oproti metodě skutečně vzniklých nákladů.

Projekty mohou mít různou výši podpory:

• Projekty s výší podpory do 250 tis.
• Projekty s výší podpory do 200 tis.
• Projekty s výší podpory 10 tis. - 1 mil.

Minimální částka způsobilých přímých realizačních výdajů pro žádost o dotaci je 250 tis. Kč (jednorázová částka bez DPH), pokud není v textu výzvy stanoveno jinak (např. AOPK OPŽP ZMV - 7.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Zjednodušené metody vykazování (ZMV) výdajů jsou novou a plnohodnotnou metodou pro výpočet způsobilých nákladů projektu oproti metodě skutečně vzniklých nákladů pro projekty do 200 tis. EUR administrovaných AOPK ČR. Jednorázová částka vypočtená podle návodu výše je maximální možná. Dotace, kterou žadatel obdrží, se odvíjí od procentuální výše podpory pro danou podaktivitu. Výčet podaktivit s mírou podpory naleznete v dokumentu „Příjemci podpory ZMV“, který je součástí níže dostupných podmínek.

Pokud v rámci projektu vzniknou další náklady, musí tyto náklady uhradit žadatel z vlastních prostředků (musí být splněny výstupy projektu). Na uvedené částky má příjemce podpory, po splnění všech dotačních podmínek, nárok bez ohledu na vzniklé reálné náklady na realizaci projektu (např.

Příklady výzev a podaktivit

• AOPK OPŽP ZMV - 7. Celková alokace: 500 mil. Podání žádosti: 2. 5. - 31. 10. Další informace a podmínky platné v rámci 7. Náklady obvyklých opatření MŽP 2024 platné od 1. 11.
• 7. Celková alokace: 200 mil. Podání žádosti: 2. 5. - 31. 10. Další informace a podmínky platné v rámci 8. ČR.Nejzazší datum pro ukončení fyzické a finanční realizace operace je 31. 12. Náklady obvyklých opatření MŽP 2024 platné od 1. 11.
• Podaktivita: 1.6.1.1.1.090_05 Péče o nelesní stanoviště (např.
• Podaktivita: 1.6.1.2.1.090_05 Péče o nelesní stanoviště (např.
• Podaktivita: 1.6.1.2.1.100_05 Péče o nelesní stanoviště (např.

Ekologická obnova v posttěžebních oblastech

Povrchová těžba hnědého uhlí spolu s návaznou infrastrukturou a průmyslem poškodila krajinu v Podkrušnohoří na ploše přes 300 km2 vč. strukturálních změn v osídlení. Dnes, kdy je hnědouhelná energetika v útlumu a ukončení těžby se stále rychleji přibližuje, jsou postupně v Sokolovské a Mostecké pánvi uzavírány jednotlivé velkolomy. V roce 2024 bude ukončena těžba v hnědouhelném velkolomu ČSA.

Pro všechny hnědouhelné velkolomy byly zpracovány plány sanací a technických rekultivací. Ty progresivnější plány vymezují 10 % ploch pro ekologickou obnovu, kde se počítá s využitím přírodních procesů. Lomy Ležáky, Medard-Libík a Chabařovice byly tímto způsobem již sanovány a rekultivovány. V dalších (např. Vršany, ČSA) byly technicky zrekultivovány významné plochy výsypek.

Dlouhodobé sledování efektu technických rekultivací a rekultivací za využití metod ekologické obnovy opakovaně potvrdila, že ekologická obnova za neporovnatelně nižších vstupních i následných udržovacích nákladů umožňuje vývoj cenných stanovišť osidlovaných ohroženými druhy organismů.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Vzhledem k mimořádnému rozsahu v případě hnědouhelných velkolomů se touto otázkou zabývá přímo Vláda ČR, systematicky od r. 2017.

Pilotní projekt ve velkolomu ČSA AOPK ČR, vědecké instituce i nevládní organizace dlouhodobě usilují o širší využití ekologické obnovy při rekultivaci posttěžebních území.

NPP Lom ČSA

Návrh nové NPP Lom Československé armády (ČSA) byl oznámen MŽP 29. dubna 2024. Vymezení národní přírodní památky ČSA v oznámeném záměru jejího vyhlášení. Hlavním důvodem zpracování záměru je ochrana ojedinělého komplexu pestrých mimoprodukčních ploch nížinného bezlesí, cenného z hlediska existence specifické biodiverzity s velkým vědeckým významem, sloužícím mimo jiné jako refugium pro druhy kulturní krajiny.

Prostředí je specifické svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, geologickými a hydrogeologickými podmínkami, množstvím mikrostanovišť s členitou topografií reliéfu.

Území bude po vyhlášení volně přístupné veřejnosti. Na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody je vázáno používání plavidel, rozdělávání ohně, hromadné akce nad 100 účastníků a vjezd motorových vozidel (vyjma složek integrovaného záchranného systému a dalších oprávněných organizací). Bez povolení nelze v území umísťovat stavby a skládky, měnit vodní režim, používat chemické látky, měnit způsob využití pozemků apod.

Předpokládaná účinnost vyhlášení NPP Lom ČSA je k 1. 7. 2025. Místně a věcně příslušným orgánem ochrany přírody bude AOPK ČR, na kterou dle usnesení Vlády ČR mají být převedeny státní pozemky na území NPP od s. p.

Přírodovědný význam NPP

Území NPP Velkolom ČSA představuje zachovalé refugium připomínající extenzivně využívanou zemědělsko-kulturní krajinu (úhory, meze, plochy ponechané ladem, rumiště, neúrodné plochy), která kvůli chemizaci a intenzifikaci zemědělské produkce z ČR téměř vymizela.

Do současné doby bylo na navrhovaném území zdokumentováno 227 zvláště chráněných druhů nebo druhů z červeného seznamu (ptáci: 83, obojživelníci: 12, savci: 14, bezobratlí: 94, rostliny: 24; AOPK ČR, ČZU 2022). Některé druhy se jinde v ČR (s výjimkou zbylých velkolomů hnědého uhlí v Ústeckém kraji) nevyskytují nebo zde mají přes 90 % své republikové populace.

Jedná se především o předměty ochrany lindušku úhorní (Anthus campestris, odhadovaná populace v ČR 120-150 párů, z toho ve velkolomu ČSA cca 1/3 populace) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe, odhadovaná populace v ČR 200-250 párů, z toho v lomu ČSA cca 1/3 populace).

Péče o NPP

Pro připravovanou NPP Velkolom ČSA vznikl v roce 2023 plán péče, který byl (vzhledem k výjimečnosti území) nadstandardně projednán v meziresortní pracovní skupině a následně předložen pro informaci Vládě ČR. Hlavním cílem plánu péče je zajištění ochrany a řízené péče pro cenná společenstva bývalých těžebních ploch a udržení příznivého stavu společenstev v různém stadiu sukcese.

Na většině území počítá plán péče se samovolnými procesy a likvidací nepůvodních druhů rostlin. Na vybraných částech NPP bude probíhat strhávání vegetačního pokryvu těžkou technikou společně v kombinaci s diverzifikovanou pastvou a výřezem nevhodných dřevin.

Lom ČSA jako vzor pro ostatní velkolomy

Řešení pro lom ČSA se hledalo s předstihem oproti ostatním hnědouhelným velkolomům v Mostecké pánvi. Důvodem byl zejména brzký termín plánovaného ukončení těžby. Od počátku byl proto přístup pro lom ČSA připravován a diskutován jako pilotní pro ostatní posttěžební území.

Dalším hnědouhelným velkolomem, kde bylo vyzkoušené řešení již aplikováno, je lom Vršany. I zde AOPK ČR ve spolupráci s ČZU zpracovala potřebné analýzy. Na základě nich a na základě vyhodnocení energetického potenciálu (umístění FVE) se meziresortní skupina shodla na řešení, které pro ekologickou obnovu vymezuje území o ploše 4,8 km2.

Další velkolomy, u kterých se diskutuje o vyšším zapojení ekologické obnovy, jsou lomy Bílina a Nástup Tušimice (jezero Libouš). Zde však nejsou vhodné rozsáhlé plochy podobně jako v lomech ČSA a Vršany a zatím zde bylo identifikováno pro ekologickou obnovu území v řádu stovek hektarů.

Rozsáhlé projekty ekologické obnovy vč. zajištění ochrany nejvýznamnějších území prostřednictvím národních přírodních památek v Ústeckém kraji představují zásadní příspěvek k plnění závazků České republiky v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do r. 2030.

Výhody ekologické obnovy

I v případě, že nebereme v potaz pouze čistě ochranářské hledisko, má ekologická obnova ve srovnání s technickou rekultivací několik dalších výhod. Tou nejčastěji skloňovanou je výrazná úspora financí. Ušetřené prostředky, které zůstanou z důvodu neproběhlých terénních úprav, umělého napouštění, příprav půdy, lesnické výsadby či dalších agrotechnických opatření pro přípravu lesnických nebo zemědělských rekultivací a dalších činností, mohou být využity pro další rozvoj území.

Území po ekologické obnově podporuje fungování krajiny i v širším kontextu, je odolnější proti dopadům změny klimatu a naplňuje charakteristiky migračně funkční krajiny. Na území, kde vznikly přirozené mokřadní biotopy vlivem ekologické obnovy, dochází ke zlepšení mikroklimatu.

Vyhlášení národní přírodní památky Lom ČSA otevírá novou kapitolu pro krajinu i okolní obce. Po dokončení sanačních a přípravných prací budou mít návštěvníci možnost objevovat přirozeně obnovenou krajinu prostřednictvím naučných a zážitkových stezek, které přiblíží příběh proměny těžební jámy v cenné přírodní území.

Díky širšímu uplatnění ekologické obnovy v lomu ČSA se výrazně snížily předpokládané náklady na rekultivace. Tato peněžní úspora z finanční rezervy bude z velké části převedena do Státního fondu životního prostředí a využita na opatření zlepšující kvalitu života v obcích dotčených těžbou - například na projekty obnovy krajiny nebo podporu místního rozvoje.

Metody ekologické obnovy

Na rekultivované ploše se nejprve provede standardní sanace a úklid po těžbě. Poté se lokalita ponechá přírodní samovolnému vývoji, jen místy usměrňovanému vhodnými iniciačními zásahy. Příroda sama určuje, jaké druhy jsou pro dané stanoviště v daném čase a etapě vývoje nejvhodnější.

Asi nejzásadnějším bodem je, že nedochází k přísnému urovnání terénu, který je po těžbě velmi různorodý. Zůstávají zde různě velké deprese, které jsou prostorem pro utváření drobných vodních prvků s pozitivním vlivem na mikroklima a cenným vodním prostředím, které je útočištěm mnoha různých druhů.

Tabulka: Srovnání technické a ekologické rekultivace

tags: #ekologická #obnova #AOPK #metody

Oblíbené příspěvky:

• Proč volit ekologické prací prostředky?
• Dopady emisí uhlíku na planetu
• Jak kreslit odpady v CAD
• Legislativa odpadového hospodářství MSK
• Průvodce výběrem odpadkového koše