Ekologická Stopa Francie: Výzvy a Iniciativy Udržitelného Rozvoje

10.03.2026

Francie, jakožto významná evropská země, čelí výzvám spojeným s ekologickou stopou a udržitelným rozvojem. Tento článek se zaměřuje na aktuální data, iniciativy a projekty, které Francie podniká ke snížení své ekologické zátěže.

Ekologické Zóny ve Francii

Dne 4. 7. 2019 byla v Paříži zavedena nová ekologická zóna Grand Paris, čímž se výrazně rozšířilo území, kde platí omezení pro vjezd méně ekologickým vozidlům. Do ekologické zóny Velká Paříž spadá širší aglomerace Paříže ohraničená dálničním okruhem A86. Aktuálně (červenec 2019) zóna platí ve 47 městských obvodech - žlutě zvýrazněné plochy na mapě níže, přičemž další budou následovat. Osobní automobily musejí být od 4. 7. 2019 označeny ekologickou známkou - crit’air. Povinnost vylepení plakety v zóně Grand Paris platí od pondělí do pátku, mezi 8:00 a 20:00.

Obnova Řeky Loiry

Po pěti letech se chýlí ke konci velký projekt na obnovu přirozeného toku slavné francouzské řeky Loiry mezi městy Les Ponts-de-Cé a Nantes. Desítky let výstavby nejrůznějších struktur umožňujících splavnost řeky spolu s průmyslovou těžbou písku zapříčinily pokles vodní hladiny v korytě Loiry a narušení přirozených stanovišť zdejší flóry i fauny. V následujících dekádách by projekt měl pokračovat propojením vedlejších říčních ramen tak, aby se v nich mohlo usadit až 1,5 milionu metrů krychlových sedimentu. Realizaci tak velkého a náročného projektu musela předcházet pečlivá příprava. K té kromě jiného posloužil podrobný model stavby v měřítku 1 : 100, archeologické studie a rozsáhlé debaty s veřejností.

Loira je nejdelší francouzská řeka. Pramení v oblasti Ardèche a poté, co přes tisíc kilometrů meandruje napříč dvanácti různými okresy, se vlévá do Atlantského oceánu. Loira tu není jedinou řekou, ba naopak - nachází se tu mnoho dalších vodních toků a všechny jsou přítoky Loiry: Cher, Indre, Vienne, Authion, Thouet a Layon. Každý z přítoků je něčím osobitě charakteristický. Loira, Vienne a Thouet se snadno vylévají ze břehů. Voda tu dává krajině specifický ráz i mírnost místnímu klimatu. Jak se hladina řeky i jejích přítoků v průběhu věků zvedala a zase klesala, usazeniny říčního dna údolí zúrodňovaly. Oproti všeobecnému přesvědčení není Loira „poslední divokou řekou v Evropě“. V dávných dobách Loira zaplavovala celé Authionské údolí. Od dvanáctého století se tu ale postupně budovaly hráze, které dnes řeku drží bezpečně ve svém korytě. Jakýmsi pomyslným centrem údolí je soutok Loire a Vienne, které se pyšní i dvěma „nejkrásnějšími vesnicemi Francie“: Montsoreau a Candes-Saint-Martin. Dva tisíce let lidské činnosti v údolí si vybraly svou daň v podobě znečištění a narušení přirozených cyklů a právě to se Francouzi tímto velkým projektem na obnovu přirozeného toku Loire snaží napravit.

Ekonomické Iniciativy a Udržitelný Rozvoj

Hnací silou francouzského hospodářství byla po dlouhá léta průmyslová výroba. S příchodem globalizace, souvisejícími proměnami dodavatelských řetězců a nástupem konkurence rozvíjejících se ekonomik přišel francouzský průmysl o velkou část svého tržního podílu a potýká se se strukturálním obchodním deficitem. Pandemie covidu-19 odhalila zranitelnost dlouhých dodavatelských řetězců a závislost na dovozech materiálů, komponentů a zboží ze vzdálených trhů. Francouzská ekonomika zaznamenala v souvislosti s pandemií v roce 2020 historický propad HDP o 8,2 %, největší od konce druhé světové války. Vláda proto přišla s robustním plánem pod heslem „ať to stojí, co to stojí“ na pomoc jednotlivcům, firmám i celým sektorům a podpořila hospodářské oživení částkou 100 miliard eur.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Administrativa prezidenta Emmanuela Macrona od začátku svého funkčního období v roce 2017 deklaruje podporu soukromým firmám a usiluje o zvýšení francouzské konkurenceschopnosti. Během jeho funkčního období došlo k přijetí řady opatření ve prospěch soukromých firem, na podporu reindustrializace země a jejího zatraktivnění pro zahraniční investory. Jednou z aktuálních priorit, která má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti země, je podpora mladých inovativních firem, budoucích světových technologických šampionů. Francouzská start-upová scéna zaznamenala během posledních tří let prudký vzestup, způsobený částečně i pandemií covidu-19. V roce 2019 měla země čtyři tzv. jednorožce, tedy start-upy, jejichž hodnota dosáhla miliardy amerických dolarů. Prezident tehdy stanovil cíl dvaceti pěti francouzských jednorožců do roku 2025. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout již na začátku letošního roku, tedy o tři roky dříve, když francouzský start-up Exotec, zaměřený na robotiku v průmyslu, oznámil získání nové investice, díky níž se stal dvacátým pátým francouzským jednorožcem.

Ústřední linií plánu je úsilí o snížení uhlíkové stopy, ke kterému se Francie spolu s ostatními státy Evropské unie zavázala. Velká část investic je proto určena energetickému sektoru s cílem vyrábět bezemisní elektřinu, jejíž spotřeba do budoucna výrazně poroste. Rozsáhlá jaderná flotila sice umožňuje Francii výrobu nízkoemisní elektrické energie, stávající reaktory se však blíží k termínu své životnosti, potýkají se s výpadky v důsledku nutnosti oprav a nutné údržby a vyžadují nemalé prostředky na svou modernizaci. Země se chce proto zaměřit na oblast vývoje inovativních menších reaktorů, jejichž hlavní výhoda spočívá v tom, že je bude možné vyrábět sériově s nižšími náklady. Další významnou technologií, do jejíhož rozvoje Francie investuje, je „zelený“ vodík. Francie má ambici stát se lídrem v této oblasti a spolupracovat s dalšími evropskými partnery na rozvoji komplexního vodíkového řetězce. Konkrétní ambicí plánu je výstavba nejméně dvou gigatováren na výrobu zeleného vodíku. Tento cíl je doplněn dalším posílením průmyslové nabídky obnovitelných zdrojů energie, které ve spojení s jadernou energií a vodíkem umožní stabilní výrobu bezuhlíkové elektrické energie za konkurenceschopné ceny.

Plán nezapomíná na důležité sektory francouzského hospodářství, kterými jsou automobilový a letecký průmysl. Ty procházejí zásadními změnami v souvislosti se zpřísněnými ekologickými normami. Emmanuel Macron stanovil konkrétní cíl vyrábět ve Francii do roku 2030 dva miliony vozidel na elektrický nebo hybridní pohon ročně. Součástí je také strategie na podporu průmyslových start-upů a „deep tech“, které nabízejí řešení založená na významných vědeckých nebo technologických poznatcích v nejpokročilejších oborech, jako je umělá inteligence, virtuální realita, kvantové technologie, elektronika, robotika, biotechnologie, s širokým využitím v průmyslu, energetice, dopravě, zdravotnictví a řadě dalších.

Francouzský E-commerce a Udržitelnost

Francouzský e-commerce se těší nebývalému boomu, který umocnila sanitární krize covidu-19. V roce 2020 zaznamenal tento trh meziroční nárůst 8,3 %. Tohoto trendu využily i některé české e-shopy a pustily se do internetového podnikání ve Francii. Největší tuzemský internetový obchod Alza.cz oznámil spuštění francouzské verze e-shopu Alza.fr v listopadu 2021. Nedávným úspěchem další české firmy ve Francii je příběh firmy Siko koupelny a kuchyně, největšího tuzemského prodejce koupelnového vybavení. Tato rodinná firma se neustále rozšiřuje a rozvíjí, především díky investicím do technologických inovačních řešení, za které získala několik patentů. V poslední době Siko stále více míří do virtuálního prostoru a přibližuje svůj byznys více k e-commerce. V březnu 2020 firma získala minoritní podíl francouzského e-shopu s koupelnovým sortimentem Livea.fr a začátkem listopadu 2021 se stala jeho většinovým vlastníkem.

Koncem minulého roku uvedla svůj inovativní produkt na francouzský trh i česká startupová pojišťovna Mutumutu, která patří do portfolia českého studia Creative Dock. V Česku bylo životní pojištění Mutumutu spuštěno v roce 2018 a díky partnerství a investici od francouzské Société Générale Assurances se firma rozhodla pro expanzi do zahraničí a poté, co získala povolení od francouzského regulátora, uvedla svůj produkt ve Francii. Pojištění Mutumutu se od jiných liší například tím, že své klienty odměňuje za dodržování zdravého životního stylu, pravidelný pohyb, preventivní prohlídky u lékaře, nekouření atd. Slavnostní uvedení českého digitálního pojištění Mutumutu na francouzský trh se uskutečnilo v listopadu minulého roku v prostorách Velvyslanectví České republiky v Paříži.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Den Překročení (Overshoot Day)

Kdy bude celosvětový den v roce 2019, kdy celá planeta žije na dluh? Např. kdy dojde k bodu zlomu a Příroda se nebude schopna již regenerovat? Je rostoucí sucho, vysoké teploty, kůrovcová kalamita atd. Stav jedna ku jedné byl někdy na počátku 60 roků (1961), kdy roční spotřeba lidstva byla rovna tomu, co v průběhu roku příroda byla příroda schopna obnovit. Tuto situaci bychom mohli zvrátit, pokud bychom každý rok posunuli toto datum o 4,5 dne zpět. Co se děje každý rok s obdobím, kdy žijeme na dluh planety, sčítá se? Od soboty 22. srpna do konce roku žije lidstvo v přeneseném významu na dluh. Ten si vybírá podle odborníků od planety, kterou využívá za hranice jejích možností a od které vyžaduje tolik, jako kdyby mělo k dispozici téměř dvě planety. Země střední a východní Evropy se nachází někde uprostřed hodnocení a podle serveru Balkan Green Energy News se jejich výsledky nezlepšily ani kvůli koronaviru. Slovensko zažilo svůj den překročení 21. května, Maďarsko 14. června a Polsko 14. května. Nejhůře je na tom Česko, které svůj biologický limit vyčerpalo už 16.