Květnatá louka jako nástroj ekologické výchovy

Většina z vás ví o tom, jak je pro opylovatele (tedy čmeláky, včely ale i další hmyz) důležitá potravní nabídka a hnízdní možnosti.

Současný stav a jeho problémy

V obcích je řada veřejných ploch, které se udržují tak, aby byly „hezké“. V praxi to znamená zelenou plochu bez květů, kterou představuje „dobře udržovaný“ trávník. Aby to nebylo jen zelené, tak obec zajistí záhony s květy/keři. O vše se starají lidé, kteří nutí přírodu, aby se blížila lidskému ideálu krásy. V obcích to dělají technické služby, nebo najaté firmy které jsou většinou motivované provedením práce. Ty pracují často podle pevného harmonogramu, rozpočtu a bez ohledu na to, jaké je počasí. Takové služby/firmy logicky nerespektují, co příroda v daný moment potřebuje/snese.

A tak sejí, sází, kropí, mulčují, hnojí, skrápí chemií a to vše stále zas a zas, opakovaně po celou sezónu. Výsledky jsou často tristní.

Současná „péče“ o zelené plochy má řadu vad. Hlavně je to ale sisyfovská práce, protože tráva jak známo roste, a tak se se stále seče, aby byla „krátká“. Často se tak děje v místech, kde do trávy nevstupují lidé a vysoký porost by nikomu nevadil. Jakmile se tráva poseká na krátko, tak se musí zalévat, vlhkost se v ní neudrží a Slunce a vítr ji vysuší. Pak se zase do zelené plochy dostávají pampelišky, sedmikrásky a další „plevel“, takže přijde na řadu chemie. Plochy ošetřené chemií je potřeba doset, zalévat a zase se po nich projet sekačkou a již to jede v kolečku od začátku.

Celá ta „sranda“ stojí nemalé peníze, které na to obec vynakládá. Tahle práce nikdy nekončí a peníze tečou.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Alternativní přístup: Květnaté louky

Doba se mění a některá města a obce se uvědomily, že to jde dělat jinak. Obce změnily přístup k údržbě travních porostů na veřejných plochách. Nechávají trávu růst, sekají ji po částech, dovolí lučním květům, aby se tam vrátily. Z trávního porostu se stává kvetoucí louka. Respektují vegetační cykly rostlin a nechávají je přirozeně se množit. Respektují i opylovatele, kteří se na kvetoucích veřejných plochách krmí a množí. Vytvářejí zelené plochy plné lučních květů tak, aby z nich vznikaly květnaté pásy.

Změna si kupodivu nevyžaduje velké náklady. Kvetoucí louku z vysetých letniček můžete mít na náměstí již během jednoho roku oku. Příprava trvale kvetoucí květnaté louky, bez nutnosti stálého dosévání a obnovy, chce čas a trpělivost. Často stačí změna sekání (spíše bychom měli hovořit o managementu travních ploch) a přítomné byliny vykvetou hned, jak dostanou příležitost. Úspěšná změna travního porostu v obci na kvetoucí louku přivede na dané místo nový život.

Květnatá louka na vlastní zahradě může být dobrým příkladem pro obec, že to jde a není to tak těžké.

Květnatá louka na vlastní zahradě může být dobrým příkladem pro obec, že to jde a není to tak těžké. Foto K.

Rizika a úskalí

Změna by ale měla být trvalá/dlouhodobá. Pokud si snad přístup brzy rozmyslíte, ohrozíte ty živočichy a rostliny, kteří se tam již zabydleli. Pokud použijete „exotické“ směsi lučních květů, nemusí se to povést a navíc hrozí riziko zavlečení nepůvodního či dokonce invazivního druhu rostlin. Vyberte ověřené regionální směsi semen, nebo si je sami vytvořte z rostlin, které se ve vašem okolí běžně vyskytují.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Pokud si koupíte levné směsi semen pro „zaručeně pravou kvetoucí louku“ v hypermaketu, vyhodíte své peníze. Kvetoucí louka potřebuje ověřené kvalitní směsi. Držte se hesla „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“ a ušetříte - peníze i zklamání.

Směsi připravené pro jinou krajinu a půdu, nemusí u vás uspět tak, jak si přejete. Vybírejte podle místa a typu půdy, kde jí chcete použít. Pokud nevíte, jak si vybrat, nedělejte pokusy. Plánujte a poraďte se s odborníky přírodovědci a nebo s producenty, kteří sami směsi připravují. Z jejich webových stránek si uděláte představu, jak dalece se problematice věnují. Chtějte předem na vlastní oči vidět referenci a nebo se zeptejte tam, kde již uspěli.

Rizikem jsou i nevyjasněné si představy a očekávání. Pokud se budete travnímu prostu aktivně každoročně věnovat a obnovovat ho, může být velmi bohatý (letničky). Pokud budete jen pomáhat přírodě a necháte v něm kvést ve vašem okolí rostoucí byliny, může být kvetoucí louka z počátku méně bohatá na květy, budou tam nejspíš chybět některé polní květy jako chrpy, máky a kopretiny. Vaše louka ale nakonec bude vyžadovat méně péče a bude to skuteční příroda. Producenti osiv ale myslí i na toto a proto své směsi často kombinují tak, že obsahují semena jak letniček i trvalých bylin. Louka se vám mění před očima rok od roku tak, jak se vrací ke své přirozené podobě.

Kvetoucí louku nezískáte tak, že koupíte sáček semen a vysypete ho jen tak do trávy. S přípravou a údržbou je vždy spojena nějaká práce a to podle typu louky, jakou jste si zvolili. Je třeba se vypořádat s obavami těch, kdo se bojí klíšťat a náletů semen rostlin. Těm je potřeba vysvětlit, že obecní plocha není primárně připravená pro jejich deku na slunění. Travní plochu je nutné upravit podle toho, jakou roli bude plnit. Zvažte, jestli vaše louka bude sloužit opylovatelům, občanům k relaxaci a slunění, pro sportovní účely. Lze to řešit kompromisem a kombinací travního porostu. Lze také vytvářet ostrůvky s vyšším porostem a nebo naopak vysekat pruh kolem laviček.

Další obavy vznikají na straně alergiků. Pyl vítr přenáší na velké vzdálenosti. Sekání travního porostu na náměstí ale alergikům ve skutečnosti nepomůže. Za větru budou exponováni pylem z okolí v řádu kilometrů, tak jako je tomu dnes. Pokud nebudete změnu travního porostu a managementu travních ploch dobře komunikovat, narazíte na nepochopení. Určitě vysvětlete těm, kdo se bojí změny, že ve vaší obci je prostor pro všechny.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Poznámka: Změny travního managementu v chráněně krajinné oblasti mohu vyústit v konflikt s předpisy a zákony. Na takových místech je potřeba vaše plány projednat s příslušnými institucemi ochrany přírody. Toto téma na našich na našich stránkách nerozebíráme, jen na tuto problematiku upozorňujme.

Sečteno a podtrženo - změna je možná, není složitá, obce díky ní uspoří peníze a všem přinese radost.

Jak na to?

V řadě měst a obcí již změnili přístup k veřejným plochám a trávníkům a přeměnili je na kvetoucí louky. Pochopili, že změna přináší spoustu pozitivních efektů a navíc finanční úspory. Udělejme společně malé kouzlo tak, aby obecní nebylo jen občanů ale i přírody je opravdu velkým přínosem pro všechny.

Zkuste to také, není to složité:

• Oslovte i vy své obecní zastupitele a žádejte po nich změnu = napište jim a nebo je navštivte osobně.
• Dejte jim k dispozici obecnou metodiku Ministerstva životního prostředí i metodiku, kterou najdete v dalším textu.
• Dejte jim příklady z okolí a návrh konkrétního místa, kde je v obci možné vytvořit květnatou louku. Jako první to může být místo, o které obec nejeví zájem, tady lze začít.
• Nečekejte na nic a sami v obci předveďte, že to je možné - jděte příkladem, klidně se sousedy na malé ploše mezi domy.
• Věnujte čas přípravě, chyby a nedůslednost se nevyplácí.
• Nebojte se komunikovat s odborníky a producenty travních směsí a nechte si poradit od těch, kdo s touto problematikou mají prokazatelné zkušenosti a doložitelné reference.
• Buďte trpěliví a dejte přírodě čas na návrat do míst, která jí patřila.

Pokud si troufnete na víc, požádejte obec o větší plochu a převezmete ji do své péče na pár let.

Komunikace se spoluobčany

Nezapomeňte spoluobčanům vysvětlit, proč se mění péče o travní plochy a co to přinese. Bez zapojení spoluobčanů a komunikace s nimi to nejde. Pokud jim vysvětlíte, proč se najednou pozemek udržuje jinak než dřív, dostanete je na svou stranu. Pokud jim nevysvětlíte, proč je dřív na ježka sečený trávník „zarostlý“, obrátí se proti vám. Pro ně je možná příroda zelený trávník a túje podél plotu. Budou se bát klíšťat, pylu, náletu semen do svých sterilních zahrad.

Pokud chcete informovat občany, zveřejněte zprávu o změně / o projektu tam, kde ji nepřehlédnou. Využijte vám dostupné možnosti a nástroje.

Velmi se osvědčila jednoduchá informační cedule/leták na kraji kvetoucí louky v obci. Tam můžete přímo na místě vysvětlit proč došlo ke změně, jaká je pro ni motivace a co změna přinese.

Doporučená metodika

Nemá cenu vyvíjet kolo, lepší je postupovat podle osvědčené metodiky. Tím se vyvarujete zklamání a také, pokud jde o osvědčenou metodiku, pomůže to v prosazení změny.

Její základy jsou ale položeny metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí. Obecní představitelé tedy nemají důvod se změně bránit a odmítat ji.

Ministerstvo životního prostředí - Základní standard a metodika

• Péče o přírodu a krajinu Krajinné trávníky
• Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv

Tyto dokumenty jsou zákklad, které by bylo dobré znát dřív, než se rozhodnete pro koupi nějaké bžne dostupné komerční směsi.

Český svaz ochránců přírody

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života.

Základní problematika Živá zahrada

Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, z.s.

Calla je jihočeský spolek, který se zabývá především ochranou přírody a energetikou. Mimo jiné se dlouhodobě věnuje ochraně přírody ve městech a přírodě blízké péči o městskou zeleň. Prosazuje a popularizuje např. extenzivní sečení městských trávníků, vytváření květnatých pásů a vodních prvků ve městech, motýlí zahradničení, promyšlenou péči o staré stromy aj.

Přírodní zahrada

Spolek podporuje jednotlivce i skupiny v zakládání a údržbě přírodě blízkých zahrad. Toto poslání naplňuje osvětou a vzděláváním veřejnosti, institucí a úřadů. Spolupracuje při plánování veřejné zeleně v obcích i městech.

Ekologická výchova

Environmentální výchova je výchovou k odpovědnému zacházení s životním prostředím a měla by být součástí jak základního, tak odborného a vysokoškolského vzdělávání. Environmentální výchova vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí a k poznání odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince.

Pro žáky 2. a 3. třídy:

1. Hra je základním prostředkem.
2. Účast na programech ekologických center, aktivitách školy, města či místních organizací apod.
3. Využívání informačních technologií - internet.
4. Při běžném vyučování i při vycházce využívat vhodných situací k uvědomování si možného nebezpečí a učit děti, jak mu přecházet (dopravní situace, kontakty s cizími lidmi, se zvířaty, léky, jedovatými rostlinami, technickými přístroji, neznámými předměty a s jevy jako je např. bouřka).
5. Pozorování změn v přírodě v závislosti na ročním období.

K aktivitám a činnostem můžeme také využít vhodné karty ze souborů Pracovní karty a šablony pro činnostní učení Čj v 0. - 5. ročníku.

Projekty a programy

• Recyklohraní - Jedná se o školní recyklační program pod záštitou MŠMT ČR, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v oblasti třídění a recyklace odpadů a umožnit jim osobní zkušenost se zpětným odběrem baterií a použitých drobných elektrozařízení. Kromě sběru odpadu žáci plní průběžně zadané úkoly.
• Uklidíme si svět - projekt je zaměřený na podporu ekologické výchovy, v rámci projektu žáci uklidí např. okolí školy. S žáky můžeme hovořit o tom, jaké odpadky byly nejčastější a jakým způsobem se ocitly ve volné přírodě. Možné je také aktivní zapojení celé školy např. do sběru papíru.

Příklady aktivit v rámci environmentální výchovy

Plánování zásahu do přírody v okolí školy

Žáci ve skupinách navrhují konkrétní opatření, která povedou ke zvýšení biodiverzity a estetické hodnoty prostoru. Učí se rozpoznat příležitosti k péči o přírodu a plánovat činnost tak, aby byla bezpečná, smysluplná a ohleduplná.

Program Patronáty

Program Patronáty ukazuje skupinám dětí a mládeže, jak se aktivně zapojit do ochrany přírody. Cílem programu je propojit skupinu žáků s odborníkem a také se správcem nějakého cenného území a nasměrovat mladé k účinným aktivitám ochrany přírody.

Zapojení do péče o přírodní památku

Žáci se podílí na sčítání cílových druhů (např. orchidejí, kosatců sibiřských, ocúnů jesenních v případě mokřadní louky), na monitoringu rozmanitosti (např. rostlin nebo hmyzu) a diskutuje dopady použitých zásahů s aktérem z ochranářské organizace. Podle pokynů dospělého se zapojí do péče o lokalitu (např. vyřezávání náletových dřevin, hrabání a odklízení posečené biomasy, dosívání semen lučních druhů).

Na začátku každé změny musí ale být někdo, kdo přijde s požadavkem, s návrhem a nebo se jen zajímá a ptá proč. Proto jsme vám poskytli návody, příklady a snad i motivaci.

tags: #ekologická #výchova #louka #metodika

Oblíbené příspěvky:

• Odnětí půdy a ekologická váha
• Problém s pálením odpadu
• Označení obalů
• Výlety do okolí Středokluk
• Budoucnost společné obrany