Ekologická zátěž a sanace mostů v České republice

Mostní stavby jsou základní součástí dopravní infrastruktury. Rostoucí objem dopravy a agresivní vlivy prostředí však vedou ke stále vyššímu zatížení. Aby byla posílena bezpečnost a dlouhá životnost konstrukcí, musí být tyto v pravidelných intervalech kontrolovány a udržovány. Zanedbání vede k nevyčíslitelným rizikům a může mít hlubokosáhlé následky.

V roce 2018 se zřítil Morandiho most v Turíně a třeba 11. září 2024 obletěly svět dramatické snímky zříceného mostu Carola v Drážďanech a vyvolaly i u samotných expertů překvapení a současně zděšení. Incident zdůraznil naléhavost provádění pravidelných kontrol a údržby mostů.

Podle současných poznatků je ze zhruba 130000 mostů v Německu potřeba v krátké době opravit několik desítek tisíc. Ve Francii již v roce 2019 z provedeného šetření vyplynulo, že 25000 mostů je v pochybném stavu. V USA vykazuje více než 60000 mostů strukturální nedostatky a potřeba sanace se v současnosti odhaduje na částku 123 miliard dolarů.

Současný stav mostů není tedy podle výše uvedených čísel příliš uspokojivý. O to důležitější je pravidelná údržba a ochrana mostů - protože je to nejen rychlejší, nýbrž také ekologičtější a levnější než stavba nových objektů. Přitom je kromě částečné reprofilace především zvyšování krytí betonu stále důležitější.

Produkty, které lze aplikovat metodou nástřiku, mají jasnou výhodu, zejména pokud se jedná o stavební části podhledů mostů, „ploch nad hlavou“ nebo pilířů. Inovativní řešení pro ochranu, utěsnění a vyztužení mostních stavebních objektů z předpjatého betonu, železobetonu nabízí injektážní systémy společnosti MC.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

V oblasti ochrany povrchu mostních stavebních objektů je společnost MC považována za průkopníka a odjakživa se aktivně podílela na vývoji těchto systémů OS pro ochranu povrchu. Sestává ze tří produktových řad MC-Color Proof, MC-Color Flair a MC-Color Flex.

S účinností od 15. 3. 2021 platí nové technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP), kapitola 31. Podle této směrnice musí dodavatel materiálů doložit průkazní zkoušky celého sanačního systému a získat schválení tohoto systému pro použití na mostních konstrukcích ve správě ŘSD.

Ekologické zátěže a jejich řešení v České republice

Státní majetek byl v minulosti často zatížen značnými ekologickými škodami vzniklými z provozu průmyslových a jiných podniků. V České republice probíhá od počátku 90. let odstraňování ekologických zátěží spojených s privatizovaným majetkem vzniklých před privatizací.

V zájmu urychlení procesu jeho privatizace byl státní majetek převeden novým vlastníkům (tzv. nabyvatelům) i s těmito starými ekologickými zátěžemi. Zákonná právní úprava přitom přenesla právní povinnosti k odstranění těchto zátěží a odpovědnost za splnění limitů životního prostředí na nabyvatele, avšak s ohledem na nejasný rozsah ekologických zátěží tyto nebyly zohledněny v ceně za prodej státního majetku nabyvatelům.

Česká republika se proto při privatizaci jednotlivým nabyvatelům na základě zvláštní smlouvy - tzv. ekologická smlouva, zavázala, že uhradí do určité předem stanovené výše (tzv. garance) náklady na odstranění těchto starých ekologických zátěží.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Stát v průběhu let uzavřel celkem 325 ekologických smluv s garancí 176 miliard korun. Práva a povinnosti státu při zajišťování těchto sanací a úhradě nákladů s nimi spojených vykonával Fond národního majetku a po jeho zániku k 1.1.2006 přešla agenda na Ministerstvo financí.

„Ministerstvo financí má na starosti realizaci ekologických závazků státu vzniklých při privatizaci coby právní nástupce dnes již neexistujícího Fondu národního majetku,“ uvádí Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí, „Při privatizaci průmyslových podniků a zón byl po pádu komunismu nastaven princip, kdy nabyvatel majetku státu uhradil cenu, jaká by odpovídala majetku bez ekologické zátěže a stát se smluvně zavázal hradit náklady na odstranění ekologické zátěže až do výše kupní ceny. Tím vyjádřil vůli k vysokému podílu na odstranění škod. Stát, dnes Ministerstvo financí je zároveň zadavatelem veřejných zakázek na odstraňování těchto škod.“

Úloha České inspekce životního prostředí (ČIŽP)

„V tomto tzv. ekologickém programu spravovaném Ministerstvem financí jsou tedy jeho smluvním partnerem standardně soukromé subjekty - nabyvatelé privatizovaného majetku a obce či města standardně nejsou z právního hlediska zapojeny do procesu odstraňování zátěže,“ upozorňuje Zdeněk Vojtěch, „Odborným garantem ekologického programu je samozřejmě MŽP, přičemž parametry, jak a v jakém rozsahu jsou sanace prováděny se vždy řídí příslušným rozhodnutím ČIŽP.“

„Česká inspekce životního prostředí z hlediska starých ekologických zátěží prioritně řeší odstranění znečištění podzemních vod kdekoli, kde může dojít k ohrožení obyvatel či dosud nekontaminovaných povrchových nebo podzemních vod,“ uvádí Alžběta Šírková z ČIŽP a doplňuje: „Inspekce řeší sanace starých ekologických zátěží (dále též jen SEZ) v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Konkrétně to znamená, že inspekce, při splnění zákonných podmínek, uloží nabyvateli majetku získaného na základě privatizačního zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, rozhodnutím termínovaná opatření k nápravě vedoucí k odstranění ekologické zátěže. Další postup inspekce a možnosti řešení se řídí ustanovením zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“

Ostrava jako specifický případ

„Výjimku ohledně zapojení obcí resp. měst představuje statutární město Ostrava, na jehož území se nachází nejvíce starých ekologických zátěží. MF a MŽP proto vyhověly příslušné žádosti města Ostrava a v tomto smyslu byla 17.4.2019 podepsána ministrem životního prostředí, ministryní financí a primátorem Ostravy Pravidla spolupráce, MF, MŽP a Statutárního města Ostrava, která upravují zvláštní postavení Ostravy v rámci procesu odstraňování starých ekologických zátěží,“ informuje Zdeněk Vojtěch.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Jednou z velkých starých ekologických zátěží v Ostravě jsou laguny po bývalém státním podniku Ostramo. Jedná se zároveň o jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Laguny vznikly ukládáním odpadů z rafinérské výroby zahájené už na konci 19. století. Od roku 1965 zde byly ukládány také odpady z regenerace upotřebených ropných olejů.

Mezi další areály a lokality na území Ostravy, na kterých vázne stará ekologická zátěž, patří provozované průmyslové areály i průmyslové areály s ukončeným provozem, odvaly důlních hlušin, odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby, jiné skládky průmyslových odpadů a odkaliště.

Revitalizační programy

„Od roku 2002 ještě Ministerstvo financí vedle ekologického programu na základě usnesení vlády č. 50/2002 a následujících financuje a spravuje tzv. revitalizační program, tedy revitalizaci krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje (dále též revitalizace ÚK+KK) a na základě usnesení vlády č. 592/2002 a následujících financuje odstraňování ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních společností, v souvislosti s restrukturalizací hutnictví a na revitalizaci ve vymezeném území Moravskoslezského kraje (dále též revitalizace MSK). Odborným garantem těchto programů je MPO. Příslušná usnesení vlády vyčlenila pro uvedené účely postupně pro ÚK+KK 18 mld. Kč a pro MSK 19,750 mld. Kč,“ připomíná Zdeněk Vojtěch.

Žadatelem o financování projektů v revitalizačním programu mohou být a často jsou právě obce a města. Příklady takovýchto revitalizačních projektů jsou následující:

Ústecký a Karlovarský kraj

• Obnovení silničního spojení Bílina - Kostomlaty přerušeného Radovesickou výsypku, cena 51,6mil. bez DPH (62,6mil. vč. DPH), realizace v letech 2014 - 2017. Podél této silnice v současné době vzniká i cyklostezka, cena 15,9mil. Kč bez DPH (19,3mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2019.
• Obnovení silničního spojení Most - Mariánské Radčice přerušeného lomem Ležáky, cena 318,1mil. Kč bez DPH (384,9mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2016, silnice je dokončena, probíhají schvalovací a přejímací procesy.
• Příprava území pro individuální výstavbu v obcích postižených důlní činností - např. Louka u Litvínova, cena 14,3mil. Kč bez DPH (17,3mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2016 - 2018, Habartov 10,7mil. Kč bez DPH (12,9mil. Kč vč. DPH), realizace v letech 2017 - 2019.
• Výstavba multifunkčního hřiště v obci Havraň, cena 2mil. bez DPH (2,5mil. Kč vč. DPH), realizace v roce 2018.

Moravskoslezský kraj

• Rekonstrukce komunikace v centru města Karviné jako náhrada zrušené komunikace v poddolované části města, cena 69,8mil. Kč bez DPH (84,4mil. Kč vč. DPH, realizace v letech 2018 - 2019.
• Financování postupné rekonstrukce Ostravské kanalizační sítě poškozené vlivy poddolování. Nejrozsáhlejší z těchto zakázek je rekonstrukce a prodloužení sběrače B do Radvanic, cena 223,3mil. Kč bez DPH, z toho podíl MF 56mil. Kč bez DPH (67,7mil. Kč vč. DPH), začátek realizace 2017, předpoklad dokončení 2021.

Sanace areálu Kortan v Hrádku nad Nisou

Zamezit kontaminaci podzemních vod a Lužické Nisy rakovinotvorným šestimocným chromem by měla v příhraničním Hrádku nad Nisou na Liberecku připravovaná sanace areálu Kortan. Ten je dlouhodobě spojený s chemickou výrobou. Sanovat je potřeba zhruba čtyřhektarové území.

Kontaminované území se nachází v jižní okrajové části údolí Lužické Nisy v městské části Loučná. V půdě i podzemních vodách jsou chemikálie z předchozí výroby, které ohrožují okolí studny a také řeku Nisu. Největší problém dělá šestimocný chrom, který ohrožuje studny i řeku Nisu.

Podle ministerstva životního prostředí je lokalita zařazená mezi nejvíce znečištěná místa v Česku. Chemikálie se do půdy a do spodních vod nedostaly vinou současného vlastníka areálu, tedy firmy Kortan. Ekologická zátěž je tam historickým dědictvím.

„Ta zátěž vstupuje do delší historie ještě před rokem 1989, kdy tam byly závody Antonína Zápotockého, tehdejší pobočka Jaroměře," řekl starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změnu). Bývalý státní podnik TANEX Jaroměř v hrádeckém areálu po roce 1970 zahájil výrobu práškových chromitých a hlinitých solí. Ročně jich zde vyrobili až 2 500 tun.

V roce 1900 se tam vyráběly louhy na činění kůží. V roce 1970 tam vznikla pobočka státního podniku Tanex z Jaroměře, který produkoval práškové chromité a hlinité soli, a to pod značkou Závody Antonína Zápotockého. Ročně závod vyprodukoval zhruba 2 500 tun těchto solí, a to až do roku 1994.

V okolí areálu je kontaminováno už asi 30 studní, v minulosti proto podle starosty bylo nutné pro okolní zástavbu vybudovat vodovod. Kvůli tomu už několik let nemohou obyvatelé z okolních rodinných domků používat svoje studny, a to ani na zalévání zahrádek. Dohromady jde o třicet domů. Šestimocný chrom prosákl i do konstrukcí budov v samotném výrobním areálu.

Nejvíc je starou ekologickou zátěží ohrožena řeka Nisa, ke které postupně půdou chemikálie prosakují. Jde hlavně o šestimocný chrom, který je velmi toxický a karcinogenní.

Doba sanace je odhadována na čtyři roky a připravuje ji současný vlastník areálu, i když není původcem znečištění. Na sanaci chce získat evropskou dotaci téměř 85 milionů korun, což by mělo pokrýt 70 procent nákladů. V případě získání dotace se kromě kraje bude na sanaci podílet i město Hrádek, radnice ze svého rozpočtu vydá dva miliony korun. Zhruba deset procent z této sumy by na základě úterního rozhodnutí krajských zastupitelů měl zaplatit Liberecký kraj.

„Tento případ je z pohledu České inspekce životního prostředí prioritní," řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). To samé podle něj platí i z pohledu Povodí Labe, neboť hrozí kontaminace řeky, jež teče z Hrádku do Polska.

Sanace by měla probíhat ve dvou etapách. V první se udělá síť nových monitorovacích vrtů a vybudují se geochemické ochranné bariéry v zóně, která je zasažená. V areálu Kortanu se odstraní kontaminované stavební konstrukce, nádrže, jímky a podobně a vyčistí se území, které není tak výrazně zasaženo.

Ve druhé fázi se pak speciální sanační technologií odstraní chemikálie přímo z areálu továrny. To vše by mělo trvat čtyři roky. Náklady jsou zhruba 121 milionů korun, přičemž na 85 milionů si podala firma Kortan žádost o dotaci a sama ze svého přidá 22 milionů.

Heřmanická halda - Příklad sanace ekologické zátěže

Heřmanická halda je jednou z největších ekologických zátěží v naší zemi a jak už z našeho zpravodajství víte, začala její sanace. I když chybí některá povolení, nestojí to v cestě přípravným pracem. Mohutný cementopopílkový sarkofág byl v loňském roce vybrán odborníky, jako nejvhodnější řešení pro sanaci Heřmanické haldy.

Jde o obrovskou hromadu hlušiny z bývalé šachty, která obsahuje spoustu nebezpečných látek, jako jsou těžké kovy nebo dehty a bohužel zevnitř prohořívá a obtěžuje zápachem obyvatele města. Problémem také je, že část odvalu patří soukromému vlastníkovi, který prý s chystaným řešením nesouhlasí.

Dle ředitele DIAMO majitelé pozemku dělají všechno proto, aby sarkofág nevznikl, aby co nejvíce vyšponovali cenu za tyto pozemky.

Odkaliště MAPE Mydlovary

Na odkalištích po bývalé úpravně uranové rudy MAPE u Mydlovar na Českobudějovicku ročně skončí statisíce tun materiálu. Práce na likvidaci jedné z největších ekologických zátěží v Česku se už ale chýlí ke konci. Státní podnik DIAMO počítá s tím, že sanaci bude mít hotovou do dvou let.

Okolní obce nedávno zneklidnila informace, že by na rekultivovaném území měla vyrůst rozlehlá solární elektrárna. DIAMO potvrzuje, že kvůli tomuto záměru vypracovávalo předběžné studie. Zatím ale podle Zbyňka Skály v celé věci nepadlo definitivní rozhodnutí.

Sanace areálu ve Žďáru nad Sázavou

V letech 1998 až 2016 nás sanace stály 9 717 604 korun. Jedná se o náklady na sanaci samotnou, provádění průzkumných vrtů i rozbory jednotlivých vzorků půdy a vod. V areálu žďárské firmy byl již v letech 1992 1993 v rámci celorepublikového vyhodnocení starých ekologických zátěží proveden hydrogeologický průzkum znečištění podzemní vody a horninového prostředí s cílem zjistit jejich míru znečištění.

Průzkum odhalil znečištění ropnými látkami v prostoru bývalé slévárny Al a v galvanovně znečištění půdy chlorovanými uhlovodíky. „Následně proběhla privatizace a nástupnická firma převzala závazek k odstranění starých ekologických zátěží zjištěných při průzkumu. Sanace chlorovaných uhlovodíků v galvanovně započala v roce 2002 a dosud nebyla ukončena.

tags: #ekologická #zátěž #most #sanace

Oblíbené příspěvky:

• Odpad na obyvatele: Česká republika
• Emise a výfuky: Podrobná analýza
• Moderní technologie kompostování
• Udržitelná turistika podle Hejlíka
• Ekosystém slepého ramene: flóra a vegetace