Ekologická Výsadba Ovocného Stromu: Postupy a Doporučení

Stromy přinášejí užitek, ochranu i potěšení. Stromy mají významné místo v životním prostředí a bez jejich existence bychom zde nebyli ani my lidé. Radim Tomáš se na stránce ekoton.sk zamýšlí nad potenciálem stromů:„Stromy mají významné místo v životním prostředí a bez jejich existence bychom zde nebyli ani my lidé. O tom, že stromy vytvářejí kyslík a produkují dřevo, ví každý, ale stromy mají i další neméně významné funkce, které si už každý neuvědomuje. A stromy, to nejsou jen lesy, ale představují také velmi užitečnou a potřebnou součást ulic našich měst a obcí.

Sadenie ovocných stromov je základom každej funkčnej záhrady. Správna výsadba stromov rozhoduje o tom, ako sa strom ujme, ako bude rásť a kedy začne rodiť. Výsadba stromov nie je len technický úkon. Od kvality prípravy pôdy, správnej hĺbky a rozostupov závisí budúca vitalita stromu. Sadenie stromčekov je investícia na desaťročia.

Výběr Stanoviště a Druhu Stromu

Než začnete s výsadbou, měli byste si rozmyslet, jaký druh stromu chcete vysadit a kam ho umístíte. Rozhodujícími faktory při výběru stanoviště jsou kvalita půdy, velikost stromu a průměr koruny. Stromy produkují kyslík a čistí vzduch. Stromy jsou životním prostředím pro zvířata a ptáky. Mnoho druhů živočichů zde nachází potravu, hnízdiště a úkryt. Listy a plody, například bobule a ořechy, jsou zdrojem potravy pro volně žijící zvířata i člověka.

Má-li stromek v novém prostředí dobře prospívat a zdravě růst, je důležité zajistit mu správné půdní podmínky. Než se tedy pustíte do výběru rostlin, proveďte rozbor půdy na své zahradě a hledejte rostliny, které jsou pro její složení vhodné. Při výběru stanoviště byste měli vzít v úvahu také budoucí velikost stromu a průměr koruny. Tyto informace najdete v popisu rostliny nebo v zahradnickém centru. To vám umožní dopředu odhadnout, jak velký stín bude strom vrhat a jakou vzdálenost je třeba dodržet od domu, ostatních rostlin nebo hranice pozemku. V případě menších odrůd stromů vám při hledání nejvhodnějšího umístění pomůže větev nebo lať: vezměte si větev, která je dlouhá přibližně jako maximální výška stromu, a postavte ji svisle. Mimochodem: pravidelný řez nezajistí, že stromek zůstane malý, ale pouze udrží jeho tvar. V menších zahradách byste proto měli vysazovat menší odrůdy stromů, jako jsou trnovníky s kulovitou korunou, sloupovité okrasné třešně a stromky s vysokým kmínkem.

Minimální vzdálenost od hranice pozemku je stanovena zákonem o sousedských právech a v jednotlivých spolkových zemích se liší. Zpravidla platí: čím je strom rozlehlejší a vyšší, tím větší musí být jeho vzdálenost od souseda. Než se tedy pustíte do výsadby stromu, vyžádejte si od místního úřadu podrobné informace. 1. Vybereme vhodné místo k sázení. Stromy nesázíme blízko budov nebo plotů, musíme počítat s velikostí koruny dospělého stromu. Velikost stromu určuje podnož, proto při výběru zohledňujeme nejen odrůdu, ale také podnož.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Termíny sázení ovocných stromků. Stromek při vyorání příjde o 60 -80 % kořenů, které musí v následujícím roce nahradit. U některých druhů podnoží zůstanou jen hlavní, kosterní kořeny, menší kořeny a kořenové vlášení je zničeno. To je jeden z důvodů proč doporučujeme stromky vysazovat na podzim, je zde větší šance na ujmutí. Na podzim již kořeny nerostou, ale často brzy na jaře, pokud není půda promrzlá, začínají kořínky růst již v únoru. V té době je dostatek přirozené vláhy v půdě. Na jaře není problém se sázením, jen v případě sucha je nutné stromkům věnovat zvýšenou péči.

Typy Stromků pro Výsadbu

• Kontejnerované stromy: Jedná se o stromy, které se pěstují v zahrádkářské zemině a větších květináčích, tzv. kontejnerech. Jsou k dostání po celý rok a také v plném květu. Při nákupu dbejte na to, aby byl strom kvalitní a měl zdravý, jemně rozvětvený kořenový systém.
• Stromy s balem: Jedná se o stromy, které se pěstují na poli a ze země se vytahují s balem zeminy. Kořenový systém zůstává relativně nepoškozený. Zabalí se do jutové nebo plastové tkaniny, která drží půdu pohromadě. Pokud je tkanina z juty, a ne z plastu, zasadí se společně se stromem. Juta se v půdě časem rozloží. S kořenovými baly se často prodávají větší keře, stálezelené stromy a jehličnany.
• Prostokořenné stromy: Tyto stromy se dodávají přímo z pole, a to s odhalenými kořeny, tedy bez zeminy. Prostokořenné stromy jsou k dispozici pouze na jaře nebo na podzim, přičemž stromky nabízené na jaře pocházejí z chladírenských skladů. Proto jsou k dostání pouze stromky neolistěné.

Postup Výsadby Stromku

Zasadit ovocný strom vlastními silami není nic obtížného. Sázíte-li například jabloň, je třeba dodržet několik důležitých kroků, aby nedošlo k poškození kořenového systému nebo roubů. Výsadba stromků jde nejlépe, když ji provádějí současně dva pracovníci. Jeden drží stromek a druhý přihrnuje zemi ke kořenům.

1. Těsně před vlastní výsadbou upravíme nejprve kořenovou soustavu. Nožem nebo ostrými nůžkami odstraníme všechny poškozené kořeny a zároveň hladkým řezem zkrátíme konce roztřepených kořenů. Kořeny potom ponoříme na minimálně 12 - 24 hodin do vody. Ponořením kořenů do vody se týká pouze vyoraných stromků, v žádném případě ne kontejnerovaných. Pokud stromek ve vodě ,,zapomeneme" několik dnů, může se stát, že kořeny budou poškozeny.
2. Díra pro stromek by měla být přiměřená, asi 10 cm větší něž jsou kořeny stromku. Není potřeba díry kopat bagrem. Vykopanou zeminu vylepšíme kompostem, listovkou, při těžké jílovité půdě, můžeme vylepšit trochou písku. V případě vylepšení rašelinovým substrátem, nedáváme jej víc jak 10-20 %, rašelina po vyschnutí špatně přijímá vodu. Stromek pak může při zálivce trpět nedostatkem vody, protože voda proteče. Nikdy nedáváme pod stromky čerstvý hnůj! Stává se, že ve snaze, aby stromek co nejlépe rostl, vykope pěstitel velkou díru, z poloviny ji napěchuje čerstvým hnojem, nejčastěji králičím a pak sazí. Obzvlášť na podzim je to velmi nebezpečné, hnůj se začne zahřívat jako v pařeništi, zahřeje kořeny, stromek naraší a v zimě když jsou mrazy zmrzne. Na jaře ani nevyraší a kdo je blbec? No přeci prodejce, který prodal nekvalitní stromek.
3. Když vysazujeme stromek ke kůlu, kůl zatlučeme ke středu před vlastní výsadbou. U sloupovitých stromků je podpora nutná, kůl nebo trubka by měla být vysoká min 2,5 m a v zemi min 0,5 m.
4. Postup při výsadbě je takový, že jeden pracovník umístí stromek uprostřed jámy, přičemž dbá na rovnoměrné rozmístění kořenů. Druhý pracovník přihrnuje ke kořenům ornici, první pracovník stromkem potřásá, aby půda vyplnila všechny prostory mezi kořeny. Pokud není stromek ve správné výšce, při potřásání ho zároveň mírně povytahujeme. Potom půdu ke kořenům přišlápneme a přihodíme ještě zeminu až po kořenový krček.
5. Kolem stromku uděláme z půdy prohlubeň jako misku na zadržování vody, stromek důkladně zalijeme a po vsáknutí vody přihrneme suchou půdu, čímž zamezíme vypařování a tvorbě přísušku. Na podzim provedeme zálivku jednou při výsadně a pak už ne. Když vysazujeme stromky ke kůlům, přivazujeme je jen volně a až po ulehnutí půdy je přivážeme pevně. Kolem stromků můžeme mulčovat kůrou nebo pře léto posekanou trávou.

Při výsadbě je důležité zasadit stromek do správné hloubky. Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše. Velmi dobrou pomůckou pro určení hloubky výsadby je lať, kterou položíme přes jámu tak, aby byla na úrovni okolního terénu. Zvlášť dáme pozor na to, aby stromek nebyl nasazen roubovaným místem pod úroveň půdy, při vytvoření kořenů nad roubovaným místem je vlastnost podnože zcela eliminována, což je problém hlavně u zakrslých podnoží. Roubovaná odrůda bývá někdy až 30 cm nad povrchem půdy! TOTO JE POTŘEBA ZACHOVAT! Při ,,utopení" stromku, to znamená při nasázení podstatně hlouběji než byl ve školce, může dojít a často dochází k úhynu stromku.

Chcete-li zasadit strom s balem, rozvažte látku, odhrňte ji a případně odstraňte. Tkaniny z přírodních materiálů mohou zůstat v jámě, kde se časem rozpadnou. V žádném případě by na kmeni stromu neměly zůstat žádné provázky ani dráty. Je nutné odstranit také plastové materiály. Po zasazení by měla základna stonku stále mírně, resp. Prostokořenné stromy vložte před výsadbou na několik hodin do kbelíku nebo vany s vodou a nechte kořeny důkladně napít.

Péče po Výsadbě

Důležitým faktorem v prvním roce je závlaha. Stromky musí obnovit většinu zničeného kořenového vlášení. Nově rostoucí kořínky, především ze silných kořenů, nesnášejí přelití. Trvalý přebytek vody způsobuje zahnívání nově rostoucích kořínků, infekce houbami, či bakteriemi a následný úhyn stromku. Velmi častý problém, který jsme zaznamenali u pěstitelů sloupcovitých jabloní, kteří se snažili ,,ušetřit" místo na zahradě. Spolu s jabloněmi pěstovali okurky, rajčata, jahody a podobné plodiny, které potřebují přes léto mnohem více vláhy než stromky. Docházelo k trvalému přelévání a k živoření stromků, nebo k jejich úhynu. Kdopak byl asi zase blbec? Velmi častým problémem je i sázení stromků ihned po vykácení starých stromů. Je nepřijatelné sázet jádroviny po jádrovinách, když už to nejde jinak, tak aspoň jabloně po vykácených švestkách (peckovinách) a obráceně. O tom, že je nutné většinu silných kořenů odstranit a min 4-5 let nechat zbylé kořeny rozložit, nechce nikdo slyšet. Zaznamenali jsme případ, že pěstitel nasadil několik jabloní asi metr od starého pařezu jabloně a ještě měl všude jahody. Na odumřelých kořenech se živí tzv. saprofytní houby a některé si rády udělají z oslabených, přelitých stromků svou potravu. V roce 2017 byl od jara opačný problém a to byl nedostatek vláhy. Najít vyvážený stav mezi nedostatkem vláhy a přelitím chce trochu zkušeností. Obecně platí, že je lepší zalévat ,,do sucha-do mokra". Zalijeme stromek množstvím vody tak, aby byl mokrý celý profil kořenů (např. 10 l vody). Za dva až tři dny, popřípadě později to zopakujeme. Je špatně dvakrát denně zalít jednou konví pět stromků. Povrch kořenů a kořenového krčku je přelíván a zahnívá, kořeny ve spodní části trpí suchem a nerostou. Když pěstitel provede špatný řez a nechá velkou korunku neúspěch je skoro zaručen. Zaznamenali jsme i případ, kdy pěstitel nasadil švestky na pole a nestaral se o ně, velmi noho jich uhynulo nebo živořilo. Když jsme se ptali proč je nezalil, odpověděl že, to nikdy nedělal a že se příroda postará sama! Příroda se ,, postarala". Opakem je pěstitel, který nosil ,,švestičkám" každý den konev vody a ty ho odměnily hned první rok jeden metr dlouhými přírůstky. To potěší.

Hnojení. Při výsadbě nedoporučujeme nějaké hnojení, max. tableta víceletého hnojiva pod kořeny, pokud s ní má pěstitel zkušenosti. Po vyrašení doporučujeme doplnit výživu hnojením na list v kombinaci přípravků proti chorobám, pokud je potřeba. Velmi vhodná je aplikace přípravku Fyto-fitness na zlepšení vitality stromku. Neuškodí zálivka vodorozpustným hnojivem Kristalon start. První hnojení granulovaným hnojivem YaraMilaComplexem provedeme počátkem června, hnojivo nasypeme pod stromek v dávkování podle návodu (prvním rokem 1-2 odměrky od Kristalonu) a lehce zapravíme do půdy, zalijeme. Toto hnojivo považujeme dlouhodobě za jedno z nejvhodnějších pro celou škálu rostlin, ovocných a okrasných stromků na zahradě. Samostatnou kapitolou jsou kontejnerované stromky s balem po kterých je stále větší poptávka. Takto pěstované stromky značně prodlužují dobu výsadby po celou vegetaci. Problematická je výsadba pokud teploty dosahují dlouhodobě nad 30 °C. Plně olistěné stromky potřebují poměrně velké množství vody a je nutná zvýšená pozornost, aby netrpěly nedostatkem vody či přelitím. Pokud pěstitel odjede na víkend, může se stát, že po příjezdu má stromek okraje listů nebo celé listy hnědé. Může se stát, že okolí stromku má dostatek vláhy, samotný kořenový bal může být suchý. Bude trvat několik měsíců, než kořeny prorostou z původního květináče do okolní půdy a budou schopny příjímat vodu. Zdravý, silný a vyzrálý stromek nemá důvod se neujmout, pokud se tak stane je třeba hledat chybu v postupu sázení a ošetřování. Občas slyším argument, 5 stromků se chytlo a jeden chcípl, to bude určitě tím, že byl špatný.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Po výsadbě provedeme řez, kdy v případě stromů s korunkou (obr. č. 1) zkrátíme větve o 1/3 až 1/2 u všech ovocných odrůd (obr. č. 2) mimo sloupovité tvary. Tento řez je nutný na podzim, aby se zamezilo vysušení stromku mrazy v průběhu zimy. Zima 2016/2017 byla po mnoha letech příkladem dlouhotrvajících (ne velkých) mrazů, které stromky vysušovaly. Stromky je potřeba po ostříhání důkladně zamazat stromovým balzámem, aby otevřené rány nevysychaly a mráz z nich nevytahoval vodu. V případě, že se toto základní ošetření neprovede, hrozí znásobení výše uvedených problémů a stromky na jaře špatně raší, nebo nevyraší vůbec. Na jaře, v době, kdy již nehrozí velké mrazy a začínají být jasně viditelné narašené špičky, provedeme konečný řez na přibližně 3-5 oček. Omezíme i počet větví, které zastřihneme u kmene (obr č. 3) a důkladně rány zamažeme stromovým balzámem. Někteří zkušení pěstitelé ostřihávají všechny větve až u kmene a nechávají pouze tyčku. Stromek o to více a intenzivněji raší a již v prvním roce utvoří pěknou korunku. Je mylná představa, že čím krásnější stromek s korunkou bude při výsadbě, tím lepší. V případě nepříznivých podmínek v následujícím roce, stromek není schopen zvládat nepoměr mezi kořeny a korunkou. Přírůstky jsou malé nebo žádné, vytvoří se malé lístečky, stromek není vitální a živoří.

V případě, že stromek na jaře neraší, nebo raší málo v porovnání se stromky v okolí, zásadně stromek nevytahujeme a nesnažíme se zjistit, kde je problém. Je třeba z výše uvedených pokynů zjistit, zda nedošlo někde k chybě. Někdy se stromky rozraší později. Obr č. 1Obr. č. 2Obr. č. 3Broskve na podzim ostříháme stejně jako jiné druhy. U broskví je nutné, aby bylo dřevo dostatečně vyzrálé. To znamená, že stromky musí být vyorány až po 20 říjnu, v případě teplého podzimu ještě později. To se zpravidla nedodržuje, obchodníci vyžadují po školkařích vyorávku mnohem dříve. Nešvarem je prodej broskví na výstavách polskými kšeftaři již kolem 1 října. Stromky na pohled vykazují zaschlé, svraštělé větvičky, takovéto stromky mají menší naději na přežití přes nepříznivou zimu. Dříve se doporučovalo stromky uschovat do sklepa, nebo založit do kompostu a vysazovat na jaře. Pokud jsou stromky kvalitní, není to potřeba. Pokud jsou přes zimu silné mrazy, je nutné v předjaří při teplých, slunečných dnech stromky zalít a postříkat vodou. Před rašením, kdy předpokládáme, že už nebudou velké mrazy, provedeme konečný řez na 2-3 očka. U broskví je hluboký řez nutností, jinak dochází k uschnutí celého stromku. Broskev je vrba, do podzimu naroste krásná korunka, která se dalším rokem odmění násadou plodů.

U sloupcovitych jabloní po výsadbě žádný řez korunky neprovádíme, zakrátíme pouze boční obrost delší jak 40 cm pokud se tak nestalo již při expedici nebo při prodeji. Většinou řez není zapotřebí.

Řez Ovocných Stromů

Stromky bez korunky (špičáky) nebo s nepravidelně rozmístěnými větvemi zkrátíme ve výšce 1 m od země a nevhodné větve odstraníme. V případě, že pěstitel zakoupí stromek s korunkou níže než potřebuje, ostříhají se větve až u kmene a terminál se ponechá asi 10 cm nad požadovaným větvením. U obou typů stromků při rašení pupenů vyslepíme pupeny na kmínky do výšky požadované korunky. Ponecháváme zpravidla 5-7 pupenů od vrcholu, které budou základem kosterních větví. Celkem pravidelně 1-2 nejvyšší pupeny rostou méně, pokud se tak stane, během vegetace se odstřihnou, aby základem korunky zůstaly jen nejsilnější větve.

Řez ovocných stromů po výsadbě - je bezpodmínečně nutné provést ihned po výsadbě ovocných stromů. Při výsadbě podzimní tyto větve zakrátíme na ½ jejich délky a následně provedeme řez jarní, popsaný v předchozím bodu. Řez výchovný - provádíme v 1. - 5. roce po výsadbě, jedná se vlastně o tvarování koruny do vámi požadovaného tvaru a velikosti. V těchto letech se snažíme vypěstovat plodnou korunu s pevnými kosterními větvemi. Postup v prvním roce, tedy po výsadbě, byl zmíněn výše, v dalších letech odstraňujeme konkurenční výhony (zdvojené, táhnoucí se směrem dolů, vstupující dovnitř koruny) a zakracujeme požadované větve o 1/X, kde X je rok po výsadbě (2. rok ½, 3. rok ? Řez udržovací - podporujeme jím obnovu plodonosného porostu, řez se provádí dle aktuálního stavu koruny. Důležité je v této fázi odstranit suché, nemocné, zastiňující a zahušťující partie stromu a také výhony. Řez zmlazovací - při tomto řezu zasahujeme i do kosterních větví, které výrazně zkracujeme (možno i tak, že bude potřeba zapěstovat novou korunku). Tímto řezem můžeme prodloužit životnost stromku o 5 - 8 let, v některých případech i o 20 let. Vzhledem k využití podnoží pro intenzivní produkci v současném ovocnictví však tento způsob řezu nezaručuje pozitivní výsledek. Dnešní intenzivní podnože podporují nástup do plné plodnosti již během 3. - 5. roku po výsadbě oproti extenzivním, kde se na plnou plodnost čekalo až 15 let. Plná plodnost u těchto intenzivních podnoží, při použití výchovných řezů a lehkého zmlazování, trvá až 20 let.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

zimní, který se provádí za vegetačního klidu (podzim, zima, časné jaro). letní, který se provádí již ve vegetaci. U řezu jako takového se nemusíme bát zkoušet nové cesty, učit se. Na stromu je krásné, že i když jej zastřihneme ne příliš povedeně, tak zase doroste a můžeme to zkoušet znovu.

Stromky se ve školkách pěstují v řadách, někdy se stane, že mají větve jen na jednu stranu, jak rostly za sluncem. Při výsadbě doporučujeme stromek otočit tak, aby tyto větve byly na severní stranu, na jižní stranu aby zbylo prázdné místo. Stromek má pak lepší světelné podmínky a snahu vyrovnat korunku do pravidelného tvaru.

Podnože Ovocných Stromů

Polokmeny a vysokokmeny se v současné době příliš nepoužívají. Využívají se spíše podnože růst zpomalující, s brzkým nástupem do plodnosti a vysokými výnosy.

Stromky je nutné ukotvit, podle velikosti stromu jedním, dvěma nebo třemi kůly tak, aby kořen stromu byl fixován. V souladu s arboristickým standardem SPPK C02 005:2016 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin je třeba zvažovat, jakou individuální ochranu proti škodám působeným zvěří zvolit. S ohledem na prokázaný efekt doporučujeme u nových výsadeb solitérních stromů, v odplocených biocentrech, biokoridorech a v takových porostech, které nejsou ještě zajištěny, využít ověřený a na Mendelově univerzitě ověřený postup s mechanickou ochranou a kafilerním tukem.

Zálivka a kontrola mechanické ochrany stromů jsou samozřejmostí; další aktivitou, která se s ovocnými stromy pojí, je prováděné pravidelného řezu.

Představované výsadby lze financovat z několika zdrojů. Náklady na vypracování žádosti a projektovou dokumentaci u větších projektů je možno čerpat z prostředků Evropské unie a národní podpory prostřednictvím Operačního programu životního prostředí. V aktuálním Operačním programu životního prostředí je prioritní osa 4, jejímž základním cílem v rámci ochrany a péče o přírodu a krajinu je zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb. - vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur formou zpracování plánu ÚSES. Pro konzultace je možné se obrátit na příslušná regionální pracoviště AOPK ČR. Celá prioritní osa 4 je realizována prostřednictvím individuálních projektů.

Ministerstvo životního prostředí spravuje také Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pravidla tohoto programu na rok 2019 a další se právě v této době připravují a budou každým dnem zveřejněna. Další podporu zaměřenou právě na myslivce - uživatele honiteb lze v průběhu roku 2019 získat z prostředků národních dotací Ministerstva zemědělství z podopatření „Výsadba plodonosných dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa“.

Implementací výše popsaných opatření je možné významně přispět k udržení kulturního stavu a typického krajinného rázu našich honiteb, resp. katastrálního území jednotlivých obcí. Navíc výsadbou ovocných stromů ve volné krajině a následnou péčí o ně mohou myslivci zdůraznit svoji úlohu a zodpovědnost v péči o krajinu. Zkusme se všichni zamyslet, jak by se dala tímto přístupem zvýšit jednak prestiž myslivců v rámci společnosti, jednak i pomoci ke zlepšení biodiverzity přírody.

tags: #ekologická #výsadba #ovocného #stromu #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Revitalizace území
• Efektivní drtiče odpadu
• Definice environmentální bezpečnosti
• AVE CZ a odpadové hospodářství
• Aktivity v přírodě na FTK UP