Elektronický Odpad: Problém Mobilních Telefonů a Nabíječek v České Republice


24.11.2025

V dnešní digitální době, kdy se technologie neustále vyvíjí, je důležité zaměřit se na správné nakládání s elektronickým odpadem. Každý Čech vlastní 1,4 SIM karet a ročně vyprodukuje 15,7 kilogramů elektronického odpadu. Omezit jej může recyklace i jednotné nabíječky. Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí.

Elektronický odpad, často označovaný jako e-odpad, zahrnuje vše od starých mobilních telefonů a počítačů po zastaralé televizory a domácí spotřebiče. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Mobilní telefony jsou totiž jednou ze základních složek elektronického odpadu.

Dopad Elektronického Odpadu na Životní Prostředí

Elektronický odpad obsahuje nebezpečné látky, jako je olovo, rtuť a kadmium. Tyto látky mohou při nesprávném nakládání proniknout do půdy a vody, což může mít vážné důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví. Například olovo způsobuje neurologické problémy a rtuť je známá svými toxickými účinky na ledviny a nervový systém. Kromě toho e-odpad obsahuje cenné materiály, jako je zlato, stříbro a měď, které výrobci znovu používají při výrobě nových produktů.

Mobilní zařízení tvoří asi desetinu z 15,7 kilogramů elektroodpadu vytvořených na obyvatele. Světová tvorba elektronického odpadu vychází podle dat z roku 2019 na 53,6 megatun materiálu, který by se dal recyklovat a využít znovu. Ve skutečnosti si však tímto procesem projde pouze 17 % vyhozené elektroniky. Za jediný rok ČR vyprodukuje 11 kilotun elektronického odpadu jen z telefonů a malých IT zařízení, mezi které patří i navigace, kalkulačky, routery či tiskárny.

Chování Čechů k Vysloužilým Telefonům

Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů. Většina Čechů si vysloužilá zařízení nechává ve svých šuplících takzvaně „pro strýčka příhodu“. Podle průzkumu projektu REMOBIL se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů.

Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech

Podle studie uskutečněné v Polsku si až 80 % lidí schraňuje své staré telefony. „Nejopatrnější“ je v tomto ohledu nejmladší kategorie ve věku 19-25 let. Svých starých či nepoužívaných telefonů se nezbavuje víc než 96 % mladých Poláků. V Česku sice podobná studie neproběhla, ale dá se předpokládat, že je zde situace podobná.

Důvody, proč Češi nerecyklují telefony:

  • Nízká informovanost o recyklaci elektroodpadu.
  • Obava ze zneužití dat v telefonu.
  • Možnost budoucího prodeje nebo darování telefonu.
  • Neochota platit za recyklaci (která je zdarma u prodejců).

Prodej Mobilních Telefonů v ČR a ve Světě

V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliardy chytrých telefonů. Pro lepší představu - to je, jako by si 18 % veškeré lidské populace koupilo nový mobil. Až do propuknutí pandemie prodeje stabilně rostly, ale s příchodem covidu se propadly o 12 %. Útlum nicméně trval jen rok a už v roce 2021 se počty prodaných mobilních zařízení s operačním systémem začaly opět přibližovat předpandemickému stavu.

V Česku je však situace podle největšího prodejce elektroniky opačná. „V covidových letech jsme zaznamenali nárůst v počtu prodaných kusů o 15 %. V loňském roce se nám podařilo tento trend udržet. I přes nepříznivou situaci, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi se nám podařilo navýšit počty prodaných kusů. V současné době je kategorie IT a mobilních telefonů jednou z nejvíce rostoucích složek našeho sortimentu, a to i přes jejich rostoucí cenu,“ vysvětluje Tomáš Račák, provozní ředitel společnosti DATART.

Největším světovým hráčem, co se prodaných smartphonů týče, je korejský Samsung, který jen v prvním čtvrtletí loňského roku prodal přes 73,6 milionů chytrých telefonů. Přesto však ani zdaleka nedosahuje rekordních hodnot prvního čtvrtletí roku 2014, kdy byl Samsung zodpovědný za 88,5 milionu dodávek smartphonů. Světovou dvojkou je podle dostupných údajů ze serveru Statista.com americký Apple, jehož dodávky se v prvním čtvrtletí roku 2022 zastavily na 56,5 milionech zařízení.

V Česku je poměr mezi těmito technologickými giganty podle serveru GoMobil.cz mnohem vyrovnanější. Zatímco Samsung se na trhu podílel z 24,2 %, Applu připadlo o desetinu procentního bodu menší podíl. Češi jsou vášnivými telefonisty, což dokazují i data Českého statistického úřadu.

Čtěte také: Zpětný odběr elektroodpadu v prodejnách Lidl

Zatímco v roce 2005 každý Čech průměrně provolal zhruba 727 minut, v roce 2020 se tato hodnota vyšplhala téměř na 3,5krát vyšší hodnotu. Zálibu v telefonování potvrzují i počty aktivních SIM karet v Česku. „Podle údajů ČSÚ v Česku funguje na 14,6 milionů SIM karet, což znamená, že na každého Čecha včetně nemluvňat připadá přibližně 1,36 SIM karet. Vlastní mobilní telefon má 98,8 % Čechů z každé věkové kategorie starší 16 let, přičemž nejmenší podíl (zhruba 92,7 %) připadá Čechům, kteří již dosáhli pětasedmdesátky. Zatímco ve věku 16-24 let má chytrý telefon 99,2 % Čechů, u seniorů se tento poměr zastavuje na 14,5 %,“ nastiňuje situaci Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Tak silné prostoupení mobilních telefonů českou populací však znamená, že poměrně často utrácíme za nová zařízení. „Lidé mobily obměňují velmi často, dle našich odhadů asi každé 3 až 3,5 roku,“ vysvětluje Miloš Polák z projektu REMOBIL, který se specializuje na recyklaci mobilních telefonů. Podle šéfa mobilní divize Samsung Tomáše Balíka z rozhovoru pro Seznam Zprávy Češi za nové telefony utratí až 27 miliard korun ročně. Denně se v Česku prodá na 8,5 tisíce telefonů, přičemž jejich průměrná cena činí 8 800 Kč.

Možnosti Recyklace Elektronického Odpadu

Existuje řada míst, kde se můžete zbavit elektrozařízení. Elektrozařízení recyklujeme hned ze dvou důvodů. Zaprvé, staré spotřebiče mohou obsahovat škodlivé látky, jako jsou těžké kovy - rtuť, olovo či kadmium. Ty by se na klasické skládce mohly uvolnit do půdy, vody nebo ovzduší. Jak nakládat vysloužilými elektrozařízeními stanovuje zákon o výrobcích s ukončenou životností (542/2020 Sb.). Vztahuje se na ně zpětný odběr, který ale jak se dočtete dále, probíhá trochu jinak než u pneumatik či léků.

  • Sběrné dvory: Ve většině měst a obcí jsou k dispozici sběrné dvory, kam můžete bezplatně odevzdat svůj elektronický odpad. Tyto dvory mají vybavení pro bezpečné zpracování a recyklaci odpadu. Informujte se o podmínkách odevzdání.
  • Specializované kontejnery: Některá města nabízejí speciální kontejnery na drobný elektroodpad, které najdete na veřejných místech, jako jsou nákupní centra nebo stanice metra. Tyto kontejnery slouží pro menší zařízení, jako jsou mobily, nabíječky nebo baterie.
  • Prodejci elektroniky: Mnoho prodejců nabízí službu zpětného odběru starých zařízení při koupi nových. Některé obchody dokonce přijímají elektronický odpad bez nutnosti nákupu. Tato služba často nevyžaduje poplatek a zákazníkům pomáhá snadno se zbavit starých zařízení.
  • Speciální akce a sběrové dny: Některé organizace pořádají sběrové dny, během kterých můžete odevzdat svůj elektronický odpad.

Jednou z nejsnazších možností, jak se zbavit nechtěného elektrozařízení, je odnést ho do nejbližšího kontejneru na elektroodpad. V České republice kontejnery provozuje několik systémů zpětného odběru, mezi nejvýznamnější patří Asekol a ELEKTROWIN. Mimo velké kontejnery, můžete narazit i na menší boxy a recyklační stanice na úřadech, ve školách nebo supermarketech. Stará elektrozařízení vybírají i sběrné dvory. Mapu s kontejnery, sběrnými dvory i místy zpětného odběru elektrozařízení naleznete v aplikaci Kam s ním?. Ta obsahuje téměř 14 tisíc míst, kam můžete svá elektrozařízení odnést. Při nákupu nového zařízení platíte v jeho ceně i recyklační poplatek, proto ho podle zákona můžete vrátit u jeho prodejce.

Vrácení v prodejnách probíhá systémem kus za kus, tedy jedno zařízení si koupíte a staré na místě necháte. V supermarketech a velkých prodejnách nad 400 m2 můžete elektrozařízení vrátit, aniž byste si kupovali nové. Ale pozor! Někdy elektronika selže a už jí nepomůže ani "svěcená voda". Často ale kvůli módním trendům kupujeme nová zařízení ještě dřív, než ta stará doslouží. Starší ale funkční zařízení přitom může ještě někomu posloužit. Zkuste se zeptat charit či dětských domovů v okolí, zda by o ně neměly zájem. Staré funkční mobily můžete také zaslat společnosti Asekol v rámci projektu Věnuj mobil. Ta je potom odešle organizacím pracujícím s handicapovanými nebo do dětských domovů. Za zmínku stojí i projekt Recyklujte s hasiči, který pořádá ELEKTROWIN spolu se sdruženími dobrovolných hasičů po celé republice. Hasiči vybírají drobná elektrozařízení ve své obci a odesílají je k recyklaci.

Čtěte také: Španělsko a recyklace elektroniky

Jak Probíhá Recyklace Elektroodpadu?

Zařízení putují do recyklační linky, kde jsou nejdříve ručně rozebrána na jednotlivé části a poté projdou drcením. Rozdrcené kousky jsou rozdělovány na kovy a nekovy pomocí magnetů a separátorů, díky čemuž se daří získat až z 99 % čisté kovy. Celý proces přitom trvá asi jen 15 minut. Zrecyklovat se dá až 60 % materiálu v mobilních telefonech. V celém procesu se z telefonu nejprve demontuje baterie a pokud se telefon nedá opravit či rozebrat na náhradní díly, putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí a kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 % se zrecyklují.

Měď a hliník patří mezi největší složky, z mobilu se však běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra. Zbytek materiálu končí ve strusce, která se poté často používá jako stavební materiál.

Evropská Unie a Jednotné Nabíječky

Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíječkami. Právě vyhozené či nepoužité nabíječky totiž znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v EU. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří kvůli potřebě různých nabíjecích kabelů ročně zbytečně utratí na 250 milionů eur.

Evropský parlament už poslal do dalšího projednávání návrh na zavedení jednotné nabíječky. Navrhovaná pravidla by zajistila, že spotřebitelé již nebudou potřebovat novou nabíječku a kabel při každém nákupu nového zařízení a budou moci používat jednu nabíječku pro všechny své malé a středně velké elektronické přístroje. Novinka by se tedy vztahovala na mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka či přenosné reproduktory, které lze dobíjet pomocí kabelu. Všechna tato zařízení by musela být vybavena portem USB typu C, a to bez ohledu na výrobce.

Poslanci požadují, aby na nových zařízeních byly prostřednictvím štítku jasně uvedeny informace o možnostech nabíjení a o tom, zda je výrobek vybaven nabíječkou. Hlavním smyslem nového opatření je předcházení matení uživatelů a usnadnění rozhodování spotřebitelů, kteří často vlastní několik různých zařízení, a ne vždy potřebují další nabíječky.

„Univerzální nabíječka je důležitým krokem pro snižování elektronického odpadu, ale také pro vyšší pohodlí spotřebitelů. Asi nikdo z nás nechce hromadit doma různé druhy nabíječek,“ uvedl český europoslanec a člen výboru pro vnitřní trh Marcel Kolaja.

Srovnání Produkce Elektroodpadu v Evropě

Česko je s 15,7 kg elektroodpadu na hlavu za rok zhruba na evropském průměru. Víc odpadu obecně vytvářejí lidé v západních zemích, obyvatelé střední a východní Evropy jsou na tom dnes ale už podobně. Světovými šampiony jsou v tomto ohledu Norové - ti vytvoří 26 kilo elektroodpadu na hlavu ročně, následuje Velká Británie (23,9 kg) nebo třeba Švýcarsko (23,4 kg).

Produkce elektroodpadu na hlavu ročně (kg):

Země Kg elektroodpadu/hlava/rok
Norsko 26
Velká Británie 23,9
Švýcarsko 23,4
Česko 15,7

Správná recyklace elektronického odpadu je krokem k udržitelnější budoucnosti. Nejenže chráníme životní prostředí, ale také šetříme cenné zdroje a snižujeme ekologickou stopu.

tags: #elektronicky #odpad #mobily #nabíječky #recyklace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]